Záloha vytápění

[xmasin]

NED je ještě v pohodě. Já si neumím takovou situaci (delší blackout v zimě) představit na jakémkoliv panelovém sídlišti.

Jestli se dobře pamatuju, tak za války v Jugoslávii tohle museli řešit v Sarajevu a vyřešili to "Petrama" s kouřovodem přes zeď. Chvíli by paneláky asi vydržely, ale pokud by to bylo víc jak 48 hodin, tak je to asi hodně velký problém. Na druhou stranu teplárna asi bude mít svůj záložní zdroj, hůře na tom budou blokové kotelny na plyn.

[jahodovák]

Ono záložní zdroj na teplárně pomůže jen jí ale ne dál,teplo dojde do výměníku a tam se zastaví...a z výměníku do baráku a pokud i tam nebude náhradní zdroj tak zas nic..

[diablo007]

Navíc i kdyby paneláky sehnaly Petry což nesezenou tak co by do nich dali že

[dumi]

S tim.cerpadlem.si dovolim.oponovat. ano jsou situace kdy je to nesmysl, ale je spousta situaci kde je navratnost v horizontu treba 5ti let. Coz je super.

[brumlaj]

Navíc i kdyby paneláky sehnaly Petry což nesezenou tak co by do nich dali že

Co by dávali, dřevo přece

[Marek_Kuřim]

Navíc i kdyby paneláky sehnaly Petry což nesezenou tak co by do nich dali že

Co by dávali, dřevo přece

To vypadá jako děsná prdel, ale přesně tak nějak by to vypadalo....

[svango]

pekna debata,
jednu vec som ale nepostrehol, riesi sa tu zaloha zdroja pre kotol ale co samotny kotol?
Nepamatam si, ze by niekedy vypadla dodavka plynu a to ani ked Rusky brat uz hrozil dvihnutou palicou.
Co si pamatam je, ze kazdych par rokov je pri kotly mechanik co v nom musi poriesit nejaku zavadu.

Ale k zalohe: pre+- 14 dnovy blackout (tazko dopredu vediet ci je to hodina alebo to budu 2 tyzdne) navrhujem mat poruke nejake zaslepky na vetracie otvory domu, ktory takto zbavim prechodu vzduchu, uzavriet ventil na vodu a nechat odkvapavat to co je v zasobnickoch a odist na par dni za inou rodinou, ktora danym problemom s dodavkou tepla netrpi.

k tomu kotlu; mam kotol Junkers (2002) a stale fici, ale kontrolna jednotka uz bola vymenena, snimac tlaku bol vymeneny, V baraku u babicky kotol Thermona (2006), doska menena uz snad 3x, nejake snimace tiez, tento rok bol opat nejaky problem a kotol dokola vypinal a zapinal plamen. Sused, kotol Thermona po 6 rokoch kompletna vymena. Svagor, kotol ThermaPro (2008) alebo nejake take meno, problemy po roku pouzivania asi po dobu 8 rokov, nejako sa s tym zilo a nakoniec asi 20ty mechanik nasiel studeny spoj.. sused oproti montoval novy kotol Baxi a neboli mu to schopny rozchodit snad 4 mesiace a to tiez pomenili co islo. Zivotnost kotlov je znacne obmedzena.

Takze najlepsou zalohou je byt mechanikom na svoj kotol, poznat ho skrz naskrz a mat v zalohe niekolko najcastejsie odchadzajucich suciastok ako je vymenik, riadiaca doska a nejake tie snimace. K tomu asi jedno nahradne cerpadlo, trojcestak, par obycajnych ventilov a poistny ventil.
Nech sa dari

[MareC3k]

Takze v podstate by si potreboval cely dalsi kotol ako nahradu

[diablo007]

Máme kotel z roku 96 a hádejte kolik měl poruch

[svango]

to ti prajem nove kotle uz nemaju tu robustnost co stare. Stare zase tu ucinnost..

EDIT: ano novy kotol ako zaloha je moznost, len drahsia
je rok 2019. prvy kotol bezi 17 rokov, druhy 13 a dalsi 11. Tu zivotnost nechaapte rok ci dva

[goodbie]

já mám kupříkladu benekov C15 po šesti sezonách topení se zatím nestalo nic vážného,jen ventilátor začíná řvát na ložiska,musím dát nové.

[jahodovák]

Ona ta účinnost u nových nebude až zas tak slavná,je třeba se podívat podle čeho je udávaná,ono občas je použita jiná metodika.Jinak jsem se setkal se zvláštní poruchou u plynového kondenzačního kotle,začal ani ne po roce téct,prý byla použita nevhodná voda,která prý sežrala hliníkový výměník,teprve po vymontování bylo zjištěno,že ji sežral agresivní kondenzát vzniklý spalováním plynu.Pokud by byl kotel provozován v neúsporném režimu mimo kondenzaci,tento stav by nenastal.Prý se to ještě nikde nestalo,což značí,že i úsporné kotle jsou většinou provozovány neúsporně....

[JonasPP]

Ona ta účinnost u nových nebude až zas tak slavná,je třeba se podívat podle čeho je udávaná,ono občas je použita jiná metodika.Jinak jsem se setkal se zvláštní poruchou u plynového kondenzačního kotle,začal ani ne po roce téct,prý byla použita nevhodná voda,která prý sežrala hliníkový výměník,teprve po vymontování bylo zjištěno,že ji sežral agresivní kondenzát vzniklý spalováním plynu.Pokud by byl kotel provozován v neúsporném režimu mimo kondenzaci,tento stav by nenastal.Prý se to ještě nikde nestalo,což značí,že i úsporné kotle jsou většinou provozovány neúsporně....

Ja som podobne usporne držal teplotu kondenzačneho kotla čo najviac dole (vystup do 30-50°C) a pri prvej obhliadke som dostal tu istu radu,že mam kuriť normalne až do 85°C,lebo vymennikl bol zaneseny niečim,ako ružovy vodny kameň a to dosť hrubo. Od vtedy bol použity iba par krat na kurenie a na dohrievanie užitkovej vody. Asi sa naštvem a celkovo plyn pôjde z domu. Aj tak použivam založne kurenie,ako primarne a pri najhoršom mam v akumulačkach 3 a 6KW špiralu.

[DanoP]

Zozraty vymennik bude chyba vo vyrobe. To ze kondenz z plynu je kysly (povodne sa daval do odvodu kondenzatu neutralizator) sa vie, a spalovacia komora moze byt zo zliatiny hlinika ale na to urcenej - napriklad geminoxy. Sam ho mam, ma 14 rokov a skor odisiel 3cestny ventil, PWM ventilatora. Koli cene sa ale preslo z AL odliatkov na komory z nerezu - opat nerez na to vhodny svojim zlozenim. Moze byt ze to niekto okopcil a nevedel ze finta je v materiali a pruser bol hotovy.

[mopadzi]

topím kondenzačním kotlem tak na 40st už minimálně 12 let (po zateplení) kotel má už tak 15 let a zatím jen výměna oběhového čerpadla + čistění

[gupa]

Koli cene sa ale preslo z AL odliatkov na komory z nerezu - opat nerez na to vhodny svojim zlozenim. Moze byt ze to niekto okopcil a nevedel ze finta je v materiali a pruser bol hotovy.

Nerez trpí chorobami typu čím vyšší teplota, tím více asimiluje zbytky ze spalin. Příkaldem je např. železo s nerezem nebo svar bez správné ochrany, to je jasně definovaná nemoc nerezu kdy je nevratně poškozen a navíc daný problém prorůstá nerezem až do proděravění.

Stačí když před topnou sezonou se navštíví kovošrot a prohlédne se hromada s nerezem, takových kotlíků jsem viděl nespočet. Zajímavý je postup jakým těleso vyrábí, udělají z trubky hada a posléze ho slisují na vysoký ovál a celou "pružinu" dokončí coby svařenec.

[kodl69]

Topím krbovou vložkou - krom výměny roštu po 10-ti letech a výměny těsnění dvířek po 19-ti letech, jinak prakticky bez údržby, čištění komína 1x ročně (dřív i míň často) nepočítám, to je provoz.. Jako zálohu používám přímotopy, po 20-ti letech jsem z bujnosti vyměnil stykače - bulharský K16e mi přišly hlučný. Toť veškerá údržba, a vlastně ani nebyla nutná... Předpokládám, že el. podlahové topení instalované v jedné místnosti cca před pěti lety bude fungovat podobně spolehlivě. Proto nechápu, co všichni na tom teplovodním topení mají, pořád to někde teče a musí se to pořád spravovat.

[jahodovák]

No nevím,teplovodní topení jsem si šrouboval v roce 77 z vodovodních trubek,protože nikdo nechtěl dělat melouch s autogenem,radiátry jsou ještě původní jen už mám asi 5tý kotelmimo přesunutí radiátorů a rozšíření o děcák a posléze vedle do sousedního bejváku nebylo třeba s rozvodem nic dělat.Jen občas dopustit vodu.Systém chodí samotížně,takže pohoda.Zatím to vypadá,že mě to přežije.Krb by se mi líbil ale protože by to dalo moc práce,starý barák jen tak lehce nejde předělat,tak to zrealizoval mladej ve svém baráčku,jelikož trošku zateplil,tak najednou místo stálého topení v kotli topí jen občas v krbové vložce s výměníkem a teplota nejde pod 22 stupnů.Pravda,20 cm polystyrénu není zrovna málo ale vyplatilo se.Kotel od té doby jen zahálí.Od příštího jara přibude ještě 500l nádrž s ohřevem bud tou vložkou,kotlem,nebo vytěžovačem z panelů.Fototermika mi asi zůstane na půdě nevyužitá jelikož se fotovoltaika jeví jako výhodnější...

[NOPARasito]

Ona ta účinnost u nových nebude až zas tak slavná,je třeba se podívat podle čeho je udávaná,ono občas je použita jiná metodika.Jinak jsem se setkal se zvláštní poruchou u plynového kondenzačního kotle,začal ani ne po roce téct,prý byla použita nevhodná voda,která prý sežrala hliníkový výměník,teprve po vymontování bylo zjištěno,že ji sežral agresivní kondenzát vzniklý spalováním plynu.Pokud by byl kotel provozován v neúsporném režimu mimo kondenzaci,tento stav by nenastal.Prý se to ještě nikde nestalo,což značí,že i úsporné kotle jsou většinou provozovány neúsporně....

Ja som podobne usporne držal teplotu kondenzačneho kotla čo najviac dole (vystup do 30-50°C) a pri prvej obhliadke som dostal tu istu radu,že mam kuriť normalne až do 85°C,lebo vymennikl bol zaneseny niečim,ako ružovy vodny kameň a to dosť hrubo. Od vtedy bol použity iba par krat na kurenie a na dohrievanie užitkovej vody. Asi sa naštvem a celkovo plyn pôjde z domu. Aj tak použivam založne kurenie,ako primarne a pri najhoršom mam v akumulačkach 3 a 6KW špiralu.

Jde o to ze u kondenzacnich kotlu ziskate teplo z kominovych spalin na teplotu vratne vody z radiatoru, ale provozni naklady srazi vyslednou usporu zpet na klasickej kotel. Je to vydrb na zakaznika, tak jako udavat ucinnost napr.109%. proc nenapisou ze klasickej kotel ma 90-93 ucinnost a ten jejich zazrak 93-98%+kazdej rok 1500a jednou za 5 let minimalne 15-25tis.
Hlavne je super, ze klasicke nesmrtelne plyn kotle vytlacili z trhu a nechali jen ty poruchove jebky s lepsi ucinnosti o 3%.
Ps.:jeste je nejlepsi ze 95% lidi nerekli, ze na to musi byt stavena otopna slustava se spadem 45st a mene.
Takze je to jen a jen podvod.

[NOPARasito]

No nevím,teplovodní topení jsem si šrouboval v roce 77 z vodovodních trubek,protože nikdo nechtěl dělat melouch s autogenem,radiátry jsou ještě původní jen už mám asi 5tý kotelmimo přesunutí radiátorů a rozšíření o děcák a posléze vedle do sousedního bejváku nebylo třeba s rozvodem nic dělat.Jen občas dopustit vodu.Systém chodí samotížně,takže pohoda.Zatím to vypadá,že mě to přežije.Krb by se mi líbil ale protože by to dalo moc práce,starý barák jen tak lehce nejde předělat,tak to zrealizoval mladej ve svém baráčku,jelikož trošku zateplil,tak najednou místo stálého topení v kotli topí jen občas v krbové vložce s výměníkem a teplota nejde pod 22 stupnů.Pravda,20 cm polystyrénu není zrovna málo ale vyplatilo se.Kotel od té doby jen zahálí.Od příštího jara přibude ještě 500l nádrž s ohřevem bud tou vložkou,kotlem,nebo vytěžovačem z panelů.Fototermika mi asi zůstane na půdě nevyužitá jelikož se fotovoltaika jeví jako výhodnější...

Momentalne se kvuli "suli.kove stope"(cti uhlikove stope) broji proti tomu jedinemu co tu bylo, je a bude. To jest topeni drevem.
Ok, zase tu narazime na naseho obavaneho "kouroveho muze" (jelikoz ISO nam narizuje pouzivat jazyk a texty ovcanu CR).
Ok, cesta je jednoducha, orientacne spocitat tepelnou ztratu, pokud neni overena drivejsi spotrebou napr. plynoveho kotle.
A pak nezbyva nez pouzit jakekoli topeniste (s externim privodem vzduchu, primarnim, sekundarnim a tercialnim nazvoslovim).
Jak bylo naznaceno "Jahodovakem", pro efektivitu vyziti, rychleho (palety, smrk atd.) pomaleho(dub,buk, brikety) dreva je doporuceno vyuziti akumulacni nadrze.
Timto zpusobem bude ucinnost systemu vetsinou 80% a vice, zadne duseni bez privodu vzduchu atd.
Z vlastni zkusenosti, overenou praxi, se mi v tomto tydnu stalo pri predelavani panelu v blizkosti kominu, ze jsem si opravdu nebyl jistej jestli mi nevyhaslo, a to jako ze zadny kour a dokonce zadny dusivy smrad, az jsem musel parkrat opravdu ze strechy slezt a hit se presvedcit jestli nemam prilozit. A to bylo zrovna topeni "jedovatymi" celodrevenymi jednorazovymi poskozenymi paletami s vedlejsim efektem trideni zelezneho srotu ))).