6,3 kW slunce + 3 kW vítr okres Frýdek Místek

[tomas]

Solární elektrárna se skládá z 60 amorfních panelů KANEKA HB105
http://www.gbc-montaze.cz/file.php?nid=6348&oid=2415537
zapojených po třech kusech v sérii, 20 řetězců. Polovina panelů je orientovaná na východ a druhá polovina na západ. Záporný pól panelů je dle požadavků výrobce uzemněn
http://www.gbc-montaze.cz/file.php?nid=6348&oid=2762483
společně s rámy a konstrukcí (střechou i hromosvodem). Záporný pól je tedy společný se zemí a na fotce je to ta měděná sběrna 25x5mm. Kolem celé budovy i k větrníku je zakopaný zemnící pásek + zemnící tyče pro uzemnění hromosvodu u všech svodů i u větrníku, pro uzemnění panelů, záporného i PEN pólu. Připojení zemnícího pásku je vidět v rohu pod rozvaděčem.
K větrníku i hlavní kabel od panelů je použit kabel 1-AES 4x35.
Panely jsou připojeny solárním kabelem Cu 2,5mm2.
Kolem regulátorů je to vydrátované vodiči CYA 16 (do Midnite Classic vleze i s dutinkou, ale bez lisování dutinky).
Regulátory 2 x Midnite Classic 250 Lite:
http://shop.mypower.cz/regulator-midnit ... vk4vFRuMmI

Třílistý větrník 3kW, 3x48Vac, regulátor WWS-30-48-L01:
http://shop.mypower.cz/hybridni-regulat ... vk4jFRuMmI

Měnič Victron Energy Phoenix 48/230V, 5kW.

80 kusů balancérů CBM 3.6V 1.7A, 5 kusů na článek.

16 článků LiFePO4 3.2V/300Ah, Sinopoly.

2 x CellLog hlídá jednotlivé články akumulátoru. V případně překročení napěťových mezí na libovolném článku vyrazí CellLog pomocí vyrážecí cívky hlavní jistič 200A a tím od akumulátoru odpojí regulátory i měnič.
Regulátory Midnite Classic mají PWM výstup pro připojení SSR a využití přebytků - zatím nenainstalováno.
Velký rozvaděč je pro celou budovu, není jen pro elektrárnu.

Zkušenosti z montáže:
Tahat na střeše 40 solárních kabelů pro 20 řetězců byla šílenost, padlo na to přes 600m solárního kabelu. V době montáže ještě nebyl na trhu regulátor pro 600V Morningstar TriStar. Snad časem budou na trhu v ČR i regulátory na vyšší napětí, nejlépe až do 1000V, potom by bylo řetězců a kabelů daleko méně.

Midnite Classic Lite má LAN rozhraní, ale nemá web server. Nastavení a sledování se provádí přes software které je v Linuxu ve WINE plně funkční.

Měnič Victron Energy Phoenix má pro nastavení software, které je s pomocí komunikačního rozhraní MK2.2b serial a převodníku serial-USB v Linuxu ve WINE plně funkční.

Ovládací program WinPowerNet pro regulátor větrníku se mi nepodařilo v Linuxu ve WINE zprovoznit Nainstalovat jde i spustit, ale chybí všechny texty a také nejde uložit nastavení komunikace s regulátorem. A CD se softwarem je vypálené tak, že ovládací program nejde zkopírovat a zálohovat

Zkušenosti z provozu:
Překvapilo mne, že panely něco málo (nezměřeno) vyráběli i když byly pod sněhem cca 2cm a nesvítilo přímé slunce.

[tomas]

Aktuální nastavení regulátorů a měniče. Možná se nastavení bude ještě měnit, zatím nevím co všechny položky v nastavení znamenají.
Regulátor větrníku nabijí na 58V, při vyšším napětí připojí zatěžovací rezistor a v něm maří přebytečnou energii a brzdí větrník. Možná se to dá změnit ovládacím programem, nezkoušel jsem.
Alarmy CellLogu:
minimální napětí článku 2,8V
maximální napětí článku 3,8V
minimální napětí poloviny akumulátoru 22,4V (44,8V celkem)
maximální napětí poloviny akumulátoru 30,4V (60,8V celkem)

Zatím probíhá pomalé nabíjení akumulátoru, je připojen pouze větrník a 9 panelů z východu a 9 panelů ze západu. Nabíjení malým proudem tak, aby to zvládly balancéry, protože jeden článek je již nabytý a musel jsem ho trochu ručně vybít aby se srovnal s ostatními. Pokud tam jsem, tak to zapnu naplno a články hlídám aby mi CellLog nevyrazil hlavní jistič. Pomalé nabíjení bude trvat tak dlouho dokud se všechny články nenabijí. Potom nabíjecí napětím zvýším na 60,8V a na jednotlivých článcích by mělo být 3,8V a aktivační nabíjení bude dokončeno. Potom už snad budou všechny články vyrovnané. Jinak to nabíjet nelze, nemám zatím tu inteligentní nabíječku a jiná energie než z větrníku a FVE tam není, takže by tam musela běžet centrála.

[? Foxxx]

Zdravím.

Chtěl jsem se zeptat co máte použito za hlavní jistič a jak to máte řešené
Něco podobného bych potřeboval udělat také. Díky za info

Fox

[tomas]

Hlavní jistič je s termomagnetickou spouští (pro 48Vdc nelze použít jističe s elektronickou spouští např. OEZ) tento:
MC220131 http://www.schrack.cz/eshop/jistice-vykonove-a-vypinace/kompaktni-vykonove-jistice/jistic-vykonovy-typ-a-3-polovy-25ka-200a-mc220131.html?q=MC220131&cat=Typo

dále je v něm vyrážecí cívka:
MC299754 http://www.schrack.cz/eshop/jistice-vykonove-a-vypinace/kompaktni-vykonove-jistice/vypinaci-spoust-24v-ac-dc-pro-mc2-mc299754.html?q=MC299754&cat=Shop_Global
cívka je na 24Vdc, Us=0,7-1,1Un, P=2,5W, proud 104 mA. Je ale napájena napětím celého akumulátoru a proto jsem tam dal rezistor cca 275ohm 5W který omezí proud na těch cca 104 mA. Uvažoval jsem že tam dám i zenerku která to napětí udrží na 24V. Ale funguje to spolehlivě i bez zenerky ikdyž se napětí dostává mimo tolerance dané výrobce. Změřil jsem že cívka vypíná spolehlivě již při napětí 13Vdc. Cívkou proteče jen impulz a ten hned vyrazí jistič a tím vypne i napájení cívky.

v jističi jsou také dva přepínací kontakty:
MM107940 http://www.schrack.cz/eshop/prvky-ovladaci-hlavni-a-ovladaci-vypinace/ovladaci-a-signalizacni-pristroje-pro-radovou-montaz/zapinaci-a-rozpinaci-kontakt-k-vykonovym-jisticum-mc-mm107940.html?q=MM107940&cat=Shop_Global
ty při vypnutí jističe odpojí relátka od CellLogů aby nebyly při alarmu trvale sepnutá.
V jističi je místo pro 3 kusy MM107940, jedna pozice je ještě volná například pro signalizaci.

[jose]

Tohle nemontoval amatér.. Líbí se mi to ale platit bych to nechtěl Ale přesto bych poblíž pověsil hasicí přístroj 15 kWh, to už je nějaká energie

[? Foxxx]

Diky moc za informace. Mate to pekne udelane.

[? PavelR]

Krasna prace. Jeden dotaz bych mel. Jak je resena situace kdyz je vyrazen ten jistic. Nebo regulatorum nevadi ze se jim takto odpoji akumulatory?

[tomas]

Díky všem za pochvalu . Montáž prováděla firma RH elektro http://www.rhelektro.com/. Návrh elektrárny a "velín" jsem dělal já.
Toho jsem se také bál aby to regulátorům nevadilo, protože u jiné elektrárny: viewtopic.php?f=3&t=6#.UvnWWFRuMmI
si to zákazník přepojil tak, že došlo k odpojení akumulátorů od regulátoru, ale na regulátor zůstali připojené spotřebiče. Jedno LED svítidlo jsem potom musel opravit, protože ho zničili pravděpodobně přepěťové špičky, kdy se regulátor snažil na výstupu udržet 12V bez akumulátoru. Proto jsem tu kdysi dávno psal že se regulátor nesmí odpojit od akumulátoru.
V této elektrárně je hlavní jistič tří pólový, jeden pól odpojí od akumulátoru spotřebiče (měnič), druhý pól solární regulátory a třetí pól je pro regulátor větrníku. Nemůže tedy nastat situace že budou spotřebiče připojeny na regulátor bez akumulátoru.
V manuálu k Midnite Classic je schéma zapojení kde je mezi regulátorem a akumulátorem jistič, ale varování že by se tento jistič nesměl vypnout jsem tam nenašel. Regulátor musí být podle mne konstruovaný tak, aby to snesl.
V tomto zapojení jsem to několikrát vyzkoušel vypnout a regulátorům to neublížilo.
Při vypnutí se na výstupu z Midnite Classic objevilo maximální napětí kolem 60V a regulátor signalizoval Equalize. Po zapnutí jističe zase normálně pokračoval v nabíjení.
Z regulátoru větrníku při vypnutí jističe šlo také kolem 60V a veškerá energie šla do zatěžovacího rezistoru.
Regulátor větrníku se rozběhne i bez akumulátoru, Midnite Classic se bez akumulátoru nespustí.
Je ale možné že za regulátory byly špičky napětí větší než 60V které mi měřák nezměřil a proto by na regulátor neměl zůstat připojení spotřebič bez akumulátoru. Možná tam ještě za regulátory přidám nějaké beskojistky nebo varistory na cca 70V aby se případné špičky zlikvidovali. Midnite Classic zvládá nabíjet akumulátory až do 72V (120V) takže toto napětí na výstupu by mu nemělo ublížit.

[? drama]

Hezký systém. Je nějak ošetřeno, aby nedocházelo k vypínání hlavního jističe ve chvíli, kdy bude plně nabito? Komunikují nějak regulátory mezi sebou?

[tomas]

Regulátory by měli nabíjet do cca 58V, to je 3,625V na článek. CellLog by měl vypnout při 60,8V to je 3,8V na článek. Je tam tedy rezerva. Jak přesné je nastavení napětí v CellLogeru a udržení tohoto napětí regulátory, budu vědět až se akumulátor nabije. Nevylučuji že to bude nutné ještě nějak přenastavit. Ještě nevím co se vše nastavuje v Midnite Classic, manuál v češtině není a strojový překlad je někdy nejasný.
Regulátory Midnite Classic spolu komunikují, jsou propojeny datovým kabelem a funkce "Follow Me" je v nastavení aktivována.

[ota]

Krásná práce!
Měl bych dotaz: ta měděná pásovina je pouze pospojení nebo také rozvod mínud pólu?

[kybos]

Pěkný systém. Chtěl bych se zeptat, proč se záporné póly stringů propojují až v rozvaděči řetězců na půdě a ne přímo ke sběrnici na střeše. To by znamenalo úsporu poloviny solárních kabelů. Sběrnice minus pólu by vzhledem k tomu, že je uzemněná nemusela být ani izolovaná.

[? matej]

Plus i mínus pól každého stringu (max. 1 páru stringů) by měl být samostatně odpojitelný. Spojení uzemnění s mínus pólem přímo na střeše bych určitě nedělal

[tomas]

Pokud by se ty spoje podařilo dobře utěsnit proti vlhkosti a oxidaci tak by to asi tak šlo. Zvolil jsem toto řešení, protože v případě že by to takto nefungovalo, tak se to dá od země jednoduše oddělit a spojení se zemí provést jinde nebo jinak. Teď už vím že Midnite Classic nemá problém s tím že je záporný pól společný pro akumulátor, panely i zem.
Střecha je plechová s falcemi, takže možná by stačilo pod panely natáhnout měděný nebo AlMgSi drát používaný pro hromosvody přichycený na falce a záporný panelů pól k němu pod panelem přisvorkovat. Nápad dobrý, ale jak provést to svorkování? Když se dostane vlhkost do toho slaněného (licna) solárního kabelu tak ta měď v něm bude oxidovat a úplně vyhnije. Dávat tam nějaké vodotěsné krabice by bylo asi ještě náročnější než natáhnout těch 20 drátů navíc. Kdyby šel z panelu tvrdý drát tak bych tomu možná důvěřoval, ale slaněný vodič je jen do suchého prostředí.
Na plechové střeše pokud by nebyla tato minusová sběrna izolovaná, tak by asi část DC proudu potom také tekla i svody hromosvodu a jestli by se potom uzemnění v zemi vlivem elektrolýzy nerozpadlo.

[tomas]

Krásná práce!
Měl bych dotaz: ta měděná pásovina je pouze pospojení nebo také rozvod mínud pólu?

Díky.
Obojí. Je to mínus pól, pospojování i zem pro 230Vac TNC-S.
Z té měděné pásoviny jsme udělali také propojky na články akumulátoru. Jo a články mají závit M14, a sehnat takové nerezové šrouby nebylo jen tak. Vědět dřív že tam jsou takové závity, tak bych rovnou objednal články i se šrouby, ale v datovém listu k článkům http://www.i4wifi.cz/img.asp?attid=273036 to není napsáno.

[kybos]

Nápad dobrý, ale jak provést to svorkování? .

Na konec drátu nalisovat oko, propájet, přetáhnout smršťovací bužírkou a zajistit samovulkanizační páskou. Oko přišroubovat pod svorník. Měl jsem samovulkanizační páskou chráněné F-konektory na anténě a když jsem je po deseti letech rozebíral (držák antény už se rozpadal), tak po proříznutí pásky se konektory leskly jako nové.

Na plechové střeše pokud by nebyla tato minusová sběrna izolovaná, tak by asi část DC proudu potom také tekla i svody hromosvodu a jestli by se potom uzemnění v zemi vlivem elektrolýzy nerozpadlo.

Do země poteče uzemněním úplně stejný proud, jelikož jsou všechny tyto vodiče navzájem spojené v obou případech (pouze na jiném místě). Kirchhoffův zákon neobelstíš...

[kybos]

Plus i mínus pól každého stringu (max. 1 páru stringů) by měl být samostatně odpojitelný. Spojení uzemnění s mínus pólem přímo na střeše bych určitě nedělal

Konektory panelů bych nestříhal, připojil by se protikus. Tím by možnost odpojení zůstala zachována.
Při výboji atmosférické elektřiny se zásahem panelu se takto bude uzavírat část proudu přes rozvaděč na půdě, kde z těch tenkých drátků může být pěkný ohňostroj. Preferoval bych, aby se velké proudy uzavíraly jen ve smyčkách vodičů nad krytinou střechy.

[tomas]

Na plechové střeše pokud by nebyla tato minusová sběrna izolovaná, tak by asi část DC proudu potom také tekla i svody hromosvodu a jestli by se potom uzemnění v zemi vlivem elektrolýzy nerozpadlo.

Do země poteče uzemněním úplně stejný proud, jelikož jsou všechny tyto vodiče navzájem spojené v obou případech (pouze na jiném místě). Kirchhoffův zákon neobelstíš...

V rozvaděči řetězců na půdě. Svorkovnice záporného pólu-země. Silný modrý vodič jedna žíla kabelu 1-AES4x35 vede do velína na měděnou sběrnu. Další stříbrný vodič je AlMgSi 35 a je připojený ke konstrukci panelů, střešní krytina, hromosvod.
Třetí žlutozený je druhá žíla kabelu 1-AES4x35 a vede stejně jako modrý vodič na měděnou sběrnu. Zbývající dvě žíly kabelu 1-AES4x35 jsou pro dva různé kladné póly.

Teď jak je to zapojené, tak "záporný" proud teče k baterii dvěma vodiči modrým a žlutozeleným. Protože na těchto vodičích je nějaký úbytek napětí, tak část proudu se uzavírá cestou přes stříbrný vodič na konstrukci panelů - střechu - hromosvod - měděnou sběrnu a baterii. Jsou tedy 3 možné cesty proudu od panelů k baterii, 2 vodiče + hromosvod.
I v tomto mém případě se část proudu uzavírá přes hromosvod. To je ten Kirchhoffův zákon
Pokud tento bod spojení (svorka záporného pólu-země) jak navrhuješ přemístím na střechu. O to více se mi zvýší úbytek napětí na vodičích modrý a žlutozený a poklesne odpor cesty přes hromosvod a o to více proudu poteče hromosvodem. To je také v souladu s názorem pana Kirchhoffa. Takto jsem to myslel.

Aby se proud přestal uzavíral i přes hromosvod, tak bych musel propojení záporného pólu a země udělat až na měděné sběrnici ve velíně. To by znamenalo v rozvaděči řetězců na půdě svorkovnici záporného pólu izolovat od země a žlutozelný vodič propojit pouze se stříbrným vodičem. Potom by byla pouze jedna cesta pro vedení záporného pólu - jedna žíla kabelu AES4x35, druhá by byla zem a zbývající dvě potřebuji pro kladný pól. Proud by se nikde nedělil na více cest a pan Kirchhoff by mohl odpočívat v pokoji. Toto zapojení by úplně zamezilo částečnému toku proudu hromosvodem, ale zase by to bylo horší z hlediska přepětí při úderu blesku.

Proto jsem to zapojil tak, jak to je. Pokud by zapojení způsobovalo degradaci hromosvodu, tak to jde celkem lehce přepojit. Nemělo by to ale hromosvodu škodit, protože proud poteče v zemním pásku ve směru pásku k akumulátoru - nebude mít důvod procházet do vlhké půdy a způsobovat na pásku elektrochemickou reakci, tak jako je to u klasických distribučních rozvodů. V tomto si nejsem jistý a nikdo to zatím asi neověřoval. Stejně do 30 let většinou shnije většina uzemnění a hromosvodů mělo by se po 30 letech udělat nové.

[abrams]

Zdravím ,

Tomasi , parádní systém gratuluji .

Čím víc (nás ostrovníků) , tím míň zlodějům (ČEZ , ERU , FÚ atd.) .

Jen mi nějak neštymuje centrálni uzemění všeho dohromady (hromosvod , PE , mínusy) . Možná se pletu , ale nemělo to být rozdělené alespoň na dvě zemnící tyče ? Myslím 1. tyč hromosvod (2 tyče v protilehlých rozích budovy) a 2. tyč uzemění elektrické soustavy ?

Elektronům zdar

[tomas]

Díky Abramsi,
Projektant hromosvodu pro velikost této budovy požaduje 6 svodů hromosvodu ze střechy. Zemnících tyčí je 7. Já zase požaduji zemnící pásek k větrníku a nejlépe kolem budovy (když už má být svod na každém rohu, tak je to vhodné propojit páskem v zemi), kvůli vyrovnání potenciálů při úderu blesku ať ty blesky netečou přes kabely kterými nechci aby tekly. Tím zemnícím páskem jsou ty zemnící tyče vzájemně propojené. Je tam asi 150m zemnícího pásku ve výkopech kudy se tahaly kabely a zároveň i voda. Výrobce panelů požaduje spojení mínus pólu se zemí. V síti 230Vac TNC-S musí být uzemněn N a PE vodič aby fungovala ochrana neživých částí a proudové chrániče. Takže to tam musí vše být.
Zem je jen jedna, není dobré vytvářet více zemních potenciálů. Při úderu blesku potom blesk přeskakuje z jednoho sytému zemnění a druhý a ničí veškeré zařízení které je mezi těmi různými zemními potenciály. Vytvoří se mezi nimi rozdíl potenciálů, podobně jako krokové napětí na nohách v blízkosti spadlého vedení distribuční sítě na zem. Proto se vzájemně spojuje PE vodič s topením, voda, plynovod a vodičem se také přemosťuje plastový plynoměr, vodoměr, atd..