Měřák vnitřní impedance LiFePo4

[kybos]

Myslím že nemáš pravdu:Uvedl jsem to jak příklad a úbytek 0,2V na jednom článku by znenalo, že jsou články špatné. Vnitřní odpor opravdu nejlépe změříme skutečným zatížením. Klidně v celé sadě a jde to celkem dobře.
Mě přesně měří proud JKBMS a potom stačí voltmetr a při nasimulovanem odběru změřit úbytky napětí a dopočítat.

Jeden z podstatných problémů, který takové DC měření velmi malého napětí může významným způsobem zkreslit jsou elektrochemické potenciály na styku dvou různých kovů. Proto YR1035 měří odpor pomocí střídavého proudu, kde se tyto chyby neuplatní. Měření pomocí AC proudu také eliminuje offsety měřicích zesilovačů, které jsou pro měření velmi malých napětí zapotřebí. Nehledě ke skutečnosti, že vnitřní odpor článku baterie není konstantní hodnota ale mění se se stavem SOC, zatěžovacím proudem, teplotou a dalšími veličinami. Pro porovnání vnitřních odporů jednotlivých článků je tedy vhodné je měřit za pokud možno stejných podmínek (SOC, proud, teplota...). Pro ty, kteří by chtěli vědět přesnější hodnotu vnitřního odporu je vhodné si měřič před měřením ověřit nebo zkalibrovat nejlépe odporem o přesné a známé hodnotě, které je blízká předpokládané hodnotě vnitřního odporu článku. Já to dělám pomocí bočníku 150 A/ 60 mV 0,5 %, tedy 400 mikroohmů.

[Kostěj]

Od té doby, co mám v grafaně napětí každého článku, tak to neřeším. Jen se občas mrknu do grafu, najdu skok v odběru 4kW (trouba+rychlovarka) a podívám se na skoky napětí na každém článku - aby byly plus mínus stejné. Už jsem jeden odfláknutý spoj díky tomu odhalil a dotahoval.

[Franta2776]

Myslím že nemáš pravdu:Uvedl jsem to jak příklad a úbytek 0,2V na jednom článku by znenalo, že jsou články špatné. Vnitřní odpor opravdu nejlépe změříme skutečným zatížením. Klidně v celé sadě a jde to celkem dobře.
Mě přesně měří proud JKBMS a potom stačí voltmetr a při nasimulovanem odběru změřit úbytky napětí a dopočítat.

Jeden z podstatných problémů, který takové DC měření velmi malého napětí může významným způsobem zkreslit jsou elektrochemické potenciály na styku dvou různých kovů. Proto YR1035 měří odpor pomocí střídavého proudu, kde se tyto chyby neuplatní. Měření pomocí AC proudu také eliminuje offsety měřicích zesilovačů, které jsou pro měření velmi malých napětí zapotřebí. Nehledě ke skutečnosti, že vnitřní odpor článku baterie není konstantní hodnota ale mění se se stavem SOC, zatěžovacím proudem, teplotou a dalšími veličinami. Pro porovnání vnitřních odporů jednotlivých článků je tedy vhodné je měřit za pokud možno stejných podmínek (SOC, proud, teplota...). Pro ty, kteří by chtěli vědět přesnější hodnotu vnitřního odporu je vhodné si měřič před měřením ověřit nebo zkalibrovat nejlépe odporem o přesné a známé hodnotě, které je blízká předpokládané hodnotě vnitřního odporu článku. Já to dělám pomocí bočníku 150 A/ 60 mV 0,5 %, tedy 400 mikroohmů.

Rva by to mohl vyzkoušet a porovnat s měřákem. Co mě spíš trápilo bylo povrchové napětí na elektrodách. Nejdřív jsem baterii mírně zatížit potom chvili počkat a potom zatížil pořádně a udělat měření.Samozřejmě u nabité baterie při vybité vnitřní odpor stoupá.
Ony se ty podmínky měření dají hodně ošidit podle podmínek.

[kybos]

Pokud provádíš měření vnitřního odporu článků na LiFePO (jedna elektroda hliník a druhá měď) stejnosměrně, pak se zkus podívat na rozdíl mezi elektrochemickým potenciálem mědi a hliníku a pokud měříš hodnoty DC napětí v řádu 20 mV, můžeš být o dva řády utopený v chybovém napětí. Podle mého názoru nemá smysl provádět takové měření stejnosměrně, pokud požaduji relevantní výsledky.

[Franta2776]

Ono se při DC měření s tím musí počítat, zas ty naměřené DC hodnoty jsou realistějśi a pokud nechceme laboratorní výsledky, tak pro nás amatéry jsou dostateçné Viz: AI:
Při odběru 100 A z článku LiFePO4 o kapacitě 280 Ah jde o proudový odběr přibližně 0,36 C (100 A / 280 Ah). Jedná se o mírné až střední zatížení, při kterém je pokles napětí (tzv. voltage sag) primárně dán vnitřním odporem samotného článku (R_{int}) a odporem přechodových spojů.
Obvyklý pokles napětí se pohybuje v rozmezí 15 až 40 mV na jeden článek (0,015–0,040 V), což závisí na následujících faktorech:
Hlavní faktory ovlivňující velikost poklesu
* Vnitřní odpor článku (R_{int}):
* Nové, kvalitní články 280 Ah (např. EVE LF280K) mají vnitřní odpor střídavým měřením (AC 1 kHz) kolem 0,17 až 0,22 mΩ.
* Stejnosměrný odpor (DC IR) při reálném zatížení bývá o něco vyšší, typicky 0,25 až 0,35 mΩ.
* Podle Ohmova zákona (U = I \cdot R) činí pokles na samotné chemii při R_{DC} = 0,3\text{ m}\Omega:

* Teplota článku:
* Při 25 °C: Pokles bývá nejnižší, typicky kolem 20–30 mV.
* Při 10 °C a méně: Vnitřní odpor chemie výrazně roste. Pokles napětí při 100 A může snadno dosáhnout 50–80 mV na článek.
* Stav nabití (SoC):
* Uprostřed křivky (30 % – 80 % SoC): Napětí je velmi stabilní a pokles je minimální a lineární.
* Blízko vybití (< 10 % SoC) nebo plného nabití (> 90 % SoC): Vnitřní odpor roste a pokles napětí při zátěži je výrazně větší.
* Odpor přechodů a busbarů:
* Hliníkové či měděné propojky (busbary) a kvalita jejich utažení/čistoty přidávají další odpor. Pokud je na spoji odpor např. 0,1 mΩ, připočítává to dalších 10 mV poklesu na spoji.
Pokles na celém bateriovém packu (příklad 16S / 48V system)
Pokud je zátěž 100 A odebírána z typického 16S packu (51,2 V / 14,3 kWh):
* Pokles na článcích: 16 \times 30\text{ mV} = 0,48\text{ V}
* Pokles na kabeláži, BMS a pojistce: Běžně dalších 0,2–0,4 V (dle průřezu a délky vodičů).
* Celkový pokles na svorkách měniče: Při 100 A činí celkový pokles celé baterie typicky 0,6 V až 0,9 V.

[Franta2776]

Tady je odkaz AC měření má sloužit k rychlému třídění článků a DC pro skutečný provoz. Za mě pro nás je DC správně. Popis dole v odkazu.
https://share.gemini.google/D1SnXGSicnkF

[glottis]

kdzy to rika geminy flash tak to musi byt pravda

[Franta2776]

Jj to je něco jako maskovaný americký sputnikjinak tam je popsany rozdíl nameřených výsledků. Toho co tvrdí Kybos.