Podlahové topení na FVE

[youda]

Ahoj chlapi,

jsem v pokušení připojit podlahové topení trvale na FVE.

Nyní to mám tak, že můžu okruhy podlahovky přepnout na FVE ručně. Topí to krásně, ovšem pouze pokud svítí
V noci, nebo pokud se najednou udělá škaredě, by topení za pár hodin vycuclo baterky. Chtěl bych si tedy sestavit jednoduché softwarové řízení, které by termostaty v jednotlivých místnostech zapínalo pouze tehdy, pokud je dostatek slunce. Pokud to má někdo již pořešeno, tak budu moc rád, když se podělí o zkušenosti. Konkrétně jaké algoritmy mu fungují nejlépe a co byla jen slepá ulička. Poradíte?

Popis aktuálního stavu:
Podlahovka je z topných kabelů, v každé místnosti je samostatný termostat, vše na 230V AC. Každá místnost má jiný příkon a kdyby seply všechny termostaty současně, bude to cca 8kW. Termostaty lze řídit centrálně, k tomu používám Fibaro, viz screenshoty níže. Ve Fibaru mám také hlavní udaje z FVE, takže bych mohl termostaty vypínat, zapínat a nastavovat právě na základě hodnot z FVE.

Tyto údaje poskytuje každý termostat:

Pomocí centrálního řízení můžu softwarově například nastavit cílovou teplotu, natvrdo topení vypnout nebo zapnout. Můžu také povolit nebo zakázat provádení denního plánu. Je i vidět, jaký je aktuální odběr každého topného okruhu, zde například 910W.

Ukázka denního plánu, každý termostat může mít vlastní:

Tyto údaje mám z FVE a baterky:

Napadlo mne, že bych prostě mohl sledovat SoC a proud z/do baterie a na základě toho napsat krátký kód, který by fungoval cca takto:

1) zapnutí topení
IF SoC > 80% AND ChargingCurrent > 0A AND ChargingCurrent < 5A THEN "Povol termostatům provádění standardního denního plánu".

2) vypnutí topení
IF SoC < 70% AND ChargingCurrent < 0A THEN "Přepni všechny termostaty na fixní teplotu 17°C"

Kabely jsou zalité v betonu, takže pokud bych do denních plánů zadal trochu větší teplotu, beton by v pohodě naakumuloval teplo na celou noc. Výše uvedené podmínky by měly směřovat k tomu, aby se topení zapnulo ve chvíli, kdy už je baterka skoro nabitá, nabíjecí proud výrazně klesá ale přitom slunce je dostatek. Při mraku nebo večer by topení jelo na baterky stále podle denního plánu, ale maximálně do 70% SoC neboť nastavení termostatů na teplotu 17°C v podstatě znamená, že se vypnou. V noci by už beton jen vyzařoval teplo akumulované přes den.

Teoreticky bych termostaty mohl vypnout okamžitě, jak by se baterie začala vybíjet (ChargingCurrent <0A), ale tím by určitě docházelo k šílenému cyklování nabíjení/vybíjení baterie při každém mráčku.

Prosím, má někdo vyzkoušené něco podobného?

Díky!
Youda

[willcz]

Resim podobnou vec s ohrevem vody. S stejne tak to asi resi vsemozne vytezovace.

Idealne je aby vytezovani bralo prebytecny vykon z panelu, tzn to cervene v grafu ve tvem vlaknu.
jak to ale udelat aby necyklovaly baterky, panely a menic byl vytizeny akorat?

Aktualne merim vykon ktery bere dum mimo vytezovani. Z toho vim jaka je rezerva z vykonu menice.
Toto ale nerika nic o tom kolik vykonu prave sviti na strechu. protoze muzou byt baterky nabite, dum bere 300W a na strechu sviti napriklad jen 2000W.
Ridim se tedy jeste podle napeti z panelu a pokud je nad napetim ktere jsem v grafech vysledoval jako Ump Max vykon tak pomalu zvysuju vykon vytezovani.

Nikdy neberu uplne max odber z menice a nechavam tam rezervu pro pripadne zapnuti vetsiho spotrebice doma.
Mam to napsane jako stavovy automat pro Foxtrot ktery to ridi.

Pro jistotu mam pak pojistky jako SOC, smer proudu do baterek a tak.

[dub042]

Nejak tak mam udelany topeni, ale nasteny na 48dc, abych nezatezoval menic, mam ho horozdeleny na 4 urovne po 500w, jedinny parametr, co sleduju je napeti baterky, pokud je plna, sepne se prvnich 500w a za 10 sekund se testne, jak to vlivnilo napeti baterky, pokud ho dorovnaji regulatory a nezmeni se,sepne se dalsich 500w atd. Pokud naopak se dostanu pod 54v, tak zase snizuju, az se komplet vypne

[tomas]

Jestli máš 2 x InfiniSolar 5KW Plus tak je ideální spotřebovávat energii na 230Vac, protože na 48Vdc by to byla větší ztráta vlivem změny napětí z cca 600Vdc panelů na 48Vdc.
U třífázové InfiniSolar 10kW jsem použil GreenBonO-Aku https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... =60#p74852 které řeší i fázovou nesouměrnost a případné hrozící přetížení měniče.
Jenže máš 1. fázovou elektrárnu, tak by si měl mít i jednofázovou spotřebu, (pokud je to oficiálně nahlášené u distributora se 4Q elektroměrem) ovšem přepojit vše na jednu fázi zase nezvládne hlavní jistič do distribuční sítě pokud nebude svítit slunce a celé se to dost komplikuje s přepínáním ze tří fází na jednu. Ale vzhledem k instalovanému jednofázovému výkonu nepředpokládám že by to byla oficiální elektrárna se 4Q elektroměrem tak tě asi fázová nesouměrnost zatím nemusí trápit.

[dumi]

Ja tk chci resit pro bojler. Plan je nasledujici:

Merit proud do/z baterie a podle.toho regulovat pokoci ssr topnou tyc v bojleru.

Proud do baterie budu udrzovat stale cca 1A cimz mam zajisteno ze seberu temer vse z panelu a nebudu cyklovat baterku.

[youda]

@Willcz,
díky, podobné řešení mne také napadlo. Ono pro maximální využití přebytků je vůbec nejlepší, když je FVE grid-tie s omezovačem přetoků, nebo když je hybridní, taktéž s omezovačem. To se to pak spotřebovává jedna báseň, protože z panelů se vezme úplně všechno, a to co chybí se lineárně docucne ze sítě. Zároveň se u toho nijak nehuntují baterky, protože se vlastně regujule proti DS, nikoliv proti baterkám.

Já ale DS výhledově vůbec nechci, takže potřebuji vyrobit nebo parametrizovat takovou regulaci, která bude chodit i v úplném ostrovu. Musím tedy buď regulovat proti baterce (což ji vždycky bude trochu huntovat, jde jen o to jak intenzivně), nebo musím vybudovat samostatný otopný systém, který bude mít vlastní panely a do kabelů bude posílat proměnné napětí podle toho kde zrovna bude MPP bod.

[rva]

Aby topení nevedlo k cyklování, tak tam mám hysterezi - vytěžování sepne, když je dobíjecí proud vyšší než 50 A a vypne, když se přestane dobíjet. Hodnota 50 A je u mě dostatečná, protože topení odebírá méně než 50 A. A když je SOC vyšší než něco, tak vytěžuji bez ohledu na směr proudu (a opět tady mám hysterezi v SOC, aby se to často nezapínalo). Tato automatika je nastavena dvěma relátky v měřáku ECPC 404 od číňana. Žádný termostat, podlaha absorbuje jakékoliv množství energie, když je zdarma a otevřené okno reguluje dobře. Navíc brzy přijde období, že žádné přebytky nebudou.

Aby podlahové topení vydrželo přes noc, tak mám (na rozdíl od současných trendů) těžkou akumulační betonovou podlahu (25 cm) - jedná se o trvale obývaný objekt, takže pomalý náběh nevadí.

Aby nemuselo jít vyhřívání přes měnič, mám ho rozdělené na kratší okruhy s přiměřeným odporem. Teď podlahu vytápím rovnou z regulátorů 48 V, tak jsou tyto krátké okruhy zapojeny paralelně. Pokud je zapojím do série, mohu jet na 230V.

A do té tlusté betonové podlahy se vešly i trubky, takže pokud náhodou přejdu na tepelné čerpadlo něco/voda, může se podlaha vyhřívat z něj.

[youda]

Nejak tak mam udelany topeni, ale nasteny na 48dc, abych nezatezoval menic, mam ho horozdeleny na 4 urovne po 500w, jedinny parametr, co sleduju je napeti baterky, pokud je plna, sepne se prvnich 500w a za 10 sekund se testne, jak to vlivnilo napeti baterky, pokud ho dorovnaji regulatory a nezmeni se,sepne se dalsich 500w atd. Pokud naopak se dostanu pod 54v, tak zase snizuju, az se komplet vypne

Takové postupné připínání výkonu by se mi také líbilo. Určitě ho nezvládnu udělat hned teď, ale postupně snad ano.

Pokud sleduješ napětí AKU a podle toho spínáš/vypínáš odporový spotřebič s konstantním výkonem, vždycky si to něco vezme z baterky a vždycky tam bude nějaké cyklování. Funguje ti to už dlouho a baterky jsou stím v pohodě? Doufám že ano, jelikož u mne to asi dopadne přesně takto.

Něco jiného je kybosův regulátor nebo fázově řízené SSR relé, které řídí výkon spojitě a tudíž se dokáží stále pohybovat v oblasti, kde z baterky (skoro) nic neberou. Oba tyto způsoby se ale hodí jen pro případ, že výkon jde přímo do topné spirály, ideálně bojleru či akumulační nádrže. Kombinovat spojité řízení výkonu a termostaty moc nejde...

[youda]

@Tomas,
fázová nesouměrnost mne opravdu netrápí

Šlo by to GreenBono AKU použít i v úplném ostrovu bez DS? A fungovalo by i v mém případě, kdy je na každém topném okruhu samostaný digitální termostat? Dříve jsem koukal na WattRouter Mx, ale po prostudování jeho manuálů jsem došel k tomu, že ten mi bez DS moc fungovat nebude. Navíc, stejně nemůžu využít spojitou regulaci výkonu, takže i WattRouter bych použil jen v režimu spínání relé....a to můžu ve Fibaru napsat sám už teď.

Bylo by to s GreenBono AKU jiné?

[youda]

Aby topení nevedlo k cyklování, tak tam mám hysterezi - vytěžování sepne, když je dobíjecí proud vyšší než 50 A a vypne, když se přestane dobíjet. Hodnota 50 A je u mě dostatečná, protože topení odebírá méně než 50 A. A když je SOC vyšší než něco, tak vytěžuji bez ohledu na směr proudu (a opět tady mám hysterezi v SOC, aby se to často nezapínalo). Tato automatika je nastavena dvěma relátky v měřáku ECPC 404 od číňana. Žádný termostat, podlaha absorbuje jakékoliv množství energie, když je zdarma a otevřené okno reguluje dobře. Navíc brzy přijde období, že žádné přebytky nebudou.

Aby podlahové topení vydrželo přes noc, tak mám (na rozdíl od současných trendů) těžkou akumulační betonovou podlahu (25 cm) - jedná se o trvale obývaný objekt, takže pomalý náběh nevadí.

Aby nemuselo jít vyhřívání přes měnič, mám ho rozdělené na kratší okruhy s přiměřeným odporem. Teď podlahu vytápím rovnou z regulátorů 48 V, tak jsou tyto krátké okruhy zapojeny paralelně. Pokud je zapojím do série, mohu jet na 230V.

A do té tlusté betonové podlahy se vešly i trubky, takže pokud náhodou přejdu na tepelné čerpadlo něco/voda, může se podlaha vyhřívat z něj.

Rva, prosímtě, jaké hodnoty se ti nakonec osvědčily pro hysterezi SoC? Jde mi o to, jestli je výhodnější baterku jen vybít a noc začínat s SoC menším nez 100%, nebo jestli se snažíš baterku před setměním ještě dobít zpět na 100%, což ale znamená minimálně jeden cyklus navíc.
Jinak tu přípavu s trubkama ti závidím, myšleno v dobrém. Poznámka, že podlaha pojme jakékoliv množství energie když tato je zdarma u mne zabodovala

[rva]

jaké hodnoty se ti nakonec osvědčily pro hysterezi SoC?

Popravdě řečeno mám něco nastavené, ale s příchodem zimy to zase změním (potřebuji elektřinu na něco lepšího, než je teplo). Velikost hystereze má vliv jenom tehdy, když panely dávají málo. Při dostatku panelů stejně přes den dodávají tolik, že baterie se nevybíjejí a SOC roste. Takže hystereze se projeví až navečer, kdy panely nestačí a topení (nebo jiné vytěžovače) začnou odebírat z baterek.
Když jsem doma, tak protože jsem chamtivý a nechci energii z baterek posílat do vytěžovačů, tak vytěžování vypnu a nenechám automatiku, aby vypnula vytěžovače až SOC poklesne.
A pokud jde o počet cyklů, které baterie udělaly, tak jsem si vymyslel svoje posouzení, jak jsou zatěžovány. Pod počtem cyklů rozumím počet kapacit v Ah, které přes baterie prošly.

Počet cyklů baterie

[youda]

Díky Rva, oba body jsem pochopil. Já tedy asi v první verzi algoritmu nechám ty baterky sjet natolik, aby už se nezačaly nabíjet a každý den tak budu mít jen jeden cyklus. Vybíjení baterek začne dříve než zapadne slunce a vybíjet se budou o ten rozdíl mezi výkonem panelů a spotřebou topení.

Ty tedy za jeden cyklus považuješ, když z baterky vytáhneš tolik Ah, kolik je její celková kapacita. Hmm...a odečítáš aspoň těch 20% kapacity, pod které bys nikdy neměl při cyklování chodit? Tedy že když z 350Ah packu vytáhneš 280Ah, tak už je to jeden cyklus?

[youda]

Tak jsem dnes po obědě tu podlahovku zkusmo přepojil na FVE a termostatům jsem naporučil o pár stupňů teploty navíc, ať se to trochu oroštuje. Když porovnám využití panelů z normálního dne a z dnešního pokusu, tak to vypadá, že by to mohlo i fungovat. Asi bude opravdu klíčové jen dobře vymyslet ten připínací algoritmus.

Normální den - červenou barvou ručně dokrelen přibližný výkon, který zůstal na střeše:

Dnešní pokus - odpolední přepojení elektrického podlahového topení na FVE:

[rva]

Kapacitu beru papírově, protože tu skutečnou neznám a navíc se s časem mění (bohužel směrem dolů). Takže když je na baterkách 350 Ah, počítám, že jeden cyklus je, když jsem z baterek vytáhl 350 Ah (samozřejmě ne najednou). Nevím, jak jinak to měřit, když během dne se náhodně střídají chvíle, kdy baterku dobíjím s chvílemi, kdy se ona vybíjí.

[zovo]

Ahoj, ja davam prebytky do el.podlahoveho kurenia cca od septembra do konca maja potom vypinam. mam to asi 3,5 roka takto urobene, hlavne na zaklade SOC, prvy krat v danom dni zopne ked su baterie v absorption a nie je odber na vstupe do fve(mam hybrid...) ale testujem dalsich cca 10 podmienok. Mam 3 podlahy 700W+700+400 a mam prioritu urcenu a podlahy sa spinaju postupne s odstupom a pokial panely nevyrobia dostatocne mnozstvo energie tak sa nepripoji dalsia podlaha + testujem kazde 3sec vstup do fve a ak je odber tak podlahy postupne odpaja podla priority atd....funguje to ok ale len do 2hod pred zapadom slnka aby v bateriach ostal dostatok a pokial je soc menej ako 98% tak tiez odpaja atd.
Podlahy mam pripojene paralelne s termostatom cize termostat je prakticky odpojeny a su dni ked idu podlahy vkuse cca 8 hod a zatial problem nebol, nemam to ako hlavne kurenie takze by nebol tragedia keby cosi odislo, co verim ze sa nestane

[kybos]

Chtěl bych si tedy sestavit jednoduché softwarové řízení, které by termostaty v jednotlivých místnostech zapínalo pouze tehdy, pokud je dostatek slunce. Pokud to má někdo již pořešeno, tak budu moc rád, když se podělí o zkušenosti. Konkrétně jaké algoritmy mu fungují nejlépe a co byla jen slepá ulička. Poradíte?

2 youda: Podle mého názoru se nesnažíš řešit podstatu problému ale jen hledáš vhodnou "kosmetiku", jak zamaskovat zásadní problém. Myslím že u takových oblastí jako je vytápění obytného prostoru je potřeba pojmout problém poněkud více zeširoka, řádně jej zhodnotit a specifkovat "jádro pudla". Pak vyřešit tu podstatu a "kosmetiku" nechat až nakonec. Je zajímavé sledovat jak často v této oblasti začínají řešitelé od konce.
Zde je můj náhled na otázku vytápění trvale obývaných prostor, ke kterému jsem dospěl postupným vývojem po několika desítkách let. Začínal jsem před více než třiceti lety s dvěstě let starou budovou s vytápěnou plochou něco málo přes 100m2 se spotřebou přes 70 MWh energie ročně. Minulý rok jsem již nakupoval méně než 10 MWh a to s vytápěnou plochou přes 250m2 (přibylo podkroví a zimní zahrada). Detailně jsem začal zaznamenávat všechny energie až po plynofikaci v roce 1993. Vývoj spotřeby a rozdělení zdrojů je patrný z přiloženého grafu.

skládaná spotřeba energie

Je nutno podotknout, že v grafu není zaznamenána energie získaná ze zásob palivového dříví v letech 1993 až 1996. Dle objemu spáleného dříví lze odhadnout celkovou spotřebu energie v roce 1993 na cca 70 MWh.
Co je zásadní pro komfortní vytápění trvale obývaného prostoru? Podle mého názoru je to poměr mezi tepelnou ztrátou objektu a jeho tepelně akumulační kapacitou. Proto (a ne jen z tohoto důvodu) jsem v průběhu let postupně snižoval tepelnou ztrátu objektu a cíleně navyšoval jeho tepelnou kapacitu. Pokud se totiž dostane poměr tepelné ztráty a tepelné kapacity objektu pod určitou mez, výrazně se zjednoduší řešení problematiky vytápění a topné systémy se dostanou na vyšší míru účinnosti, což mimo jiné výrazně ovlivní spotřebu. Zásadní otázkou tedy není jakým způsobem to teplo do baráku dostat ale spíš jak jej nespotřebovávat (jak omezit jeho únik). Pokud vyřešíme primárně tuto otázku pak se budou jevit metody jak potřebnou energii do objektu dostat skutečně jen jako "kosmetická" záležitost, která může podléhat módním trendům dané doby aniž by to mělo vliv na podstatu věci. Pokud bude dosažen dostatečně malý poměr tepelné ztráty k tepelné kapacitě, tak se v rámci přijatelných teplotních diferencí výrazně prodlouží časové konstanty a to až tak že je nejen lhostejné, zda topím v noci nebo přes den ale může to být i tak že je jedno zda zatopím v neděli nebo až v úterý. V zorném úhlu tohoto pohledu pak zjišťuji docela zajímavé skutečnosti, že například odstavením dříve preferované ekvitermní regulace je možno dosáhnout výrazných úspor (v grafu srovnání roků 2016/2017). Najednou je možné prokazateně ověřit, že je výhodnější topit tepelným čerpadlem přes poledne (kdy ekviterm standardně topení vypíná), než topit v noci, když je zima (a podle ekvitermu by mělo běžet TČ naplno). Optikou tohoto nadhledu se pak řada věcí jeví úplně jinak, než když se problém vytápění řeší od konce.

[jahodovák]

Z toho důvodu co píšeš se doporučuje k tepelnému čerpadlu akumulace a někde jsem viděl i nabídku čerpadla,kde jako výparník bylo několik desek ,něco na způsob plochých kolektorů a tím byla ůčinnost při svitu slunícka o mnoho vyšší a nebylo třeba ventilátoru na venkovním výparníku který tím odpadl.

[youda]

Ahoj Kybosi, tak tě vítám v klubu hradních pánů a majitelů zřícenin

Moje barabizna sice není tak stará jako ta tvoje (200 let), ale původní budovatel ji stavěl systémem vlaštovčího hnízda. Začal cihlami, po několika letech stavby přešel na škvárové tvárnice, pak porobeton a poslední kousky dolepil z materiálu, který nejvíc ze všeho připomíná bobky. S přimhouřením oka by snad šlo říci, že jsou to vepřovice. Co nedrželo samo, to podepřel ocelovou traverzou zalitou v betonu, aby snad budoucí obyvatelé tohoto architektonického skvostu nebyli ochuzeni o efekty tepelných mostů.

A já jsem toto všechno, jako správný ocas, koupil i s navijákem.

Když se na mou barabiznu podívám v zimě termokamerou, září to na displeji jako v Hirošimě při atomovém výbuchu. Mám dokonce takové podezření, že soused si v zimě otvírá okna, aby si domů nachytal trochu tepla ode mne. Jedna půlka baráku ještě nebyla ani dokončená a druhá už se mi začala rozpadat stářím. Nechal jsem tedy aspoň trochu vyspravit vnitřek, aby se dalo nastěhovat stím, že zbytek se dodělá někdy "potom" (potom = v neurčité velmi vzdálené budoucnosti).

Montáž exteriérového zateplení na padající cihly mi zedník rozmluvil. Po nastěhování jsem tedy aspoň vyměnil původní komunistická dřevěná okna za trojsklo, což jednak výrazně zvýšilo tepelnou pohodu, druhnak nám v obýváku přestal poletovat koberec od neustálého průvanu. V naší obci jsem prý jediný barák, který má trojskla i ve sklepě. (V suterénu je 8 oken, každé měří přes metr).

Mou druhou chybou bylo, že jsem do betonu nových podlah nechal zalít dráty místo trubek. Proto teď musím vyřešit onen drobný kosmetický problém s komplikovanou akumulací tepla do betonu, místo jednoduché akumulace do vody.

Máš rozhodně pravdu Kybosi - nejlepší energie je ta, kterou vůbec nespotřebuji. A vůbec nej, je postavit barák úplně nový, a všechny detaily navrhnout správně již od začátku. No, snad se mi jednou povede najít nějakého ještě většího vocasa než jsem já, abych mu ten můj barák se ziskem vnutil a mohl se pustit do nového. Pokud se vocas neukáže, nechám ty upadané cihly postupně přilepit zpátky do děr a poté barák tepelně zaizolovat. I bez izolace je nyní roční spotřeba tepla plus elektřiny cca 30MWh. To je sice darda, ale aspoň si můžu malovat, že po zateplení budu mít možná ještě menší spotřebu než ty. Do té doby zkusím sestavit to softwarové řízení podlahovky, jelikož na to už všechny komponenty mám a opravdu mi chybí jen správný algoritmus

Jsem rád, žes mi ukázal že i se starým barákem se dá zahrát velké divadlo. Už jsem tomu ani nevěřil, že by snad někdy mohlo nastat výrazné zlepšení! Díky!

[kodl69]

prvně bych řešil HW než SW. Není na světě jenom kontaktní zateplovací systém, existují i systémy s dřevěným roštem vyplněným skelnou vatou, a překrytý něčím, aby to vypadalo, od dřevěnýho obkladu, přes cetris desku po imitaci betonu. Tohle není problém instalovat i na značně poškozený zdivo, běžně se tím aspoň z nejhoršího řeší baráky, kde se ze zdiva z nějakýho důvodu nedá (nemůže) odstranit vlhkost, třeba vepřovice, pokud se dům "podřízne" se po vyschnutí rozpadnou na prach. 2x 8cm skelné vaty do roštu, první rošt svisle, oddělení papírem kvůli konvekci, druhý rošt vodorovně, zvenku na to podstřešní fólie sponkovačkou a po zimě na svislý kontralatě něco, co se bude vedoucí stravování líbit, aby měla pocit, že je někdy něco podle ní. Pokud je konečná vrstva třeba z palubek, tak to cenově vychází podstatně líp, než KZS z polystyrénu, a užitný vlastnosti srovnatelný, životnost odhaduju podobnou, ale bude to chtít něco údržby, a když by byla vrchní vrstva cetris upevněnej nekorodujícími vruty, tak bude životnost podobná, jako u zbytku stavby, a někomu se snad i takovej "průmyslovej" vzhled s přiznanejma šroubama s spárama může líbit.
Pokud se KZS udělá blbě, je to horší než nic, některý firmy nechají mezi polystyrénem a zdí škvíry, pak tam kondenzuje vlhkost a nastávají problémy s plísněmi. A pokud chybí část zdiva, tak nějaká oprava, + omítka do roviny je taková položka, že to co popisuju za to klidně pořídíš, technologická kázeň nemusí být nijak extrémní, prostě na plech. kotvy připevněný desky 2x8cm svisle po 120cm co jsou role minerální vaty, na to sponkovačkou provázky, aby to nevypadalo z roštu, pak něco jako balicí papír proti konvekci, plechovejma úhelníčkama na vruty přidělat vodorovný desky stejnýho rozměru, vyplnit vatou, provázky na zajištění, netkaná podstřešní fólie na sponky, svislý kontralatě 5x3cm a čekat na zimu. Podle platné ČSN je 16cm vaty málo, mělo by tuším být jednou tolik, ale teplotní koeficient pod 0.2W/m*K to jistě bude mít, proti současnýmu 1.5 až 3 W/m*K (odhad, ale míň než 1.5 to nebude)
stačí dohlídnout na to, aby ve vatě nebylo moc mezer a desky fakt držely, víc to nechce.

[tomas]

@Tomas,
fázová nesouměrnost mne opravdu netrápí

Šlo by to GreenBono AKU použít i v úplném ostrovu bez DS? A fungovalo by i v mém případě, kdy je na každém topném okruhu samostaný digitální termostat? Dříve jsem koukal na WattRouter Mx, ale po prostudování jeho manuálů jsem došel k tomu, že ten mi bez DS moc fungovat nebude. Navíc, stejně nemůžu využít spojitou regulaci výkonu, takže i WattRouter bych použil jen v režimu spínání relé....a to můžu ve Fibaru napsat sám už teď.

Bylo by to s GreenBono AKU jiné?

Ano GreenBono AKU jsem zkoušel a funguje i v ostrovním provozu při odpojení distribuční sítě.
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... =40#p66757
Ani to nejde poznat že síť vypadla, jen některé světla probliknou. GreenBono AKU má jeden regulační vstup a PI regulátor navíc a reguluje tedy podle tohoto vstupu. Na tento vstup je možné připojit přes galvanicky oddělený převodník napětí/napětí akumulátor, převodník frekvence/napětí (vhodné pro mikrosítě), nebo převodník proud/napětí (vhodné pro udržení např. balancujícího proudu akumulátorem) a tak regulovat podle libovolných veličin.

Problém by byl asi ty elektronické termostaty i když by se možná pro tu regulaci dali i zneužít.