Podlahové topení na FVE

[tomas]

Mou druhou chybou bylo, že jsem do betonu nových podlah nechal zalít dráty místo trubek. Proto teď musím vyřešit onen drobný kosmetický problém s komplikovanou akumulací tepla do betonu, místo jednoduché akumulace do vody.

Nebo si počkat na levnou sezónní akumulací elektřiny, potom zase budou vítězit dráty nad trubkami
Ale to by muselo být tak levné a výkonné že by to porazilo i tepelná čerpadla.

[kybos]

Ahoj Kybosi, tak tě vítám v klubu hradních pánů a majitelů zřícenin

Moje barabizna sice není tak stará jako ta tvoje (200 let), ale původní budovatel ji stavěl systémem vlaštovčího hnízda. Začal cihlami, po několika letech stavby přešel na škvárové tvárnice, pak porobeton a poslední kousky dolepil z materiálu, který nejvíc ze všeho připomíná bobky.

Ten můj příbytek začali stavět ještě o pár generací dříve, neboť první písemné záznamy, které jsem nalezl (z předminulého století), byly psány německým krasopisem a hovořily o povolení dostavby a přestavby. Základní kámen byl položen možná již v době bezhlavých rytířů (kamenný sklípek má světlou výšku 150cm). Kámen byl použit v původním půdorysu až do výše několika desítek cm nad zemí, pak pokračoval původní stavitel vepřovicí s dřevěnými překlady a dostavbu řešili v předminulém století plnou cihlou, kdy část překladů nahradili klenbami z pálené cihly. Já jsem v devadesátých letech minulého století některé padající klenby a dřevěné překlady nahradil betonovými. Původní shnilé dřevěné podlahy jsem vykopal půl metru do hloubky, nalil jsem podkladní beton, vyvařil vanu ipou a ty nejvlhčí zdi jsem podříznul, aby byla hydroizolace kompletní. Přece jen mi zůstalo pár zdí, kde jsem si na podříznutí netroufl, neboť nesly mohutnou klenbu nad bývalou černou kuchyní. V původních místnostech i v přístavbě jsem do podlah zabudoval izolaci z EPS a na ni nainstaloval betonovou plně akumulační (15 cm) vodní podlahovku s hustě položenými trubkami většího kalibru (D20) abych dosáhl nízkých teplot topné vody. V podlahovce mám cca 2500 m trubek. Topná soustava obsahuje cca 600 l vody. V době, kdy jsem vybíral řešení byl na obzoru (někde za horizontem) kondenzační kotel ale ten nebyl z důvodu astronomických cen v první fázi použit. Instaloval jsem jej až o dvě pětiletky později, kdy se ceny přiblížily reálné koupěschopnosti střední třídy. Už po prvních sezónách využití podlahového topení bylo zřejmé, že bude nutné provést vnější zateplení, neboť tepelná ztráta objektu byla tak velká, že bylo nutno podlahy ohřívat až na nepříjemně vysokou teplotu, aby se únik tepla stavebními otvory a obvodovou konstrukcí dal vykompenzovat. Dalším krokem tedy nezbytně byla exteriérová izolace, včetně stropů, s níž jsem spojil rekonstrukci střešní krytiny a instalaci podkroví. V té době jsem ještě nebyl tak dobře informován o podrazech výrobců oken a nechal jsem se snadno přesvědčit na instalaci střešních oken (10 kusů) s údajným prostupem 1,1. To, že zkušebna umožňovala udávat tepelně izolační parametry okna ve svislé poloze i pro okna, která budou jednoznačně montována v poloze šikmé a že tento drobný podvod zhorší izolační vlastnosti skla až o polovinu, jsem zjistil, až když mi střešní okna v zimě začala zevnitř namrzat.

Velux omrzlý zevnitř

Fakro omrzlé zevnitř

Vzhledem k tomu, že jsem svůj příbytek pojal také jako laboratorní pokus a experimentální studio pro ověřování nových zázračných technologií, instaloval jsem i střešní okna od dvou (tehdy) předních firem na trhu. Nicméně jak se prakticky ukázalo, klamali všichni. Při srovnání všech technologií zasklení stavebních otvorů, které jsem měl v té době instalované,(jednoduchá skla, zdvojená skla, termoizolační dvojskla, kastlová okna) to jednoznačně vyhrála stará kastlová okna.
Respektive z těch která jsem byl schopen obhájit před vedoucí stravování. Jinak by bylo vítězem původní jednoduché okno, které jsem rozšířil přidanými dvojskly na kastlové trojsklo a prostor uvnitř vyplnil elektricky ovládanou roletou vyrobenou z "rescue" záchranářské fólie. Ale bohužel tento můj pokus byl urbanistickou a kulturní komisí ohodnocen jako příliš kosmický vzhled a po druhé zimě jsem neustálý tlak nevydržel a vyměnil jej za trojsklo s vnitřní žaluzií, které již původních izolačních hodnot mého avantgardního pokusu nedosahuje.
Jeden z velkých tepelných mostů mého příbytku je v patě zdiva, kde by se jeho odstranění muselo provádět na cizím pozemku, což je téměř neprůchozí pro jednotlice stojícího proti zájmu města. Budu muset počkat, až estetická komise města donutí ČEZ přemístit staré venkovní vedení do země (jestli k tomu za mého života ještě dojde) a nenápadně se s touto akcí svézt, a do výkopu pohodit nějaké to plato tepelné izolace.
Je potřeba vzít v úvahu, že při topení podlahovkou jsou v místě styku podlahy s obvodovou zdí ty největší ztráty.
Když jsem stavěl pro děti dům na zelené louce, měl jsem již všechny tyto technické finesy na paměti a důsledně jsem zaizolaval patu zdiva až jeden metr pod úroveň okolního terénu.

Izolace zdiva pod úrovní terénu

[dumi]

Ty okna jsou vellux co? Dela mito taky.
vetsinou se jen rosi, ale loni i zamrzlo.

[ota]

Izolace základů mě zajímá:
Jak je instalovaná nopová fólie?
Zdá se mi že je rovnou na zdivu a přes nopovku je XPS? Pokud ano, jak se odvětrává případná vlhkost?

[Frenky]

Ten můj příbytek začali stavět ještě o pár generací dříve, neboť první písemné záznamy, které jsem nalezl (z předminulého století), byly psány německým krasopisem a hovořily o povolení dostavby a přestavby.

Ahoj Kybosi
Hledám stavební dozor pro mou 100 let starou barabiznu. Něco jako pana Lorence z filmu "Na samotě u lesa" .... pane Lorenc, uvezu to? .... Neujmeš se této funkce?
Možná bych ušetřil pár tisícovek a udělal ti taky radost.

O elektrickém podlahovém vytápění také uvažuji. Nyní (1 rok) topím (trpím) krbovými kamínky z Baumaxu made in Poland. Myslím, že ještě tento rok vydrží, ale příští sezonu asi půjdou do železného šrotu, neboť se rozpadají za provozu. Předchozí majitel topil akumulačními kamny, které mám ještě pořád instalovány. Jejich používání je sice uživatelsky příjemné, leč když pozoruji cvrkot hodin v elektroměrném rozvaděči, tak chce kolečko uletět. No a při placení účtu za elektriku se račte usmívat. To ani nehledím na to, že se tady na fóru všichni snažíme o opak.
Takže přemýšlím co dřív a jak neudělat nějakou fatální chybu. Zatím jsem si stanovil tento postup.

1) Oprava střechy a výměna střešní krytiny s přípravou na montáž FV panelů včetně řešení hromosvodu
2) Výměna stávajících špaletových oken za dřevěná euro okna s dvojsklem
3) Izolace mezi krovy s úpravou na možnost bydlet "na půdě"
4) Rozbourání spodních místností. (stropy, podlahy, zateplení podlahy, podlahové vytápění (možná))
5) Nejnutnější vykopávky a izolace jedné namočené zdi, kde původní budovatel na jakoukoli izolaci zapomněl, či vůbec neřešil.
6) Oprava dvorku (mám na pozemku zakopané asi dva sklepy, které někdo zaházel bincem a stavební sutí a ponechal zde stropy z cihel, zalitými betonem a proložené ocelovými dráty). Vše se někde propadá, jinde ne, takže budu muset rozbít ty cihly a všechno důkladně zavést zeminou do roviny a pak snad instalovat nějakou zámkovou dlažbu, nebo něco podobného.
7) Zbourat a postavit nový plot, nejraději bych neměl plot žádný, ale bohužel nedokážu přimět cizí psy s jejich pány, aby se mi oba živočišné druhy, nevenčili na mém pozemku a možná i budoucích záhoncích.

Asi jsem trochu odběhnul od tématu, prosím za prominutí, ale tak nějak jsem se musel, vypsat.

Takže závěrem pár dotazů do pléna.
1) Je elektrické podlahové vytápění s podporou FVE dobrým počinem?
2) Čeho se při budování nových podlah vyvarovat? (nejčastější chyby, abych je neopakoval)
3) Jakou podkladovou izolaci použít pod topné dráty?
4) Je dostupná nějaká dobrá literatura na prostudování? Případně odkazy na internet
5) Jakou firmu oslovit, nebo jakou určitě neoslovit, nebo vše dělat sám?

[kybos]

Izolace základů mě zajímá:
Jak je instalovaná nopová fólie?
Zdá se mi že je rovnou na zdivu a přes nopovku je XPS? Pokud ano, jak se odvětrává případná vlhkost?

V tomto případě byla použita při zasypávání izolace další vrstva nopové fólie. Proudění vzduchu kolem izolace umožňuje její odvětrání. Tato stavba byla navrhována ještě v minulém století a má izolaci pouze 30 cm EPS. V novější stavbě (z předchozí pětiletky) už jsem použil jinou technologii. Stavební otvory již byly osazeny s předsazenou montáží a byla použita izolace 40 cm EPS. Kromě toho byla použita izolace paty zdiva (20 cm beton ve ztraceném bednění) jedním šárem pěnového skla. Je tak podstatně lépe odstraněn liniový tepelný most v blízkosti podlahového topení. Izolace je zatažena metr pod terén a ukončena úkosem 45°. Povrch pod terénem byl opatřen hydroizolační stěrkou, která se používá v koupelnách a mechanicky je chráněn nopkovou fólií. Na dně je umístěna drenážní trubka na odvodnění základu.

Izolace paty zdiva pěnovým sklem a předsazená montáž vchodových dveří

Izolace pod terénem

Spodní hrana izolace

[kybos]

Ahoj Kybosi
Hledám stavební dozor pro mou 100 let starou barabiznu. Něco jako pana Lorence z filmu "Na samotě u lesa" .... pane Lorenc, uvezu to? .... Neujmeš se této funkce?

Pana Lorence jsem dělal již na několika stavbách. Měl jsem také poměrně volné ruce při volbách postupů a volbě použitých technologií a materiálů. Do budoucna se tomu nebráním. Mám už předjednané další stavby, kde ještě není znám termín zahájení, u kterých jsem výrazně zasahoval do projektu. Napiš PM - lokalita, termín...
Na základě získaných zkušeností bych instalaci elektrického topení topnými kabely příliš nedoporučoval. Má několik zásadních nevýhod oproti málo výhodám ve srovnání s vodní podlahovkou:
+ nemůže zamrznout
+ může vyjít levněji v pořizovacích nákladech
- není schopné rovnoměrně topit při nerovnoměrném zakrytí nábytkem
- není schopné přenášet tepelný výkon z osluněných do neosluněných místností
- není schopné efektivně zužitkovat elektřinu z FVE (pomocí tepelného čerpadla)
- externí akumulace v chemických akumulátorech je výrazně dražší než u vodní podlahovky ve vodním akumulátoru.
- není schopné spolupráce více typů zdrojů tepla

[miroc]

2) Výměna stávajících špaletových oken za dřevěná euro okna s dvojsklem
4) Rozbourání spodních místností. (stropy, podlahy, zateplení podlahy, podlahové vytápění (možná))

Len navrh...
Myslis tym nove spaletove okna s 2x dvojsklom? V takom pripade ok. Inak urcite trojsklo!
Pokial je pod podlahou zemina, tak zateplenie podlahy by mohlo byt 30-40 cm strkoveho penoveho skla a na nom betonova doska. Dalsie izolacie nie su potrebne. Ziska sa tak celkom slusny akumulator tepla. Podlahovka priamo na betonovu dosku a poter.

[kodl69]

30cm polystyrénu a pod dveřma je stejně železo prakticky vystrčený až ven... Prostě nedá se to udělat dokonale nikdy. Tady třeba variantně udělat ty podpěry z nerezu, není to sice dokonalý, ale vede teplo podstatně hůř než železo, navíc by stačil menší průřez.
To pěnový sklo je zajímavý, viděl jsemi baráky, co mají na základové desce 30cm extruďáku, železobetobnovou desku a na tom je postavený obvodový zdivo, takže je barák komplet zabalenej v polystyrénu, ale konzervativní myšlení a strach by mi takovou věc nedovolil postavit. Nosný zdi jsou beton?
Viděl jsem zajímavou kombinaci zdiva, s podstatně nižšími náklady než na pěnový sklo, a to první šár ytong lambda na 30cm, a nad tím ytong na 20cm + kantka z plnejch cihel z bouračky (variantně něco betonovýho) kvůli akumulaci tepla. Dalo by se to postavit i 15cm ytong a 15cm plný cihly.
Kdysi jsem dělal zateplení na "pasivním" baráku 30cm eps, a když jsem viděl stavební detaily, kde se to už nedalo spravit, tak mě to dost přestalo bavit, odhadem 10cm tloušťky polystyrénu na tom bylo zbytečně, stačilo by líp provést detaily okolo oken, dveří. A co mě úplně dostalo, tak vchodový dveře s hliníkovým prahem z jednoho kusu zevnitř až ven, bez přerušení tepelnýho mostu.

Co neřeší prakticky žádnej výrobce oken, tak je most pod oknem, v úrovni parapetu, okno má třeba 110mm šířku a 9 komor, a pod ním je profil 40mm se 4-ma komorama. Otřesný. Aspoň jsem z vnitřní strany mezi tohle a parapet dával proužek extrudovanýho polystyrénu, parapet stačí pod okno zasunout 0.5cm, ne 5cm...

Nejsem příznivcem ani extrémních tlouštěk izolace, ani extrémního vystrkování oken do izolace, podle mě rozumná míra izolace je 20cm eps, a okna umístěný tak, aby se vůbec to dřevo nemuselo použít, tj jenom plechový (nerez) vinglíky 3ks pod oknem a na boku okno přidělaný páskama, co jsou standart na kotvení oken, a není problém.
Co je potřeba, tak dělat izolaci ze dvou vrstev, překrytý spoje a minimalizovat mezery mezi tabulema (EPS není ani rovnej, ani pravoúhlej) třeba tabulema min 1x1m, spíš 1x2m, není problém to v množství na náklaďák objednat.
Pak se dobře dělá okolí těch oken, první vrstva vyjde zároveň s přední hranou oken, a druhá se dává přes rámy, u mě dokonce extrémně, že mám rámy překrytý celý.

mě osobně se moc nelíbí ani použití těch OSB desek, myslím si, že to bude první materiál ve stavbě, kterej to "bude mít za sebou" Ostatně nedokážu si představit parotěsný bnapojení oken na vnitřní straně, když jsou tam ty OSB kastlíky. to se celý ty kastlíky zabalí parozábranou? A když je v ní někde dírka, tak vlhkost tu osb desku za pár let dá, to jsem si jist.

Dřevěný okna na baráku s 40cm polystyrénu? to musí na termokameře svítit jak vánoční stromek, dřevo má rovnoběžně s vlákny vodivost 0.25 až 0.4 W/K*m, okno s rámem (i křídlem) tlustým doopravdy v celým průřezu 10cm bude mít K rámu 2.5 až 4 W/K*m2, neco tak strašnýho se jako plasťák už nedá koupit, a "dřevěný" okna s plastovou vložkou mají nevýhody plastu i dřeva zároveň. Pro srovnání polystyren 20cm má K= 0.11W/K*m2. A znovu jsme u těch detailů.

[kybos]

30cm polystyrénu a pod dveřma je stejně železo prakticky vystrčený až ven...

Budu to komentovat, i když je to off-topic. Tepelné mosty sice s podlahovým topením úzce souvisí ale pokud je o toto téma hlubší zájem, založme raději nové vlákno.
Řešil jsem to tak, že dveře i okna jsou usazeny osou skel uprostřed izolace. To znamená, že ocelové konzoly, které drží poměrně těžké dveře a okna končí 20 cm od zdiva a k venkovní straně stěny je překrývá ještě dalších 20 cm izolace. Je to sice bodový tepelný most, ale je schovaný pod polovinou izolace, což jej ukryje tak dokonale, že to na termofotografii není poznat. Hliníkové křídlo dveří s přerušeným tepelným mostem je na tom podstatně hůře (o několik řádů). Dokonce ani u plastového fixního okna s trojsklem pro pasivní domy nejsou konzoly vidět a vícekomorový široký rám je svou vodivostí hravě předčí.

Konzoly pod oknem

Zabudovaný stav okna

Termosnímek v mrazu

Termosnímek FLIR0574.jpg (69.73 KiB) Zobrazeno 1836 x

U stavby je vždy rozhodující, jaký bude mít uvažovaný detail celkový vliv. Někdy je obtížné to odhadnout, zejména pokud výrobce dodává zkreslené nebo matoucí podklady. Něco se dá střelit od pasu a na něco se přijde až po realizaci.

[kodl69]

Když to vezmu kolem a kolem, tak ta kovová konzola končí někde 3cm od parapetního plechu, a od toho plechu ji odděluje OSB deska a centimetr (dva?) polystyrénu, příp. montážní pěny. Na kameře to není vidět, protože plech je jistě hliník, ketrj to svou tepelnou vodivostí dobře rozvede do celé plochy. Tahle fotka bez parapetního plechu by vypadala jistě jinak. byly by tam tři zářící fleky pod oknem. Byl jsem i na stavbě, kde měli pod okny trojůhelníky uříznutý z fošínek a přišroubovaná do zdi, to by možná z tohohle pohledu bylo lepší. Ale tohle je v podstatě neřešitelný, na leckerejch stavbách je napojení parapetního plechu, okna, izolace a nosné stěny fakt tragický.
Byl jsem i v domě, kde se oddělila parozábrana na stropě od zdi, a vzniklá škvíra na termokameře ukazovala -2°C z interiérové strany (venku -15°C), stejně jako některý spáry uvnitř vedle oken. Ostatně firmy, co montují okna tam žádnou parozábranu nedávají, dyť předse stačí montážní pěna, a kdo by utrácel za takový blbosti... Ale každýho věc...
P.S co jsi dával mezi polystyrén a okno z venkovní strany? kompri pásku, nebo něco sofistikovanějšího?

[kybos]

Pokračování debaty o detailech pasivu zde https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=7&t=4404#p78443

Admin edit: Dekuji za oddeleni. To tema vypada moc zajimave. Jen tak dale

[youda]

Ahoj chlapi,

Tak jsem konečně začal testovat to softwarové zapínání jednotlivých zón podlahového topení pomocí Fibaro tak, abych mohl podlahovku krmit pomocí FVE. Koncept jsem popsal v zakládacím příspěvku vlákna: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 401#p78321

Teď jsem na to připojil jen 6 místností, jelikož v dalších mám zatím jen TFT termostaty. Ty jsou sice pěkné, ale nedají se dálkově ovládat: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 345#p76371

Logika je tato:
1) Pokud je baterie plně nabitá (200Ah), tak se postupně začnou připínat jednotlivé zóny dle priorit. V každém průchodu smyčkou se připojí jen jedna zóna. V dalším průchodu smyčkou se znovu testuje, zda-li je dostatek výkonu k připojení další zóny a tak stále dokola.
2) Pokud se baterie vybije až na 180Ah a stále se vybíjí, tak se dle priorit začnou zóny odpojovat. Postupně se odpojí tolik zón, až proud do baterie opět stoupne nad 0A (z vybíjení se tedy stane nabíjení).
3) Pokud výstupní AC proud z FVE překročí 25A, začnou se zóny postupně odpojovat. Tento bod slouží ke snížení výkonu podlahovky pokud je energie potřeba jinde (pračka, myčka, dílna atd.)

Vypnutí topné zóny je technicky řešeno tak, že do příslušného termostatu se pošle příkaz k nastavení teploty 15°C, čímž mu v podstatě říkám, aby určitě netopil. Zapnutí topné zóny je provedeno příkazem, který termostatu dovoluje provádět týdenní plán. Pokud se tedy daná zóna natopí na 25°C, tak jak je nastaveno v jejím týdenním plánu, tak termostat vypne zátěž, díky čemuž software zjistí, že má k dispozici přebytek výkonu a připne další zónu dle priorit.

Hlavní smyčka:

Hlavní smyčka se nevolá stále dokola, ale Fibaro ji samo zavolá pokaždé, když dojde ke změně AC proudu z FVE, náboje v baterii nebo nabíjecího/vybíjecího proudu. Do budoucna ještě přidám časovač, který hlavní smyčku preventivě zavolá aspoň jednou za minutu, ikdyž se žádná z hodnot nezmění.

Automatické zapínání a vypínání zón se dá sledovat přímo ve Fibaru. Schedule mode značí zapnutou zónu, jedoucí podle týdenního plánu. Holiday mode značí vypnutou zónu, na kterou není dostatek výkonu.

Pracovna, kuchyně a chodba jedou. Na obývák, dětský pokoj a ložnici nezbyl výkon:

Funguje to, nicméně to má spoustu much:
- Povolit vybíjení baterek do topení je blbost. Pokud bych ale zapínal/vypínal jen podle napětí baterie nebo proudu, šíleně by to cyklovalo. Proto jsem musel dovolit aspoň částečné vybíjení baterky, abych získal prostor pro hysterezi.
- Po západu slunce vždy dojde k vybití 20Ah do topení, teprve poté software topení odpojí.
- Zapnutí/vypnutí každé zóny je poměrně velký výkonový skok. Díky tomu dochází i během dne k vybíjení baterie a k jejímu následnému dobíjení. To určitě není dobré pro životnost.

Zkusím si s tím ještě pár dní hrát, nicméně z praktického hlediska to vidím, že budu muset tento koncept opustit a místo něj použít asi GreenBono AKU.

[youda]

Před pár dny mi dorazilo dalších pár termostatů, takže teď už postupně připínám 9 topných zón. Bohužel, je tam jen pár takových, které mají kolem 500W. Každá ze zbytku zón má 1-2kW, tudíž kroky jsou příliš velké. Jistý úspěch se přesto dostavil a software je schopný s topením cvičit tak, že dokáže zužitkovat poměrně velké množství energie.

Včerejší graf výkonu z panelů:

Označil jsem jednotlivé oblasti toho, co se děje během dne:
- Ráno se nabíjí baterie
- Jakmile je SoC poměrně vysoké a klesne proud, staruje bojler
- Podlahovka měla podmínku startu a následného řízení až při SoC plných 100%
Celková spotřeba byla 32kWh.

Předtím, než jsem začal experimentovat s řízením podlahovky, jsem energii v červeném rámečku nijak nevyužíval, jen občas pračka, sušička atd. Pozitivní tedy je, že teď ji dokážu smysluplně využít.

Negativně naopak hodnotím nabíjecí/vybíjecí cyklování, které je vidět na baterii. Bohužel, jak jsem psal v úvodu, jednotlivé kroky jsou příliš velké, takže nastává situace, že se připojí některá 2kW zóna, z panelů si vezme co jde a zbytek si docucne z baterky. Když software takovou velkou zónu odpojí, za chvilku opět nastanou vhodné podmínky, tudíž ji zkusí znovu. Spojité řízení by bylo mnohem lepší a tímto neduhem by netrpělo.

[youda]

Dnes jsem udělal dvě změny:

1) Ráno jsem provedl úpravu, která umožnila start podlahovky ještě dříve, než SoC dosáhlo 100%. Podmínka kontroluje SoC a zároveň ověřuje, že velikost nabíjecího proudu je větší než 40A. Výsledný efekt byl dobrý, jak je možné vidět ze zmenšení mezery mezi nabíjením AKU a startem podlahovky.

2) Odpoledne jsem zkusil nastavit algoritmus trochu agresivněji. Takto se sice povedlo vytvořit v závěru dne téměř hladkou křivku spotřeby z panelů, ale to už mělo velký negativní efekt na cyklování baterie:

[dumi]

Dal bych ssr. Jsou modely rizene 0-10V. Funguji krasne. Pouzivam je v praci.

[youda]

SSR umožňující spojité řízení výkonu by samozřejmě bylo ideální.
- Nejlépe takové co spíná v 0, ale zároveň propouští jak kladnou tak zápornou půlvlnu.
- Nebo SSR s fázovým řízením. Ale tam mám obavu, že bych musel použít klasické s okamžitým spínáním a povel k sepnutí vydat pokaždé podle synchronizace se sinusovkou. Nebo existuje i takové, co se umí synchronizovat samo a ty mu jen pomocí 0-10V říkáš na kolik se má otevřít?

[dumi]

Jo talove pouzivam. Spina v nule a podle.napeti rozepne cast sinusovky.

cimz ti odpada ta synchronizace. Pak najdu typ.

[youda]

Napadlo mne, že bych mohl použít například tuto logiku:

1) Nejsilnější topnou zónu (2kW) připojit přes SSR2
2) Všechny ostatní zóny nechat na termostatech, které umím bezdrátově spínat jako by to byla relátka.
3) Algoritmus bude postupně otvírat SSR, a když zjistí, že je dost výkonu k plnému otevření, tak připne relátkem další zónu a SSR zavře
4) Poté bude opět pomalu otevírat SSR, aby ověřil jestli je možné připnout následující zónu a tak pořád dokola.
5) Pokud nebude dostatek výkonu k plnému otevření, bude algoritmu s SSR relátkem pomalu oscilovat, hledat a čekat.

PS: Koukám na 0-10V Carlo Gavazzi RM1E23V50, vypadá to, že má interní obvod pro synchronizaci se sinusovkou. Spíná v části sinusovky která odpovídá řídícímu napětí 0-10V, rozepíná v nule. Druhou půlvlnu spíná úplně stejně: https://www.enika.cz/data/files/produkt ... i/RM1E.PDF

[dumi]

jo to je to co sem mel na mysli

pouzivam konkretne toto:
https://www.enika.cz/rm1e60v25-ssr-as-6 ... 0v_z14449/