6kWp Sedlčany

[kortas]

Rozhodl jsem se přispět svojí elektrárnou, která je v posledním půl roce těžce ve vývoji - třeba to někoho inspiruje nebo se naopak něco dozvím já, co bych mohl udělat jinak apod.

Začlo to tím, že jsem dal na střechu 2 panely 250W Schutten (MPP30V) a ležely tam v podstatě celé léto 2014. Na podzim jsem se konečně dokopal je pořádně připevnit na JV šikmou střechu a svést na půdu kabely. Jako regulátor jsem používal PWM a baterii 25Ah NiCD (40 článků v serii).

Postupně jsem výkon zdojnásoboval (500Wp --> 1000Wp --> 2000Wp). Před pár týdny jsem upgradoval na současné 4kWp a ještě mi na střeše leží 8 kousků 250Wp, takže bych měl mít v nejbližších týdnech instalováno 6kWp, což předpokládám, že mi nějakou dobu vystačí.

Jako měnič mám Powerjack LF 6kW s Matějovou modifikací (inspirace Abrams).

Monitoring elektrárny prozatím obstarává SDS mikro v následující konfiguraci:
- měření S0 pro DS (energie odebraná ze sítě)
- měření S0 pro měnič (energie vyrobená ze slunce)
- relé výstup 1 spíná stykač na ohřev TV (minimum např. 1h denně, a nebo při dosažení určitého napětí bat.)
- relé výstup 2 spíná měnič (následně pak dojde k přepnutí z DS na měnič)
- analogové vstupy měří: napětí baterie, proud baterie, proud solárních panelů (senzory amploc 25)

Do ostrovního režimu se přepíná manuálně nebo automaticky po dosažení určitého napětí (momentálně 60V pro LiFePO4 18s). Přepnutí zpět opět na základě napětí (momentálně mám nastaveno 55V, ideálně bude dobré nastavit jiné limity při různých odebíraných výkonech)

Systém chci mít co nejjednodušší a tak jsem nakonec zvolil cestu přímého nabíjení baterie ze solárních panelů (pouze diody). Bod maximálního výkonu je dle datasheetu vždy okolo 60V (při různých intenzitách slunečního záření), což vychází nejlépe pro 18 článků LiFePO4. Momentálně používám jako baterii auto, které má kapacitu 20kWh - konfigurace LiFePO4 36s, pro připojení do domu dělím na půl, tedy 320Ah 18s (v podstatě jenom rozpojím jeden konektor a pak už jenom využiju andersony na rychlonabíjení co mám v kufru).

Dneska už je to v podstatě 4. den, kdy jedu pouze na slunce, napětí baterie se pohybovalo mezi 56 - 62V, ale systém rozhodně nepracuje plně automaticky a musím to vzdáleně kontrolovat. Do budoucna potřebuji dodělat následující věci:

* odpojení PV při plné baterii (pokud selže měnič, nebo již nebude možné dál vyhřívat bojlery s TV a hrozí přebití baterie)
(zatím jsem přemýšlel o odpojení každého stringu výkonovým mosfetem, tj. nezávislý obvod odpojující při dosažení určitého napětí)
- toto jsem si vyzkoušel se starou NiCd baterií (cca 1kWh), kdy jsem ještě nespínal ohřev TV a napětí vylezlo přes 64V a v tu chvíli již powerjack odmítá fungovat a baterie se dále přebíjí, teoreticky až k Voc někde lehce pod 70V.

* odpojení baterie při vybití (selže měnič, resp. nebude možné nějakým způsobem odepnout zátěž apod)
(toto chci řešit na úrovni článků, řekněme 3x celllog s alarm výstupem, který baterii odpojí - prozatím jsem přemýšlel o bistabilním relé evpower 12V 100A - ale popravdě si nedokážu představit jak toto relé rozepne 100A při 60V... možná nějaký vyrážecí jistič atd..)

* do budoucna přepojit tepelné čerpadlo, aby fungovalo na 1f (výrobce TČ nabízí obě varianty, bohužel v ČR dodavatel dodává pouze 3f, dle schémat je tam jen pracovní kondenzátor) - zajímalo by mě jak si s tím poradí powerjack z pohledu účinnosti - účiník zřejmě bude nic moc... příkon motoru TČ je lehce přes 2kW.

p.s. od posledního rozšíření na 2kWp měnič udělal 150kWh (v podstatě posledních pár týdnů začíná konečně svítit)

[brin]

Přijde mi, že připojením panelů na přímo se okrádáš o velké množství možností. Regulátory by ti vyřešily v podstatě všechny problémy s odpojováním. Třeba takový midnite nebo victron by ti pravděpodobně utáhnul všech 6 kWp...

A mohl bych se zeptat na to auto? To je přestavba? Pokud ano, nechtěl by si o tom něco napsat? Moc by mě to zajímalo.

[kortas]

no moje teorie/praxe je, že když panely mají MPP 60V, tak jsou tady limitní situace:

- pokud zrovna nabíjím a baterka má 56V, tak v podstatě nabíjím vybitou baterku (3.06V na článek)...
- pokud zrovna "přebíjím" a baterka má 63V, vychází mi 3.5V na článek

Vezmu-li rozdíl oproti MPP tedy 4V při proudu 6000/60 = 100A tak jsem na ztrátě 400W, ale upřímně pokud poteče z panelů 100A tak je mi jedno jestli 400W zůstane na střeše v panelu nebo někde jinde...

Vycházím taky z toho, že za poslední 4 dny se při normálním provozu (během dne) napětí pohybovalo od 58V (např. z panelů teklo něco přes 30A a nahříval bojler 3kW), nebo bylo oblačno, odběr domu byl 300W a baterie se lehce dobíjela proudem do 10A při napětí 61V...

To jsem tedy na hodnotě 2V při proudu řekněme pár desítek A a tím pádem ztrátě několik desítek W. A to si myslím, že za to stojí ušetřit krabici za pár stovek E, která se může podělat...

Havarijní odpojení baterie musím řešit tak jako tak (např. poškozený článek baterie - solární regulátor pak celkovým napětím nic nepozná...)

V příloze ještě posílám jak vypadá napětí článků při odběru 2.2kW, baterka může být nabitá cca 80%, předpokládám, že do rána vydrží v pohodě...

něco o autě je tady (asi ne všechno aktuální, ale..), byly o tom i nějaký videa na streamu apod:
http://evalbum.com/4615

[brin]

Jo, chápu, že to všechno řešíš pro tebe ideálním způsobem. Jako udivuje mě hodně nízká cena, za kterou si to všechno udělal. Mě spíš šlo o to přebíjení, kterému by ti regulátory zamezily. Já pořád přemýšlím o přestavbě A2 na elektro, ale vychází mi, že bude lepší koupit staré C-Zero nebo jeho klon...

[kortas]

Audi A2 je na to vhodný auto, asi by mě ale odradilo řešit papíry (popravdě ani nevím, jak bych to řešil - schválit to v německu?). Fiata jsem koupil z DE již s elektrickýma papírama a stejně to nebylo úplně snadný najít lidi, který jsou ochotný to udělat (přitom nikde nebyl problém). Musel jsem dokonce dojít na finančák a zaplatit z toho auta DPH (dal jsem jim litr na základě fiktivní smlouvy, aby se neřeklo) jelikož nebylo v Německu provozovaný i když to je rok výroby 1994 atd...

Ekonomicky je určitě lepší koupit hotový elektroauto, pokud budeš chtít počítat práci, tak to nikdo nezaplatí. Jedině pokud je to tvoje hobby

Třeba nakonec skončím u nějakýho MPPT regulátoru a zapojím si stringy do serie, ale zatím to vypadá, že to půjde dobře i bez.

[kortas]

byl tu dotaz na měření proudu:

používám senzor AMP25 (viz http://amploc.com/) - tuším asi za $10 + poštovné $8. Měl by měřit až do 60A. Napájím ho 10V - vzal jsem 12V pro SDS a vřadil do serie několik diod.. 10V je maximum pro tento senzor dle datasheetu. tj při proudu 0 dává napětí 5V. Abych trochu zlepšil přesnost, tak jsem zmenšil 27k rezistor na desce SDS mikro. Už si nepamatuju, co jsem tam dal, ale dle schémátka viz příloha, je ideální vyměnit 27k rezistor za 7k a tím pádem při maximální hodnotě čidla (10V) jsou na procesoru 3V (maximum). Potom je potřeba ještě ve web. rozhranní upravit konstantu a offset. To je ideální zkalibrovat s klešťákem.

a ještě jeden ohledně BMS screenshotu:
jedná se o vývojovou verzi BMS systému založenou na čipech LTC6804 (starší verzi LTC6803 používá např. BMW i3, nebo rakouské motorky Johammer.com). Zatím to zkouším v autě, je tam výstup USB, kde je připojené Raspberry PI a běží tam software v pythonu, který data čte a prezentuje zkrze webserver. Pak jsou tam ještě kravinky typu bluetooth + android aplikace, CANbus, uart, digitální vstupy/výstupy - jako každá správná BMSka

[kodl69]

BMS celkem dobrý, tos vytvářel sám nebo je to někde koupený? Akorát škoda, že to nemá aktivní balancování, to by mě asi dost zajímalo prej to jde k tomuto připojit: http://cds.linear.com/docs/en/datasheet/8584fb.pdf. a nebo balancer s ltc3300.

[kortas]

aktivní balancování je tak drahý, že ho pak nikdo nechce. Minimálně do aut to nemá smysl. Vždycky jsem si myslel, že správná BMSka musí balancovat aspoň 5A, ale postupně zjišťuju, že tomu tak uplně neni... Tesla má taky balancéry <100mA a to má asi 260Ah? I v autě, kde mám Winstony - jak asi každý ví, tak co winston to jiná kapacita - na balancování jsem se vykašlal. Prostě když jeden článek táhne na 3.6 tak končím s nabíjením.

Na BMS děláme cca 3 lidi pro jednu firmu. Prozatím jsou plány takový, že to chtějí víceméně otevřít - prodávat hardware a dostaneš k tomu opensource software - dodělej si sám co potřebuješ (je tam PIC32)... Jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet dál. Rád bych nějakou minimalistickou verzi, která bude zároveň i levná a půjde nacpat třeba do kola nebo kamkoliv jinam. Momentálně máme CPU modul + jednotlivý moduly, který měřej až 12 článků + až 12 teplot, ale je tam spousta věcí, který to prodražujou (multiplexer pro měření tolika teplot, eepromka na každým modulu, drahý konektory...). I tak to ale asi nebude vycházet o moc dráž než ostatní BMSky typu co článek to modul. Parametry by to pak ale mělo být jinde - přesnost měření, robustnost komunikace, rychlost, stabilita - do auta ideální, na stacionární aplikace možná zbytečnej luxus, ale proč ne, když by to v podstatě nahradilo i SDSko a daly by se s tím ovládat přímo různý stykače a měřit hodnoty a vyčítat vzdáleně data...

[abrams]

Zdravím ,

děkuji za kopliment , jsem moc rád že se s námi podělíš se Svým systémem .

Přímé napojení panelů k aku přes diodu a odpojovač sem také zvažoval , ale nakonec sem pořídil MPPT regl . Pos*re-li se tak přepojím panely na 60V přímo nepřímo na aku .

S BMS to není jednoduché , co si budeme povídat . BMS až na 12 je na tři věci .

S použitím bistabilního 100A relé k odpojování panelů od nabitých aku bych neváhal , jak sem psal před chvílí , jde o rozdíl potenciálů - dejme tomu , nabité aku mají 63V a panely v ten moment mají Voc 76V = rozdíl je 13V což by mělo zmínené relé rozpojit .

Držím palce ať to šlape a těším se na další informace .

Elektronům zdar

[kortas]

zrovna se udivuju nad tím, že je relativně zataženo, ráno dokonce pršelo/sněžilo a leze mi do systému 13A@58V. Zapnul jsem ještě ohřev TV, takže celkový výkon ukazuje SDS kolem 2500W, a cca 35A-40A se bere z baterie. A vzhledem k délce vedení od současné baterie/auta klesá napětí až na 56.5V. Je tam téměř 10m o průřezu 10mm2, dnes už bych dal raději 16mm2, na druhou stranu když jsem kabel připravoval, tak jsem sám nevěřil, že systém budu takto vůbec provozovat.

Zajímavé je, že powerjack i při tomto výkonu spouští větrák jen někdy (tj. nehlučí stále, ale určitě běží více jak 80% času)

Další věc, která mne v týdnu potrápila byl "náhodný" výpadek - tj. měnič pravděpodobně odpadnul (a pískal, než byl restartován) na základě poklesu napětí (40-42V). Stávalo se tak pouze tehdy, pokud z panelů tekl větší proud (napr. >30A) a zároveň byl malý odběr v domě (<10A), tj většina energie proudila do baterie. Stalo se tak třeba 3 - 5x během dne.

Nakonec jsem usoudil, že to bude ledničkou/mrazákem, které čas od času sepnou a na rozběh motoru je potřeba pokrýt špičku, která se evidentně musí vzít z baterie, i přesto že panely dávají relativně velký výkon. No a vzhledem k mému dlouhému vedení se pravděpodobně proud nestačil tak rychle otočit na druhou stranu a to vedlo k poklesu napětí a výpadku měniče (pravděpodobně baterii toto otočení z nabíjení na vybíjení mohlo trvat ještě déle - vím že u olova to určitě nějakou nezanedbatelnou dobu trvá...). S "lokální" 1kWh NiCD baterii tento problém nikdy nenastal. Bohužel pro výkony >2kW je už prakticky nepoužitelná a dochází k rychlému cyklování/přepínání...

A teď hurá na kabelový oka...

[kortas]

Další věc, která mne v týdnu potrápila byl "náhodný" výpadek - tj. měnič pravděpodobně odpadnul (a pískal, než byl restartován) na základě poklesu napětí (40-42V). Stávalo se tak pouze tehdy, pokud z panelů tekl větší proud (napr. >30A) a zároveň byl malý odběr v domě (<10A), tj většina energie proudila do baterie. Stalo se tak třeba 3 - 5x během dne.

tak ještě k tomuto - tento týden k tomu docházelo téměř pravidelně několikrát denně a to byla připojená i "blízká" baterka s kapacitou 1kWh, která by měla pokrýt špičky, ale evidentně když se něco nabíjí, tak to není ochotný úplně rychle změnit směr proudění...

Zkusím zapojit na svorky měniče 5x4700uF 80V kondenzátory, jestli se problém vyřeší nebo ne. Dále také potřebuji detekovat výpadek měniče a provést reset a to buď:

- čtením signalizační diody INV error
- detekováním pískání
- detekovat nulový odběr z měniče i přesto, že je zapnutý

poslední varianta je nejjednodušší a zahrnuje pouze SW úpravu, takže to tak prozatím udělám (mám trvalý odběr cca 200W, protože napájím vysílač + server).

O víkendu jsem ještě přepojil následující věci na "přímý pohon" z baterie:
- 2x mikrotik 24V + wifi
- voip telefon 5V
- SDS mikro 12V
- Foxtrot 24V
- switch 5port 9V

Všechny adaptéry pracují minimálně od 50V DC (při <50V odpadnula wifi). Pokud tedy "vypnou proud", mohu se stále na vše vzdáleně přihlásit a přepnout na ostrovní režim. Proudová náročnost je cca 250 - 300mA pro všechny připojené zařízení (takže není problém i když bude baterie "vybitá" - třeba 10-15% SOC, přes noc to neudělá více než 4Ah)

Zrovna v pondělí je plánovaný výpadek 8 - 15:00

[kortas]

Tak bohužel po nainstalování 5ti kondíků 4700uF se žádné zlepšení stavu, týkajícího se vypadávání měniče, nenastalo. Zrovna dnes měnič odpadnul 11x, naštěstí jsem konečně nastavil SDSko, aby toto bylo ohlídáno automaticky (měřím pouze vzdálenost impulzů S0, aby výkon neklesl pod 100W)...

výpadky:
1:32
1:34
1:48
1:50
2:04
2:06
2:26
2:40
2:49
2:56
3:15

bez přesnějšího zaznamenávání dat (alespoň každou minutu) těžko něco soudit... Nic jiného než lednička nebo mrazák mě nenapadá. Postupně to zkusím odpojovat a uvidím, jestli se problém vyskytne znovu nebo vůbec.

[rob.brno]

Kortas:
- Nedalo by se jako teplotní čidlo k těm modulům použít DS18B20? Vezmeš tři dráty(jen jeden digital pin mcu a odpadá jakýkoliv MX) a navěsíš na to mraky čidel za 20kč/ks.

- pokud máš možnost je lepší jít určitě do 1f tč, tč mám 3f a přemýšlím nad použitím nějakého frekvenčního měniče

- taky mě zajímá tvůj balancer. Jakou odhaduješ u jeho HW finanční náročnost(bez těch serepatiček a Rpi, jen základní modul s PICem, který by byl připojitelný na arduino - škoda, že to rovnou neděláš na Atmega ?

[kortas]

> teplotní čidlo k těm modulům použít DS18B20?
LTC6804 podporuje i2c, což je v podstatě 1wire, třeba by to šlo, ale nepřemýšlel jsem nad tím. Osobně bych se spokojil s 5-ti termistory, jelikož LTC6804 má 5 GPIO.

> tepelné čerpadlo 1f vs. 3f
v příloze posílám obě zapojení pro stejné tepelné čerpadlo. Regulus dodává pouze 3f, ale u výrobce jsem vyštrachal i možné zapojení 1f. Je tam použit jen nějaký softstarter (EVST25A), který zřejmě připojí rozběhový kondenzátor a pak ho odpojí. V třífávém zapojení je tam jiný softstarter, který komunikuje s hlavní jednotkou, ale pro jednofázové zapojení je tam aktivovaný pouze jeden vstup - motor běží. RX/TX již připojené není (to je zřejme jenom kvůli signalizování chyby - nesprávný sled fází atd.) Nevím kdy se na to dostanu, ale chtěl bych to určitě vyzkoušet přepojit na 1f.

> taky mě zajímá tvůj balancer
Nevím proč bych připojoval na arduino, když tam bude pic Je to asi jen otázka kdo je na co zvyklý... Co se týče BMS, tak bych potřeboval něco minimalistického do kola s bluetooth aplikací a něco levného domů. Tenhle týden jsem se dozvěděl výrobní cenu - 120 EUR za měřící modul a 250EUR za CPU modul. Určitě mám v plánu něco totálně ořezanýho spáchat (žádný multiplexery, žádný TVS diody..). Dám vědět až budu posílat desku do výroby

[kortas]

Dnes jsem měl možnost být při tom. Žádné kondíky navíc, a také se omlouvám ledničce a staršímu mrazáku (který žere překvapivě pouze cca 0.5 - 0.8kWh denně - to bude asi tím že je na čerstvým vzduchu ve stodole).

Měnič za slunných dnů odpadává kvůli přepětí - jakmile stoupne napětí přes cca 62.5V, tak začne hvízdat a je otázka několika sekund (řekl bych max 10 - 15s), než se vypne a zanechá za sebou táhlý tóóón smrti.... Měl jsem za to, že pracuje v rozmezí 40 - 64V, což je uvedeno v manuálu. To, že jsou při přiblížení k těmto limitám hlášeny warningy v podobě pískání jsem taky věděl, ale nějak mi už nedošlo, že měnič v tomto varovném režimu pracuje pouze omezenou dobu. Určitě to dává smysl.

Také jsem nainstaloval konečně LiFePO4 baterii složenou z nejrůznějších článků, které jsem za dobu dvou let nasbíral. Kapacita by měla být alespoň 160Ah (články jsem měřil), ale za půl roku až rok to vypadá, že každý se dostal na trochu jinou úroveň díky samovybíjení (články nejsou 100%, některé jsou "nové", ale staré 5 let, některé jsou použité, některé dostaly trochu na prdel v autě, ale všechny by měly mít kapacitu - ty "měkkoty" posiluju, takže třeba staré thundersky blokovky 12V 80Ah tvoří 1 článek v součtové kapacitě ~300Ah).

Díky nevybalancovanosti jsem se dostal na kapacitu cca 2kWh (2.9V - 3.8V), do jednoho článku jsem tedy nandal cca 20Ah, nejlepší 3 teď vybíjím žárovkama, tak uvidíme, jak se to zlepší. Ideálně bych byl spokojený alespoň s 6kWh což už by utáhlo v pohodě dům přes noc i s ranním čajem/ fénem atd (160Ah * 58V = 9kWh). Energii měřím na výstupu z měniče.

Teď na mě zrovna měnič začal hvízdat a napětí nebylo ani 62V (kolem 61.5V - asi záleží jak se mu zrovna chce). Asi budu muset tyhle warningy detekovat, tj napojit ten pípák, nebo spíš LEDku přes optočlen.

[ota]

Teda, jsi jediný koho znám kdo nabíjí LiFePO rovnou z panelů a bez balancerů.
Slabší články nejspíš budou trpět přebíjením a to je bude posouvat blíže a blíže lithiovému nebi...

Prošla ti ta STK na elektromobilu?

[kortas]

Zrovna dneska jedu z STK a jsem OK

Když bych chtěl balancovat - řekněme držet články na úrovni 3.4 - 3.5V a výš, tak budou paradoxně trpět nejvíc ty nejlepší články, protože oproti těm ostatním nemají takové samovybíjení.

V autě nabíjím konstantním proudem 1/5 C do doby kdy první článek dosáhne 3.6V a víc neřeším. Pokud někdy jedu na doraz a zjistil bych, že nějaký článek je podezřele nízko oproti ostatním a už "končí", tak ho trochu dobiju - ale to je výjimečně. Pokud ale potřebuje dobít víc, resp. situace se opakuje, tak s ním evidentně není něco v pořádku (takhle jsem objevil 2 články, které jsem si podbil ještě než jsem měl nainstalovanou BMS).

Elektrárna doma teď jede do doby, kdy jeden článek zahlásí jsem skoro na dně, resp. jsem skoro plnej. Cíl je srovnat je tak, aby nejslabší jel zhruba od 10 - 90% SOC až po ty "nejsilnější" - 300Ah (paradoxně nejstarší), které pojedou celou dobu třeba od 3.24 do 3.3V a měly by ideálně cyklovat někde kolem 50% SOC. Ale protože to jsou stařešiny, které se samovolně za půl roku vybijí klidně o 100Ah, tak jim budu muset asi čas od času pomoct. Samozřejmě tohle bude dělat BMSka, ale ideálně začít s připnutím bypass odporu určitě dřív než na 3.65V, jak už je známo, tak LiFePO4 je dobitá na 100% při napětí kolem 3.35V (proud = 0).. někdo zase rád články rovná dole.. ono je to ve výsledku asi jedno

Trošku jsem se rozepsal, ale je to hlavně z důvodu, že spousta lidí žhaví články na 3.65V a v podstatě čekají až proud klesne na 0. A pak si řeknou - až teď jsem správně nabil. Jestli se do nich nacpe navíc 5% energie - víc asi ne, tak to ale určitě nepřidá životnosti. Už jsem viděl dost testů kdy články při mělkých cyklech kolem 50% vydržely desetitisíce cyklů bez výrazných známek opotřebení. Jsou to určitě 100% cykly, který články nejvíc zanášejí a snižují tedy životnost..


Jinak ten měnič zrovna hlásí alarm při 60.5V, již po 2. během poslední půlhodinky. Ale stačí na pár sekund zapnout bojler 3kW a hned se uklidní. Nevidím to jinak, než na odchytávání červené ALARM LEDky.

[ota]

Beru zpet. Mas to vyresene dobre. Rekl bych, ze malokdo vi o lithiu vice nez ty.
T tim stk jsi prekvapil. Perfektni prace. Tak at ti sviti a jezdi.

[Mira9_cz]

Máš to super! Jednoduchý a velmi úsporně řešený. Ještě domáknout, aby se o to člověk nemusel starat. Takhle sestavenou baterku vždycky udržíš nějak zdravou, samo když stopro vyřešíš ochranu proti přebíjení. Však víš, že od ní už teď nemůžeš očekávat kdovíco a čas od času bude třeba vyrovnat umírání těch nejslabších kousků, i když je nikdy nepodbiješ ani nepřebiješ.
S balancováním to snad nebude tak žhavý, však uvidíš, jak se ty články budou dlouhodobě rozcházet. V nejhorším přihodíš k nejslabšímu článku paralelelně něco tvrdýho s vhodnou kapacitou na vyrovnání a děj se vůle boží dalšího půl roku, než se to zase ozve
Zapojení na auto je naprostá bomba, to si může dovolit málokdo. 96V v autě a 48V v baráku nemá jinou použitelnou alternativu - na míň voltech už plnohodnotný auto v podstatě nejde a s víc se v energystorage nepočítá. Co na to BMS, že ji jen tak přepojuješ z 32S na 2P16S?

[kortas]

@ota
díky V týdnu jsem akorát půjčil auto jednomu borcovi, že mi tu technickou udělá, ale nakonec to nedopadlo a opět se potvrdilo, že v Sedlčanech na STK jsou pěkný z.rdi, co řeší že auto mělo na evidenčce/dovozové technické v protokolu napsáno, že má AUT převodovku zatímco v TP již není momentálně zapsáno nic (tenkrát to s technikem z STK ještě komunikoval úředník který TP vytvářel a usoudil, že převodovka není ani AUT ani MAN, s čímž nelze než souhlasit, a nenapsal tak do kolonky nic). Není to vždyky jednoduchý

Dnes jsem to vzal vlastně tak trochu do vlastních rukou a technickou udělal jinde. Navíc jsem zjistil, že mi nefunguje hlavní stykač - je stále sepnutý (což se na první pohled projevilo rozsvíceným Cycle Analystem). Netuším jak se to mohlo stát, Curtis spíná kontakt pouze když je precharge úspěšný, nemělo by tedy docházet k nadměrnému opotřebování vlivem rázu při nabíjení kondíků v reglu... Odpojení si Curtis taky řídí sám a očekávám, že nebude odpojovat při proudu větším než... Nicméně jsem pořídil nový HZJ400S-48V. Zítra ho snad namontuju.

@mira
S tou BMSkou to je docela dobrá poznámka (přepojování z 32S na 2P16S). Ne každá BMSka tohle zkousne Vlastně jsem jenom přepojil 2 články, aby mi to vycházelo na moduly, tj. první půlka baterie je zapojená na 2 modulech 10 + 8, a druhá půlka také 10 + 8. Původně jsem to měl totiž (10 + 6) + (10 + 10), což by rozdělit nešlo. BMSka a raspberry se napájí z vlastního DC-DC (1x 12V a 1x 5V). Naštěstí oba dva fungují i na 48V, takže systém běží. Jednotlivé moduly jsou pak už oddělené (komunikace), takže je jim to jedno. Tohle by BMS123 nerozdejchala