3,96kWp Brno

[abrams]

Zdravím ,

a teď konečně slíbené fotky ... .

Lepší foto střední části

4 x CellLog , jeden PowerLog a hafo nouzových odpojovačů k BMS

Horní CellLogy (primární a záložní) hlídají prvních osm článků a dolní druhých osm článků . Zatím můžou jen odpojit měnič pokud některý článek padne pod 2,80V . Brzy toho budou moci víc . PowerLog jede jenom na 26V protože 52V by jej zabilo stejně jako toho předešlého ... no jo , chvíli fungoval , pak syčení rána a byl v pánu .

Svorkovnice plus pólu

Svorkovnice mínus pólu

(Lahůdka) Odpojovač DC vstupu měniče s elektrickým schazovačem

Za tohle asi dostanu , co ? Ale funguje ... jestli i při (nedej bože) havárii to nevím , snad nebude třeba . Je tam hlavně pro pohodlné odpojení DC od měniče když se v něm nebo kolem něj vrtám . Schazovač bude napojen na ochranu aku a použit bude až když vše předtím selže .

Rozvaděč

Horní řada je DC z FV panelů , z prava do leva - plus druhé sudé řady , plus druhé liché řady , plus první sudé řady , plus první liché řady , společný plus pól , další schazovač (selže-li regl nebo při bouřce jím dákově odpojím FV panely od reglu) a společný mínus pól . Dolní řada je celkem jasná , né ? El.měr. je novej (00000,0) , s číselníkem pohne každých 10Wh .

Držák reulátoru

Protože "málo" místa .

Elektronům zdar

[brumlaj]

nádnerný, ale asi budeš muset balancovat. Tipnul bych si, že se Ti články rozjedou. ten jeden článek na vyplnění místa bude mít jiné cyklování, než zbytek sekce. Ale baterie je to jako na vojně (obrazně)

[abrams]

nádnerný, ale asi budeš muset balancovat. Tipnul bych si, že se Ti články rozjedou. ten jeden článek na vyplnění místa bude mít jiné cyklování, než zbytek sekce. Ale baterie je to jako na vojně (obrazně)

Zdravím ,

jo , balancování bude potřeba ... když byly zapojený na 26V tak si nějak sedly a fungovaly bez problémů . Jenže teď sou spřeházený na 52V takže docela maglajs (kolem +/- 0,08V) .

Elektronům zdar

[mopadzi]

Jaky budeš mít tedy balancer? Já plánuji pro 16 článků aktivní balancer řízený PLC. Budu měřit napětí každého článku pomocí multiplexeru. každých 20ms PLC vyhodnotí napětí a bude nastavovat PWM výstupy pro výkonové členy balancerů. Ale ještě je nemám vymyšlené. (opticky oddělené IRF s pořádným odporem na chladiči)

[tomas]

Mne zaujal ten kapacitní balancér:
http://shop.mypower.cz/kapacitn-balanc- ... yFc4lRuMmI
Nemaří energii nabitých článků v odporech, ale předává ji těm méně nabitým.

[abrams]

Zdravím ,

já pudu třetí cestou .
1. nejrozšířenější je srážecí rezistor mařící energii ,
2. dost složitý je výše zmíněný kapacitní "přečerpávající" energii z nabitějšího článku do vybitějšího ,
3. tak nějak uprostřed je nabíjecí systém - funguje opačně jak 1. typ - z externího zdroje dobíjí vybitější články dokud jejich napětí nedožene nejnabitější .

Plánuju na každý článek DC-DC měnič s řídícím modulem s LCD pro nastavení limitní hodnoty napětí . Součástky už mám ... zbývá vypálit dvou-stranej plošňák (můj první dvou-stranej v životě ) a poté to všechno splácat dohromady a doufat že to bude fungovat ... (proto ta řada odpojovačů (jističů) pod krabicí s CellLogy) .

Elektronům zdar

[střídač]

Mne zaujal

Na obrázku jsou vidět káblíčky.

Pokud čtu SSR relé a 250A, je něco evidentně špatně. Minimálně tepelné ztráty.

I možnost nabíjení neomezeně 40A baterky, taky není povzbuzující.

Název "Kapacitní balancér" je takový, no zajímavý.

Působí to na mne jako že mne má prodejce za pořádnýho hejla až pitomce.

[mypower.cz]

Název "Kapacitní balancér" je takový, no zajímavý.
Působí to na mne jako že mne má prodejce za pořádnýho hejla až pitomce.

Principielne na prenosu naboje nevidim nic hejloviteho, jen je to pravda technicky komplikovanejsi, protoze musime nabit kondik a vybit ho jinde, nicmene takhle jednoduse nevyuzivame plnou kapacitu kondiku, nebo musime napeti znasobit zmenou zapojeni vice kondenzatoru (cele zarizeni zkomplikovat) a zkratka spalit to v odporu je technicky jednodussi.

[abrams]

Název "Kapacitní balancér" je takový, no zajímavý.
Působí to na mne jako že mne má prodejce za pořádnýho hejla až pitomce.

Principielne na prenosu naboje nevidim nic hejloviteho, jen je to pravda technicky komplikovanejsi, protoze musime nabit kondik a vybit ho jinde, nicmene takhle jednoduse nevyuzivame plnou kapacitu kondiku, nebo musime napeti znasobit zmenou zapojeni vice kondenzatoru (cele zarizeni zkomplikovat) a zkratka spalit to v odporu je technicky jednodussi.

Zdravím ,

joooo , kondíky sem zkoušel ... osm kondíků 4.700mikroF 6,3V + osm relátek 2x přepínacích + 3Hz oscilátor . Efekt nula nula prd jen to dělalo kravál . Ovšem , byl to amatérský pokus sic v principu funkčtní ale v reálu ee .

Jen doplním , mnou zamýšlené DC-DC měniče budou mít 2A při 3,2 až 3,8V (nastavitelné trimrem) .

Elektronům zdar

[jose]

Název "Kapacitní balancér" je takový, no zajímavý.
Působí to na mne jako že mne má prodejce za pořádnýho hejla až pitomce.

Principielne na prenosu naboje nevidim nic hejloviteho, jen je to pravda technicky komplikovanejsi, protoze musime nabit kondik a vybit ho jinde, nicmene takhle jednoduse nevyuzivame plnou kapacitu kondiku, nebo musime napeti znasobit zmenou zapojeni vice kondenzatoru (cele zarizeni zkomplikovat) a zkratka spalit to v odporu je technicky jednodussi.

Podobně by to šlo udělat s vf transformátorem, kde by se využila podstatná část energie, ale stále je to technicky složité.

[střídač]

Principielne na prenosu naboje nevidim nic hejloviteho

Ne principu není nikdy nic špatného. Jen nevidím onen kondenzátor jenž by byl schopen zajistit "přenášení" náboje v hodnotě 16x1A při rozdílu napětí, a odhaduji, 0,1V . Toto mi přijde již dost za čárou i značné hejlovitosti.

Ale jo, nabídka je nabídka.

[kybos]

Pravděpodobně zde půjde o balancér, který balancuje ampérhodinovou kapacitu článků, nikoliv o balancér přenášející naboje z jednoho článku do druhého pomocí kapacitoru.

[střídač]

Pravděpodobně zde půjde o balancér, který balancuje ampérhodinovou kapacitu článků

Toto je dosti náročné. Musím zjistit počáteční stav a pak měřit náboj a čas. Je to jak s kýblem vody, přírůstky a úbytky se měří velmi obtížně (nepřesně). Dobře zjistím až když je kýbl plnej. A jak zjistí skutečnou kapacitu jednotlivých článků. To bych je musel nejdříve změřit a porovnávat s nejslabším. Některé pak nedobiju.
Nakonec přejde stejně okamžik zjistím-li že se rozcházím, a jak to vyrovnat.

Ne, né, zůstanu u Occamovy břitvy (Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.) Nejméně komplikované vysvětlení je: Kapacitní balancér je móc pěknej, nóbl marketingově znějící název. To se bude dobře prodávat. Ono tomu odpovídá i ta cena.

[brumlaj]

Nemaří energii nabitých článků v odporech, ale předává ji těm méně nabitým.

zajímalo by mne s jakou reálnou účinností. Za cenu tohoto balanceru mohu klidně pálit energii dvou panelů v odporech.....

[tomas]

To ano, pokud ty odpory budou v bojleru ohřívat vodu tak to bude super.
Cena je relativní
http://www.evassemble.com/index.php?mai ... cts_id=214
http://www.evassemble.com/index.php?mai ... ucts_id=44

Hledám k tomu nějakou dokumentaci s popisem svorek, funkce atd.. Něco málo je zde:
http://www.evassemble.com/pdf/BMS/EVC%2 ... %20BMS.pdf

Podle mne tam není kapacitní přenos energie (přes kondenzátor) ale jsou tam DC/DC měniče mezi články. Něco podobného co dělá abrams. Už jsem na to na netu narazil, ale teď to nemůžu najít.

[tomas]

Zdravím ,

já pudu třetí cestou .
1. nejrozšířenější je srážecí rezistor mařící energii ,
2. dost složitý je výše zmíněný kapacitní "přečerpávající" energii z nabitějšího článku do vybitějšího ,
3. tak nějak uprostřed je nabíjecí systém - funguje opačně jak 1. typ - z externího zdroje dobíjí vybitější články dokud jejich napětí nedožene nejnabitější .

Plánuju na každý článek DC-DC měnič s řídícím modulem s LCD pro nastavení limitní hodnoty napětí . Součástky už mám ... zbývá vypálit dvou-stranej plošňák (můj první dvou-stranej v životě ) a poté to všechno splácat dohromady a doufat že to bude fungovat ... (proto ta řada odpojovačů (jističů) pod krabicí s CellLogy) .

Elektronům zdar

To je zajímavé. Ale myslím že varianta 2. kdy se slabšímu článku dodává energie ze silnějšího bude o něco rychlejší a efektivnější. Přece jenom se tímto k cílovému výsledku přibližujeme ze dvou stran.

[PavelR]

Ve verzi 2 a 3 vidim prilis mnoho soucastek menicu a kdoviceho, prilis mnoho moznosti k selhani cehokoliv.

Co pouzit verzi 1 ale pridat do bojleru jednu jimku na suche teleso navic a do ni umistit odpory? Sice by tam padly asi pekne metry kabelu ale myslim ze by to bylo uplne nejjednoduzsi. A navic kolik % energie v tech balancerech muze pojit v nivec to nebude snad tak zly... Pokud fve prebytky chces ohrivat bojler tak se mi prvni dve varianty zdaji jako uplne sileny.

[abrams]

Zdravím ,
... Ale vzhledem k používání dřevěného kočkolitu , bude měnič plnej dřevěnýho prachu nutno vyčistit .

Zdravím ,

tak sem rozdělal ten 5kW měnič a von na mě čučí nafouklej kondík .

Chudák , měl uhnilou jednu nožičku

V haraburdí sem na 450V našel "jenom" 100uF ... snad lepší než nic či vadnej 330uF .

No , ještě že nejsou přes ty větrací škvíry moc vidět .

Elektronům zdar

[solárník]

Odhaduju, že mu mezi těma dvěma bylo dost horko (špatné chlazení, odskákal to ten nejhůř ofoukávaný). GES ani GME nemají ani vzdáleně podobný. Kdybys chtěl přesný, koukni sem, předvybral jsem ti link s přesnou hodnotou a rozhodně na 105°C:

http://cz.rs-online.com/web/c/pasivni-s ... 1&aaaExp=Y

V posledním sloupci je hodnota ESR v Ohmech, čím menší, tím lepší. Pokud chceš vsadit na jistotu, vezmi radši Panasonic a zkontroluj průměr a rozteč vývodů. My s Paňákama nahrazujeme vytekliny v základních deskách a všechny drží.

Jinak je to od pohledu dobře předpotopní konstukce a součástky. Ale co by člověk chtěl od číňanů. Zase se to líp opravuje. Ale zase při pohledu na ten vyteklý kondík jsem možná nevědomky s tím "dieselovým agregátem na bioplyn" nebyl zas tak daleko od pravdy, k náhodným výbuchům už moc nescházelo

[abrams]

Zdravím ,

Solárníku , trefil jsi to . Včerá (v neděli) sem byl na návštěvě u fundovaného odborníka , destrukci onoho kondíku taky přisuzuje špatnému chlazení . Během řeči vydoloval z hromady pokladů nějakou desku s vhodnějším kondíkem než se použil já ... před chvílí sem je přeletoval . Ještě jednou za něj díky čteš-li to tu .

To čemu a jak se kolega věnuje (a hlavně tomu rozumí) sem si vedle něj připadal jako žabař mám co dohánět .

K nedělním vrtochům počasí , nevím jaké to tu (v Brně) bylo , ale všechny panely sou na svých místech a ještě mi připravili bomba překvapení :

takhe vysoký pík jsem u mé FVE ještě neviděl .

Elektronům zdar