Správné zacházení s LIFePO4

[kodl69]

Tak prostě ten článek má menší kapacitu, nebo naopak v něm je větší náboj na začátku než v ostatních. Podle napětí se to nepozná, 3.35V má,naprázdno článek plně nabitej i skoro prázdnej. Tohle vyřeší jedině test článků kus po kuse, od 100% SOC do nula (10% SOC) podle napětí.

[ok5kwt]

Zkusím prozkoumat a prohnat testem každý zvlášť.. Dík

[Ivo12s]

Možná jednoduchý dotaz na konkrétní nabíjecí charakteristiku LiFePo4. Momentálně jsem doplnil úložiště, takže nyní mám celkem v LiFePo4 16x baterie 60 Ah, 4 články, otevřená, pasivní BMS 3,6V na každém článku. Zapojení 2S8P. V zimě v případě potřeby "dotáhnu" tuhle sadu z nabíječky 29,2V; 20 Ah. To max. napětí se snažím nedosahovat...vypínám ručně nabíječku. A proto dotaz:
V tomto zapojení vypadá nabíjecí charakteristika jednoho konkrétního dne dle obr.

Křivka nabíjení LiFePo4 - 2S8P.

Předpokládejme, že v oblasti 27,2V (3,4V na článek) až cca. 27,7V (3,46V) ještě pořád dojíždí některé články. Některé již spaluje BMS. V oblasti 27,7V (3,46V) až do 28,6V(3,57V) jsou již v podstatě všechny články nabité na maximum. Znamená to, dle grafu:

A) v podstatě kolem 21:00 již byly všechny články nabité. Je jinou otázkou, na jakou kapacitu, ale jsou na maximu.

B) v TOMTO KONKRÉTNÍM ZAPOJENÍ (při typickém odběru) lze předpokládat, že křivka v oblasti nabíjení 27,7 - 28,8V bude vždy stejná? Jinými slovy, po dosažení 27,8V bude po cca. 1,5 hodině napětí na skupině 2S8P na maximu a je žádoucí nabíjení ukončit již někdy před tím. Protože se již jedná o část charakteristiky, kde nerozhoduje chybějící kapacita, ale již jen růstová křivka na samotných článcích. zajímá mě to právě z pohledu nezbytnosti vypínat nabíjení ručně.

Je mi jasné, že názory na max. napětí článků jsou různé, tak bych nechtěl znovu vyvolat diskusi na téma max. napětí. Spíše mi jde o to potvrzení nebo vyvrácení teorie = "Celková doba nabíjení sestavy 2S8P zavísí na hloubce vybití před začátkem nabíjení. V oblasti maximálního napětí jednotlivých článků a skupiny se postupné zvyšování napětí bude řídit již jen konkrétním stavem článků a skupiny jako takové, tj. doba závěrečné fáze nabíjení je nezávislá na celkovém objemu dobíjení a bude při stejných podmínkách (stav článků, teplota) velmi podobná."

[rva]

Zajímalo by mě (změřil bych) víc věcí. Jestli je nabíjecí proud stále těch 20 A, nebo nabíječka ke konci už přejde do nižšího proudu - optimálně takového, aby ho byl pasivní BMS schopen spálit. Protože jinak na některém článku poroste napětí klidně i přes 3.6 V a bude se poškozovat. A k tomu bych si aspoň občas změřil napětí na článcích při konci nabíjení.
A z té nabíjecí charakteristiky bych já nabíjení ukončil když napětí začíná strměji stoupat - což je těch 27.7 V. Doma jdu ještě kousek níže, ale už s malým proudem.

[Ivo12s]

Mám na článcích CellLog 8S, tak vím, že napětí na článcích neroste nad 3,6V. Nabíječka ke konci nabíjení postupně přechází z CC na CV... Články na baterkách mám ještě i uprostřed baterie paralelně spojené, takže když na některém článku jde napětí nad těch 3,6V, tak začne trochu spalovat i BMSko z paralelního článku. A těch 8S také zajistí rozložení proudu. Takže to by nemělo mít na tvar charakteristiky a dobu v závěrečné fázi nějaký zásadní vliv.

[ota]

Ona ta křivka ukazuje jak proud klesá protože pokud by neklesal tak by vystřelila strmě nahoru.
Bohužel je tam 8S ještě s balancery takže nabíjecí křivka je průmětem jevů na 16 článcích a BMS.
Pokud vás zajímá co se děje, musí se jít po jednotlivých článcích.

[Ivo12s]

Ona ta křivka ukazuje jak proud klesá protože pokud by neklesal tak by vystřelila strmě nahoru.
...nabíjecí křivka je průmětem jevů na 16 článcích a BMS.

- vzhledem k postupnému růstu napětí = nelze tedy tak úplně předpokládat, že takováto charakteristika (celkové napětí/čas) je stabilní jev. Charakteristika se bude měnit podle stavu článků i v této závěrečné fázi nabíjení = může být množina článků, které i v této fázi nejsou úplně dobité. Příště prověřím reálné napětí na jednotlivých článcích, abych ověřil, že jsou v tomto stavu opravdu všechny. Na druhou stranu lze asi konstatovat, že kdykoliv v této fázi ukončím nabíjení, už do baterek v podstatě nic nedostanu. Pokud tam není nějaký opravdu "vadný" článek. Teď k tomu asi bude příležitost - mám na panelech 10 cm sněhu

[dracekvo]

S diskuze zde https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... ead#p88561

float mám na 3,4V což se dřív doporučovalo. Takže teď už zase platí držet na 3,35V?

[dumi]

Aha, float sem mel taky na 3,45 jak bylo doporuceno.

kdyz budu drzet float na 3,35 a tzn budu pouze dobjitej CV na 3,35 (s omezenim proudu vzhledem ke kapacite) tak je taky nabiju na plno, ale bude to trvat dlouho?

Takze idealni stav by byl jet absorbci na 3,45 do proudu 0,1C a pak skocit na float 3,35?

zkusim si schvalne zmerit kapacitu tak, ze kdyz budu nabiet ciste na 3,35 a vybijet do 3,1 tak kolik mi to da, kdyz to bude rozumny cislo necham to tak, nebo i to bateriim skodi? predpokladam, ze nedobiti do plna problem neni.

proud z baterie bude cca 0,1-0,2C, narazove max 1C kratkodobe, vyjimecny stav.

[youda]

Dumi,

jednou za čas bys měl články dotáhnout až na hodnotu, kdy zabírají balancery, aby se všechny články srovnaly. Pokud je budeš nabíjet málo a balancery kvůli tomu nezaberou, tak se ti časem články rozjedou. Při vybíjení pak ten nejlabší článek párkrát vybiješ pod 3V a tím bude dostávat hodně na prdel. Proto je důležité to občasné balancování.

Například já mám od výrobce baterku s Winstonama nastavenou takto:
- Balancery zabírají při 3.48V
- C.C. = 3.5V (16S=56V)
- C.V. = 3.475V (16S=55.6V)

Jakmile je dosaženo C.C. napětí, tak charger počká asi minutu. Je vidět, jak při tom postupně zabírají všechny balancery.
Pak charger přejde do C.V., napětí okamžitě spadne, balancery zhasnou a už jen poblikávají.
Články se nijak nehřejou, ani se nenafukují. Hřejí se balancery.

Odpínání:
- Inverter bypass = 3.21V (16S=51.5V)
- BMS shutdown = 3.125V (16S=50V)

Potíž je, když spojíš paralelně různě staré články, nebo paralelně různě staré baterie a nebudeš články balancovat. Na baterii jako celku pak při nabíjení napětí vyleze na hodnotu, kterou charger vyhodnotí jako konec C.C. a rychle přejde do C.V. Jenomže některé z těch článků ještě ve skutečnosti nebudou na hranici balančního napětí, takže časem se začnou rozjíždět ještě víc. U paralelního spojení baterií je ten efekt viditelnější, než u paralelního spojení článků (tam totiž nemáš jak změřit napětí dvou natvrdo spojených článků).

Moje Enstore balancují každý cyklus, ale to je asi až příliš často.
Pylontech balancuje minimálně jednou za týden. Pokud ho nabíjíš málo, umí si o to sám říct přes CAN bus.

Osobně bych řekl, že pokud články držíš na 3.4V, tak je to úplně v pohodě. Pokud budeš chtít jít níže, na 3.35V asi jim to udělá radost, ale o to důležitější pak bude to občas nechat vybalancovat. případně můžeš svoje balancery přenastavit, aby zabíraly právě na těch 3.35V.

[dumi]

Balancery jsou zatim ve vyrobe, baterii mam v systemu pripojenou 2 dny.

- Balancery zabírají při 3.48V
- C.C. = 3.5V (16S=56V)
- C.V. = 3.475V (16S=55.6V)

Takze mas float na 3,45? to je ale podle kodl69 pro baterie likvidacni. takze kde je pravda?

Neni bypass na 3,21 prilis brzo? doted jsem ho mel nastaveno na 3,0V (nikdy sem tak nizko nebyl). Bylo mi zde receno ze 3,0V je pro ukonceni vybijeni dobre (ano zalezi na hodnote proudu). Bypass tedy nastavim na 3.18V/clanek, tak snad tim nic nezkazim.

a nabijeni na 3,35 s tim ze jedu jen float bez absorbce

[marko250]

Tak hodně bude záležet kolik Ti tam lítaj proudy,versus kapacita celé baterky.U mě je k dispozici něco přez 600Ah/51VDC a spodní vypnutí měniče mám na 2.95V(ustálí se na 3.02V a víc),zvrat na 3.2V,horní nabíjení s absorbcí 3min 3.45V,udržovací flout 3.37V a pokud chci ručně equalizovat ,tak mám 3.52V(palič jede od 3.475V).Už při přibližování absorbce tam regl omezuje proud směrem k 0A a při floutu to samé,viděl jsem tam pár ampér se zaplým měničem samozřejmě.V tu chvíli mi jedou přebytky a spotřeba do domu , baterky jsou jen udržované reglem.Navíc té absorbce se málokdy dočkám,protože tam jedou dva vytěžovače,ale zkoušel jsem to v plném svitu bez nich a regl si to ohlídá.

Jo a klasicky mi to spodní napětí sejme souběh 1.4+2kW s drobotinou domu 250W v časných ranních hodinách,stará si většinou zapne žehličku a jde do koupelny spustit vodárnu

[youda]

Dumi,

Ty hodnoty jsem nevymyslel já, ale dostal jsem je od výrobce. Těch baterek už prodal hromady, takže kdyby se mu nějak začaly vracet, asi by mi takové doporučení nedával Ten brzký bypass je tam asi proto,že ikdyž měniče přejdou do bypassu, tak stále něco málo tahají z baterky. Takže 3.21V zaručí, aby to v bypassu mohlo lelkovat třeba dva dny, bez rizika, že vlastní spotřeba měniče tu baterku úplně vycucne.

Až si doděláš BMS, která dokáže baterky odpojit při hlubokém vybití, je lepší si nastavit v měniči bypass nízko (aby zbytečně nepanikařil při větších proudech z baterky, kdy napětí trochu spadne). Když ta BMS podle SoC nebo napětí nejvíc vybitého článku pozná, že baterka je skoro vybitá, tak BMS přehodí měnič do bypassu příkazem přes sériák. Tohle řešení je lepší, než se jen spoléhat na algoritmus, kdy se měnič přepíná z/do bypassu podle napětí celého packu.

Úplně nejlepší napětí, na kterém baterku držet, je toto:
- Nabij do plna, nech zbalancovat.
- Pak vypni charger a baterku odpoj.
- Změř multimetrem napětí baterky na prázdno. Pro 16s tam budeš to bude ukazovat cca 52.9V až 53.1V.
- 53/16 = 3.31V a to je cca ta chemie, na které se článek drží sám od sebe.

Při tomto napětí do něj nepoteče žádný proud, takže takhle může vegetovat věčně.
Nadruhou stranu, problém je přesně v tom, co popsal Kodl - pokud se baterka dostane do C.V. pomocí vysokého proudu, třeba 0.5C, tak určitě není nabitá. Pokud bys ji hned poté nechal spadnout do floatu 3.3V, tak ji nikdy nenabiješ do plna. Když ji tedy po takovém nabití budeš "lechat" někde okolo 3.45V, tak se tím vlastně teprve pomalu dobíjí.

Dává to smysl?

Mimochodem, dřív hodně frčely pasivní balancery, které spínaly až při 3.6V. To bylo už fakt hodně vysoké napětí, přesto na tom spousta lidí jede dodnes: http://ostrovni-elektrarny.cz/index.php ... -3-6v-1-7a

[youda]

S tím nabíjením ještě - v solární aplikaci si člověk nemůže dovolit ten luxus, aby baterku nabíjel celý týden proudem 10A.

Když v zimě vyleze slunce, tak jseš rád, že do 200Ah packu to najednou valí 50A, takže za 4h ho máš nabitý. Jenomže on nabitý ještě není....potřebuje právě pomalu dotáhnout.

[DanoP]

Ja mam float tesne pod 3,4V na clanok, pri tomto napati uz do baterky po uplnom nabiti netecie ziadny prud. Zdalo sa mi to vysoko ale to je info od vyrobcu EV Battery, tak som to skusil a vyzera to byt ok. Nabijam na 3,45V na clanok. Ked dosli od nich baterky mali prave tesne pod 3,4V. Vyzera to tak ze to napatie zavisi od presneho chemickeho zlozenia.

[dumi]

plan je kapacita 100Ah s tim ze proudy bezne do 0,2C a narazove kratkodobe max do 1C pro vybijeni.
pri nabijeni se nedostanu pres 0,5C. Mam vetsi baterku nez panely

tady je link na data sheet vyrobce:
https://www.master-instruments.com.au/f ... 50-11Q.pdf
pise tam jako nabijeci metodu CC-CV, pricemz jako CV ma 3,6V a jestli to dobre chapu pri proudu 50mA odpojeni od nabijeni? Tzn pro pack 90p8s by to melo odpojit pri 4,5A /3.6V?

otazka je jestl se to da prepocitat na 3,45V pokud bych vedel cut-off proud pri tomhle napeti dalo by se to krasne ridit.

Nejak se neumim rozhodnout jak to nastavit. Asi tam necham tech 3,4V na float s tim, ze lze predpokladat, ze baterie vzhledem k pomeru FV/bat se prebijet nebude

DanoP: takze mas absorbci na 3,45V/clanek a float 3,4V? na zaklade ceho ukoncujes absorbci?

Mozna si naprogramuju nabijeni typu 3,45V/clanek po dobu 5ti minut a pote 3,4V/clanek float.
To zni rozumne?

[DanoP]

Absorbcia je ukoncena poklesom nabijacieho prudu pod 3A. (Modifikovany FW - prechod nastane ked nabijaci prud poklesne pod 1/12 max nabijacieho prudu resp. pod 3A).

[rva]

Nevím, jestli by se někdo neměl věnovat tomu, jak nebezpečný pro život baterky je stav, kdy je nabitá. Protože tehdy je sice střední hodnota proudu nula, ale okamžité hodnoty nulové nejsou, ale s vysokou frekvencí lítají třeba +- 20 A. Pokud je taková frekvence 1 000 Hz, tak ionty Lithia lítají jako blázni, vážou se někde a zase uvolňují. Je to mnohem horší, než při čistém nabíjení (nebo vybíjení) třeba proudem 30 A, protože tehdy pak okamžitý proud kolísá 10 - 50 A, ale je stále stejného směru, takže Lithium putuje jenom různě intenzivně, ale pořád stejným směrem od jedné elektrody ke druhé.
Perspektivně (až budu mít čas a náladu) chci ověřit vliv zapojení experimentálního článku přes indukčnost + kapacitu, jestli se podaří mikrocyklování omezit. A nějak vyřešit, čím to cyklovat (výkonový zdroj vysoké frekvence - dejme tomu 1A/1kHz), kterým bych cykloval nějaký malý článek a sledoval vliv na kapacitu. A jestli je reálné toto aplikovat na celou baterii (kondenzátor s velkou kapacitou, nízkým SRC a nízkou indukčností).

[dumi]

Delal jsem test, sadu 10p1s jsem nabil na 3,6V az do doby nez klesl proud temer na nulu. Pack jsem potom odpojil a nechal lezet cca tyden, porad je na bateriich 3,41V je to tedy ta chemie? Vsichni mluvite o 3,32V, ale me se tam drzi 3,41V. Tudiz by float nekde na 3,45 byl jen o 0,04V vys nez je chemie.

Diky za nazor.

[kybos]

Zkus použít jiný měřící přístroj.