HDC-FVE

[střídač_N]

........nesouhlasíte s tím, že 95% ceny na faktuře za energii je tvořeno spotřebiči do 1kW.....

Souhlas, či nesouhlas je možné nahradit měření. Jiní přispěvatelé to mají změřeno, leč se zde již neobjevují, tudíž musí přijít poslední záchrana kybos, neb on má vše dokonale zdokumentováno. Snad dnám to i napíše. Dle mých zkušeností podložených občasným měřením, je ta část spotřeby nad 0,5-1kW o dost větší než jen ona část 5%. Dle mne asi 35%. Uvidíme jak jsem se sekl od kybos údajů.

S ostatním souhlas, dokonce o tom je a bude celé mé povídání, potažmo psaní. Logicky dovodit, že pro jisté spotřeby je rozumné "nějaké" definované optimální řešení k němuž bychom měli v budoucnu směřovat. No, my zde již asi ne, ale naši následníci, pokud se poučí.

A ještě jedna drobnost. Má li to mít i nějaký efekt, musí to být z našich zdrojových možností. Reklamovat Victron je sice možné, leč je to na dva tři měsíce. Pokud to bude v létě je veškerý roční úžitek v háji. Z druhé strany, pracovníci Victron tvrdí, že jejich výrobek je téměř provozem nezničitelný. Tím nechci tvrdit, že si budeme vyrábět integrované obvody, ale jen větší sestavy-skládačky z "normalizovaných" dílů.

Je to zde v našich silách!

[kyocera]

Zdravím,
dobře, Vaší odpovědi rozumím tedy tak, že při rozhodování spíše než se řídit zprůměrovanými
statistickými daty , je dobré individuelně provést měření v jednotlivých případech
zjistit podíl nad a do 1kW a teprve potom navrhovat optimalizovaný návrh.
S takovým rozhodovacím procesem pro optimalizaci FV bych souhlasil. Je to ještě více přesnější.

[kybos]

... 95% ceny na
Faktuře kterou platíme za spotřebu elektřiny je tvořeno spotřebiči s výkonem do 1kW.
...Můžete mně opravit, jestli je to špatně.

Tohle může platit u některých domácností s nízkým stupněm elektrifikace. Neplatí to ale u domácností s vysokým stupněm elektrifikace. V mém rozdělení spotřeby to rozhodně neplatí. Každý si musí udělat svou statistiku a jejím výsledkům musí podřídit návrh systému. Já jsem si tuto analýzu také prováděl a vyšlo mi, že spotřebiče do 1kW se podílejí na celkové spotřebě pouze z 30 až 50% (dle ročního období). Z mého pohledu a při mém rozdělení spotřeby by mělo smysl se zabývat způsobem, jak spotřebiče do 1 kW předělat na napájení přímo z DC systémového napětí, protože to jsou většinou ty, které mají nejnižší účinnost při zpracování elektrické energie (typicky rekuperace 1MWh ročně). U některých často užívaných spotřebičů mám již řešení na půl cesty hotové (mixér má vyměněnou pohonnou jednotku za DC motor, u jiných spotřebičů jen čekám na vypršení záruční doby, abych mohl zasáhnout do napájecích obvodů nebo čekám na uplynutí životnosti ventilátorů, abych mohl vyměnit AC typy s nízkou účinností za DC typy na systémové DC napětí...).
Další věcí je komfort obsluhy a skutečnost, že tvůrce systému nemusí žít v domácnosti sám a ostatní členové nemusí být ochotní podřizovat se různým omezením, které z použití dvou výkonových variant střídačů vyplývají.
Já řeším spíš otázku které spotřebiče musím nechat přepnuté na DS z důvodu soudobosti zátěže střídače a zamezení jeho přetížení.

[střídač_N]

......... jak spotřebiče do 1 kW předělat na napájení přímo z DC systémového napětí........ostatní členové nemusí být ochotní podřizovat se různým omezením..............

To je podstat problému. Dokonce i s tim "komplexním řešení". Máme nějaký stav a nějaké schopnosti ostatních uživatelů v rodině. Vystavit je stresu, že když nebudu doma a něco se podělá a je to individuální řešení, není dobré.

Touto cesto se vydat pro univerzální řešení nelze.

[marko250]

A bude skutečně dosaženo menší vlastní spotřeby použitím dvou měničů? Já si to nemyslím ,pokud bude jeden kilowatový měnič zaplý stále na častém domácím balastu,který se u mě houpe mezi 55-800W stálé spotřeby,tak bude určitě mít kolem 35W průměr(odhad).A pokud v Standby módu bude čekat vedle něj výkonnější kousek ,tak bude mít min. 15-25W aniž by jím něco šlo=50-60W celkově.To má i ta má LF china potvora s devíti kilowaty. Jednoduše řečeno měnič ,který není zaplý je nejvhodnější do systému a tím by musely být několikatery právě u výkonných spotřebičů a aktivovaly by se zapnutím onoho spotřebiče,s tím spojené trable s přísunem DC k nim.

Já bych tady chtěl udělat test vlastní spotřeby měniče s 500W odběrem do domu,pojďme to každý změřit klešťákem na vstupu do měniče na různých typech měničů co tu máme(modrý,švýcarský,hybridní,LF,HF) a pak to samé s 1kW odběrem.Tím by se tady udělalo jasno v těchto polemikách o barvách měničů a způsobech zapojení.

Jinak nabíjení Aku jen proto ,že se vibilo,nepovažuji za přirozené u Li-ion/fe,snižuje se životnost a vznikají ztráty převody,samozřejmě pokud je známá očekávaná situace typu padlé dráty se sloupy díky vychřici,nebo ledu,či plánované výluce,není o čem debatovat a plnit. A jen takový detail jako západky na stykačích mě ročně ušetří z obou zdrojů(FVE/DS) celkově 131kWh/rok

[střídač_N]

Parametry pro řešení jsou zadány.
Cena celku kolem 50 000,-Kč,
výkon střídače kolem 1kW,
vlastní spotřebou do 10W.

Zdánlivě nejlepší řešení je použit nějakou formu gridFree invertoru, v našich podmínkách SUN-1000GH s limiterem.
Řešení s jednoduchou montáží i použitím. S efektivitou to bude již problematické. V noci nula, přes den jen drobná trvalá spotřeba s nahodilým provozem mražákú a lednic. Navíc s mírnou trvalou spotřebou z DS.
Ve své podstatě jen a jen problémy.
Pro zvýšení efektivity bude třeba nespotřebovanou energii z panelů uložit v akumulátoru, zhotovit přepínání k využití akumulátoru při přechodu mraků atd. V tento okamžik se to již začíná komplikovat, neboť zařízení, jež by byla schopna takto obsluhovat panely a baterky zatím nejsou.

Druhý argument proti je vnější.
Nebudu spekulovat zdali je takto zapojený střídač v souladu se současnou legislativou a připojovacím podmínkami distributora. Je možnost požádat o regulérní připojení mikrozdroje jež ve své podstatě není zas až tak administrativně náročné a výsledek je nezpochybnitelný.
Státy vznikly z důvodů, že větší celky jsou efektivnější v obraně a silnější ekonomicky. S vyspělostí společnosti se na stát nabalilo tolik agend, že je pro nás stát již nepřítelem a vyděračem a původní účel je již v pozadí.
Vše v moderním státě začíná stejně, je li něco výhodné pro jeho občany. Dobrovolná registrace, povinná registrace, regulace, sankce a daně.

Čím méně bude takto připojených zdrojů, tím později stát získá informace, kdy je již vhodná doba, své občany začít trestat a zdaňovat. V každém případě je to nevyhnutelný krok státu.

Tuto variantu jsem pro řešení zadané úlohy vyřadil.

[kybos]

Takový přístup k řešení zajištění energie mi připadá jako kdybych byl připojen k teplárně a chodil do lesa na šišky, kterými bych si přitápěl, abych ušetřil za vysoké poplatky za teplo.
Střídačovo řešení bych nastínil asi takto:
Cena celkového řešení je maximálně cena nůše.
Sbírat se mohou pouze šišky.
Transport materiálu pouze v nůši pěšky.
Na trase je povolena pouze svačinka (protože na víc nám nezbylo).

Výsledek: ušetříme 10% poplatků za teplo.

Jako varianta by ale mohlo být jiné zadání:
Cena celkového řešení je cenou pily, sekery a vozíku.
Je možno těžit kulatinu.
Transport materiálu na vozíku.
Na trase je povolen i oběd (protože jsme na něj ušetřili).

Výsledek: Ušetříme 90% poplatků za teplo (nemám skladovací prostory a v hlubokém sněhu netěžím).

Neřešme zde zdroje biomasy - slunce svítí zdarma.
Vím, že tento příměr poněkud kulhá, jelikož předzásobit se biomasou je snadnější než uskladnit letní solární energii na zimu.
Jde tady ale o otázku přístupu k řešení problému: buď budu vědomě příštipkařit a nebo se budu snažit o kompletní řešení požadavků na energie.

[střídač_N]

...... buď budu vědomě příštipkařit a nebo se budu snažit o kompletní řešení požadavků na energie.

Pokud by nezáleželo na penězích, pak ano. Zajdu, nebo ještě lépe, pozvu konzultanta, nechám si navrhnout komplexní řešení, zaplatím fakturu a kochám se výsledkem.

Jelikož jsou peníze dosti nedostatkové, pak je musím vážit a mám dvě krajní možnosti.

Při průměrné spotřebě kolem 2,5MWh ročně s cenou realizace nad 100 000,- je to celoživotně nerentabilní a pak se na to vysss...,
nebo
zvolit variantu jež se dá ufinanncovat, přinese úžitek a ještě i něco ušetří.

Přitom to může být jen předstupeň k tomu, aby se posléze dalo volit i rozšíření. Dokonce bych to měl do podmínek i uvést.

Komplexní řešení energií je pro většinu nereálné, neboť se asi nenajde optimista jenž si poví: sice mám plynové zánovní topení, ale není to komplexní řešení energií, tak to vyhodím a za balík si pořídím komplexní řešení.
Myšlenka je to pěkná, leč jen a jen pro novostavbu, nebo rozsáhlou rekonstrukci. Ostatní musí vařit z toho co doposud slouží. Určitě ta komplexnost nebude pro mnohé z nás přijatelná, ač by se nám jistě velice líbila.

Zdá se mi to jako racionální úvaha s tím, že ji nikdo nemusí následovat.

[rva]

Přístup může být takový, že systém bude škálovatelný - teda začnu s málem, ale bude možné snadné rozšiřování. A tady už se nejedná jenom o výběr komponent, ale už na začátku určit správné místo pro elektrárnu a už vědět, kde všude můžou být panely.
Kdo má prostředky navíc, ten může hned realizovat maximalistický systém a stát se třeba i ostrovníkem, řada lidí skončí u malého systému, protože má jiné preference, nebo už od začátku ví, že rozšiřovat se není kam.
Já vycházím z toho, že malý systém zabere stejně pozornosti, jako systém velký, tak si cením toho, že úspora z DS bude citelná. A i ta nezávislost má svou cenu, jen nevím, jak tu ocenit.

[kybos]

Pokud by nezáleželo na penězích, pak ano. Zajdu, nebo ještě lépe, pozvu konzultanta, nechám si navrhnout komplexní řešení, zaplatím fakturu a kochám se výsledkem.

Konzultant se mi bude snažit okleštěním mých požadavků naroubovat na mé potřeby takové typové řešení, z kterého bude mít největší zisk.

Při průměrné spotřebě kolem 2,5MWh ročně s cenou realizace nad 100 000,- je to celoživotně nerentabilní a pak se na to vysss...,
nebo
zvolit variantu jež se dá ufinanncovat, přinese úžitek a ještě i něco ušetří.

Faktem je, že jsem se rozhodoval pro dané řešení v době, kdy jsem platil za energie 55 000 ročně a podle obecně uznávaných prognóz byla ve výhledu perspektiva dalšího nemalého nárůstu cen energií. Předpokládaná cena realizace byla 300 000 a návratnost investice 8 až 10 let (což byl můj důchodový horizont). Tak jsem si řekl: Když ne teď, tak už nikdy. A bylo vyřešeno. Beru to jako lepší variantu než důchodové připojištění. Když se dnes ohlédnu kde skončil druhý důchodový pilíř, tak si myslím, že to nebylo špatné rozhodnutí.

Komplexní řešení energií je pro většinu nereálné, neboť se asi nenajde optimista jenž si poví: sice mám plynové zánovní topení, ale není to komplexní řešení energií, tak to vyhodím a za balík si pořídím komplexní řešení.
Myšlenka je to pěkná, leč jen a jen pro novostavbu, nebo rozsáhlou rekonstrukci.

Výchozí situaci jsem měl zjednodušenou, jelikož kotel na tuhá paliva byl po třiceti letech na odpis a plynový kotel po druhé opravě a zániku výrobce už také zrovna moc dlouhou perspektivu negarantoval.
Na druhou stranu je pravda, že jsem se na tuto situaci dlouhodobě připravoval a už před třiceti lety jsem začal postupně nahrazovat radiátory nízkoteplotním podlahovým topením, které mělo potenciál připojit libovolný efektivní nízkoteplotní zdroj (kondenzační kotel, solár, tepelné čerpadlo).

[kodl69]

Je to jinak, dobíjení bylo "nouzové" - takovej stav nastal loni, a jednou, dodal jsem celkem cca 20 Ah do 54V aku, nic víc. A to jenom proto, že mám prostě značnou část spotřeby přímo na 48V, tím pádem minimum přeměn energie.

[abrams]

Zdravím ,

Já bych tady chtěl udělat test vlastní spotřeby měniče s 500W odběrem do domu,pojďme to každý změřit klešťákem na vstupu do měniče na různých typech měničů co tu máme(modrý,švýcarský,hybridní,LF,HF) a pak to samé s 1kW odběrem.Tím by se tady udělalo jasno v těchto polemikách o barvách měničů a způsobech zapojení.

sem testnul svýho HF 6kW číňana s těmito výsledky :
1. odběry na prázdno (volnoběžná spotřeba) :
a) po zapnutí 1,00A = 53W
b) po 5-ti minutách 0,60A = 32W
c) po 30-ti minutách 0,53A = 28W
d) po 60-ti minutách 0,50A = 26,5W .

2. ohmická zátěž :
a) 60W pájedlo - 52W AC z 94W DC = 55,3%
b) 200W pájedlo - 184W AC z 242W DC = 76,0% .

3. fén na vlasy :
a) 192W AC z 253W DC = 75,9%
b) 365W AC z 438W DC = 73,0%
c) 489W AC z 584W DC = 83,7%
d) 780W AC z 900W DC = 86,6%
e) 986W AC z 1.133W DC = 87,0%
f) 1.572W AC z 1.767W DC = 88,9% .

K měření sem použil levný AC Wattmetr do zásuvky Emos a DC jsem odečítal z coulomb metru JS-C11 zkalibrovaného na přesnost Powerlogu .

Resumé - 6kW HF má volnoběžnou spotřebu 0,44% nominálního výkonu , @ 500W zátěži dosahuje bezmála 84% účinnosti , což je shodou okolností průměrná účinnost FVE systému za minulý rok , přesněji to bylo 84,48% .

Kdo je další s měřením ?

Elektronům zdar

[kybos]

Kdo je další s měřením ?

Přidám tedy měření 6kW LF PIP6048LC (žlutý). Původem Taiwan po úpravách chlazení a doplnění filtrace HF před trafem viz https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... =20#p32791.
1) Naprázdno bez zátěže 1,13A @ 50V po ustálení trvalá ztráta 56,5W.
2) Zátěž 235W smíšená (base load) 6,3A @ 51,9V příkon 327W účinnost 71,8%
3) Zátěž 502W smíšená (base load + vzduchotechnika) 11,6A @ 51,9V příkon 602W účinnost 83,4%
4) Zátěž 1260W převážně odporová 27,8A @ 51,6V příkon 1434,5W účinnost 87,8%
5) Zátěž 2500W převážně odporová 55,9A @ 51,1V příkon 2865,5W účinnost 87,5%
6) Zátěž 4700W převážně odporová 111,2A @ 50,1V příkon 5571W účinnost 84,4%
7) Zátěž 5323W převážně odporová 128,2A @ 50,1V příkon 6423W účinnost 82,9%

K měření výkonu byl použit Wattmetr třídy přesnosti 1 a pro měření proudu a napětí klešťák Voltcraft VC521. Napětí bylo měřeno na svorkách akumulátoru. Mezi akumulátorem a střídačem je v obvodu ještě DC stykač, tři tavné pojistky (2x160A + 315A), 0,6miliohmu bočník pro měření proudu a asi 5m vodičů s průřezy od 35mm2 do 95mm2, což se částečně podepisuje na poklesu účinnosti v oblasti vyšších výkonů.

Závěr: Ve srovnání s Abramsovým HF střídačem to zase není taková hrůza. Volnoběžná spotřeba je 9,5 promile z jmenovitého výkonu.

[marko250]

Chlapi super,jen to hoďte tady: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 462#p69462 ,ať to tady nezasíráme.Včera jsem to měřil bez ověření skutečnosti na AC straně,vemu watmetr a odpojím dům od toho ,ať je to přesnější,použil jsem watmetr powerjacku,který jsem sice upravoval ať měří přesně,ale kdoví co změřil.

Ale hlavně bych poprosil Victroňáky a Schneidrysty o stejné měření

[kyocera]

Zdravím,
Nevím, proč začínáte měřením měniče a počítáním účinnosti při velkých výkonech.
Takové měření by mělo význam, pokud by jste se chtěli odpojit od DS nebo začít budovat
dům bez DS. Pak je správné zjistit obvyklá maxima výkonu co dům spotřebuje.
A vědět, jak výkonné měniče jsou na tom s účinností.
Pokud nechcete dům odpojit od DS mělo by se začít tím, že se zjistí podíl
Spotřeby spotřebičů nad 1kW a do 1kW v čase např. 1 měsíce.
Uvedu zjednodušeně příklad. Topínkovač má 2kW , ale je v provozu jen 2minuty denně.
Cirkule má 3kW ale je v provozu jen 0,5 hodiny za měsíc.
PC má řekněme 100W a je v provozu 10 hodin denně. Lednička má do 100W a je
V provozu 24 hodin denně. Z toho je vidět, že největší spotřebu za měsíc dělají
spotřebiče s malým příkonem.
Pokud se nechci odpojit od DS neměl bych v tom jednoduchém případě navrhovat měnič na
5kw jako má motor a topinkovač ani 3kW jako má motor ani na 2kW jako má
Samotný topinkovač.
V modelovém příkladu by měl navržený měnič stačit 200W.
/ A zvládnout rozběh ledničky /
Protože ta spotřeba nejvíce převažující v modelovém příkladu odpovídá uváděné
Statistice – zprůměrovaná data , že 95% ceny na faktuře za spotřebovanou energii dělají
spotřebiče s příkonem do 1kW. V našem modelovém příkladě 95% spotřeby
do 1kW dělají spotřebiče typu PC a lednička. V optimalizovaném návrhu, pokud se nechci
odpojit od DS nemá smysl řešit výkon měniče pro příkon motoru 3kW ani topinkovače
2kW,
protože spadají do kategorie , že se jedná o spotřebiče, které se podílejí na koláči
celkové spotřeby jen do 5%.
To je přístup k optimalizovanému návrhu. Výsledkem optimalizovaného návrhu může být i měnič 1200W
nebo 1500W. nemusí to být vždy přesně 1kW.
Myslel jsem, že zde máte v plánu udělat měření,
která ověří podíl Vašich spotřebičů v čase např. 1 měsíc s příkonem do 1kW nebo nad 1kW.
Když se správně stanoví výkon měniče, teprve potom je možné zabývat se o
optimalizovaným návrhem aku.
Střídač –N zvolí nějaký modelový příklad bez aku , napíše, že nejsou k dispozici vhodné zařízení
Která by byla schopna obsluhovat baterky a aku. Přitom i v návodu na typ zařízení, který
Uvedl je uvedeno jako doplnění regulátor z FV panelů pro aku. A podpětové relé se také
prodávají.
Takže si stále myslím, že pokud chci dělat optimalizovaný návrh měniče , který řeší
Úsporu 95% energie u objektu připojeného na DS, měl bych začít zjištěním jak
Vlastně velký měnič potřebuji. Slovo optimalizovaný znamená jako neinvestovat zbytečně. Uvedu příklad.
Máme pravoúhlý trojúhelník a nejkratší cesta nevede po odvěsnách. Nejkratší cesta
Vede po přeponě. I po odvěsnách dojdu do cíle, ale stojí mně to víc námahy nebo
Více energie na překonání vzdálenosti.
Cesta po přeponě je optimalizovaná.
Kybos se ocitne v argumentační nouzi a tak moji námitku vyvrátí nepodloženým
tvrzením, že uváděné zprůměrované statistické údaje se týkají jen domácností s nízkým
stupněm elektrifikace. Opak je pravdou.
Ale právě domy, s vysokým elektrifikace , tedy s vysokým počtem spotřebičů
mohou mít ještě více spotřebičů
Do 1kW , než spotřebičů nad 1kW Uvedu příklad. Několik PC, několik TV ,
Mixer malý, elektriký nůž na chleba , několik elektrických zubních kartáčků,
Elektrický holící stroje, několik
Nabiječek na mobily. DVD, stolní HI-FI souprava .přenosné radio s CD
přehrávačem.Notebooky, Vysavač podle EU s příkonem méně jak 900W. Bruska malá.
Dále páječka pistolová. Páječka na tavné plastické mat, pájka malá odporová, páječka
Hrotová,páječka horkovzdušná, Několik menších vrtaček, A to všechno jsou malé
Spotřebiče s příkonem do 1kW které dělají statisticky zprůměrovanou cenu na faktuře
95% od dodavatele z DS.
Pokud nerespektujeme optimalizovaný návrh, pak tady na foru někdo uvádí, že vyrábí
Svépomocí 1kWh za 50Kč.
Nejde tedy, že bych se něčím chlubil, jak by si některý účastním mohl myslet, jen se
Snažím uvést směr uvažovaní vedoucí k tomu, aby výsledkem nebyla vyráběná 1kW
Za 50Kč. Proto uvádím do diskuze námitky , podněty,argumenty, názory.

[abrams]

Zdravím ,

dovolím si menší doplnění . Malá domácnost (panelákový byt) opravdu může dosahovat zmíněného průměru 95% + 5% , avšak díky nevelkému počtu spotřebičů . Naproti tomu domácnost přeplácaná (dnes každá druhá) elektrospotřebiči zmíněný poměr 95% + 5% nemá šanci dodržet - ano , hromada blbin je sice do 1kW , jenže jich je tolik že svým souběhem výrazně zasahují do pásma nad 1kW . A pokud se jich najednou zapne hodně , typicky příchodem uživatelů + myčka , pračka , trouba ... a sme kde ?
Dalším faktorem se kterým je třeba počítat je nadcházející zdražení paušálů za jističe - malá FVE systémek + velký jistič nevidím jako technologický hit budoucnosti .

Elektronům zdar

[střídač_N]

....Nevím, proč začínáte měřením měniče a počítáním účinnosti při velkých výkonech.....

Se zjištěním spotřeby "malých" spotřebičů je potíž. Právě proto, že jsou malé a je jich hodně. Uvedl jsem, že mám podklady z měření jež udávají, že spotřeba do asi!!! 500W je 65% na tuto hodnotu zbytek. Má to i svoji logiku. Pračku sice nepoužívám často (v naší rodině často 5x týdně), ale spotřeba 2kW po dobu 2/3h ohřevu a zbytek do dvou hodin 800w nahradí spotřebu malých spotřebičů na hodně dlouho.

Podstatou problému není přesné určení tohoto poměru, ale skutečnosti, že i malé spotřeby po dlouhou dobu udělají vcelku velkou celkovou spotřebu a není zas až tak problematické tuto spotřebu nahradit přijatelnou investicí. Hodnota měniče kolem 1kW vychází z provozních zkušeností. Je třeba mít rezervu výkonu na spouštění nárazových spotřebičů, převážně chladících strojů. Dá se logickou úvahou k táto hodnotě dojít.
Předpokládám, že není problém když si někdo myslí, že je vhodná hodnota 800W, tak ji použije, někdo zvolí 1600W.

Hledáme řešení pro nějakou obvyklost a tu jsem se snažil logicky dovodit.

[kyocera]

Zdravím,
abrams :proto by si asi každý měl podíl spotřebičů do 1kW a nad 1kW v čase, např. 2měsíce sám ověřit.
Výsledkem je potom optimalizovaný návrh měniče, kdo se nechce řídit statisticky způměrovanými daty.
Potom i přihlednout k tomu, že třeba sníží jistič pod tlakem zdražení. Pokud couvnu na malý jistič 3x 10A, pak
Jistič 3 x 10A je schopen propouštět 6581W příkon pro spotřebiče. Pak se i nad tímto údajem
zamyslím, při optimalizovaném návrhu měniče , s přihlédnutím kolik proteče přes jistič , jestli 6,5kW je málo nebo moc
a jaké mám rozložení spotřeby vlastních spotřebičů v čase s jakým výkonem.
Střídač -N , no psal jsem, že někomu může vyjít hodnota optimalizovaného měniče i víc jako 1kW. Třeba
1200W nebo 1500W. Ale tady na foru vidím, že je záliba v mnohem větších výkonech. A k tomu
nadimenzujete pořádné výkonné ,drahé aku. Nic proti nikomu, jen se zamýšlím nad tím - neivestovat zbytečně
víc než je nutné. A sám za sebe uvádím, že nemám optimalizovaný návrh, protože jsem na začátku hodně
informací nevěděl.

[abrams]

Zdravím ,

... teď mě to trklo - investovat ... investice ... investované ... , no to pak jo , to de o každej groš v dlani pětkrát votočenej . Já to beru z pohledu útraty za něco praktickýho a užitečnýho , místo prohulit prochlastat a podobně .

Před časem se tu mihla informace o FV panelech all in one - FV panel s integrovanou baterií a měničem to by bylo docela supr optimalizovaný řešení navíc libovolně škálovatelný dle mimo statistických potřeb uživatelů . Bohužel to teď nemůžu najít - je to asi dost hluboko .

Elektronům zdar

[rottenkiwi]

Ono to rozdeliť na vhodné meniče a dimenzovať baterky nie je jednoduché.

Mám spotrebu: 1. PC = 250 W, 2. PC = 500 W.
Chladnička s mrazničkou = 75 W / 1750 W - rozbeh,
Klíma = 300 až 500 W, ale keď odmrazuje 1100 W.

250 + 500 + 75 + 500 + 45 = 1370 W.
Ale keď klíma odmrazuje a do toho sa spustí chlad. tak potrebujem:
250 + 500 + 45 + 1100 + 1750 = 3645 W.

A teraz nepoznáme účinníky, takže nevieme aká bude jalovina ergo koľko VA.

A do toho ešte napr. umývačku 1850 alebo práčku 2400
a sme na 5495 resp. 6045 W, v tom najhoršom príp.


1. PC ide 16 hod, 2. PC ide 24 hod, k tomu nejaké stykače na 240 V + LED svetlá s čidlom na 240,
DC postreba = svetlá led 200 W + router + router + switch + Orange Pi + LED monitor dokopy cca 45 W.

Tak ako na to dimenzovať baterku LiFE od 1.3. do 31.10., aby mi pokryla min. 24 hod,
ak nebude svietiť a ako dimenzovať panely, aby keď bude svietiť, tak to súčasne pokrylo
spotrebu a ešte ostalo na dobitie bateriek ?

Ak menič nemá prepínanie na DS, ako to potom vyriešiť ?

Aký menič zvoliť ? Axpert 2400 W s 25 W spotreby na prázdno, Axpert 4000 W s 50 W na prázdno,
Victron 1300 W s 5 W na prázdno, Victron 2400 W s 15 W na prázdno, Victron 4000 W s 25 W na prázdno,
Studer XTM 2000 VA s 9 W , Studer XTM 3000 VA s 12 W, Studer XTM 3500 VA s 14 W spot. naprázdno ?