Výměna elektroměru za 4Q

[Valdano]

Jen na doplnění informace k HAN rozhraní. EG-D uvádí ve stručném popisu tohoto rozhraní, že na dvouvodičové sběrnice RS485 s protokolem DLMS/COSEM je primárně aktivní jednosměrná komunikace z elektroměru směrem k zákazníkovi a četnost předávání dat je 1x za 60 sec. To znamená, že není potřeba na port vysílat žádné požadavky a stačí jen číst data, protože elektroměr sám jednou za minutu posílá data na port. Ostatně podobný režim byl u některých elektroměrů aktivní i na optickém rozhraní a zde tedy tento režim převzali i pro rozhraní na HAN portu.

K propojení např. ESP32 na HAN port doporučuji použít převodník TTL/RS485 s galvanickým oddělením jako je např. tento.

[Mex]

Naopak. Použil bych klidně ten nejlevnější a nejobyčejnější neoddělený.
Když výrobci elektroměrů přešli z bezkontaktního na kontaktní připojení, tak to snad mají ošéfované a oddělení si zajistí sami.

[kodl69]

pokud komunikace nemá 20m, a esp +převodník je napájen z galvanicky oddělenýho zdroje, a další dráty nikam nevedou, není potřeba žádný další zbytečný galvanický oddělení.

[Valdano]

Teď už jen zbývá, aby se do toho konečně někdo pustil a čtení dat přes HAN port zrealizoval.

[Mex]

pokud komunikace nemá 20m, a esp +převodník je napájen z galvanicky oddělenýho zdroje, a další dráty nikam nevedou, není potřeba žádný další zbytečný galvanický oddělení.

Co furt lidi mají na tom galvanickém oddělování?
Proč bych měl mít ESP a převodník napájený galvanicky odděleným zdrojem?

Já jsem naopak velkým příznivcem toho nic zbytečně neoddělovat a nenechat to plavat na nějaké neurčité úrovni, ale naopak mít všechno pěkně posazené na jednotném potenciálu PE.
Takže bych si klidně do stolního PC (které je celé uzemněné, na rozdíl třeba od noťase) strčil neoddělený nejlevnější převodník USB/RS485 a musí to fungovat.

GND v tom elektroměru je buď galvanicky oddělená, pak je jedno na jakém potenciálu jsem já.
Nebo nebude galvanicky oddělená (o čemž pochybuju, ale budiž), a v tom případě bude stejně jako moje PC jeho GND posazená na potenciálu PE.

Takže to v obou případech bude fungovat hladce.
A ať to klidně nemá 20m, ale třeba 100m.
Můj komunikační "rekord" je 1100m, a to ještě na hodně vysoké rychlosti a v hodně zarušeném prostředí na seřazovacím nádraží s elektrickou trakcí.

[glottis]

jo no... jednou mě takhle hraní s arduinem na neizolovaném FTDI stálo 6000 za nový motherboard. Od té doby vše izolované.

[kodl69]

ale to mělo víc než jeden přívod, je to tak? Když budu esp napájet zdrojem třídy II, tak mám galvanický oddělení. Připojím jediný kabel k elektroměru, a všechno izoluji, a není co řešit.
P.S: včera jsem díky sitonu napájenému z uzemněného zdroje přišel o 100MHz sondu k osciloskopu. Osciloskop to snad dal. A to hned vedle ležela diferenciální sonda do 1.5kV...
to mex: jeden PEN vodič... V nejmenované instalaci co znám, tečou PE vodiči proudy řádu jednotek, místy i desítek A. Stačí blízkost elektrické trakce a když projíždí vlak, možná by bylo dost elektriky i na rozsvícení nějaké slabší LED žárovky přes proudový trafo... Tj ten "jeden potenciál" závisí poměrně hodně na dokonalé spojitosti PEN vodiče, a na to bych po letech praxe nevsadil ani 5let starý pracovní boty. No a nejsilnější zážitek bylo spojení dvou PEN vodičů, kdy došlo i k nějakým obloukovým projevům. AYKY4x35, každej z jiné trafačky, a mezi PEN bylo cca 16V naprázdno a teklo tam 20A...

[Mex]

Tak u elektroměru asi nebude PEN nějak blbě, řekl bych.
A i kdybys měl mezi různými PE těch 16V, tak se ještě do použitelného rozsahu RS485 možná vejdeš.
Jak u kterého driveru, některé zvládají větší rozdíl, některé menší.

Nevím, jak to děláte vy ostatní.
Ale když bych našel mezi různými PE nějaký potenciálový rozdíl, tak především budu řešit tohle.
V té chvíli by nějaké čtení dat z elektroměru bylo až jako další krok, až ty důležitější věci budou opravené.
Sjednotit zemní potenciál (v zapojení, kde má být sjednocení) je podle vždy to první, co řeším.
Pokud toto neplatí, tak pak nemá smysl někde něco dalšího měřit, když není jasná úroveň země.

Takže při nějakém vývoji nebo opravě si vždy napřed propojím země.
Bezpečně. Nespoléhám na to, že se to někde propojí přes USB nebo něco podobného.
A proto taky jsem vždy vášnivým odpůrcem přepínání vztažné země. Nejen PE, ale i N.
Psal jsem to tady možná ve více postech než kdokoli jiný.

[kodl69]

Já taky, ale různé poruchové jevy a kteréni s nima spojení jsou jiného názoru A jestli chceš několik hrůzostrašných historek z praxe, kde by tvoje teorie neměla šanci, tak klidně můžu. Množství větší než malé. Asi nejstrašidelnější je ochrana fázováním na nádobu boileru, který byl jinak uložen celkem izolovaně... No a dalšíí věc jsou vyšší harmonické a úbytky na PEN vodiči, v průmyslu celkem běžná věc. V laboratoři asi ne.

[Mex]

Ale já nejsem archeolog. Takže nepíšu klínovým písmem, ani nepoužívám 2/4-drátovou instalaci, ale 3/5-drátovou. A tam je PE prostě PE. A definuje zemní potenciál.
Jestli po N valí nějaké 3. harmonické a kvůli vysokým proudům jsou tam úbytky jako kráva - no tak ať jsou.

Já ty moderní vynálezy jako samostatný chránič na každém okruhu, povinné chrániče typu B nebo omezeni na 120V považuju za pitomost.
A pokud je dodržuju, tak jen z donucení, protože musím. Rozhodně ne proto, že bych v jejich prospěšnost věřil.

Ale naproti tomu 3/5-vodičou elektroinstalaci a proudový chránič jako takový považuju za skvělé vynálezy, které k bezpečnosti a dobrým vlastnostem instalace opravdu výrazně přispívají.
Takže samostatné PE je můj kamarád. A PEN ve vnitřní instalaci objektu přenechávám jen archeologům a historikům.

[unicast]

Fázováním ochráněný bojler zase určitě déle odolá například nájezdům sběračů kovů ve vyloučených lokalitách. Bych tu myšlenku úplně nezavrhoval