ATtiny85 + Uno komunikácia

[DanoP]

Su aj low power referencie 2,048V (LM4125 spotreba 160uA, REF3020 spotreba do 60uA) ktore sa spravaju ako 3 svorkovy stabilizator, a staci im napajanie 2,2V aby nabehli. Zial cena je do 2 Eur a vsetko je to len v SMD.

[kodl69]

2E už je hodně, SMD není problém, mám domluvenej osazovací automat. navíc potřebuje vyšší proud, 60uA min, když ho budu potřebovat dodržet při 2.5V tak je to odpor méně než 6k8, a při 4V bude proud 0.3mA - myslím, že v příspěvku s LM385 jsem se s proudem pro 4V minimálně o řád sekl... Na desce je příprava pro všechny tři pouzdra, takže kdo bude chtít jinak, může mít. Ještě uvažuju o jednodušší variantě, kde by na desce byl nějakej logic level mosfet, co je na 3V roumně otevřenej, a výkonovej opdpor, jako takový low end řešení. SW by byl stejnej, akorát by se přebytečná energie mařila v teplo. Byl by o tohle zájem? pokud jo, můžu nechat nějaký desky přes zimu udělat a osadit, a může probíhat nezávislej vývoj SW na několika pracovištích

[kodl69]

Ještě k interní referenci atiny - zkoušel jsi 2.5V nebo 1.2V? pro korektní měření napětí 2.5V nemůže být reference 2.5V, ale 1.2V. Já testoval tu 1.2V:
1.) u jednotlivých kusů uz jedné serie rozdíl řádu 50mV.
2.) teplotní závislost výrazně vyšší - asi daná nižším napětím. V attiny je možnost změřit zhruba teplotu a dávat tam teplotní kompenzaci, ale přijde mi to nesmyslný, když se podařilo jeden pin na referenci "urvat" a asi to bude s tou externí "blbuvzdornější" než s nějakejma SW korekcema, který by se asi musely ladit kus od kusu.
3.) nestabilita naměřené hodnoty, cca +- 10*LSB, asi šum té reference, ale když není vyvedená ven, nedá se tam dát ani blokovací kondenzátor, SW filtr samozřejmě větší část tohoto problému řeší.

ještě k té komunikaci - 4k8 není problém, ale mě data na 9k6 chodily normálně - teda napřímo, ne přes optočleny, to jsem ještě netestoval, a netestoval jsem ani dlouhý datagramy, jenom to měření napětí vnitřní reference přes napájecí.
Zajímavý by bylo zkusit vysledovat změnu vnitního ref. napětí se změnou napájecího, je potřeba, aby to korektně fungovalo minimálně od 2.5V do 4.5V, což pro článek li-ion i LiFePo4 je průšvih, ale je potřeba o něm minimálně informovat... Jsem zvědav, jak budou na tom spodním konci stíhat optočleny, jestli nebude potřeba přitlačit s proudem...

[DanoP]

Interna referencia - 1,1V da sa povedat, ze stabilna je do 3V pod 3V zacina klesat. Co sa tyka tych 2V externych refeencii, co som spominal, to nie su tzv shunt ale seriove referencie, t.j vstupna svorka sa pripoji priamo na napajanie, dalsia na GND a na vystupe je referencne napatie, ktore je zarucene v rozsahu vstupneho napatia 5,5 az 2,2V pri vlastnej spotrebe 60uA. Testoval som aj analogovy vstup (pin 3 vedla GND) a zistil som ze ak sa susedny pin (2) pouzije ako digitalny vystup posunie to nulu ADC az o 200 krokov prevodnika (aj pri priamom prepojeni pinu na GND). Ak som predefinoval pin 2 na RX tak ADC nula je OK. Dufajme zo to nebude podobne aj s Aref vstupom.

[svango]

mozno som presne nezachytil co sa tu vyvija, ale mozno by pomohlo pozriet sa na toto:
https://github.com/stuartpittaway/diyBMS je tam aj navrh dosky a kompletny SW.

updatovany SW tu: https://github.com/chickey/diyBMS
vela zdaru pri praci,

[kodl69]

nějaká podobnost tu je, minimálně stejnej procesor. Zatím jsem na to mrknul jenom zběžně, a už vím, že problém: 1.) hodně drátů, má tam I2C sběrnici, takže 3 dráty do každýho modulu. Optočleny a topologie kruh tohle eliminuje, bude jeden drát mezi sousedními balancery a dva z prvního a posledního na řídící modul.
s tím souvisí galvanický oddělení ADUM1250, kterej bere minimálně 3mA, i když se po něm nic nechce, takže na nějaký menší články nepoužitelný. 3mA pošlu do optočlenu jenom tehdy, když posílám data. A to je pár milisekund, a pak může být mezera třeba i několik sekund.

2.) pouze pasivní balancování, ne přečerpávání energie mezi články. Ale pokud by byl zájem, můžu to udělat taky, bude to o dost jednodušší, a cena jednoho modulu by se měla dostat pod 100Kč v materiálu.

3.) má procesor v smd provedení - co když někoho napadne zapojit ISP programátor na modul namontovanej na článku? shoří programátor i PC, rozdíl potenciálů je sviňa. Proto mám procesor dil8 v patici - v případě změn se prostě vytáhne, přeprogramuje a nasadí zpět, bez demontáže balanceru z článku. To je samozřejmě jenom o vývoji, pak už na to nikdo nesáhne...

co jsem se tak na to díval, tak dotyčnej si hodně pohrál s SW částí, protože musí nějak dostat I2C slave adresu do každýho attiny, zajímavý je ESP8266 jako řídící modul, o tom trochu uvažuju taky, ale trochu jinak.
Nikde jsem nenašel schéma v nějakým lidským formátu, kicad nepoužívám, kdyby to někdo vypáčil a udělal z toho nějaký png, gif, pdf, rád bych to omrkl.

Zajímavý je taky použití 8Mhz taktu procesoru, i když tam má nějakej sleep mode, tak ten ADUM kazí celý kouzlo.

[kodl69]

našel jsem to schéma: https://community.openenergymonitor.org ... s/5594/216
zajímavý je využití reset pinu pro termistor, to bych asi mohl obšlahnout. Jediná podmínka je, že napětí nesmí pod vcc/2, aby se procesor neresetoval. Klidová spotřeba tohohle aparátu bude někde okolo 5mA, to bych asi nechtěl, mám představu o průměrné spotřebě okolo 1mA, tj včetně chvil, kdy budou odesílaný data. Zajímavej je ten REF710-3.3, já pořád doufám, že se bez toho obejdu.

[svango]

Jo to je ono, ak niekto bude chciet ist touto cestou, odpor u LEDky uplne vpravo je moc velky 2k2 staci tam desatina.

[DanoP]

Mne sa zda to zapojenie prilis komplikovane. Maju pumpu na napajanie aby mohli pouzit internu referenciu 2,5V, pricom teplotu meraju externe. V pripade stabilneho napajania je aj interne meranie teploty stabilne, staci skalibrovat offset teploty. Rozlisenie 1 st bohate staci. Ked by som pouzival I2C a 8Mhz taktovanie, preco nepouzit rovno externy ADC prevodnik ADS1115 - presnost 1mV zarucena, ziadny problem s referenciou, 4 vstupy, spotreba prevodniku v 100 uA.

[kodl69]

Nevím jak udělat anketu, klidně můžu udělat nějaký kusy desek s pálícím odporem, bez měniče, a může se na tom odladit program, pokud o to někdo má zájem, tak napište, jediný, co bude trvat, tak je doprava DPS od číňana, tady se to dost prodraží.

Je to o ceně, já budu pro sebe potřebovat 32 (48ks) když bych to chtěl i pro děti do domečku, tak ještě dalších 13 navíc.
Takže každá koruna navíc na kusu se násobí u mě cca 50 -ti. Kompromisy jsou nutností. Proto 8 pin procesor, proto optočleny místo I2C, proto balancer přímo na článku - netřeba konektor. Tu externí referenci jsem dával trochu s těžkým srdcem, tme za cca 10Kč, farnell za 8.5 při rouzumným množství okolo 100ks, aliexpres pod 0.1USD, zatím neověřená kvalita. Než jsem to dal pohw stránce dohromady, dlouho jsem se nad tím zamýšlel, ale pořád je to ve vývoji.

K té konstrukci z netu: spínat sot23 tranzistorem s max. proudem 4A 1A zátěž, mi přijde hodně odvážné, na tomhle místě bych vybral něco trochu vydatnějšího...

[svango]

1.) je potřeba se vyhrát...
výsledek má být inteligentní BMS s možností "přelévání" energie jak při nabíjení, tak při vybíjení (neodebírání energie z nejslabších článků při konci vybíjení)

Ked som zacal s LiFePO, nechapal som preco mam nieco palit v odpore. Tak som podla chlapika, ktory si robil monitoring s jednym Arduinom na cely pack pomocou relatok, vymyslel zapojenie so superkondenzatorom.
Princip:
1. Arduino meraci mod; postupne cez relatka odmeralo napatie kazdeho clanku. Algoritmus nasiel najslabsi a najsilnejsi clanok.
2. Arduino preplo relatko medzi meracim a balancnym modulom, preplo relatko najsilnejsieho clanku na kondenzator, vydrzalo 1s, odoplo sa od neho a preplo relatko najslabsieho clanku a pripojilo ho na nabity kondenzator po dobu 2s.
3. toto bezalo dokola v 5s intervaloch.
Nevyhody:
- relatka zrali energiu,
- Arduino zralo energiu,
- moja osobna pohoda nestupla, prave naopak, vzdy som mal strach ci Arduino nezblbne a nespoji mi nejake relatka do skratu (co sa stavalo pri restarte a nabehu Arduina, system musel byt vten moment odpojeny),
- prvotne nabijanie kondenzatora bolo nutne robit cez odpor,
- aj odpojeny system drzal nabity kondenzator a nechutne to pri nesikovnej manipulacii koplo
- aj ked system bezal na odpojenom, umyselne rozhodenom packu, tak sa clanky zrovnali len na rozdiel 15mV (bez balanceru normalny zrovnany pack v prevadzke sa mi zrovnal na 3-5mV.
Vyhody:
- Arduino monitorovalo pack,
- vedelo ma informovat, a keby som mal bistabilne rele, mohlo odpojit ako nabijanie, tak zataz v pripade, ze ktorykolvek clanok bol nad/pod stanovenu hranicu.
- balancovanie fungovalo ako pri nabijani tak vybijani.
-----
Prevadzkou som zitil: v podstate u 4 clankov bolo toto vsetko zbytocne, aby som overil funkcnost systmu, musel som vzdy pack rozhodit, sam bez balancovania sice mal drobne rozdiely medzi clankami, hlavne pri zatazeni, ale nikdy to nebolo nieco, co by sa po odpojeni zataze nezrovnalo do minimalneho rozdielu aj bez balancera.

Mat lepsie vzdelanie na poly elektroniky, urcite by som skusal relatka nahradit nejakymi tranzistorami a cely sytem zefektivnit.

Planujem do buducna vacsi pack LiFePO a to o co sa tu pokusate by sa urcite siklo, takze zaujem by som mal.

[svango]

vypadalo to takto:

sory za schema, ten stvorcek vlavo, je regulator, baterky su znazornene jednotlivo a velky odpor vpravo predstavuje akukolvek zataz. Tie male kruzky s dvoma ciarkami okolo vodicov je meranie prudu.
toto je navrh, nakoniec vypinace nabijania ani zataze sa k realizacii nedostali. (vypinace zakruzkovane perom)

[thomas.007]

Ked som zacal s LiFePO, nechapal som preco mam nieco palit v odpore.

Nedalo mi to napsat...než superkondenzátor, je asi lepší to akumulovat v menším Li článku, účinnost uložení energie v kondenzátoru při běžném připojení přes relé je 50% a je jedno jestli je tam sériově odpor nebo ne. Pokud by to mělo být nad 50%, je potřeba zvolit pumpu za pomocí indukčnosti...
V jednoduchosti např. zde:
http://www.dejvice.cz/edison/kond/nabc.html

[josse]

Co to je za blbost, účinnost nabíjení a vybíjení kondenzátoru je přeci skoro 100%, až na odpor toho materiálu uvnitř. Kdyby to tak nebylo, měli bychom na kondenzátorech chladiče. A ty nemáme. V práci uváděná účinnost není kondenzátoru, ale zdroje. Přestaňte uvádět v omyl ostatní... Díky.

[thomas.007]

Mohu se zeptat, jakou elektro školu máte vystudovanou? Ten výkon se samozřejmě maří v tom kondenzátoru a v přívodních vodičích (nebo kontaktech relé) a ano, ty kondenzátory se ohřívají. Než si něco ověříte, tak přestaňte vyvracet něco o čem nic nevíte...Díky

[kybos]

V jednoduchosti např. zde:
http://www.dejvice.cz/edison/kond/nabc.html

Zde je to příliš zjednodušené a tím pádem daleko od reality. Ideální indukčnost, ideální dioda, ideální kondenzátor. V praxi je to ale jinak. Nejdále od ideálu je indukčnost, nebo při malých napětích dioda. Ani kondenzátor není zcela ideální. Navíc je potřeba brát v úvahu že čím větší kondenzátor, tím omezenější počet cyklů životnosti (dle technologie: u superkapacitorů třeba řádově jen milion cyklů).

[thomas.007]

Souhlasím, je to hodně zjednodušené, taky jsem to nad odkazem uvedl.
Reagoval jsem na to schéma, protože něco podobného jsem před lety dělal a když jsem zjistil, jaké jsou celkové ztráty (a kde všude jsou), tak jsem to zavrhl. Nábojová pumpa (ne jen kondenzátor) toto řeší, s vysokou účinností (nad 90%) a z Aliexpressu i za příjemné ceny.
Myslím si, že energii těžce získanou z obnovitelných zdrojů můžeme využít i lépe než jen na teplo.

[kodl69]

Tak a už jsme jinde. Tohle zapojení s relátkama má samozřejmě výše uvedený nevýhody, navíc je to drátařina s mnoha nejštěnejma drátama okolo baterek. Proto preferuju "modulovou" BMS přímo na článcích, s minimem vodičů okolo. Ví někdo, jak udělat tu anketu, jsestli je zájem i o jednodušší verzi bez přelévání, jenom s odporem, a měřením baterek?

[rottenkiwi]

A aký dať názov ankety a koľko otázok a aké ?
Keď zakladáš tému, tam máš možnost Anketa.

[kodl69]

Viděl bych to na název, "jaký typ balancování preferuju" a potom položky "měl bych zájem o méně než 10ks s odporem", "více než 10ks s odporem"," méně než 10ks se zvyšujícím měničem", "více než 10ks se zvyšujícím měničem".
Pokud je možnost dát vícenásobnou odpověď, nebo dvě ankety, tak možná ještě něco k tomu řídícímu modulu, třeba jestli s displejem, bez, wifi, bluetooth, modbus, canbus příp jakou komunikaci s nadřazeným systémem. V tomhle sám zatím nemám jasno ani u sebe...