FVE ostrov 1020 Wp - Sobrance

[KubisKV]

co třeba 340´? asi to bude chtít vyzkoušet a osahat si pájku v akci. pokud máte nějaké staré články, použijte je jako testovací vzorek. Na vaši otázku není jednoznačná odpověď. Když pájím doma v teple a menší věci, mám na mikropájce 270-290´ . když potřebuju něco spájet v dílně a je zima, nastavim i 370´ a pokud je větší kus mědi, pájka se ochladí a trvá prohřátí déle.

[vla]

Těžko říct, různé pájky mají různou teplotu tavení, to je jeden pohled na věc. Za druhé, záleží jaký máš na pájce hrot,moc slabý prodlužžuje čas, protože má malou tepelnou kapacitu, moc silný může článek přehřívat pokud ho máš přiložený moc dlouho. Mimo článek záleží i na tom jak silná je sběrnice a jak rychle vycucne tepelnou kapacitu hrotu. Já používám pájky kolem 60W a dobu pájení v desetinávh vteřiny, nebo sekundy(?) sám nevím, Hrot používám kolem 4-5 mm silný, když se opálí zabrušuji tvar dle potřeby. Pokud se mi čas zdá moc velký použiji silnější pájku, nebo silnější hrot. Tepelně se mi článek ještě nikdy nepodařilo zničit, takže jsou docela odolné. Rozhodně nejsou vhodné pájky transformátorové.

[kodl69]

ty t12 mají obrovsky rychlej nástup výkonu, díky tomu, že je topná spirála přímo v hrotu. Už jsem to psal, T12-BC3, nebo BCF3, čím větší je ta ploška, tak je to na baterky lepší. Můj KSGER má funkci "turbo" tj na 5 minut se dá zvýšit teplota o 50°C, displej ukazuje potom 350°C, a je to tak akorát na rychlý pájení - pólu 18650, na + stačí 300°C. Ale jestli číslo nějak odpovídá teplotě hrotu jsem neměřil, nastavím si to dycky tak podle oka, jak moc velkej kus materiálu je potřeba ohřát. reálná teplota je asi nižší něž co ukazuje displej.

[rottenkiwi]

Hľadám nejaký algoritmus pre tracker, ktorý by vedel napr. rozlíšiť, kedy je viac difúzneho
svetla, ako priameho a podĺa toho naklopiť panely.
Nerobili ste niekto niečo také ?

https://www.nextracker.com/wp-content/u ... 717.20.pdf

[youda]

Sice jsem ho nepsal, ale takový algoritmus by neměl být nijak složitý. Vycházím z toho, že když se ráno podívám na graf výkonu mých 4 stringů, tak podle něj hned poznám, jestli svítí slunce nebo je venku jen difuzní světlo.

- budeš potřebovat minimálně dva panely
- ty panely musí být napojené paralelně do jednoho PV vstupu a každý musí mít vlastní proudové čidlo
- pokud je DC proud z obou paralelních panelů přibližně stejný, pak je venku spíše difuzní světlo
- pokud se DC proud panelů výrazně liší, pak je vidět slunce

Aby to bylo jistější, lze udělat třeba 8 takových měření po minutě od sebe a pak se teprve rozhodnout.
Ideální je, když jeden ten panel bude mířit pořád na jih, zatímco ten druhý panel někam jinam, nebo může být i na trackeru.

Jen pomocí jednoho trackeru to ale udělat nepůjde, potřebuješ vždycky nějakou referenci - ten statický panel, nebo aspoň druhý tracker, který se v tu samou chvíli kouká jinam (což je ale plýtvání).

Ty panely nemusí být ani skutečné, v podstatě stačí dva miniaturní panýlky, odporová zátěž a nějaké arduino.

[rottenkiwi]

Lenže ako sa rozhodnem, či treba tracker otočiť, alebo nie, ak podmienky budú veľmi
premenlivé ? Ako urobiť optimalizáciu, aby som získal čo najviac energie a pritom čo
najmenej spotreboval na otáčanie ? Ako rozpoznať, že o pol hod bude jasno a nemá zmysel
točiť panelom za zamračenou časťou oblohy, lebo s tým budem musieť točiť naspať ?

Pomožu mi vlastné kamery do roznych smerov s rozpoznávaním oblačnosti alebo radšej
pozerať kamery SHMU, smer oblakov, radary a podľa toho točiť ?

[vlkazajac]

Kamery SHMU ( pohľad zhora z družice ) snímajú oblačnosť z iného uhla, ako je pozícia slnka. Mraky majú výšku nad zemou od stoviek metrov po niekoľko kilometrov, takže takéto snímanie moc nepomôže. Hlavne nie vtedy, keď mraky idú v smere trajektórie slnka.
Riešením by bol lokálny skener oblohy, z ktorého by sa dal vypočítať pohyb oblačnosti a ten by sa porovnával s trajektóriou slnka. Kto to ale vymyslí ?

[mypower.cz]

Jakoze odkud nejvic sviti? Neni uplne nejjednodussi osadit neco do tvaru koule fotodiodama, nebo fotoodporama nebo necim takovym pripadne pred to dat cocku nebo neco takoveho aby to melo urcitou smerovost a sledovat z ktereho toho smeru jde nejvetsi intenzita svetla a tim smerem otocit panely? To by ani nemuselo byt tak drahe a mohlo by se to odecitat treba arduinem.

druha, hyper hi-tech varianta - rybi oko pred kamerou (nemusi byt ani moc kvalitni, i nizke rozliseni) a odkud jde nejvetsi intenzita, vypocitat smer a tam natocit panely

[kodl69]

to je jakási věda kvůli pár wattům. polykrystaly podle mě dávají při odklonu od slunka cca 30° pořád stejně, nebo jenom nepatrně míň, to podle mě nestojí za tu námahu. A otočení východ- západ stačí jenom jednoduše, třeba jako to má "vyrob a provozuj" tj dva fototranzistory oddělený přepážkou, a na kterej svítí víc, tam se to otočí, a tak dlouho, až svítí na oba stejně. místo fototranzistorů to třeba můžou být dva shodný panely z nějaké powerbanky a pod, přímoi na konstrukci trackeru, položený "do střechy", zatížený rozumným odporem a měřit napětí na nic a točit tak, aby na obou bylo stejně, což je maximum. Když to má být čtyřosý, tak by měřicí panýlky musely být uspořádaný do pyramidy. A zase to stejný, dva by řešily V-Z, a dva azimut.

[marsyn]

kdyby někdo chtěl počítat dráhu, běží to na STM32

Kód: Vybrat vše

/*
 * sun.c
 *
 *  Created on: 25. 1. 2017
 *      Author: martin.koreny@seznam.cz
 *      based on https://www.esrl.noaa.gov/gmd/grad/solcalc/calcdetails.html
 *      NOAA_Solar_Calculations_day.xls
 */

#include "sun.h"
#include "math.h"
#include "time.h"
#include "DS3231.h"

/*excel macro wrapper*/
#define pi()  3.1415926535
#define DEGREES(x)  x*180/pi()
#define RADIANS(x)  x*pi()/180
#define SIN(x)  sinf(x)
#define COS(x)  cosf(x)
#define TG(x)  tanf(x)
#define ARCSIN(x)  asinf(x)
#define ARCCOS(x)  acosf(x)
#define MOD(x,y)  fmodf(x,y)
#define POWER(x,y)  powf(x,y)

uint8_t hour;
uint8_t minute;

float latitude_f = 49.84586;
float longitude_f = 17.91673;
float timeZone_f = 2; /*depends on daylight savings, summer 2, winter 1*/
float date_f /*= 42756.0*/ ; /*21.7.2017*/
float time_f /*= 0.004167*/; /*1/1440 =  1minute*/

float julianDay_f, julianCentury_f;
float geomMeanLongSun_f, geomMeanAnomSun_f, eccentEarthOrbit_f  ;
float sunEqOfCtr_f, sunTrueLong_f,meanObliqEcliptic_f  ;
float sunAppLong_f,trueSolarTime_f;
float obliqCorr_f;
float y_f;
float eqOfTime_f ;
float hourAngle_f ;
float solarZenithAngle;
float sunDeclination_f ;
float approxAtmosphericRefraction_f;
float tmp_f,solarElevationAngle_f ;
float solarElevationCorrected_f,  solarAzimuthAngle_f; /*final products*/
double diffSec;

//time_t tim;

struct tm timp;





void calculateSunPosition(void)
{

#if 0
	/*6.5.2017 19:30:00*/
	timp.tm_year = 2017 - 1900; /*Year (since 1900), can be negative for earlier years.*/
	timp.tm_mon  = 4; /*Month, between 0 (January) and 11 (December). */
	timp.tm_mday = 6;/*Day of the month, between 1 and 31 inclusive. */
	timp.tm_hour = 19; /*Hours, between 0 and 23 inclusive. */
	timp.tm_min  = 30;
	timp.tm_sec  = 0;
	timp.tm_isdst = 0; /*Daylight Savings Time flag: positive means DST in effect, zero means DST not in effect, negative means no information about DST is available. Although for mktime(), negative means that it should decide if DST is in effect or not. */
#endif
	timp.tm_year = (rtc.year + 17) - 1900;
	timp.tm_mon  = rtc.month-1;
	timp.tm_mday = rtc.day;
	timp.tm_hour = rtc.hour;
	timp.tm_min  = rtc.minute;
	timp.tm_sec  = rtc.second;
	timp.tm_isdst = 0;

	date_f = mktime(&timp);
	date_f = date_f/86400;
	date_f = date_f + 25569;

	//31.12.1969 -86400
	//1.1.1970   0
	//2.1.1970   86400
	//1.1.1970 - 1.1.1900 = 25569days

	/*if((timp.tm_mday = 26)&&(timp.tm_mday = 26))
	{
		timeZone_f = 1;
	}
	else
	{
		timeZone_f = 2;
	}*/

	//hour = 1;
	//minute = 10;
	time_f = (/*hour*/timp.tm_hour*60 + /*minute*/timp.tm_min)/1440.0;

	julianDay_f = date_f + 2415018.5 + time_f - timeZone_f/24;

	julianCentury_f = (julianDay_f -2451545)/36525;

	geomMeanLongSun_f = MOD(280.46646+julianCentury_f*(36000.76983 + julianCentury_f*0.0003032),360) ;

	geomMeanAnomSun_f = 357.52911+julianCentury_f*(35999.05029 - 0.0001537*julianCentury_f);

	eccentEarthOrbit_f = 0.016708634-julianCentury_f *(0.000042037+0.0000001267*julianCentury_f );

	sunEqOfCtr_f = SIN(RADIANS(geomMeanAnomSun_f ))*(1.914602-julianCentury_f*(0.004817+0.000014*julianCentury_f ))+SIN(RADIANS(2*geomMeanAnomSun_f ))*(0.019993-0.000101*julianCentury_f )+SIN(RADIANS(3*geomMeanAnomSun_f ))*0.000289;

	sunTrueLong_f = geomMeanLongSun_f + sunEqOfCtr_f;

	sunAppLong_f = sunTrueLong_f-0.00569-0.00478*SIN(RADIANS(125.04-1934.136*julianCentury_f));

	meanObliqEcliptic_f = 23+(26+((21.448-julianCentury_f*(46.815+julianCentury_f*(0.00059-julianCentury_f*0.001813))))/60)/60;

	obliqCorr_f = meanObliqEcliptic_f+0.00256*COS(RADIANS(125.04-1934.136*julianCentury_f));

	sunDeclination_f = DEGREES(ARCSIN(SIN(RADIANS(obliqCorr_f))*SIN(RADIANS(sunAppLong_f))));

	y_f = TG(RADIANS(obliqCorr_f/2))*TG(RADIANS(obliqCorr_f/2));

	//eqOfTime_f = /*4.0**/DEGREES(y_f*SIN(2*RADIANS(geomMeanLongSun_f))-2*eccentEarthOrbit_f*SIN(RADIANS(geomMeanAnomSun_f))+4*eccentEarthOrbit_f*y_f*SIN(RADIANS(geomMeanAnomSun_f))*COS(2*RADIANS(geomMeanLongSun_f))-0.5*y_f*y_f*SIN(4*RADIANS(geomMeanLongSun_f))-1.25*eccentEarthOrbit_f*eccentEarthOrbit_f*SIN(2*RADIANS(geomMeanAnomSun_f)));
	eqOfTime_f = (4.0*180*(y_f*SIN(2*RADIANS(geomMeanLongSun_f))-2*eccentEarthOrbit_f*SIN(RADIANS(geomMeanAnomSun_f))+4*eccentEarthOrbit_f*y_f*SIN(RADIANS(geomMeanAnomSun_f))*COS(2*RADIANS(geomMeanLongSun_f))-0.5*y_f*y_f*SIN(4*RADIANS(geomMeanLongSun_f))-1.25*eccentEarthOrbit_f*eccentEarthOrbit_f*SIN(2*RADIANS(geomMeanAnomSun_f))))/pi();

	trueSolarTime_f = MOD(time_f*1440 + eqOfTime_f + 4*longitude_f - 60*timeZone_f , 1440);

	tmp_f = trueSolarTime_f/4;
	if(tmp_f < 0)
	{
	    hourAngle_f = tmp_f + 180;
	}
	else
	{
	    hourAngle_f = tmp_f - 180;
	}

	solarZenithAngle = DEGREES(ARCCOS(SIN(RADIANS(latitude_f))*SIN(RADIANS(sunDeclination_f))+COS(RADIANS(latitude_f))*COS(RADIANS(sunDeclination_f))*COS(RADIANS(hourAngle_f)))) ;

	solarElevationAngle_f = 90 - solarZenithAngle;

	if(solarElevationAngle_f > 85)
	{
	    approxAtmosphericRefraction_f = 0 ;
	}
	else if(solarElevationAngle_f > 5)
	{
	    approxAtmosphericRefraction_f =  58.1/TG(RADIANS(solarElevationAngle_f))-0.07/POWER(TG(RADIANS(solarElevationAngle_f)),3)+0.000086/POWER(TG(RADIANS(solarElevationAngle_f)),5);
	}
	else if(solarElevationAngle_f > -0.575)
	{
	    approxAtmosphericRefraction_f =  1735+solarElevationAngle_f*(-518.2+solarElevationAngle_f*(103.4+solarElevationAngle_f*(-12.79+solarElevationAngle_f*0.711)));
	}
	else
	{
	    approxAtmosphericRefraction_f =  -20.772/TG(RADIANS(solarElevationAngle_f));
	}
	approxAtmosphericRefraction_f = approxAtmosphericRefraction_f / 3600 ;

	/*elevation/altitude*/
	solarElevationCorrected_f = solarElevationAngle_f + approxAtmosphericRefraction_f ;

	/*azimuth*/
	tmp_f = DEGREES(ARCCOS(((SIN(RADIANS(latitude_f))*COS(RADIANS(solarZenithAngle)))-SIN(RADIANS(sunDeclination_f )))/(COS(RADIANS(latitude_f))*SIN(RADIANS(solarZenithAngle)))));
	if(hourAngle_f >0)
	{
	    solarAzimuthAngle_f = MOD(tmp_f + 180 , 360);
	}
	else
	{
	    solarAzimuthAngle_f = MOD(540 - tmp_f , 360);
	}

	tmp_f = 0; /*dummy for breakpoint*/
}

[vlkazajac]

Malo by to produkovať nielen okamžitú informáciu, kam optimálne natočiť panely teraz, ale aj prognózu ďalšieho vývoja. Priesečník posúvacej sa mapy oblačnosti s ekliptikou. To by dalo potom usmernenie, ako plánovať tempo nabíjania batérie a zapínanie spotrebičov. Tak by to bolo lepšie, ako spracovávanie dát z ČHMÚ, ako sme spomenuli letmo minule.

[vlkazajac]

BTW, práve som zachytil správu :

18.3.2019
Tisková zpráva
Den otevřených dveří:
skvělá příležitost prohlédnout si pobočky ČHMÚ, vidět mimořádná místa a měřicí přístroje.
Vše v jeden den. Přijďte na pobočky, meteorologické stanice a observatoře. (sobota 23. 3. 2019 9.00–14.00)

http://portal.chmi.cz/

Na Slovensku :
"...Ďalšie podujatie chystáme v apríli 2019 - v marci sa uskutočnia podujatia k Svetovému meteorologickému dňu i Svetovému dňu vody, ako aj Deň otvorených dverí SHMÚ...."

[rottenkiwi]

Čo je toto za technológia a aké má výhody a nevýhody voči WiFi ?
https://electronicsforu.com/technology- ... pushengage

[dracekvo]

Přečet sem jen prvních pár vět. A je to komunikace na bázi světla. Něco jako ovladač od TV (ten jede v infa spektru).

Nejspíš cena, nekompatibilita absolutně s ničím. (wifi má v dnešní době všechno), protože je to ve viditelném spektru. Neprojde to sebemenší překážkou. Wifi dá aspoň ty dvě zdi.
Výhody nějak nevidím, snad jen odolnost proti rušení.

[rottenkiwi]

Keď zoberiem AC výstup meniča MeanWell 3000 TN a napojím ho na AC vstup Axperta 3000 PF1,
Axpert sa sfázuje s výstupom Meanwella a ak budú mať oba nastavené výstup 230 V, dajú
sa potom tie dva výstupy spojiť a ťahať z toho 6000 W ?

Potobne ak na Axpert 3000 PF1 napojím výstup Victronu 5000 a Axpert sa sfázuje,
dá sa potom z oboch brať 8000 W ?

[willcz]

A ten Axpert snese propojeni vstupu a vystupu? Nebude z toho pak perpetum mobile?

Podle me to prinejmensim nebude fungovat, kdyz to nevyhori, tak potecou nejake vyrovnavaci proudy (protoze menice budou mit mozna stejnou fazi, ale asi ne stejne napeti) a prinejhorsim to vyhori.

To je prave rozdil mezi hybridem a UPS menicem. Hybridy snesou pripojeni jineho zdroje na svuj vystup.

[rva]

dajú sa potom tie dva výstupy spojiť a ťahať z toho 6000 W ?

Taky jsem nad tím dumal, něco měřil, ale propojit se neodvážil. Dospěl jsem k následujícím závěrům a nikomu nedoporučuji následující schéma zkoušet. Je to návrh, který jsem se neodvážil propojit protože tam jsou některé nedořešené problémy

Idea paralelního zapojení měničů

[josse]

Keď zoberiem AC výstup meniča MeanWell 3000 TN a napojím ho na AC vstup Axperta 3000 PF1,
Axpert sa sfázuje s výstupom Meanwella a ak budú mať oba nastavené výstup 230 V, dajú
sa potom tie dva výstupy spojiť a ťahať z toho 6000 W ?

Potobne ak na Axpert 3000 PF1 napojím výstup Victronu 5000 a Axpert sa sfázuje,
dá sa potom z oboch brať 8000 W ?

Možná axpert king by mohl, všechny co neumí přisosávat buď bypass nebo invertor, obojí neumí žádný.

[diablo007]

Keď zoberiem AC výstup meniča MeanWell 3000 TN a napojím ho na AC vstup Axperta 3000 PF1,
Axpert sa sfázuje s výstupom Meanwella a ak budú mať oba nastavené výstup 230 V, dajú
sa potom tie dva výstupy spojiť a ťahať z toho 6000 W ?

Potobne ak na Axpert 3000 PF1 napojím výstup Victronu 5000 a Axpert sa sfázuje,
dá sa potom z oboch brať 8000 W ?

Výkony se nesčítají axpert pojede do svého výkonu a pak přepne na bypas tím pádem by pak odběr byl z prvního měniče výkon se sčítá pouze v paralelním zapojení a na to je potřeba aby to ty zařízení uměli

[rottenkiwi]

Pred chvíľou som napojil 87 Ah LiIon Panasonic 3100 mAh, 28P7S
na zbernicu spolu so 100 Ah Winston v zapojení 8S.
Pri odbere 59 A, z LiIon ide 29 A.

Pri odbere 21 A, z LiIon ide 19 A.
To bolo pri napatí 26.6 V na spoločnej zbernici.

Teraz keď je odber 21 A, tak z LiIon ide 16.
Napatie na zbernici 26.4 V.

Tak pri odbere 24 A, ide z LiIon 9 A.
Napatie na zbernici 26.14 V.

Som zvedaný, ako sa to bude správať ďalej, pri poklese až na 24 V.