Měřák vnitřní impedance LiFePo4

[kybos]

Myslím že nemáš pravdu:Uvedl jsem to jak příklad a úbytek 0,2V na jednom článku by znenalo, že jsou články špatné. Vnitřní odpor opravdu nejlépe změříme skutečným zatížením. Klidně v celé sadě a jde to celkem dobře.
Mě přesně měří proud JKBMS a potom stačí voltmetr a při nasimulovanem odběru změřit úbytky napětí a dopočítat.

Jeden z podstatných problémů, který takové DC měření velmi malého napětí může významným způsobem zkreslit jsou elektrochemické potenciály na styku dvou různých kovů. Proto YR1035 měří odpor pomocí střídavého proudu, kde se tyto chyby neuplatní. Měření pomocí AC proudu také eliminuje offsety měřicích zesilovačů, které jsou pro měření velmi malých napětí zapotřebí. Nehledě ke skutečnosti, že vnitřní odpor článku baterie není konstantní hodnota ale mění se se stavem SOC, zatěžovacím proudem, teplotou a dalšími veličinami. Pro porovnání vnitřních odporů jednotlivých článků je tedy vhodné je měřit za pokud možno stejných podmínek (SOC, proud, teplota...). Pro ty, kteří by chtěli vědět přesnější hodnotu vnitřního odporu je vhodné si měřič před měřením ověřit nebo zkalibrovat nejlépe odporem o přesné a známé hodnotě, které je blízká předpokládané hodnotě vnitřního odporu článku. Já to dělám pomocí bočníku 150 A/ 60 mV 0,5 %, tedy 400 mikroohmů.

[Kostěj]

Od té doby, co mám v grafaně napětí každého článku, tak to neřeším. Jen se občas mrknu do grafu, najdu skok v odběru 4kW (trouba+rychlovarka) a podívám se na skoky napětí na každém článku - aby byly plus mínus stejné. Už jsem jeden odfláknutý spoj díky tomu odhalil a dotahoval.

[Franta2776]

Myslím že nemáš pravdu:Uvedl jsem to jak příklad a úbytek 0,2V na jednom článku by znenalo, že jsou články špatné. Vnitřní odpor opravdu nejlépe změříme skutečným zatížením. Klidně v celé sadě a jde to celkem dobře.
Mě přesně měří proud JKBMS a potom stačí voltmetr a při nasimulovanem odběru změřit úbytky napětí a dopočítat.

Jeden z podstatných problémů, který takové DC měření velmi malého napětí může významným způsobem zkreslit jsou elektrochemické potenciály na styku dvou různých kovů. Proto YR1035 měří odpor pomocí střídavého proudu, kde se tyto chyby neuplatní. Měření pomocí AC proudu také eliminuje offsety měřicích zesilovačů, které jsou pro měření velmi malých napětí zapotřebí. Nehledě ke skutečnosti, že vnitřní odpor článku baterie není konstantní hodnota ale mění se se stavem SOC, zatěžovacím proudem, teplotou a dalšími veličinami. Pro porovnání vnitřních odporů jednotlivých článků je tedy vhodné je měřit za pokud možno stejných podmínek (SOC, proud, teplota...). Pro ty, kteří by chtěli vědět přesnější hodnotu vnitřního odporu je vhodné si měřič před měřením ověřit nebo zkalibrovat nejlépe odporem o přesné a známé hodnotě, které je blízká předpokládané hodnotě vnitřního odporu článku. Já to dělám pomocí bočníku 150 A/ 60 mV 0,5 %, tedy 400 mikroohmů.

Rva by to mohl vyzkoušet a porovnat s měřákem. Co mě spíš trápilo bylo povrchové napětí na elektrodách. Nejdřív jsem baterii mírně zatížit potom chvili počkat a potom zatížil pořádně a udělat měření.Samozřejmě u nabité baterie při vybité vnitřní odpor stoupá.
Ony se ty podmínky měření dají hodně ošidit podle podmínek.

[kybos]

Pokud provádíš měření vnitřního odporu článků na LiFePO (jedna elektroda hliník a druhá měď) stejnosměrně, pak se zkus podívat na rozdíl mezi elektrochemickým potenciálem mědi a hliníku a pokud měříš hodnoty DC napětí v řádu 20 mV, můžeš být o dva řády utopený v chybovém napětí. Podle mého názoru nemá smysl provádět takové měření stejnosměrně, pokud požaduji relevantní výsledky.