MPP Solar PIP8048LC

[kybos]

Jsou tam emitorové sledovače z komplementárních tranzistorů C2655/A1020. Ty se dají dohledat a nahradit, přerušené odpory se dají také nějak odhadnout.Nejhorší jsou zenerky, podle pouzdra nepoznám typ ani napětí. Naštěstí to není provedeno SMD technologií a tak se to dá slušně rozebrat.

[kybos]

... co takhle trochu reverzního inženýrství a namalovat schéma? (čína náš vzor)

Moc se mi do toho nechce, jsou tam čtyři desetipinové konektory, které vedou někam do řídicí desky s jednočipem, ke kterému nemám ani popis HW ani SW. Něco ale vykreslit stejně budu muset, abych mohl nahradit součástky, jejichž hodnoty se nedochovaly, nebo je nelze spolehlivě určit. Některé odpory se stihly přerušit dříve než jejich povrch zčernal, tam bude náhrada jednoduchá. Horší to bude se zkratovanýma zenerkama. Stejně to může být marná práce, jelikož nevím, zda to přežila bez újmy řídicí jednotka. Ta už je řešená technologií SMD s dráhami pod čipy, tam bych se stejně asi ztratil velmi brzo.

[mart.fish]

Neházej hned flintu do žita:-) všechny čtyři bloky jsou podle všeho stejné, tudíž stačí obkreslit jeden(v klasické montáži s oboustrannou deskou sranda) a hodnoty doplnit. Skoro bych ten zbytek pustil na laboratorní zdroj s omezením proudu a osciloskopem se podíval na průběh všech čtyřech výstupů. Na konektorech bude i info z proudového bočníku každého bloku a zvlášť napájení. No a řídící deska je fakt problém, ale nevzdával bych to:-)
Zenerky bych tipoval na 15-18V na ochranu GATE.

[gupa]

Rozdíl mezi PIP8048LC a PIP6048LC je v podstatě jen v počtu fetů a v transformátoru. Výkonové desky jsou shodné, jen PIP6048LC má osazeno o 8 fetů méně.

Když jsou stejný, neotevřít slabší kus a podle označení desek prostě si hodnoty vzít z nevyhořeného kusu?

[kybos]

Na konektorech bude i info z proudového bočníku každého bloku a zvlášť napájení. No a řídící deska je fakt problém, ale nevzdával bych to:-)
Zenerky bych tipoval na 15-18V na ochranu GATE.

Bočníky jsem tam nenašel. Při 8 kW to nemohou být miniaturní odpory , to bych je asi nepřehlídl. Tenhle střídač měří až na AC výstupu proudovým trafem.
Zenerky bych tipnul na 15V. Ale nevím, co mohou zachránit, protože jsou (byly) podle velikosti asi čtvrtwattové a jsou připojené za jednowattovým budičem. Čili na ochranu ze vstupu jsou nepoužitelné a když se na výstupu prorazí gate jednoho z fetů tak to odnese stejně minimálně celá šestice fetů, protože na výstupu tečou proudy, které tato zenerka nedokáže přenést ani na mikrosekundu. Impedance v uzlu, kde je zenerka připojená je kolem jednoho ohmu, tak aby tam mohla fungovat jako ochrana, musel by tam být řádově výkonnější typ. Zatím jsem ještě nepřišel na to, jak posouvají řídicí napětí pro horní část můstku (indukční vazba tu není).
Na vzdávání je ještě brzo, ještě jsem nevystřílel všechnu munici. I když jsem si to představoval jednodušší (výměna fetů + odporů v řídicích elektrodách) a ono je tam těch propálených komponent skoro čtvrtina a není to na nich na první pohled vidět a u některých se to dá poznat až po demontáži (2N7000 v budiči).

[kybos]

Když jsou stejný, neotevřít slabší kus a podle označení desek prostě si hodnoty vzít z nevyhořeného kusu?

Na deskách nejsou hodnoty součástek, musel bych je vytáhnout z tišťáku a poměřit. Navíc je střídač i v 6kW verzi dvoumužná záležitost. Už jsem ho jednou sundaval ve dvou a pěkně jsme se zapotili. Tak si tuto variantu nechávám až jako úplně poslední možnost.

[kodl69]

koukám na tu desku, napájení budičů high side může být izolovaný dc/dc nebo zvyšující měnič na fotce v předu - tráfko a tlumivka by tomu nasvědčovaly a nebo bude level shift jenom tranzistor a odporový dělič na G těch budicích fetů, stejně jako třeba napájení nad plus jenom s kondenzátorem a diodou, podobně jako tohle, sice s bipolárníma tranzistorama, ale jde o princip : http://home.zcu.cz/~ronesova/bastl/file ... bpb6_s.gif

[mart.fish]

Proudové snímání může být provedené i pomocí tištěného spoje(takový melandr). Plovoucí zem pro horní MOSFET je možné řešit nábojovou pumpou(C+D mezi zdroj co napájí spodní MOSFET a střed tranzistorů), budící trafo je drahé a čong ho tam nedá:-( Ale to platí u měniče bez vyvedeného středu trafa. Pokud má trafo střed, nebude plovoucí napájení třeba. Zenerka kolem 0,5W v GATE stačí a odpory do GATE jsou kolem 5-10ohm.

[kybos]

Pomocný zdroj na powerboardu jsem sice nerozkresloval ale tipnul bych si podle výkonových prvků (IRF630N, výkonová dioda ER802 na chladiči ), že je to zdroj napájecího napětí pro čtyři DC ventilátory (12V) a řídicí logiku. Nějaké podezřelé diody před filtrem jsem v napájecím obvodu budiče našel. Před nimi je omezovací odpor náběhového proudu kapacitního filtru 4,7 ohmu a to vede někam na pin 4 do řídicí desky. Tak to asi vypadá na nábojovou pumpu (díky za tip ). Trafo nemá vyvedený střed. Obě primární vinutí jsou zapojená každé ve svém můstku (4x6 fetů).
Ta část obvodů na desce vlevo dole je asi řízení otáček ventilátorů a je napájená z filtru za diodou ER802.
Odpory v řídicích elektrodách jsou 4,7 ohmu. Do minusu je táhne emitorový sledovač A1020 přímo a do plusu je vytahuje emitorový sledovač C2655 přes další společný R=2,2 ohmu.
Snímače proudu v provedení z plošného spoje jsem nenašel (znám je z malých DC/DC měničů). Plus baterie je připojený přímo na chladiče a mínus je vedený přes čtyři desítky šestihrany (uprostřed) do dvou velkých ploch (5x20cm) na spodní stranu tišťáku, do které jsou zapájeny fety.
Řešení napájení budiče z uvedeného odkazu by se zde nedalo použít z důvodu příliš vysokého napětí na drainu (60V) a limitu napětí na gate (+-20V).

[kybos]

Neházej hned flintu do žita:-) všechny čtyři bloky jsou podle všeho stejné, tudíž stačí obkreslit jeden(v klasické montáži s oboustrannou deskou sranda) a hodnoty doplnit. Skoro bych ten zbytek pustil na laboratorní zdroj s omezením proudu a osciloskopem se podíval na průběh všech čtyřech výstupů. Na konektorech bude i info z proudového bočníku každého bloku a zvlášť napájení. No a řídící deska je fakt problém, ale nevzdával bych to:-)
Zenerky bych tipoval na 15-18V na ochranu GATE.

Tak jsem vykreslil jeden blok a vyměnil celkem 66 součástek na výkonové desce. Všech 48 fetů (IRF3808 jem nahradil IRF4110), 15 přerušených rezistorů (4R7) a tři zkratované zenerky (15V). Další vadné komponenty jsem tam nenašel. Triviální statický test samotné opravené výkonové desky na laboratorním zdroji proběhl bez problému. Žádná z větví můstku nezůstávala trvale otevřená. Na dynamické testy nemám výbavu. Zkompletoval jsem střídač a připojil jej přes ochranný rezistor 8 ohmů k akumulátoru. Start střídače naprázdno proběhl bez závad. Vyřadil jsem tedy ochranný rezistor a nahradil jej pojistkou 160A. S rukou na odpojovači jsem spustil střídač. Asi po dvou sekundách chodu naprázdno v režimu invertoru explodovaly první dva fety. Reakce byla blesková, odpojil jsem odpojovač dříve, než se stihly přetavit tavné pojistky mezi akumulátorem a vstupním filtrem. Pak už jsem jen sledoval dohořívání zbytků fetů na výkonové desce. Energie uložená ve vstupním filtru na výkonové desce je cca 80 J, Single Pulse Avalanche Energy jednoho spínače je 980 mJ. Jinými slovy se mi to jeví tak, že energie ve filtračních kapacitách na desce s přehledem postačuje na likvidaci všech osazených fetů s bohatou rezervou i kdyby byl vstupní proud do desky omezen třeba jen na 5A klidové spotřeby střídače. Vzhledem k tomu, že evidentně došlo k otevření minimálně dvou větví můstku proti sobě předpokládám chybu někde v řídicí jednotce, což je mimo rozsah mých schopností zpětného inženýrství. Řídicí jednotka dělá po startu nějaký selftest, proto předpokládám, že její samostatné spuštění bez znalosti počátečních podmínek bude velmi obtížné a případná oprava bez detailních znalostí návrhu SW v amatérských podmínkách téměř vyloučená.
Našla by se ještě nějaká rada nebo doporučení?

[tomas]

Dej tam jinou řídící desku Naroubuj ji tam z jiného měniče nebo nějakou univerzální např:
EGS002 http://www.aliexpress.com/item/Pure-sin ... 80608.html
Schéma zapojení různých variant i pro LF trafo je v datovém listě řídícího čipu EG8010, sice v čínštině ale je to pochopitelné a pomocí googlu přeložitelné: http://www.egmicro.com/products/inv_tra ... hip=EG8010
např: http://www.lz2gl.com/power-inverter-3kw/
Potom budeš s jistotou vědět jestli je chyba v řídící desce nebo výkonové části.
Jinak na takové testy je škoda měnit a ničit všechny fety. Dal bych tam minimální počet fetů, tak aby byla zachována funkčnost mostů a výkon mostů snížil odpory v sérii s vinutím transformátorů, tak aby se fety nepřetížili.
Zprovozňovat a testovat postupně po co nejmenších částech.

[Lui]

ejjj ako nerád čítam toto vlákno dúfam že sa to podarí rozchodit.

[kybos]

Bilance po prvním pokusu o spuštění opraveného střídače:
12 kusu IRF4110 nepřežilo
4 rezistory v Gate přerušeny
2 ochranné zenerky ve zkratu
Jeden celý můstek přežil bez zjevného poškození,v druhém můstku přežila jen jedna větev.
Rozborka jde na podruhé poněkud obtížněji, jelikož jsem v prvním kole musel nahrazovat části obloukem upáleného tišťáku a pájet fety z obou stran PCB.
Prokovy v dírách pro fety jsou již většinou přerušené nebo zcela vypálené. (Bohužel se užívají jako propoje nezi stranami PCB.)

Rád bych realizoval ještě alespoň jeden pokus o záchranu střídače. Tentokrát už ale nepřipojím silové obvody natvrdo dle původního zapojení. Napájení jsem realizoval z laboratorního zdroje s limitem 0,5A (při menším limitu se nerozběhne ani kontrolér) a pracuji se sníženým napětím 45V (spodní limit kontroléru je nastaven na 44V), aby ve filtrech nebylo příliš mnoho nežádoucí energie. Z bezpečnostních důvodů jsem odpojil napájení a řízení zachovalého můstku a taktéž výkonový transformátor. Do vypáleného můstku jsem osadil jen po jednon fetu do spodních větví mostu, tak aby při chybném řízení nemohlo dojít ke zkratu.
Můj záměr byl prohlédnout si průběhy řídicích signálů pro spínání fetů, ale kontrolér se mnou nechce spolupracovat.
Poznává někdo tuto řídicí desku?

Control PCB

Předpokládám, že to není žádný z univerzálních kontrolerů pro invertory, přesto bych se rád ujistil, že neobjevuji Ameriku. Třeba ji někdo z místních ostřílených hochů pozná. Povšimnul jsem si v levém horním rohu na desce GPS souřadnic (podle googlu je to nějaká výrobna mezi poli na Thaj-wanu) a tak nějak tuším, že by ta deska mohla být na těchto souřadnicích vyrobena. Je na mé poměry příliš chytrá a nechce se nechat jednoduše obelstít.
Po startu a selftestu vyhlásí chybu a žádné řídicí signály negeneruje.
Vysvěltluji si to tak, že buď poznala, že jsem jí sebral jeden celý můstek a nebo jí chybí trafo (po nagenerování startovací sekvence se neobjevuje reakce na výstupu - chybí výstupní napětí pro AVR).
Originální trafo má převod 2x25V/230V a je podle měření vpořádku, vinutí jsou vzájemně izolovaná a závitový zkrat s vysokou pravděpodobností také nemá (dle spotřeby naprázdno).
Napadla mne taková kulišárna, jak tu řídicí jednotku obelstít. Podstrčit jí malé trafíčko 220/24V 2W pro signální žárovky. V případě nějakého chybného řízení by se tak díky řádově většímu vnitřnímu odporu nemusely hned odpařovat fety a na zavedení napěťové zpětné vazby do řídicí jednotky by to mohlo stačit.
Co na to místní borci?
Má někdo lepší nápad?

[petrs]

Jedine,co me napada,je zaslani kladneho hodnoceni za urputnou vytrvalost...

[hurvayz]

A oslovení výrobce?

[tomas]

Podstrčit jí malé trafíčko 220/24V 2W pro signální žárovky. V případě nějakého chybného řízení by se tak díky řádově většímu vnitřnímu odporu nemusely hned odpařovat fety a na zavedení napěťové zpětné vazby do řídicí jednotky by to mohlo stačit.
Co na to místní borci?
Má někdo lepší nápad?

Také jsem to tak pomocí těchto trafíček dělal:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 717#p32022
Řídící desku se mi podařilo obelstít i tím že jsem použil dvě trafa 220/24V a 24/220V a tím simuloval napětí na výstupu a měnič se rozjel. Nakonec jsem to z časových důvodů odložil. Uvažoval jsem i o tom že tam dám tu universální řídící desku, jen ta asi nemá funkci nabíječky. A já teď nepotřebuji měnič, ale nabíječku. Ale asi tu univerzální desku objednám a otestuji ji, je možné že je načutnutý nějaký budič a tak bych ho mohl odhalit.

Nebo na test místo řídící desky použít třeba arduino a tím generovat řídící signály mostů např:
http://www.bristolwatch.com/ele/arduino ... verter.htm

Nemám ani osciloskop , tak jsem buzení poslouchal v telefonním sluchátku

[kybos]

Tak vidím, že tento postup nebudu moci uplatnit. Zapomněl jsem totiž na ten výstupní filtr (díky za odkaz). 8kW střídač tam má 20uF a to by 2W trafo neutáhlo. Poslední dvě desky, do kterých jsem ještě nezasahoval (rele board a control board) chci ponechat bez zásahu jako zadní vrátka pro případné uplatnění reklamace, kdyby se oprava nezdařila. Jsou pájené na vlně a ruční zásah při odstranění filtru by byl znát. Nevím, jak dokonale se výstupní napětí sleduje na control boardu. Zda kontrolují jen amplitudu špičkovým usměrňovačem nebo i průběh napětí a jeho frekvenci a fázi. Vzhledem k tomu, že se frekvence výstupního napětí zobrazuje na displeji a střídač je schopen pracovat v režimu UPS, kdy se dokáže přepnout na baterie a zpět bez rázů, tak předpokládám, že sledování výstupního napětí bude podrobnější, aby se byl schopen přifázovat. Nevím tedy, zda to řídicí jednotka nevyhodnotí jako chybu, když výstupní napětí (vnucené zvenku) bude třeba v protifázi oproti generovanému průběhu. Ve výrobním podniku na to musí mít nějakou testovací metodu, aby ověřili funkčnost jednotlivých desek před sestavením. Na řídicí desce je jeden nezapojený osmipinový konektor, ten by mohl sloužit jako testovací. Mohl by to být ale také konektor pro "green" provoz, který je jako "option" a není v tomto kusu využit. Jsou tam ještě dva neosazené konektory, které by také mohly sloužit jako "option" příslušenství (start generátoru...). Vzhledem k tomu, že jsou na desce vyvedeny měřicí body (smyčka na zachycení sondy), může být testovací procedura i jednodušší. Třeba jen stačí strčit do konektorů nějaké testovací propojky, přivést napájení a test může začít. O tom lze teď jen spekulovat, výrobce tyto informace tají.
Na výkonové desce jsem našel jen jedinou propojku, která je v oblasti pomocného napájecího zdroje a jejíž význam jsem dosud nedohalil.
Chybí mi metodika testu výkonové desky. Asi jsem odsouzen k tomu, že budu muset nasadit metody zpětného inženýrství trochu masivněji a vykreslit větší část obvodů desky, abych byl schopen pochopit jejich funkci. Metody pokus-omyl v této fázi selhávají a jsou ve výsledku poměrně drahé. Budu muset nějak nasimulovat výstupy řídicí desky. Předpokládám, že to nebude tak jednoduché jako u odkazu s arduinem, jelikož u těchto výkonů bude nutno relativně precizně řešit i "dead time", jelikož jinak by asi docházelo k velkým ztrátám při přepínání, pokud by to spínače bez "dead time" vůbec ustály. Teď ani nevím, zda to řeší řídicí deska nebo budič. Obvody budiče jsou totiž asymetrické. Vybíjení gate (zavírání spinače ) je řešeno přes odpor 4,7 ohmu (pro každý gate samostatně) a pro nabíjení (otevírání spinače) je k němu do série zařazen ještě odpor 2,2 ohmu (pro šest spinačů společně), což by mohlo zajistit určitý "dead time", pokud se nabíjí a vybíjí stejná kapacita hradla.

[kybos]

Druhý pokus jsem provedl s 2W trafem. Podle předpokladů trafo svým výkonem nebylo schopno protlačit energii přes výstupní kapacitní filtr. Střídač nebyl schopen nastartovat, rozsvítil ledku selhání střídače a ukončil činnost.
Před třetím pokusem jsem důsledně vykreslil celé schéma výkonové části (kromě pomocného měniče 48/12V, který funguje), zkontroloval všechny součástky, vypsal jejich hodnoty do schématu. Jeden můstek jsem osadil jen čtyřmi fety a druhý čtyřmi šesticemi fetů (plné osazení). Bez řídicí jednotky jsem samotnou výkonovou desku staticky otestoval pod napětím, zda se dají všechny větve obou můstků spolehlivě vypnout. Připravil jsem si pro test měkčí trafo (0,25kW) ale dostatečně výkonné na to aby utáhlo výstupní filtr, abych zase neabsolvoval ohňostroj v plné parádě. Napájení jsem zajistil z laboratorního zdroje s nastavitelným proudovým omezením s napětím na spodní přípustné hranici pro bateriový provoz. V prvním kroku jsem před startem střídače zkontroloval pomocný měnič 48/12V, který napájí řídicí desku a budiče - vše bylo dle očekávání v pořádku. Trafo jsem připojil na plně osazený můstek vybavený originálními chladiči, neboť jsem měl obavy, že by nárazový proud trafa při startu střídače mohl nekontrolovaně přehřát můstek ze čtyř fetů bez chlazení. Pro testování jsem připojil řízení i napájení na oba můstky a ten odlehčený jsem nechal bez zátěže jako obětního beránka v případě chybného řízení řadiče. Z bezpečnostních důvodů jsem nastavil proudový limit zdroje na 0,5A a nastartoval střídač.
Odstartoval jsem třetí pokus. Startovací proud byl větší než proudový limit zdroje a ten poslušně vypnul. Zvedl jsem tedy proudový limit na 2A, což se mi zdálo být pro 120A fety ještě dostatečně bezpečné. Nastartoval jsem střídač znovu.
Krátce po startu se ozvalo tiché prsknutí a řadič oznámil chybu. Vypnul jsem zdroj a začal postupně měřit výkonové prvky střídače. Našel jsem zkratovanou jednu z kladných větví plně osazeného můstku. Postupně jsem celou větev rozebral a našel jeden zkratovaný fet IRF4110 a přerušený odpor 4R7 v hradle. Nahradil jsem poškozené díly za nové a smontoval vše zpět do výchozího stavu. A následně odložil na pohřebiště minimálně do doby, než přijdu na nějakou účinnější a bezpečnější metodu oživování. Mnoho pokusů už asi nemám, plošný spoj už asi nevydrží další výměny fetů.
Teď je právě ta situace, kdy munice je vystřílená a flinta letí do žita.

[kodl69]

celkem by mě zajímalo, jak mají provedený ty budiče, hlavně high side, nebyl by aspoň náčrtek schématu?
Snad nás žádnej číňan nebude potahovat za zveřejnění tajnejch dat..
Jinak obdivuhodná trpělivost.
Mám v šuplíku gridfree inverter, má shořený fety na dc-dc měniči a odpory na snímání proudu tak, že nejde zjistit kolik to má být, navíc jsem zjistil, že 4 páry fetů se samostatnými hf tráfky jsou propojeny na jeden několikanásobný odpor snímání proudu, ne každý pár samostatně, a tak se mi to ani nechce spravovat, takovýho bastarda...

[pezizka]

Teď je právě ta situace, kdy munice je vystřílená a flinta letí do žita.

Obrovský obdiv za takovouto trpělivost Bohužel to dopadlo jak dopadlo