Správný cyklus LiFe v ostrovním režimu

[rottenkiwi]

LG Chem tvorí cca. 25 % trhu. Pozrite, akú časť ceny akumulátora vám vrátia po x-rokoch:
http://www.solarquotes.com.au/blog/new- ... powerwall/
6-7 rokov - 16 %
9-10 rokov - 2 %.
Ale po 0 až 2 rokoch - 100 %.
A po 10-tich rokoch garantujú min. 60 % kapacity.

No jedine tak zistím výdrž baterky, že skonštruujem kvantový počítač, ktorý
spočíta presne všetky vplyvy prostredia na baterku za určitý čas.

[abrams]

Tak jak teda určí počet cyklů, když tyhle baterky ještě nikdo 10 let neměl a nepoužíval? Jedině odhadem na základě něčeho.

Zdravím ,

jednoduše - udělají pár set cyklů určitým proudem a hloubce vybití vznikne gtaf poklesu kapacity čárku grafu protáhnou pomocí pravítka do budoucnosti a v místě kde čára "kapacity" protne hladinu 80% se odečte "počet" cyklů .

Dejme tomu zatěžovací proud C3 , 80%SOC = 5hodin/1cyklus (včetně oddych pauzy) .
4.000 těchto cyklů by trvalo 2 roky 103 dní 8 hodin při nonstop testu .
8.000 cyků pak 4 roky 206 dni 16 hodin .
LiFe se vyrábí od roku 2006 (pokud vím) , což je dost dlouho na provedení reálného testu životnosti , ale jelikož takový test by byl moc drahý tak jej pokud vím nikdo nedělal a jen prodlužují čáry pravítkem .

Elektronům zdar

[rottenkiwi]

Ešte raz, cykly sú jedno a oxidácia a redukcia obsahu baterky je druhá vec.
Nedá sa jedno oddeliť od druhého, ináč by baterky mali život = večnosť.

Pozrite sa na prípad Tesly a jej 10 kWh a 7 KWh baterky. Tú prvú už prestali vyrábať
a stiali zo svojej stránky a pre tú druhú takto upravili podmienky:
http://www.solarquotes.com.au/blog/how- ... 11-months/

Takže keď urobíte 10000 cyklov pri 20 *C za 4 týždne na nejakej vzorke batérií,
nie je to to isté, ako keď urobím tých 10000 cyklov pri 20 *C za 10 rokov.
Lenže tam treba ešte pripočítať variabilitu prúdov, teploty, roznu rádioaktivitu ... etc.
Či si myslíte, že baterka má samoopravné mechanizmy proti "rakovine" ako má človek ?
Alebo niekto máte chránené LiFe, LiMnCO ... vrstvou Pb, napr. 2000 mm na všetky strany
aj z vesmíru aj zo zeme ?

V prvom prípade, nemám zarátanú koróziu, rozpad elytu, rozpad vrstiev, kde sa ukladajú
ióny, rast dendritov, SEL vrstva. V druhom prípade áno.

Pri testoch cyklovania nevzniká žiadna čiara, je to krivka, ktorá ide raz hore, raz dole,
v závislosti na kvalite baterky, folie, organický elektrolyt, zrno, obsah vody etc.
A preto nikto nevie z troch čiar vybrať tú, ktorá najviac konverguje "hore" a ktorá "dole".

[Nicholas]

Tak jak teda určí počet cyklů, když tyhle baterky ještě nikdo 10 let neměl a nepoužíval? Jedině odhadem na základě něčeho.

Reálné zkušenosti z průmyslu jim nejspíše také dávají za pravdu.

[rottenkiwi]

Tej rovnej čiare od 2000 do 5000 vľavo by som veľmi neveril.
Keď sa spýtate pekára, či sú dobré jeho rožky, čo vám odpovie

Kde máme nezávislé testy niekoľkých stoviek bateriek v rozmedzí deklarovanej
životnosti, napr. 10 až 15 r. ? Výrobca nám ich určite nedá, jeho čísla budú vždy
prifarbené jeho subjektívnym pohľadom. Neverím, že niekto z výrobcov je tak
zodpovedný, že by uvádzal vždy to najhoršie meranie z niekoľkých stoviek,
on skor dá na web to najlepšie.

Kto z vás ma doma klimatizované baterky na 25 *C a detektor prúdu,
ktorý ich nad 1C ihneď odpojí ?

[Nicholas]

Nezávislý test několika stovek baterií, to bych chtěl vidět (kdo ho zaplatí). Ty grafy můžou být reálné ze zrychlených testů, může to být aproximace, může to být klamavá reklama. Mě nezajímá konkrétní počet cyklů, ale to, že výrobce dává 10letou záruku na > 80% při max 1 cyklu denně.
Při správné kapacitě se zřídkakdy překročí 0,4C, natož 1C, takže toho bych se moc nebál. Odvětrávaná místnost v moderním domě už taky není luxus.

Netřeba řešit počet cyklů u LiFePO, třeba řešit rozumné zacházení a dlouhá životnost se dostaví sama. Za 10 let taky může stejná kapacita stát 1/10...

[rottenkiwi]

Ja sám by som chcel poznať pravdu, ale niektoré veci sa mi zdajú dosť nereálne.
Viacerí tu deklarujú, že majú také manželky, že niekedy sa stáva, že 8 kW menič nestačí.
8 kW / 0.9 = 8.88, 8.88 / 0.4 = 22.2 kWh v LiFePO, no ale 22.2 kWh to je
22.2 / 51.2 = 429 Ah pri 80 % DOD to je 536 Ah, ergo 2 x 300 Ah články,
jeden stojí : http://eskutr.cz/cs/baterie/212-lifepo- ... 100ah.html
to je cca. 440 €, 440 x 32 = 14080 € bez BMS. Kde je ešte klíma resp. vodné chladenie, kde je
ešte cena pasivnych či aktívnych balancérov a reglátora správne pracujúceho s LiFePO ?

A potom po 5000 cykloch mi zostane s veľmi optimistickým odhadom 65 % kapacity ?
A čo keď mi 2 články odídu skor ? Čo keď zlyhá BMS a odíde mi všetkých 32 ?

[Nicholas]

Pěkná pálka, co? Já na to jdu jinak, 150-200 Ah 51,2 V a 3,5 kW měnič trvale (4 kW 30 minut, 10,5 kW 5 vteřin), zbytek se ve špičkách docucne ze sítě, bude to zřídka. Kvůli pár stovkám ušetřených kWh nemá smysl huntovat baterky. 200 x 0,4 x 51,2 = 4,1 kW, to bohatě dostačuje.

[ota]

Barevným grafum od výrobce bych nevěřil. Není to dávno co doporučoval nabijet na 4V.
Moje 9 let staré články mají 80 az95%.
Důležité je zabránit degradaci elektrod což se děje pri vysoké teplotě a přetížením nadproudem.
Počet cyklu a zkráceni kapacity není příčina ale důsledek. Pokud uděláte 5000 cyklu 0,1C tak o tom ta baterka ani nebude vědet a bude jak nova.
Stejně tak SOC nehraje velkou roli. To se jen tupě papouskuji poučky platné pro olovo. Podobně se u mnoha výrobku doporučuje baterii vybijet do nuly aby se zabránilo paměťové mu efektu a to i u baterek kde vzniknout nemůže jako je NiMh nebo gelovka. Troufám si tvrdit ze empirickymi zkušenostmi jsme se o LFP dověděli víc než se můžeme dočíst.
Není správně zde opakovat informace stažené bez záruky z netu, obzvláště pokud ma někdo 4 malé články které provozuje rok.

[fukuši]

Momentálně testuji tuto nabíječku a mimo jiné umí i LIFE jen mě zarazil čas u absorbce 14,2V nejspíš 30min.Testoval jsem to 20 min a dál už jsem to vypnul.Tak nevím jestli je to dobře.Jinak na pb asi nej co se dá koupit.

http://eshop.neosolar.cz/chytra-nabijec ... c-konektor

[rottenkiwi]

Ak si niekto dovolí tvrdiť, že vie viac o baterkách, ako je napísané v článkoch týchto ľudí na webe,
tak by ich mal vystriedať na ich pozíciách v laboratóriách a viesť ich študentov k Ph.D.
https://eetd.lbl.gov/people/venkat-srinivasan
http://web.stanford.edu/group/cui_group/
https://www.dal.ca/diff/dahn.html
Články na webe píšu ľudia, ktorí sa baterkami zaoberajú roky a majú meraciu techniku
za milóny €, nie nejaky zdroj za 500 € a multimeter za 300 €

[mopadzi]

Ak si niekto dovolí tvrdiť, že vie viac o baterkách, ako je napísané v článkoch týchto ľudí na webe,
tak by ich mal vystriedať na ich pozíciách v laboratóriách a viesť ich študentov k Ph.D.
https://eetd.lbl.gov/people/venkat-srinivasan
http://web.stanford.edu/group/cui_group/
https://www.dal.ca/diff/dahn.html
Články na webe píšu ľudia, ktorí sa baterkami zaoberajú roky a majú meraciu techniku
za milóny €, nie nejaky zdroj za 500 € a multimeter za 300 €

a můžeš to shrnout pro "obyčejné lidi"?

[rottenkiwi]

Zhrnúť 800 publikácií v angličtine ? No taký veľký bager nemám
Asi najlepšie bude si postupne, jednu po druhej kúpiť a prečítať. 25 r. čítania, 72 hod denne, 2 hod. spať,
a každý si to zhrnie sám.

[solárník]

Nevím, jestli se to tu někde řešilo, určitě ano, ale nemohu to najít. Na několika specializovaných zahraničních webech shodně uvádějí, že pokud ukončíme nabíjení LiFeYPO4 hned po dosažení napětí článků 3,5 nebo 3,6V, tak jsou prý články nabité pouze na 60%. Je prý nutné je na tomto napětí ponechat do vyrovnání proudu.

To je ovšem přesný opak toho, co tu někteří uvádějí, nebo prý se dozvěděli na "seancích" u i4wifi.

Tak by mne tedy zajímalo, kde je pravda, konkrétně třeba u žlutých Winstonů.

Stejně, jako se rozcházejí zdroje u iniciačního prvního nabití zcela nového článku. Někdo uvádí 4V (například přímo prodejce GWL Power), někdo 3,6V... (http://gwl-power.tumblr.com/post/556594 ... l-charging)

[rva]

Kdy ukončit nabíjení LiFePo asi závisí na nabíjecím proudu. Už to tu někdo (kodl69?) rozebíral. Protože má článek vnitřní odpor, naměříme na jejích svorkách napětí, které nebude konstantní, ale bude růst s nabíjecím proudem. Proto pokud nabíjím obrovskými proudy, měl bych nabíjet do vyššího napětí. Ale protože obvykle regulátory snižují nabíjecí proud, jak se blíží cílovému napětí, je ke konci nabíjení vliv vnitřního odporu malý. Proto já články netrápím na 3.6V. A ani na 3.5V nebývají dlouho. Nějak jsem nezaegistroval, že by články byly nabity na nějakých 60%. Odhaduji to na takových 95%.

[marko250]

Proto má regulátor Absorbci a Float,kdy absorbce do hraničního napětí krmí plným proudem+čas udržení toho napětí a pak přejde do Float režimu,kdy krmí baterky omezeným proudem a na menší napětí,než v absorbci a dodělá je.Členové zde se zhodli na Absorbčním napětí life 3,5V max.Čas si musíš určit sám dle stavu jednotlivých článků,tak ať žádný neuletí mimo.

[dracekvo]

Tak ono to není ukončení nabíjení. Ale ukončení růstu napětí. Když zastavím napětí na 3,4V článek, tak tam proud leze furt dál dokud nebude úplně téměr nulový. Třeba moje modelářská nabíječka ukončí nabíjení life v době kdy aktuální proud dosáhne 1/10 zadaného, nikoliv že by ukončila nabíjení ihned po dosažení stanoveného napětí.

[kodl69]

to solárník: zkus si 200Ah winston s 60 % SOC dostat na napětí 3.5V. Podle mých měření budeš potřebovat cca 150A, aby se ti to podařilo... Když se řekne A musí se říct i B: pokud ukončím nabíjení malé baterie, kterou nabíjím proudem 1C při napětí 3.5V, mám v ní jenom 60 procent energie. Potom je doporučeno dobíjet měnším proudem do plného nabití. Pokud 200Ah baterku "lechtám" 0.1C tak při 3.4V mám 90% SOC. A tady může nastat problém s článkem s nižší kapacitou, že už není kam nabíjet a začne růst napětí. Olovo si to vyřeší vařením elektrolytu, u lithia to musí řešit BMS.

[rottenkiwi]

Zoberme si Li(X) baterku s nejakým koncovým napatím U a kapacitou C.
Nabíjame v dvoch fázach Stage1 a Stage2.
Stage1 nech je constant current I1.
Stage2 nech je constant voltage U2.

Čím je fáza Stage1, kratšia, ergo prúd je vačší, tým skor
sa dostaneme k napatiu U, ale súčasne bude SOC menšie a vice versa.

Vo váze Stage2 je vhodné zvoliť taký prúd, aby sme baterku
čím menej držali na vyššom napatí, ako je oxidačné napatie elektrolytu pre danú chémiu.

To znamená, že ak nejaký článok už dosiahne koncové napatie nabíjania, ktoré je funkciou
prúdu vo fáze Stage2, tak musíme urobiť baypass tohto článku,
aby tento prúd mohol tiecť n-1 článkami, ktoré ešte to napatie nemajú.

Čim mi baypass umožní vačší nab. prúd vo fáze Stage2, tým kratší
čas trápim baterky a tým skor dosiahnem požadované SOC, ktoré je vačšie ako v Stage1
a súčasne menšie ako 100 %, lebo 100 % na každom článku, to asi nechce nikto, kto chce tie
baterky používať dlší čas.

Práve táto fáza Stage2, ďalšie zotrvanie po ukončení nabíjania okolo 100 %
a súčasne vysoká teplota pri nabíjaní a po nabíjaní, je príčinou, prečo baterka degraduje
a to je aj dovod, prečo testy typu:"urobím 5000 cyklov a hotovo", nič nedokazujú, alebo
tam nie je zarátaný ten čas, keď je baterka na vysokej úrovnie SOC, u niekoho 10 r kumulatívne,
a iného 5, u ineho takmer nič, lebo baterky pri nabíjabi vys. prúdmi chladí a potom ich rýchlo vybíja
pod 60 % SOC, takže tam ten čas zotrvania blízko oxidačného napatia elytu. je podstatne nižší.

Poznám ľudí, ktorí urobia raz TOP balancing a v pribehu dvoch rokov používania eutomobilu
každý deň, netreba balancovať ani raz, baterky sa líšia o pár mV.

http://batteryuniversity.com/learn/arti ... _batteries

[PapoS]

Toto je zaujinavy clanok https://electrek.co/2016/11/01/tesla-ba ... gradation/
Baterka Tesly S straca kapacitu tym menej, cim viac bola nabijana superchargerom. Co je cca 1.5C Vysvetlenie je ze je to preto lebo je kratsiu dobu zahrievana.
Vzorka aut nie je prilis velka 258. Ale tak tesla interne ma urcite zaujimavejsie data.