Celková roční spotřeba energie

[kybos]

Tak s těmi okny je to takhle snad u všech, a je jedno jestli plast nebo dřevo - to místo napojení parapetního plechu není nikdy lepší, já tam při -10°C venku a 22°C vevnitř naměřím 14°C ve spodním rohu okna. Ta podkladní lišta co je dodávaná s plast. okny je děs. Aspoň jsem ji vyplnil pur pěnou z pur panelů a z vnitní strany přidal 3cm extrudovaného plystyrénu - on ten vnitřní parapet stačí pod okno zasunout 0.5cm, nemusí to být 4cm pod okno. Ani tak to není lepší. Při instalacích kontaktních zateplení jsem se vždy snažil rám co nejvíc překrýt polystyrénem, na mým domě je dokonce celej pod polystyrénem, což podstatně zlepší teplotu na rámu, ale na spodní straně se to takhle udělat nedá. Někomu se okna bez rámů nelíbí, ale mě to nepřijde, už to tak mám 15 let... Možná by to bylo o něco lepší s plastovým venkovním parapetem...

Já jsem to na svém baráku před mnohými léty taky udělal tak, že je rám schovaný v EPS, ale to mi do toho ještě nekecali estéti a tak jsem mohl řešení podřídit jen technickým požadavkům. Přesto, že jsem v té době použil dvojsklo s tříkomorovým rámem (nic lepšího nebylo), dopadlo takové řešení termicky lépe než současné "estetické provedení" trojskla s šestikomorovým rámem.

Rám otevíravého francouzského okna a jeho uložení v EPS

Celkový pohled na zabudované okno

Francouzské dveře v zimě

Francouzské dveře v zimě FLIR0956.jpg (82.64 KiB) Zobrazeno 3097 x

[Ronn]

Akumulátor se ohřívá na 60°C, protože obsahuje i průtokový výměník pro TUV. Voda do topení se může odebírat buď ze střední výšky (standard) nebo z vršku AN (při nedostatku energie).

Přesně tohle jsem zrušil, protože (indikativní) 24h t.ztráta 1000l nádrže s 30cm izolace je stále 920W při okolní teplotě 22°C a deltě t 38°C. Bojler 160l má (indikace) 420Wh 24h t.ztrátu s 25cm izolací. Používám třístupňovou soustavu 8000AN => 1000l s vnořeným výměníkem => 160l bojler. První a druhý stupeň je pro vytápění a předehřev vody, třetí stupeň jen pro TUV. Tří stupňová kaskáda pomáhá překlenout dny bez slunce. Protože pro vytápění stačí voda 30°C, která se nahřála z přebytků a bojler se nahřeje i při méně slunečných dnech. S 1000l nádrží 3kW EE téměř nehnou. Ani natápění v horní 1/3 AN to neřeší. Po instalaci invertoru ti bude stačit 1kW přebytku z FVE zajištění TUV.

Distribuce tepla z tech.místnosti do koupelny je značně ztrátová, protože současně ohříváš i celou tech.místnost a toto považuji 2/3 za čistou ztrátu. Spíše bych tech.místnost ve styku s vytápěnými prostory oddělil izolací. Ideál je mít bojler v koupelně, neb ztráty bojleru rovnou vytápí koupelnu.

podle toho jak se obyvatelé pocitově cítí. Prostorový termostat je sice připraven, ale zůstalo to u pocitového řízení. Ani tak se teploty uvnitř nehoupou víc než o stupeň.

Pocitové řízení => 20% zdražení. Nevěřil jsem a dneska potvrzuji .. odzkoušeno na sobě. Do budoucna s ohledem na RH a roční období. každých 10%RH nahoru => 0,5°C pocitově dolů. S regulací vytápění nebudeš přetápět a pak ani zpravidla není potřeba rychlé teplotu zvednout, protože ani neklesla.

Data o teplotě ZD nemám, neřeším to, není to pro mne problém, který by stál za povšimnutí.

Tato informace by napověděla o tepelném toku, který teče konstrukcí do ZD. Díky této diskuzi jdu dneska měřit tok do ZD u sebe.

Trámy jsem vyřešil tak, že jsou mimo vzduchotěsnou obálku obytného prostoru.

Vzduchotěsnost OK. Zapomíná se větrotěsnost vnější obálky <= velký zloděj tepla. Trámy jsou příklad, těch detailů na vnější obálce jsou 10-tky typů.

Tato otázka je poněkud složitější a je věcí názoru, jak se budou uvedené plochy počítat, jelikož jsem použil některé nestandardní provedení technických detailů pro omezení lineárních tepelných mostů. 18*15 m je vnější rozměr betonu, který je v podstatě na interiérové teplotě. Kolem něj 40 cm EPS. Vnější obvod betonu je tedy 66 m, světlá výška místností je cca 2,7 m a k tomu cca 40cm EPS dole a cca 60cm vaty nahoře.

Jde o tom mít představu o velikosti domu, abychom věděli o jaké velikosti kce se bavíme. Odhadem vychází vnější ochlazovaná obálka 830m2. Objem odhaduji 1200m3 a objemový faktor 0,8. Takže ty dosahované výsledky jsou velmi dobré. S objem faktorem této budovy už moc neuděláš. Ovšem při dalším projektu možná ano a zvláště v případě, že během léta pod ZD a jeho okolí naakumuluješ teplo ze stěnového topení. Na začátku léta CoP 24 (100W in / 2,4kW out). Budovat dodatečně to není ekonomické.

Vzhledem ke skutečnosti, že jsou použity ojeté gelové olova.

O to více zajistit, co největší souběh odběru s výrovou FVE a co nejplošší odběrovou křivku. Příklad: Čerpání vody pro zalévání. Kdysi večer, dneska napouštění do sudů při nahřátí bojleru a nebo přebytku více než 3kW.

Drobky (TV, nabíječky ... do 1W) se neřeší. Ale střídač se v zimě v noci vypíná - přechází se na DS. V době bez slunečního svitu i na několik dnů.

Tyto drobky u mně dělají 70Wh. (měřeno na výstupu do DS za hlavním jističem, tedy spotřeba tohoto jističe není započtena) Většinou to jsou spotřebiče, které se používají nárazově max. několik hodin denně. Určitě ne více 4hodiny/den. 20*365*0,07=> 0,51MWh. Asi všechny nevypnu, ale některé ano a taky neznám podíl jaloviny, ale čistá jalovina to taky nebude

Okna jsou s předsazenou montáží instalována uprostřed izolace. Technické detaily izolace uložení oken jsou sice na jedničku (ty jsem si pohlídal) ale co se týče výrobce rámů, tak jsme vsadili na špatného koně. Při testech termokamerou po osazení v reálném provozu vyšlo najevo, že okna nemají ani náhodou parametry dle předložených certifikátů dokonce se jim ani zdaleka neblíží.

Je vidět, že jsi to pohlídal. A tady není asi co zlepšit. Možná časem přijde lepší technologie. Naše okna jsem osadil těsně před konstrukci, avšak do stavebního otvoru vždy o 5 cm větší a kotveno kompozitem. Z vnější strany 3cm přesah přes rám. tedy nejkratší cestou mezi vnější hranou izolace a vnější konstrukcí je 12cm. Cílem bylo co nejvíce zamezit toku mezi oknem a konstrukcí. Zajištěno páskou. Na vnitřní špaletě okolo potažena 3cm xps. Proto mám na snímcích bez parapetu ještě nižší teplotu. Před okna časem přibudou ještě okenice. HS portál jsem vykotvil na přilehlé budově (terasa) vzdálené od RD 40cm. Terasu možná jednou i osadím okny. Ve slunečných dnech by měla mít hod výkon 8kW (dřevostavba) a pomoci naakumulovat teplo do domu.

Ty rolety/okenice opravdu dělají hodně, neb okna jsou nejslabší místo...

[kybos]

Přesně tohle jsem zrušil, protože (indikativní) 24h t.ztráta 1000l nádrže s 30cm izolace je stále 920W při okolní teplotě 22°C a deltě t 38°C. Bojler 160l má (indikace) 420Wh 24h t.ztrátu s 25cm izolací. Používám třístupňovou soustavu 8000AN => 1000l s vnořeným výměníkem => 160l bojler. První a druhý stupeň je pro vytápění a předehřev vody, třetí stupeň jen pro TUV. Tří stupňová kaskáda pomáhá překlenout dny bez slunce. Protože pro vytápění stačí voda 30°C, která se nahřála z přebytků a bojler se nahřeje i při méně slunečných dnech. S 1000l nádrží 3kW EE téměř nehnou. Ani natápění v horní 1/3 AN to neřeší. Po instalaci invertoru ti bude stačit 1kW přebytku z FVE zajištění TUV.

Máš pěkně velkou akumulaci. To hodnotím kladně - bylo by nějaké foto? Na podobný systém jsem zkoušel přesvědčit investora pasivu, který jsem navrhoval a koučoval dříve. Přesto, že byly vynaloženy nemalé prostředky a třístupňová akumulace byla instalována, tak ke zprovoznění prvního osazeného stupně (AN 17000l) ještě nedošlo a už se mi asi nepodaří provozovatele a investora k zprovoznění přesvědčit. Momentálně provozuje jen druhý (AN 925l) a třetí (boiler 120l) stupeň a tvrdí, že ani cena izolace prvního stupně by se v dohledné době na úsporách nevrátila.
V posledně koučovaném pasivu je systém jen dvoustupňový (AN2000l a boiler 120l). Funguje to tak, že se snažím o dobrou stratifikaci ve velké AN (což se celkem daří) a tak v zimě nejsou velké ztráty a i ty co se vyskytnou jsou uvnitř tepelně izolovaného prostoru, tak že je vlastně ani za čisté ztráty považovat nelze. Uvidíme příští zimu, jak se na celkové tepelné bilanci podepíše fototermika, která byla zprovozněna až letos. Je optimalizovaná na zimu ale i v létě by mohla spravit bilanci odběrů z DS v časech, kdy se milulý rok dohřívala voda v boileru z DS.

Pocitové řízení => 20% zdražení. Nevěřil jsem a dneska potvrzuji .. odzkoušeno na sobě. Do budoucna s ohledem na RH a roční období. každých 10%RH nahoru => 0,5°C pocitově dolů. S regulací vytápění nebudeš přetápět a pak ani zpravidla není potřeba rychlé teplotu zvednout, protože ani neklesla.

Já mám zase vyzkoušeno, že kolik osob ve společné domácnosti, tolik různých názorů na tepelnou pohodu. I doma, kde mám přesnou regulaci (místo teploměru by stačila jeho fotografie) mám na sobě vyzkoušeno, že ne vždy se mé privátní pocity shodují s exaktním měřením. A protože topíme ne proto, aby byla dodržena konstantní teplota ale proto, abychom se cítili dobře, občas koriguji nastavení žádané hodnoty teploty.

Díky této diskuzi jdu dneska měřit tok do ZD u sebe.

Určitě bych tam nějakou chráničku, do které by vešlo ještě teplotní čidlo našel ale neběží mi tam permanentně žádný teplotní logger. Tak to asi nechám na příští sezónu. Čidla v akumulační nádrži jsou nainstalovaná - to mne bude zajímat nejvíc a přihodit jedno čidlo do ZD asi nebude takový problém.

Vzduchotěsnost OK. Zapomíná se větrotěsnost vnější obálky <= velký zloděj tepla. Trámy jsou příklad, těch detailů na vnější obálce jsou 10-tky typů.

Uveď další příklady, nic mne nenapadá. Podstřešní fólie je nainstalovaná a zalepená, podhledy jsou zatmelené, skoro mám strach odkud to bude nasávat až se dodělá druhá větev sání vzduchotechniky z půdy.

... Ovšem při dalším projektu možná ano a zvláště v případě, že během léta pod ZD a jeho okolí naakumuluješ teplo ze stěnového topení. Na začátku léta CoP 24 (100W in / 2,4kW out). Budovat dodatečně to není ekonomické.

Máš nějaké zkušenosti s výměníkem pod ZD? U jednoho předchozího PD jsem je instaloval, ale zatím nejsou zprovozněny. Počítá se s nimi pro letní chlazení, ale praktické zkušenosti doposud nemám.

O to více zajistit, co největší souběh odběru s výrovou FVE a co nejplošší odběrovou křivku.

O vyrovnaný odběrový diagram se musí postarat uživatel. Indikátory má k dispozici. Dalo by se to částečně automatizovat, ale náklady jsou vzhledem k úsporám příliš vysoké.

Ty rolety/okenice opravdu dělají hodně, neb okna jsou nejslabší místo...

Rolety jsem instaloval doma. Protože jsem při té příležitosti vyměnil i některá starší okna, tak jejich přínos nemohu samostatně kvantifikovat. Mám ale pocit, že pomohou významně jen při větrném počasí. Lamely jsou sice vypěněné polyuretanem, ale co to pomůže, když jsou z hliníku.

Francouzské okno s roletou

Francouzské okno s roletou termosnímek

Francouzské okno s roletou termo.jpg (78.56 KiB) Zobrazeno 2880 x

Na termosnímku je viditelné, že teplo zadržované za roletou pozvolna uniká přes hliníkové lamely. Jediné, co může pomoci je částečná větrotěsnost. Nízký koeficient emisivity hliníkové rolety výrobce pokazil bílou barvou.

[kodl69]

jo, a taky je vidět klasický neřešitelný místo obálky, a to spodek a vrch střešního okna. Tohle zatím nikdo dobře nevymyslel, stejně jako napojení parapetů pod oknem.

[kybos]

Šikmá střešní okna jsou energeticky zásadní průšvih a doporučuji se jim velkým obloukem vyhnout. Výrobci totiž velice účelově klamou, když jejich tepelné odpory udávají pro svislou polohu a převážná většina montáží je šikmá, kde jsou tyto tepelné odpory výrazně horší, nehledě na nemožnost usadit rám do izolace, jako je to možné u svislých oken. S parapety už to není taková hrůza, dají se koupit i plastové s výrazně nižší tepelnou vodivostí (i když na druhé straně mají menší odolnost a životnost).

[gupa]

Střešní okna jsou pokud vím relatině novinka a začali se normovat někdy před sametovkou. Byly to ty první s takovou bublinou. Od té doby jsou snima jen problémy. Doté doby byly jen průlezy na střechu pro údržbu a okna jako klasické podkrovní oknové otvory a podkrovní střešní výstupky jako stavební prvek domů. Vedle toho byly skleníky, prosklené verandy a ateliéry. Šikmé okna jsou bazmek. Dříve nebo později přes ně nebo kvůli nim teče do baráku voda. Tak jak teplo z nich lehko vystupuje za parna zase je přes ně větší horko. Kondenzuje nanich voda. Hlavně zavazí FVE takže takovou věc nechci ani vidět.

[Ronn]

Máš pěkně velkou akumulaci. To hodnotím kladně - bylo by nějaké foto?

Kotelna1 - STD bojler s denní ztrátou 1,6kW

- Poslední stupeň dohřevu vody. S tím jsem vlastně začal... Museli jsme se nastěhovat do nedodělané stavby v krutě krátkém čase. Pak roce zapojen 2 stupeň a po dalším roce poslední stupeň.

Pod bojlerem je vidět prostup s východním okruhem pro chlazení. Centrální rozdělovač, který připojuje podlahové/stropní topení a stěnové chlazení. Samozřejmě, že dneska bych to řešil ještě lépe/jinak. Ale je to ještě řešitelné, neb všechny páteřní rozvody jsou striktně taženy v šachtách s revizními dvířky a dále v místnostech po obvodu, tak že s pomocí božího stroje Hilti DCH 300 nim dostanu . (PDL vytápění je k zastižení nejdříve 25cm od okraje těžké plovoucí podlahy)

Na výstupu z rozdělovače je 3CV servo pro chlazení. Dále vlevo klasická samo-domo čerpadlová skupina pro chladící okruh . Dole výměník regulus, kterým jsou okruhy hydraulicky odděleny. Při provozu čteš na displeji čerpadla 10Wh spotřeba a Qh 0,3m. Magna 80Wh a 3CV 10Wh. Z vnitřního okruhu přichází 25°C a vracíš 17°C s průtokem Qh=0,35m Za 100W dostaneš 3,2kW COP 32. Samozřejmě že kapacita ZD a okolní zeminy není nevyčerpatelná a na konci léta vracíš už 22°C, ovšem stále je COP 12. Krása Nad tímto teplem pak sedí celý dům a topnou sezonu v krbu zahájíme z důvodu nedostatku TUV (nově bude řešeno invertorem). Do konce listopadu je ve sklepě 22°C. A to je bod zlomu, kdy akumulované teplo dům dotuje, pak se karta obrací. Bylo by to déle, ale mám tam chyby, které letos opravím.

Vnitřní okruh zajišťuje čerpadlová skupina s Magnou pro vytápění, kterou řídím systémem zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=3430&p=62035

Dále vlevo prostup se západním a severním okruhem pro chlazení a společný rozdělovač pro všechny okruhy. Vše taženo v gerotopu, napuštěno jen vodou, neb glykol by stál 6K a to není na tento účel užití nutné.

V popředí vpravo ta nejsilnější izolace 90mm, kryje Alpex DN20 - trubka je přívod z druhého stupně předehřevu.

Na této časti kotelny je třeba ještě odmakat hodně práce (zamezení přetápění dětského pokoje, automatizace chlazení a přepínání letní/zimní režim - rozmyšleno mám, žádné složitosti) izolacemi potrubí a celkovým úklidem.

NADO 1000 s 16cm izolací - denní ztráta cca. 1000W

Druhý stupeň tvoří NADO 1000, který v zimě natápí krb žlutým čerpadlem a posilovacím/záložním čerpadlem (zelené), které řídí systém imunní nejen na přetopení, výpadek EE, ale i selhání primárního čerpadla a také na selhání řídící jednotky. Jako last-resort jsou 2 pojistné tlakové ventily 1,2bar a 1,8 bar, umístěné tak, že obsluha nemůže dosáhnout stavu vyřazení ani jednoho tlakového ventilu. Současně se do NADO ukládají přebytky pomocí 2+2 kW, přepojitelné na DS pro případ nepojízdného krbu nebo jeho obsluhy Při odjezdu na zimní dovolenou jede dům jen čistě na přebytky FVE.

Přečerpávací čerpadlo

Vpravo na NADO visí další čerpadlová skupina řízená kapilárním termostatem, který vše nad 55°C v dolní 1/3 nádrže posílá do prvního stupně. V případě selhání tohoto termostatu zasáhne bezpečnostní teplotní ochrana na patroně NADO jako last-resort opět tlakový ventil. V tomto bodě je také umístěn bezpečnostní termostatický ventil, aby do topného okruhu nešla voda nad 38°C v případě poruchy 3CV řízení a jeho ventilu. Termostat ventil, současně řídí vybíjení AN pro vytápění. Nejdříve první AN stupeň a teprve následně NADO 1000. Čerpadlo může zajistit také přesun z prvního stupně do NADO, ale to nečekám, že někdy nastane.

První stupeň 8kl

První stupeň tvoří 8000 stará mlékárenská poldi nádrž. Zde v samonosné izolaci z EPS a OSB kotveno vůči konstrukci (cena cca. 18k) obsypem ze sypké izolace proti průvanu a vršek nádrže přikryt climawoolem. min tlouštka izolace 30cm. Nádrž Obsahuje výměník pro předehřev TUV a výměník pro redistribuci tepla z NADO 1000. Napouštěcí ventil, přepadový ventil a 16mm trubka pro vyrovnání tlaku. Vlevo dole rozdělovač jako první stupeň chlazení. Tři okruhy pro účely letní akumulace do ZD 9x13,2x0,35 = spotřebuje na každý 1°C 28kW. Delta t léto/zima 7°C => 198kW + tok do zdí (17cm) a stropu (20cm) sklepa jen odhaduji dalších 226kW. Příčky a další hmotu zanedbávám. Následně teče předchlazená voda do venkovních okruhů, kde se dále dochladí a následně odevzdá potenciál ve výměníku vnitřnímu okruhu.

Od okamžiku zprovoznění jdeme ze srpna do září s cca. 200kW v nádržích a 400kW ve hmotě. Po instalaci invertoru bude akumulace mnohem více. Zajímavé je sledovat počáteční teplotu ZD po zimě. Bez chlazení byla 12-13°C. Po prvním roce provozu chlazení 13-14°C. Aktuálně (druhý rok) měřím 14-15°C, ačkoliv tato zima byla pocitově chladnější než ty předešlé.

Na podobný systém jsem zkoušel přesvědčit investora pasivu, ... Momentálně provozuje jen druhý (AN 925l) a třetí (boiler 120l) stupeň a tvrdí, že ani cena izolace prvního stupně by se v dohledné době na úsporách nevrátila.

Na ten boiler. Občas někdo prodává roli vaty v bazaru za a pak to omotá klasickou strečovací folii a jako hodně dobře. Získá 8-12 cm izolace za 800,-kč a to se už vyplatí. Na větší nádrže stejný systém a klidně několik vrstev. Taky budu na AN 8000 přidávat z bazaru. Ještě 20cm se tam vleze.

...a tak v zimě nejsou velké ztráty a i ty co se vyskytnou jsou uvnitř tepelně izolovaného prostoru, tak že je vlastně ani za čisté ztráty považovat nelze.

Odhaduji záření jen bojleru s AN na 150w/h při 19°C okolí obě shodně na 55°C, což je více než projektovaná ztráta při návrhové teplotě -15, otevřená krajina na kopci za předpokladu, že v tech.místnost 6m2 a není okno umístěno na sever 2 stěny obvodové + podlaha a strop. Něco je záření a něco konvekce. Jak to teplo teče? Sálání přímo do zdí => to ještě něco přestoupí a nebo vzlíná a proudí jako kdyby tam byl radiátor a to je dle mého horší stejně jako do stropu a podlahy.

Uvidíme příští zimu, jak se na celkové tepelné bilanci podepíše fototermika, která byla zprovozněna až letos. Je optimalizovaná na zimu ale i v létě by mohla spravit bilanci odběrů z DS v časech, kdy se milulý rok dohřívala voda v boileru z DS.

Budeš mít data z kalorimetru/den a FVE přebytky?

Já mám zase vyzkoušeno, že kolik osob ve společné domácnosti, tolik různých názorů na tepelnou pohodu. ...... A protože topíme ne proto, aby byla dodržena konstantní teplota ale proto, abychom se cítili dobře, občas koriguji nastavení žádané hodnoty teploty.

Přesně, nic nenahradí se prohřát. Proto jsem letos zapnul strop v obýváku a je to fakt příjemné Sednout si ke krbu, vytáhnout ho na provozní teplotu a každých 15min přiložit poleno. Takové zimní sluníčko

Uveď další příklady, nic mne nenapadá. Podstřešní fólie je nainstalovaná a zalepená, podhledy jsou zatmelené, skoro mám strach odkud to bude nasávat až se dodělá druhá větev sání vzduchotechniky z půdy.

Teď jen o PD, NED - Vždy a bez výjimky jsem viděl/měřil toky z poza oken u styku s rámem, skrze kabely procházející vnější obálku. Pomocí tyčového annenometru snadno detekovatelné a nechápeš, co ti displey blbne. Hodnoty jako 4,3ms v tom bodě http://www.swema.com/instrument.php?p=S ... 20velocity

Obvyklé netěsnosti styk svislé a vodorovné a hydroizolační izolace. Napojení střešní izolace/svislé izolace. Praskliny v kci. Ani při plošném lepení nezamezíš toku vzduchu. takže poctivě přerušovat. A ta netěsnost vodorovné a hydroizolační izolace je úplně nejhorší vlhkost/radon.

Přerušení toku na styku izolant/nosná kce.

Jak správně zatmelit prasklinu? když minimální šíře pro funkční elestický spoj je 1x1,5cm ? S tím si poradíš... vrtačka, kompresor, primer, PE provazec, tmel a nakonec MULTI-BAND, abys mohl pokračovat A jak víš kudy se bude trhlina dále rozvíjet? Občas si procházím ve sklepě smršťovací trhliny. Vlásečnice jsou nevyzpytatelné. Jakmile se aktivuje výztuž, už se něco dá předvídat.

Žádná folie není těsná. Mám chlapa, co má neskutečnou trpělivost lepit celý den dvě střešní okna. Naprosto dokonalé a nakonec stejně nasadíš DELTA®-LIQUIXX ve spolupráci Delta Exxtrem, "protože to někdo propích" Tlak vzduchu při vichřici klidně 150pa, voda opakovaně vháněná k lepenému spoji . S jedinou fólií a pravidelným pohybem, jistá díra. Proto bych nedělal pod střechou odtah vzduchu.

Takže moje řešení. Říkám tomu Triple-band. Prostě to třikrát slepíš, lepidlo, oboustranka a jednostranka. Drahé? Ano i ne. Směrem od interiéru jsem nasadil fermacell vapor lepeno na butyl a pracovní spráry dotmeleny, následuje 2cm dělená převážka po 50cm, pak izolace 5cm. parobrzda s mi2, izolace 10cm, paropropust 8mi, 20cm izolace, nakonec tyvek "mi" teď nedám... vše poctivě vytaženo na předešlou vrstvu a obvodovou kci.

Před rokem kontrolní obhlídka v atyce rozích modro. Ano na spoji v tom nejsložitějším detailu odlepeno. Takže tam lepidlo tmel a mechanicky přikotvit s pomocí profilu. Následně izolant zpět, pěna a zavřít. A je klid

O vyrovnaný odběrový diagram se musí postarat uživatel. Indikátory má k dispozici. Dalo by se to částečně automatizovat, ale náklady jsou vzhledem k úsporám příliš vysoké.

Uživatel by mi ukázal dveře. Indukce s limiterem na 3kW, viz předchozí příspěvek, trouba s myčkou na proudovém relé. Pračky spirály jen na přebytky. Tu indukci jsem hledal 3měsíce, navštívil distributora, aby mi to ukázal. Cena tehdy 8600,-kč, proudové relé od ELKA.

Na termosnímku je viditelné, že teplo zadržované za roletou pozvolna uniká přes hliníkové lamely. Jediné, co může pomoci je částečná větrotěsnost. Nízký koeficient emisivity hliníkové rolety výrobce pokazil bílou barvou.

Tohle je velká pomoc, ale stopro jsou okenice kotvené na přesazeném hrázdění, dotěsněné nějakou expanzní páskou pro zajištění pohybu a těsnosti současně (ještě nemám hotovo). Trochu retro, ale mi to libí

[kodl69]

reaguju na třikrát slepení parozábrany - a už se ti stalo, že se oddělila hliníková vrstva od zbytku? mě poměrně často. Ale já lepím jenom dvakrát, butyl jako oboustranka a pak lepicí páska s Al. Ve stavebninách jaksi nechápali, na co tu butyl pásku chci, že nikdo to nekupuje...

[kybos]

Poslední stupeň dohřevu vody.

Proč jsi zvolil ležatý boiler když by tam bylo dost místa i pro stojatý?

S tím jsem vlastně začal... Museli jsme se nastěhovat do nedodělané stavby v krutě krátkém čase. Pak roce zapojen 2 stupeň a po dalším roce poslední stupeň.

Umí to dnes řídit ještě nějaká záložní obsluha (kromě tvůrce)?

Samozřejmě, že dneska bych to řešil ještě lépe/jinak.

Co bys změnil? Respektive co hodnotíš jako chybu (to jsou ty nejcennější informace)?

Při odjezdu na zimní dovolenou jede dům jen čistě na přebytky FVE.

A co když zrovna nesvítí?

První stupeň tvoří 8000 stará mlékárenská poldi nádrž.

Pokud jsem to správně pochopil, je AN8000l beztlaká s přenosem tepla přes výměník. Nebylo by vhodnější udělat vazbu přes tepelné čerpadlo voda-voda? Také jsem o této variantě uvažoval, brzdila mne jen cena. Nakonec jsem zvolil tlakovou nádrž se samotížným přenosem energie (dosud nezprovozněno).

... otevřená krajina na kopci za předpokladu, že v tech.místnost 6m2 a není okno umístěno na sever 2 stěny obvodové + podlaha a strop. Něco je záření a něco konvekce. Jak to teplo teče? Sálání přímo do zdí => to ještě něco přestoupí a nebo vzlíná a proudí jako kdyby tam byl radiátor a to je dle mého horší stejně jako do stropu a podlahy.

V TM je jen jedna stěna obvodová ale jsou v ní dveře na případné protažení AN2000l. Jsou sice z trojskla a hliníku s přerušeným tepelným mostem (údajně pro pasivy), ale není to žádná sláva. Pod AN je 40cm pěnoskla a nad AN je 30+60cm vaty. Obvodová izolace je základní 10cm PUR pěna + cca 20cm vata. Minulý rok běžela jen se základní izolací z výroby a bylo to znát. Ztráty při plném natopení byly neúměnrně vysoké - bylo nutno doizolovat. Ztráty zářením ale končí ze tří čtvrtin ve stěnách obytných místností a ohřátý vzduch posbírá rekuperace a teplo vrátí do oběhu. Minulý rok se ještě přebytečným teplem z TM sušilo prádlo. Letos už je v provozu sušička s TČ a tak bylo vhodnější AN doizolovat. Alespoň se v první fázi provozu doladily dětské nemoci (2 x oprava termostatu topného tělesa, doplnění termosifonu gravitační zpětnou klapkou, kalibrace analogových teploměrů...).

Budeš mít data z kalorimetru/den a FVE přebytky?

Data z kalorimetru nebudou, není nainstalovaný. Celá fototermika je pojatá velmi minimalisticky. Bez jakékoliv regulace a zbytečné elektroniky. 6 panelů, oběhovka napájená FV panelem s limitem 95°C integrovaným v čerpadle. Proti zpětnému chodu v noci byl proveden termosifon (panely s nádrží jsou ve stejné výšce) ale ten se ukázal jako nedostatečný. Občas se to roztáčelo zpátky a tak byla letos doplněna gravitační (čepadlo má nízký výkon) zpětná klapka. Co se týše hodnocení přínosu fototermiky, mám letité zkušenosti s měřením tepla v třiapůlkubíkové nádrži a myslím si, že za určitých podmínek dokážu hrubě odhadnout přínos jen pomocí logu z vhodně umístěných teploměrů.
Přebytky FVE separátně neměřím. Samostatné měření mám jen pro vstup a výstup střídače, výstup přebytků je připojený na společný elektroměr (i ten největší rozvaděč se jednoho dne stane malým ).

Obvyklé netěsnosti styk svislé a vodorovné a hydroizolační izolace. Napojení střešní izolace/svislé izolace. Praskliny v kci. Ani při plošném lepení nezamezíš toku vzduchu. takže poctivě přerušovat. A ta netěsnost vodorovné a hydroizolační izolace je úplně nejhorší vlhkost/radon.

Naposledy zvítězila koncepce bez sklepa a tak jsem se tentokrát vyhnul spojování vodorovné a svislé izolace. To mi v minulosti vždy selhalo. Jednoduché řešení, jedna rovina, jen pár prostupů (vzduch , voda, odpady a elektřina), v jednoduchosti je elegance a jistota. Blowerdoor test mi to potvrdil.

Tu indukci jsem hledal 3měsíce, navštívil distributora, aby mi to ukázal.

Odkaz na tu indukci by mne docela zajímal, hledám něco pro sebe a taky nemám střídač bez limitu.

Nikde jsem ve tvém projektu nenašel zmínku o nějaké fototermice, skutečně tam žádnou nemáš? Z hlediska účinnosti vychází přece lépe než fotovoltaika.

[brumlaj]

Odkaz na tu indukci by mne docela zajímal, hledám něco pro sebe a taky nemám střídač bez limitu.

pořídil jsem si tuto. Samo že jede omezená na 2,5kW.

Nikde jsem ve tvém projektu nenašel zmínku o nějaké fototermice, skutečně tam žádnou nemáš? Z hlediska účinnosti vychází přece lépe než fotovoltaika.

fototermika dnes má opodstatnění pouze pokud není plocha na 6x tolik alespoň polykrystalu. V zimě pak FVE jasně vede neb energii dodá i do téměř natopené nádrže.

[Ronn]

reaguju na třikrát slepení parozábrany - a už se ti stalo, že se oddělila hliníková vrstva od zbytku? ...

U sebe ne, neb to neprošlo testem (popis dále) a nechtěl jsem ztrácet čas. Ale když mě někdo požádá o názor "co s tím" Viděl jsem i zcela degradovanou hliníkovou vrstvu... zřejmě v důsledku kondenzátu. Test: vyrobíš vzorek s folií, zapáskuješ, po 48hodinách na 2hod do vody, pak nechám okapat a do mražáku na 2dny, pak vyschnout a vidíš... Pásky, které nejsou na bázi butylu, voskovaného papíru, PE podkladu jsou nefunkční již po prvním cyklu. Nejlepší výsledky směrem z povrchu tyvek jednostranka nebo delta multi band, tyvek oboustranka, delta-than jako první. Hlavně při aplikaci nesmí být pásky napnuté a válečkovat a válečkovat

Ve stavebninách jaksi nechápali, na co tu butyl pásku chci, že nikdo to nekupuje...

Hláška ze střechy: Za dobu, co tady děláme dvě řady folie, jinde už máme zakrytou celou střechu.

[rva]

Odkaz na tu indukci by mne docela zajímal, hledám něco pro sebe a taky nemám střídač bez limitu.

Já jsem původní sklokeramiku nahradil dvouplotýnkou indukce EHH3920BVK + dvouplotýnka PB (v zimě moc elektřiny nebývá). U indukce výrobce Electrolux udává:

Vypadá to, že se jedná o kopírování z návodu na 4-plotýnkovou do mého návodu, protože dvouplotýnka je připojitelná jenom na jednu fázi. Mechanicky se dvě dvouplotýnky vešly do otvoru po 4-plotýnce, tak jsem ani nemusel moc laborovat.

[kodl69]

to ronn: já myslel oddělení hliníku na parozábraně od podkladu. Ne rozložení pásky na komponenty. Viděl jsem to na pár stavbách, a nějak nikdo nevěděl co s tím.

[mobilik]

Ja som kupoval indukcnu dosku normalna 4 zonova na 230Vac. Obmeduje pekne vykon cize nieje problem ju napojit aj na slabsie menice. Ak clovek vie ako, cize nevari naraz na vsetkych zonach, tak sa to da krasne ukocirovat.
Je to znacka AMICA, som z nou maximalne spokojny.

[rva]

Ja som kupoval indukcnu dosku normalna 4 zonova na 230Vac. Obmeduje pekne vykon cize nieje problem ju napojit aj na slabsie menice. Ak clovek vie ako, cize nevari naraz na vsetkych zonach, tak sa to da krasne ukocirovat.
Je to znacka AMICA, som z nou maximalne spokojny.

Skoro to vypadá, že se jedná o obvyklou vlastnost. Teda od výrobce je to spíš z nouze ctnost, že nemusí elektroniku/chlazení dimenzovat na plný výkon, ale ošidí to a pro solárníky s měničem to je výhoda.

[mobilik]

Dost mozne, ale je velky problem najst indukcnu dosku priamo na 230V. Vacsinou su na 400V, ale daju sa prepojit na 230V, potom ale nemaju dostatocny vykon... Je pravda, ze ak sa vari na vsetkych doskach raz za rok, tak treba trosku premylsat co kde dat, ale varit sa da v pohode. Moja gazdinka si na to zvikla uplne v pohode. Aj ked ja mam kompatibilnu gazdinku v domacnosti, vie co kde a kedy moze zapnut a to sa ceni.

[Ronn]

Proč jsi zvolil ležatý boiler když by tam bylo dost místa i pro stojatý?

Byl to rodinný přebytek, jestli mi rozumíš. S tím, že ve finálním řešení nasadím boiler podle svého. Jak vidíš jednotkou "dočasnosti" je jeden "furt"

Umí to dnes řídit ještě nějaká záložní obsluha (kromě tvůrce)?

Tak jak to leží se to řídí samo, stvořitel mění pouze letní/zimní režim.

Co bys změnil? Respektive co hodnotíš jako chybu (to jsou ty nejcennější informace)?

Neslučovat rozdělovače PDL/STEN/STROP. Ideálně každý okruh přivést na jedno místo a podlaží. Podlahovku a vniřní příčky pro topení. Stropy samostatně a obvodové stěny taky - podle toho zda okruhem (skupinou okruhů) budeš jen topit, jen chladit a díky umístění v jednom místě máš možnost dodatečně přehodit na jiný rozdělovač. Odměnou je velká flexibilita a jednoduché (levné řízení) aniž by jsi osázel celý systém termo-ventily. (není to levné a hlavně bere EE) kapilární termostaty mají příliš velkou hysterezi.

A co když zrovna nesvítí?

Mám 17kW krb + žárový komínový výměník z kotlového plechu místo kouřovodu. - Ten výměník zvedá účinnost spalování asi o 12%. Celkem nenávratné, ale hlavně jsem sledoval snížení teploty spalin. Aktuálně před finálním zateplením. Když se vrátíme po týdnu z dovolené s vytápěním jen na přebytky je v domě pochopitelně nižší teplota než má být. Pokud nesvítí, cca. 18-20°C v závislosti na venkovní teplotě. Zvednout teplotu skokově o 2°C je otázka 2hodin. Po 6 hodinách ukončíš topení neb všude teplo /1000l AN natopená a 8Kl se zvedla na 32 dole 38 nahoře. Další ukládání není ekonomické. Letos bylo během dovolené slunečno po návratu zpět 21°C - co víc si přát

Aktuálně: poslední topení 17.4 - od 10:00-14:00 cca. 20kg. Dnes zatopím odpoledne. To vše díky 8Kl AN, ve které je dole 27°C a nahoře 30°C čerpadlo sice nejde jen 3hodky, ale stále systém topí.

Pokud jsem to správně pochopil, je AN8000l beztlaká s přenosem tepla přes výměník. Nebylo by vhodnější udělat vazbu přes tepelné čerpadlo voda-voda? Také jsem o této variantě uvažoval, brzdila mne jen cena. Nakonec jsem zvolil tlakovou nádrž se samotížným přenosem energie (dosud nezprovozněno).

Beztlaká, 1x nerez vlnovec, 1x 32 Alpex co zbyl. Přebytky mám z FVE a EE dokáže zvedat teplotu AN při jakékoli teplotě. Teplo z krbu přenáším do 8K AN proto, abych mohl topit, kdy mě to dělá radost a ne když musím. Klidně jednou týdně. Přenos z jedné AN do druhé, obě v budově přes TČ - nevidím přínos. Naveď mě, pls...

Kdybych vychlazoval termiku, pak asi ano, ale mě termika nevyšla ekonomicky (kotvení, trubky, řízení, čerpadla, glykol, údržba). Neb když svítí, EE z panelů je dostatek i v zimě (mimo prosinec-leden) a při nasazení invertoru bude stačit i na topení. Ovšem voda-vzduch (do -8°C venku).

Odkaz na tu indukci by mne docela zajímal, hledám něco pro sebe a taky nemám střídač bez limitu.

BOSCH PIA 611F18E https://varne-desky.heureka.cz/bosch-pia-611f18e/#

Indukce s limitem max. příkonu

Nikde jsem ve tvém projektu nenašel zmínku o nějaké fototermice, skutečně tam žádnou nemáš? Z hlediska účinnosti vychází přece lépe než fotovoltaika.

V projektu byla, prostup ve střeše mám, trasu i místo v šachtě rezervovanou, ale k instalaci nedošlo.

Na investice se dívám optikou otevřené cesty, alternativní příležitosti a mezním užitkem. Zde se dopouštím trochu diskriminace fototermiky, avšak při provozu budovy potřebuji mít k dispozici nějaký spojitý disponibilní elektrický příkon a elektrické pokrytí a jakmile ho dosáhnu určitou dimenzací FVE, následně při kalkulaci smysluplnosti, neuvažuji přínos fototermiky od května do září, neboť přebytků z FVE je v daném období dostatek a mezní užitek fototermiky pro mne osobně nulový.
Proč nulový? - Protože fototermika má OZE substitut ve dřevu nebo FVE. FVE má dostupný substitut v DS (sterlingy, Tegy, pára jsou dřevo/plyn).

Možná to někdo má jinak, ovšem v mém případě potřebuji aktuálně nahradit poslední dvě externě dodávané utility 3m dřeva => 4K ročně a po instalaci baterii cca. 1MWh z DS 6k ročně včetně poplatků. V tomto cílí mi fototermika pomůže minimálně.

Po instalaci invertoru a úprav/oprav viz.výše se posune nutnost topit do listopadu a končím v polovině února. Proto jsem se ptal na kalorimetr/konkrétní den a FVE přebytky/stejný den, abych si dále neblokoval rezervovaný prostor v kotelně. Má někdo taková data?

[kybos]

Mám 17kW krb + žárový komínový výměník z kotlového plechu místo kouřovodu. - Ten výměník zvedá účinnost spalování asi o 12%. Celkem nenávratné, ale hlavně jsem sledoval snížení teploty spalin.

Krb jsem si vyzkoušel. Nedá se s ním splnit blowerdoor test. Žádný kominík (který není sebevrah) ti nepovolí uzavřít více než tři čtvrtiny spalinové cesty pro topeniště na tuhá paliva. Měl jsem dokonce servem uzavíratelný komín v celém průřezu (pro kotel na plyn). Viděl jsem i plně uzavíratelné servo v hlavě komína. Ale když to v zimě přimrzne, tak je to lahůdka, když je to nutné na zledovatělé střeše rozmrazovat. Jsem proto zastáncem pasivu bez komínu. A na ty tři příležitosti ročně pro milovníky plamenů stačí krb na biolíh. Ten aspoň přinese v zimě žádanou vlhkost.

Přenos z jedné AN do druhé, obě v budově přes TČ - nevidím přínos. Naveď mě, pls...

Úspora izolace na největším (dlouhodobém) akumulátoru a rapidní snížení ztrát. Výrazné zvýšení účinnosti termiky.

Kdybych vychlazoval termiku, pak asi ano, ale mě termika nevyšla ekonomicky (kotvení, trubky, řízení, čerpadla, glykol, údržba).

Dají se koupit pětipanelové bloky - montáž je otázkou hodiny pokud se ti s tím nechce moc roztahovat a máš to kam položit. Řízení: 40W FV panel a k němu jedno malé FV čerpadlo připojené na dva dráty. Výměník se sekundární stranou na samotíž a běhá to i v únoru.

Zimní provoz termiky

18. února

Neb když svítí, EE z panelů je dostatek i v zimě (mimo prosinec-leden) a při nasazení invertoru bude stačit i na topení. Ovšem voda-vzduch (do -8°C venku).

Když je dost místa, není co řešit. Slušné TČ vzduch-voda moderní koncepce není v naší zeměpisné poloze limitováno venkovní teplotou pokud pracuje do podlahovky, je to jen otázka volby vhodného výkonu.

... neuvažuji přínos fototermiky od května do září, neboť přebytků z FVE je v daném období dostatek a mezní užitek fototermiky pro mne osobně nulový.

To platí do doby než začneš ohřívat bazének.

Po instalaci invertoru a úprav/oprav viz.výše se posune nutnost topit do listopadu a končím v polovině února. Proto jsem se ptal na kalorimetr/konkrétní den a FVE přebytky/stejný den, abych si dále neblokoval rezervovaný prostor v kotelně. Má někdo taková data?

termika únor-březen 2015

duben

Jestli z toho něco užitečného vyčteš, tak zde je legenda: průběh teploty v AN3500l, umístěná v nevytápěném přístavku s izolací pouhých 10 cm vaty(původní síla 16 cm z minulého století se po letech poněkud slehla), na vstupu 30m2 absorbéru se solárním lakem z minulého století, krytí letitým zašedlým polykarbonátem, elevace cca 25°(optimalizace na letní bazén), azimut JJZ. V létě se z toho dá vymáčknout cca 17 kW.

[Ronn]

Krb jsem si vyzkoušel. Nedá se s ním splnit blowerdoor test. Žádný kominík (který není sebevrah) ti nepovolí uzavřít více než tři čtvrtiny spalinové cesty pro topeniště na tuhá paliva. Měl jsem dokonce servem uzavíratelný komín v celém průřezu (pro kotel na plyn). Viděl jsem i plně uzavíratelné servo v hlavě komína. Ale když to v zimě přimrzne, tak je to lahůdka, když je to nutné na zledovatělé střeše rozmrazovat. Jsem proto zastáncem pasivu bez komínu. A na ty tři příležitosti ročně pro milovníky plamenů stačí krb na biolíh. Ten aspoň přinese v zimě žádanou vlhkost.

Komín a krb dokáže potrápit. Je to škoda, že to neprošlo BDTestem. U Sebe mám po úpravě napojení krbu a přetmelení netěsností již jen malou netěsnost na dvířkách, ale i to časem nějak zkrotím.

Netěsnosti nerezového komína se dají snadno zkrotit. S výrobcem jsme sice chvíli diskutovali, proč chci 20cm izolace, ale nakonec jsme se shodli na 10cm. Výrobce je můj soused a vyhověl mi, jak nejvíc to šlo. Komín nijak neuzavírám.

3složkový komín 200/400/1 nerez 10cm izolace.

Komín je realizován jako svislý kouřovod s funkcí komínu, čímž odpadlo spousty těsnění. Po obvodu zataženo běžným transparentním silikonem.

Detail silikon těsnění na nerez komínu.

Pata komínu je posazena na hliníkový plech a uvnitř komínu odděleno nehořlavou izolační deskou (detail netuším, dodáno spolu s komínem). Styčné plochy na patě těsněny GASKET SEAL http://www.soudal.cz/produkt/gasket-seal , který snese teploty 280°C a této teplotě byla uzpůsobena instalace, zregulování tahu a max. možný přísun vzduchu. Následně znovu proveden test.

Zátěžová zkouška na přetopení, prostě se snažíš krb přetopit jako smyslu zbavený. Pro představu při vrcholu testu (5min) byl teplotní spád 50/83 při průtoku Qh cca. 1000l. Takže nominální výkon sestavy (krb 17,4Kw +výměník 2kW) byl překročen téměř 2x. Červený těsnící silikon na hrdle krbu zrudl jako by tím chtěl něco naznačit.
Kvalita spalování při tomto testu nevalná, ale jednalo se jen o test. Při STD provozu je teplota na povrchu hrdla krbu do 230°C. Za výměníkem je teplota na povrchu do 120°C. Vnější povrch komína oddělený izolací 35°C.

Komín následně ústí do krbu skrz spalinový výměník. Zde všechny spoje opět těsněny GASKET SEALem.

Utěsnění nerez komín detail.

Detail kouřovod a napojení na komín - téměř připraveno k záklopu.

Krb je dodáván z výroby celkově jako netěsný - GASKET SEAL. Sekundární vzduch bere z místnosti . Na toto jsem vyrobil kapotáž a běžný silikon do 180°C, akorát zbývá totálně utěsnit styk dvířek a těla krbu. Tam jsou teploty mimo možnosti silikonů.

V krbu topíme +- 45x za celou topnou sezonu. Např. za celý duben jsme topili 2x.

Dají se koupit pětipanelové bloky - montáž je otázkou hodiny pokud se ti s tím nechce moc roztahovat a máš to kam položit. Řízení: 40W FV panel a k němu jedno malé FV čerpadlo připojené na dva dráty. Výměník se sekundární stranou na samotíž a běhá to i v únoru.

Na střeše už moc místa není. Mohl bych to umístit na terasu 4x4. 16°sklon. Máš více informací?

Když je dost místa, není co řešit. Slušné TČ vzduch-voda moderní koncepce není v naší zeměpisné poloze limitováno venkovní teplotou pokud pracuje do podlahovky, je to jen otázka volby vhodného výkonu.

Jaký nejnižší příkon je k dispozici? Máš nějaký odkaz? Zamýšlený invertor jsem ještě nekoupil.

Jestli z toho něco užitečného vyčteš, tak zde je legenda: průběh teploty v AN3500l, umístěná v nevytápěném přístavku s izolací pouhých 10 cm vaty (původní síla 16 cm z minulého století se po letech poněkud slehla), na vstupu 30m2 absorbéru se solárním lakem z minulého století, krytí letitým zašedlým polykarbonátem, elevace cca 25°(optimalizace na letní bazén), azimut JJZ. V létě se z toho dá vymáčknout cca 17 kW.

Pěkně, pěkně. Kolik z toho odebírá provozovatel?

EDIT: Síla Nerez opravena na 1mm.

[kybos]

U Sebe mám po úpravě napojení krbu a přetmelení netěsností již jen malou netěsnost na dvířkách, ale i to časem nějak zkrotím.
... akorát zbývá totálně utěsnit styk dvířek a těla krbu. Tam jsou teploty mimo možnosti silikonů.

Gratuluji, to je mistrovské dílo. Pokud se podaří utěsnit i dvířka, bude to první krb, o kterém jsem četl, že je tak těsný, že neovlivní BDTest. Kombinace spalování a řízené rovnotlaké ventilace vzduchu je poněkud riskantní a je nutno ji řádně zabezpečit, jinak stačí, když se zanese vstupní filtr, rozhodí se rovnováha tlaků, ventilace začne pozvolna přisávat spaliny a neštěstí je hotové. Pasiv si při tom bez řízené ventilace nedokážu představit.

Na střeše už moc místa není. Mohl bych to umístit na terasu 4x4. 16°sklon. Máš více informací?

16°se mi zdá poněkud málo i na vrchol léta (pokud je to úhel od horizontální roviny).

Jaký nejnižší příkon je k dispozici? Máš nějaký odkaz? Zamýšlený invertor jsem ještě nekoupil.

Jaký nejnižší příkon je dostupný to nevím. Já mám vyzkoušené dva typy invertorů s výkony 3,5 a 8 kW s příkony cca 1,2 a 3,3 kW.
3,5 kW vzduch-vzduch mám druhou sezónu a 8 kW vzduch-voda jsem testoval teprve první zimu. Ve standardně dodávaném stavu jej ale nemohu doporučit. Regulace vyžaduje pro efektivní provoz zásadní přepracování. Naprosto nedokáže kalkulovat s akumulací objektu a stupidně se snaží nejvíc topit , když je venku největší zima (v noci a nad ránem). Tím zásadně pohřbívá COP. Není schopná efektivně zpracovat signály, které má k dispozici (teplota vratné vody) a provádí jen hloupou ekvitermní regulaci navíc s nesmyslně dlouhou časovou konstantou.

Pěkně, pěkně. Kolik z toho odebírá provozovatel?

Vlastní spotřeba

V jarním období je spotřeba minimální. To jsou ty označené malé schodky (sprchování), zbytek skončí ve ztrátách. Určitě by se tomu dalo pomoci zlepšením izolace - narovnala by se ta sestupná část křivky teploty. Vzhledem k umístění AN je zimní provoz značně rizikový (nevytápěný objekt promrzá). Původní záměr byl pouze pro letní provoz (viz elevační úhel absorbérů) a ohřev bazénové vody. Ale v létě, když byla vnoučata ještě malá, pracovala fototermika na plný výkon a vypouštělo se i přes půl AN za den.