Kombinace více MTTP (a kombi měničů)

[wacko]

Ahoj, potřeboval bych objasnit jak je to s použitím více MTTP v rámci systému s jedním bateriovým úložištěm. Vím že např Victron přes VE.Can umí jejich MPPT synchronizovat mezi sebou ale je možné do takového systému připojit i MTTP (kombi měnič) jiného výrobce?

Je vlastně nutné aby se měniče / MTTP mezi sebou bavili? Vždy nebo to ovlivňuje druh použité baterie? A jak do toho zapadá problematika s LiFePO4 které by měly přes CAN nebo RS485 komunikovat s měničem (a nechaly se občas doplna nabít)? Chtěl bych jít cestou modulárního řešení (postupné přidávání stringů) ale tahle teorie je mi nejasná.

[rva]

Komunikovat spolu nemusí vůbec nic. Stačí, když je každá komponenta správně nastavena. BMS neví o regulátore, ty zase nic o měničích. Funguje to (téměř) stejně, jako když si spolu navzájem povídají.

[josse]

Není to bohužel úplně pravda, třeba baterie pylon komunikaci a omezování nabíjecího výkonu zásadně potřebují. Youda to zrovna nedávno vysvětloval.

[rva]

To je ale "vlastnost" jejich BMS. I bez toho může být proud omezen i u elektrárny, která je dnes schopna dávat proud 400 A. A správným nastavením nedává více než 70 A i když spolu komponenty vůbec nekomunikují:

[youda]

Spravnou volbou komponent a nalezenim optimalniho nastaveni lze docilit stavu, kdy opravdu zadna komunikace potreba neni a vse bude fungovat samo, jen na zaklade sledovani proudu a napeti.

Cim vetsi baterie, tim mene zalezi na spravnem nastaveni. V dobe olovenych aku fungovala bez komunikace vetsina FVE.

No a pak jsou systemy, ktere bez datove komunikace nebudou chodit optimalne, pripadne casem muze dojit az k poskozeni baterek. Tam patri i zmineny Pylontech.

Kazdopadne odpoved zni: "ano, kdyz se to dobre navrhne, tak spolu budou v pohode chodit komponenty vsech moznych vyrobcu a to i zcela bez komunikace."

Otazkou je, jestli neni lepsi postavit ten zaklad modularni FVE rovnou poradne a unifikovane.

[wacko]

Takže u olova a Li-Ion to není problém protože, tam lze podle napětí a proudu dobře odhadnout stav nabití, to ale neplatí o LiFePO4.
Tam tedy říkáte, že je doporučována komunikace, což mi napovídá že všechny MTTP/měniče v takovém systému musí komunikovat stejným protokolem (např VICTRON, DEYE, PYLON, AXPERT).

Pokud se bavíme o samostatných MTTP tak, které umí takovou komunikaci ? Co jsem otvíral návody některých Epeverů, tak tam jsem tohle nenašel. Předpokládám, že každý výrobce podporuje jen svůj protokol, nebo jsou nějací kde si jde protokol přepnout? Jen ať vím jaký směrem se ubírat, souhlasím s tím, že systém by měl být unifikovaný.

[youda]

Mám takové tušení, že většina chytrých MPPT bude fungovat velmi podobně - připojí se na nějakou centrální jednotku, s tou komunikují proprietárně a teprve tato jednotka pak komunikuje s baterkami. Tedy nějak tak, jak to dělá Victron i Studer.

Ano, Olovo a Liion s dostatečnou kapacitou budou krásně chodit i s těmi nejhloupějšími MPPT.

Vzdávat se LiFePO4 však není nutné, stačí jen použít takovou baterii, která:

1) Má ideálně cca 2x-3x vyšší kWh kapacitu, než kolik bude kWp panelů. Případně nabíjecí proud omezit konfigurací reglu, jak bylo zmíněno výše. Tak, aby nikdy nemohlo dojít k tomu, že MPPT bude do baterky valit třeba 1C nebo 2C. A aby této baterce nevadily proudové špičky způsobené cyklickým odlehčováním zátěže při plném nabití.

2) Má dostatečně silné balancery, tak aby při rozbalancování bylo možné na většině článků pálit nabíjecí proud, zatímco se budou dobíjet články s nižším napětím. Tzn. Pylontech s jeho 50mA balancery na tohle dobrá volba není.

[cipis]

Epevery nemaji vubec zadnou regulaci. Proto presne jak pise youda, je treba mit mnozstvi kWh v baterkach tak, aby vubec nedoslo k jejich pretizeni nabijenim.
Centralni systemy maji jednu zasadni nevyhodu, v pripade poruchy se pak nenabiji vubec. Proto je treba, v pripade potreby vetsi spolehlivosti, nakombinovat hloupe regly s temi chytrymi. Prvne jsem se chtel zbavit i tech vetsich epeveru, ale necham si je.

[rva]

U elektrárny funguje samoregulace. Hloupý mppt regulátor nezná napětí baterie, ale napětí, které naměří na svých svorkách. A to je při vyšším dobíjecím proudu vlivem odporu vodičů + xyz vyšší, než je napětí na svorkách baterie. I napětí baterie je na svorkách vyšší, když se baterie dobíjí. To vše pomáhá regulaci i u baterií LiFePO4.

[Mex]

Ta řešení bez komunikace mají výhodu, že se člověk snadněji občas dostane do novin a do televize.

My vysokonapěťáci říkáme: komunikace je základ.
Nejenom v baterkách. Ale i mezi lidmi, státy atd.

[Martin P]

Mé regulátory fungují bez jakéhokoliv vzájemné komunikace (je jich celkem osm kusů). Při koncipování systému bylo jednou z podmínek že selhání jedné části systému nesmí ovlivnit funkčnost zbytku. Proto jsem šel cestou separátních modulů, kdy jsou hodnoty napětí nastaveny tak aby za normálního provozu nedošlo k aktivaci ochran v BMS baterií. A aby nedošlo při "dotahování" baterií k jejich rozbalancování vlivem vysokého proudu jsem regulátory nastavil tak, aby zhruba od napětí 54,3V začaly postupně přecházet do floatu a až poslední dva se dostaly na 54,8V.

[wacko]

"2x-3x vyšší kWh kapacitu baterek, než kolik bude kWp panelů"
Takže v systémech kde bude přepanelováno je komunikace nezbytná.

[youda]

Ano, to je spravna uvaha.

[Martin P]

Co se týká kapacity baterií držím se zásady minimálně dvoj až troj násobku kapacity baterií vůči maximálnímu proudu do baterie jdoucího či z ní odebíraného (za optimum považuji tří až pěti násobek). Neboť baterie se může rozbalancovat jak vysokým nabíjecím proudem nahoře, tak i vysokým vybíjecím proudem dole. S oběma variantami je třeba počítat a všechny části systému rozvíjet tak, aby jejich parametry byly v rovnováze.
Což byl druhý důvod proč jsem šel cestou modulárně rozšiřitelného systému.