Chování 4Q elektroměru XT211, komunikace

[Kajap]

Budeš to reklamovat nebo jak

[Mex]

Ano. Dneska večer se jim chystám napsat popis problému na infolinku.
Původně jsem zvažoval tam zavolat. Ale to vždy znamená se probourat přes všechny ty Aleše *) , než se člověk dostane k živému člověku.
A stejně by bylo nadstandardní štěstí natrefit na někoho, kdo by byl schopný to on-line nějak řešit.

*) Já vím, že u EGD asi neslouží Aleš. Aleš je zaměstnaný u Innogy.
Ale protože se mi to líbí, tak všem těm plechovým asistentům říkám Aleš.

[Valdano]

Ano. Dneska večer se jim chystám napsat popis problému na infolinku.

Pokud jste jim už nenapsal tak doporučuji s tím ještě počkat do doby až bude vyúčtování. Pokud to ve vyúčtování bude zahrnuto a v databázi to stále nebude tak je evidentní, že pro vyúčtování používají jiná data než vidíte vy v databázi.

[Mex]

Zjistil jsem, že jako součást prvního paketu každého dne (tedy v čase 00:00) elektroměr pošle ještě před vlastním datovým paketem nějaká dodatečná data o délce 72 byte.
Jejich popis jsem (zatím) nikde nenašel.

EDIT: Opravuju se, už jsem něco o těch datech našel.
Mělo by to obsahovat stavy sumárních počítadel a možná ještě něco navíc.
Ale realita se slabší - je tam v podstatě 4x zopakovaná sekvence stejných byte.
Jen se pro každé opakování zvedne číslo počítadla.
Takže se z toho dá odvodit akorát to, kolik dnů elektroměr běží (to číslo děleno 4).
Takže v praxi k ničemu, zahodit.
Každopádně je třeba na to při zpracování příchozích paketů myslet.

***

Varování přišlo pozdě, před hodinou jsem jim to poslal.
Včetně dotazu, co všechno z elektroměru dostávají. Jestli jenom 1/4-hodinová data, nebo i stavy sumárních počítadel.
Uvidíme, co odpoví. Bylo u nich zvykem, že reagovali na všechno velmi rychle.

[Mex]

Ten "standard" komunikace chytrých elektroměrů je fakt bezva.
U každého distributora jinak, i u jednoho distributora pak ještě u každého elektroměru jinak.
Přitom všechny musí poskytovat stejné informace, takže k takové roztříštěnosti není žádný objektivní důvod.

Zlaté EGD, které tam píše, že to mají stejně pro snad všechny jim dodávané elektroměry.
Ale už stejný elektroměr XT211 od EGD a od ČEZd to mají jinak.

[Valdano]

V rámci protokolu DLMS/COSEM musí standardní data odpovídat mezinárodní normě, avšak norma umožňuje a definuje prostor pro specifické kódy výrobců nebo distributorů, takže se kódy u elektroměrů od různých distributorů mohou v detailech lišit. Pravidla pro používání OBIS kódů (Object Identification System) podle standardu IEC 62056-61 se dělí na dvě hlavní oblastí.

1. Standardní (povinné) OBIS kódy
Základní veličiny jsou pevně dané normou a musí být stejné u všech výrobců, aby byla zajištěna stoprocentní interoperabilita mezi elektroměrem a nadřazeným systémem nadřazeným systémem.

Standardní kódy:
1-0:1.7.0 – Aktuální činný příkon
1-0:1.8.0 – Celková činná odebraná energie
1-0:1.8.1 – Činná odebraná energie v Tarifu 1 (VT)
1-0:1.8.2 – Činná odebraná energie v Tarifu 2 (NT)
1-0:2.7.0 - Aktuální dodávka do sítě
1-0:2.8.0 – Celková dodávka do sítě

2. Nestandardní (specifické) OBIS kódy
Norma explicitně počítá s tím, že elektroměry mohou mít pokročilé funkce, které mezinárodní standard nepopisuje. Pro tyto účely definuje rezervované rozsahy pro specifické použití (tzv. Manufacturer-specific nebo Country-specific rozsahy).

Kódy se mohou lišit v těchto případech:
- Hodnoty ve skupině C nebo D: Určité číselné řady (např. 128 až 254) jsou v normě vyhrazeny pro specifické registry výrobce.
- Interní diagnostika a události: Logování specifických chyb, stavů interního FW, parametrů kvality sítě nad rámec normy nebo informací o manipulaci.
- Požadavky lokálního distributora: Národní energetické autority nebo velcí distributoři (v ČR např. ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce) si v rámci svých výběrových řízení definují tzv. Companion Specifications. Výrobce pak musí do elektroměru implementovat specifické OBIS kódy pro přenos dat, která vyžaduje konkrétní trh (např. specifické chování HDO nebo profily zatížení).

Shrnutí
Pokud budete vyčítat běžné registry (spotřeba, napětí, proud, výkon), kódy musí být vždy stejné podle normy. Pokud se zaměříte na pokročilou diagnostiku, nastavení komunikace nebo specifické vnitřní funkce konkrétní značky (např. Landis+Gyr, ZPA atd.), kódy se budou lišit.

Další informace viz odkaz.

[Mex]

Teorie pěkná, ale praxe je (jak už to tak často bývá) značně odlišná.
Třeba EGD posílá v balíku dat celé OBIS kódy.
https://www.egd.cz/sites/default/files/ ... _rs485.pdf

Naproti tomu PRE posílá jenom číselné hodnoty, a k jakému kódu to patří je dáno pořadím ve zprávě. Takže úplně jiný přístup k problému, a jeho SW zpracování musí být úplně jiné.
https://www.novemereni.cz/pdf/HAN%20-%2 ... NAHLED.pdf
Další elektroměr od PRE je posílá na jiné přenosové rychlosti (2400bps, na rozdíl od ostatních na 9600bps) a ještě je balí do HDLC rámců.
Takže opět naprosto jiný způsob zpracování.
https://www.novemereni.cz/pdf/HAN%20-%2 ... NAHLED.pdf

Jak je to u ČEZd z toho jejich popisu není úplně zřejmé. Jistě by se to dalo někde vykoukat, ale už tím nechci pálit čas.
Tím, jak je to každý pes jiná ves, nemá smysl abych se snažil udělat nějaký univerzální systém. Takže pro sebe si to nechám jak to je, jen pro EGD.

[Valdano]

Odkazované dokumenty od PRE Distribuce uvádí, že zprávy jsou zakódovány v souladu se standardem DLMS/COSEM a bohužel mají pravdu. Je to vina tvůrců standardu DLMS/COSEM, který dovoluje tyto extrémní rozdíly. Jediné co lze konstatovat je to, že DLMS/COSEM není jednotný aplikační protokol s pevným přenosovým standardem, ale extrémně flexibilní metastandard, který umožňuje zbytečně velkou flexibilitu což v podstatě přináší to na co narážíte aneb každý distributor si to dělá po svém a dokonce i u téhož distributora jsou rozdíly u různých typů elektroměrů. Bohužel je to skoro jako by ani žádný standard DLMS/COSEM neexistoval.

Do jisté míry je to i vina státu konkrétně MPO a ERÚ, protože pro elektroměry nebyl definován povinný národní profil (Companion Specification) jehož vznik standard DLMS/COSEM umožňuje právě za účelem jednotného formátu dat chytrých elektroměrů v rámci národních sítí. Aby DLMS/COSEM fungoval v praxi jednotně, alespoň na národní úrovni, musí nad ním být tzv. Companion Specification tedy závazný předpis, který zakáže všechny volitelné odchylky a určí pro národní síť striktní pravidla například v tom smyslu, že všechny elektroměry v dané zemi budou posílat zprávy přes DLMS Wrapper na 9600 bps každých 60 sekund se stejným seznamem OBIS kódů.

V Holandsku takto vznikl profil DSMR (Dutch Smart Meter Reader), v Rakousku profil IDIS. Tyto národní profily byly vytvořeny s jediným hlavním cílem, a to nejednotnost zcela eliminovat a garantovat stoprocentní interoperabilitu, a to jak z hlediska formátu dat tak i komunikačních parametrů jako je rychlost atd. V Česku však národní jednotná specifikace pro zákaznické rozhraní HAN takto nikdy definována nebyla a bylo to ponecháno na rozhodnutí distribučních společností, které nakupovaly elektroměry od různých výrobců v různých časových obdobích. Výrobci elektroměrů tak dodávají svým odběratelům (distributorům) v Česku to, co mají zrovna v produkci nebo co vzešlo z konkrétního tendru, což vede k fragmentaci na straně zákaznického rozhraní HAN, a to vede k současné roztříštěnosti.

Člověka napadne, že by se formát dal jednoduše sjednotit aktualizací firmware elektroměrů, ale to naráží v praxi hned na několik překážek.

1. V Česku chybí národní profil takový jako existuje v Nizozemsku nebo Rakousku, který by k tomu distributory donutil.

2. Elektroměr je stanovené měřidlo podléhající evropské směrnici MID (2014/32/EU) a Zákonu o metrologii. Jakýkoli zásah do firmware (i do komunikační části) vyžaduje náročné re-certifikační procesy. Distributoři se tedy plošným aktualizacím firmware vyhýbají, pokud neřeší kritickou bezpečnostní nebo měřicí chybu.

3. Distributoři musí nakupovat elektroměry v otevřených výběrových řízeních. Pokud by stát předepsal extrémně detailní a specifický formát zpráv (který podporuje např. jen jeden výrobce), zakázka by byla napadnutelná pro diskriminaci ostatních dodavatelů.

4. Elektroměry Landis+Gyr, Sagemcom, ZPA Trutnov nebo Kaifa mají odlišné čipové sady, paměťové možnosti a architekturu. Některé starší čipy v elektroměrech fyzicky nezvládají vyšší komunikační rychlosti (9600) nebo odlišný typ rámcování (HDLC vs. Wrapper).

Jaká je perspektiva do budoucna?

Provozovatelé distribučních soustav postupně sjednocují nově nakupované generace elektroměrů, kde se čím dál více prosazuje profil založený na rozhraní P1/DLMS Push Wrapper při 9600 bps (případně modifikace holandského standardu DSMR).

U již nainstalovaných zařízení (jako je Landis+Gyr E450 u PRE s HDLC a 2400 bps) však tento stav zůstane až do konce jejich životnosti nebo certifikačního cyklu (obvykle 12 až 15 let). Integrační vrstvy na straně uživatele (Home Assistant, energoměry atd.) se tak musejí přizpůsobit existující variabilitě.