LIFEPO4 - nabíjení a chování v zimě

[glottis]

dobry, jak psal Tom, ted to bude veselejsi. Ono se to bude rozjizdet pravdepodobne porad, protoze ty clanky maji mozna nepatrne vetsi vnitrni odpor ale balancer to srovna mnohem rychleji nez ted.

Ono ani ted jsi to nemel zase tak moc rozjete. Balancer to dal za par hodin.

[TomHC]

Ja som to mal rozhodené o dosť viac

[Radar]

Potíž je, že čím déle se to nechá, tím déle to pak trvá, potřebné hodiny narůstají a ta baterka nedostává v každodenním reálném provozu ten prostor.
Až když to má člověk z dat vizuálně na očích, začíná hledat a učí se chápat souvislosti.
Zajímalo by mě jak jsou na tom sériové baterie, či i ty maloseriové z proměřených, přebraných a vybraných článků do packu...

[glottis]

podle me uplne stejne ale je to jen muj odhad. Treba z pylontechu dostat napeti clanku jako z nasich baterii s JK neni tak jednoduche. Treba pylontec ma i cilove napeti dost vysoko a podezrivam je z toho, ze to maj schvalne prave aby dokazali vubec ubalancovat tu baterii. maji dost slaby balancer a pri vyssim napeti jsou vys v tom kolene krivky a i slabsi proud to srovna. Ale musi to delat casteji a za tu cenu vyssiho napeti a namahani clanku. Podle me to muzou prebirat jak chtej ale vzdycky bude nejakej clanek slabsi.

[Whoat]

Spíš mě v tom kontextu vrtá hlavou, zda má smysl to tahat tak vysoko, je krásně vidět to "koleno" napětí...
Nejraději bych šel konzervativněji někam k 3,42-3,43 max a start balance kolem 3,40...

Moc se v tom nevyznám, ale intuice mi říká že:
Pro baterky bude určitě zdravější je netahat zbytečně vysoko, ovšem níž se články, kvůli rozdílným charakteristikám, nevybalancují dobře. -- Když 2 články dotáhneš k 3.45, oba budou témeř nabitý. Když to budeš balancovat před kolenem, i po srovnání napětí může být rozdíl mezi skutečným SOC článků větší.

Ideální se mi jeví je běžně limitovat před kolenem a jednou za čas je vytáhnout a vybalancovat.

EDIT: Naše baterky dneska. (balanční proud asi 150mA, takže zanedbatelný)

[TomHC]

No veď toto nemá byť denné nabíjanie, ale povedzme raz za mesiac. Mám v HA helper, ktorý si drží timestamp poslednej kalibrácie a podľa toho zase iná automatizácia zabezpečí zmenu parametrov nabíjania a zabezpečí reset soc a balancing po mesiaci

[Mex]

Mimochodem balancovat se dá jak nahoře, tak dole.
Balancování dole má navíc tu výhodu, že k tomu nepotřebuje spolupráci měniče.

[gupa]

Mám prosbu pro grafické obrázky a výstupy co sem dáváte. Jsou pěkné. Ale.

Prosím pro pochopení problematiky a podle mých dosavadních zkušeností a logiky, dodejte nebo promítněte na stejné časové základně další grafy.

- Počítanou předpokládanou kapacitu a

- zjišťované logované odběrové a dodávané (nabíjecí) proudy akumulátoru(ů).

- zjištěný provozní rozsah teplot čidly co baterie často mají a logují se - jako další graf opět v pohledu s ostatními na stejné časové ose.

Potom dodejte informace a výrobcem článku dodaná technické data - provozní teplotní rozsah a charakteristiky vztažené k teplotám dle typu chemie doporučené nabíjení a vybíjení při daných teplotách nejen v zimě ale i v létě.

Pro úplnou orientaci dodejte v grafickém ročním rozlišení ve všech křivkách podle článků aby se vědělo jak byla provozován daný v pořadí článek baterie v letním období a jaký vliv takový provoz má časti i na zimní období.

Docela by měl mít vliv i obrázek napětí a proudů a frekvencí zjištěných někde těsně za spínači nabíječů a regulátorů. Tz. jejich režimy při různých teplotách a provozních stavech. (což asni přesně nevím jak se měři)

(na něco jsem zapomněl?)

Edid: Křivka stáří baterie datum výroby a provozní počítadlo a křivka v časové jednoce dny od zapojení a případným odpojení od systému.
Edit2: Meteokřivky v dané lokalilě. Jako teploty den noc případně jiné data ve vztahu ke Slunci.

[glottis]

Mimochodem balancovat se dá jak nahoře, tak dole.
Balancování dole má navíc tu výhodu, že k tomu nepotřebuje spolupráci měniče.

To asi musíš rozvést. Pokus o vyrovnání napětí dole znamená rozjetí napětí článku nahoře. A to fakt nikdo nechce. Čemu pomůže rovnat napětí dole?

[Mex]

Pokud některé články mají vyšší kapacitu nebo jsou z jiného důvodu rozjeté, tak v nich po vybití zůstane větší náboj.
A při následném nabíjení pak zase dřív narazí na strop.
Když je dole srovnáš, měly by pak být srovnané i nahoře.
Tady je kolem balancování docela pěkná bakalářka. Myslím, že stojí za přečtení.
Pokud si správně pamatuju, tak je tam to balancování dole taky probíráno.
https://dspace.tul.cz/bitstreams/d201bf ... 9/download

[TomHC]

A teraz niečo z praxe o balancingu dolu...

[TomHC]

Mám prosbu pro grafické obrázky a výstupy co sem dáváte. Jsou pěkné. Ale.

Prosím pro pochopení problematiky a podle mých dosavadních zkušeností a logiky, dodejte nebo promítněte na stejné časové základně další grafy.

Grafy boli ukážka balancovania, nie dizertačná práca. Také dáta ti sem nikto nedá, lebo pre to čo tu riešme sú ABSOLÚTNE ZBYTOČNÉ.

[Radar]

Tady ještě jeden ranní graf. Udělal jsem ze sítě jeden nabíjecí mikrocyklus.
Přes noc standby zátěž 50-60W / vybíjení 1A.
Ráno dobití proudem cca 38A asi 15-20 min bulk, poté absorbce cca hodinu. Dobití cca 600Wh (ze SOC 96%) ze sítě + drobné dorovnání.
Už to nechám být

[glottis]

Pokud některé články mají vyšší kapacitu nebo jsou z jiného důvodu rozjeté, tak v nich po vybití zůstane větší náboj.
A při následném nabíjení pak zase dřív narazí na strop.
Když je dole srovnáš, měly by pak být srovnané i nahoře.
Tady je kolem balancování docela pěkná bakalářka. Myslím, že stojí za přečtení.
Pokud si správně pamatuju, tak je tam to balancování dole taky probíráno.
https://dspace.tul.cz/bitstreams/d201bf ... 9/download

No ale to je prave blbost v nasich pouzitich. Mam extremni baterku se 4 clanky s kapacitami: 5, 10, 15 a 20Ah. Mam je srovnane na topu. Vse nabite na 100% SOC. vybiju 5A a prvni clanek je samozrejme 0% SOC a koncim. Nejsilnejsi je na 75. Nabiju zpet 5AH, jsem nahore srovnanej a vse je na 100%

Kdyz to zacnu dole prelejvat, stejne nebudu mit dost silnej balancer abych to dokazal a kdybych to nedejboze precmrndal tak co pak pri nabijeni. Nabiju 5Ah, nejslabsi je plnej a nejsilnejsi 25% a budu to prelejvat zase? Asi to jde ale klade to narok na balancing a rizeni nabijeni. Bez rizeni nabijeni to povede tak maximalne k odpojeni BMS.

Pro normalni a bezpecne pouzit srovnat na TOP a pak na to u LFP kaslat. A proste vyuzivat kapacitu podle nejslabsiho clanku. Ze se mi to dole rozjede o 300mV je uplne jedno. Jen to ukazuje, ze mam slaby clanek a vybijim to moc. Samo se to pri nabijeni zase srovna. Dulezite je, ze se nahore zase sejdou, nehrozi nejakej exces, kdy mi BMS neco odpoji a nebo nedejboze neodpoji (treba ma prorazenej mosfet a selhala nejaka logika dalsi) a vyhorim.

[Whoat]

Prosím dodejte

- Počítanou předpokládanou kapacitu a

- zjišťované logované odběrové a dodávané (nabíjecí) proudy akumulátoru(ů).

- zjištěný provozní rozsah teplot čidly, co baterie často mají a logují se - jako další graf opět v pohledu s ostatními na stejné časové ose.

Potom dodejte informace a výrobcem článku dodaná technická data - provozní teplotní rozsah a charakteristiky vztažené k teplotám dle typu chemie, doporučené nabíjení a vybíjení při daných teplotách nejen v zimě, ale i v létě.

Pro úplnou orientaci dodejte v grafickém ročním rozlišení ve všech křivkách podle článků, aby se vědělo, jak byl provozován daný v pořadí článek baterie v letním období a jaký vliv takový provoz má částečně i na zimní období.

Docela by měl mít vliv i obrázek napětí a proudů a frekvencí zjištěných někde těsně za spínači nabíječů a regulátorů. Tzv. jejich režimy při různých teplotách a provozních stavech (což asi přesně nevím, jak se měří).

Edid: Křivka stáří baterie, datum výroby a provozní počítadlo a křivka v časové jednotce dny od zapojení a případným odpojení od systému.
Edit2: Meteokřivky v dané lokalitě. Jako teploty den/noc, případně jiné data ve vztahu ke Slunci.

Nechci být ignorant, tak se zeptám:

Jak předpokládaná kapacita ovlivní chování článků u topu? Není jedno, kolik mají články pod sebou prostoru? Důležité mi jen přijde, aby měly všechny kapacitu stejnou v packu. Nebo myslíš SoC? Tam bohužel nepomůžu, baterky jsem jel dost barbarsky, hezké logování nemám ani měsíc, ještě nesvítilo tak dlouho, aby se články nahoře srovnaly, a ze sítě jsem to nedotláčel, takže vlastně ani nemám SoC zkalibrovaný - jedu naivně podle napětí.

Ty proudy mi přijde, že se dají celkem odečíst z napětí, i když jen orientačně. Když vidím napětí na článku jít nahoru, vím, že něco do baterky teče. Když se pak napětí zastaví, vím, že do baterky teče míň, nebo po saturování neteče nic. Ale jinak je tady

Technická data po ruce nemám, jen že 280 Ah LiFePo4, a doporučený pracovní rozsah 2.9-3.45 + pracovní rozsah 2.5-3.65 – tj. pro teplotu 25 °C. Pro 15 °C o 10 mV míň.

Grafické roční rozlišení? Jak to chceš vykreslit, abys tam něco přečetl? Už když se podívám na 15týdenní křivku, tak je tak namačkaná, že tam nepřečtu skoro nic. Navíc ten graf mi neukáže všechny body, ale agreguje to "mean", takže se ztrácí informace o špičkách. O vizuálním zkoumání jednotlivých článků si v tomhle rozlišení můžu nechat jen zdát.

> obrázek napětí a proudů a frekvencí zjištěných někde těsně za spínači nabíječů a regulátorů
Co to?

Stáří baterie: připojená byla na přelomu 2022/2023, takže koupeno někdy v létě 2022.

Meteokřivky: proč? Vždyť je jedno, jaká je teplota venku, v baráku je +/- stejně (externí čidlo BMS mi přes noc ukazuje 14.9 °C, ale visí ve vzduchu nad BMSkou, tak 20 cm od nejbližšího článku).

[Radar]

Spíš si říkám co vypovídá to koleno napětí při zanedbatelném vybíjecím proudu 1A. To je 0.0035C. Vidíte jak rychle napětí plně nabité a zbalancované baterie padá aniž by z ní byl odebírán a odebrán zásadní výkon.
Pořád přemýšlím zda má cenu to honit tak vysoko. Např nabíjet na strop 3,40-3,42V může být možná šetrnější a o žádnou zásadní kapacitu tím nepřicházím.. 3,35V floatu je podle mě ok.

Jet pouze dle napětí packu bych se zdráhal. V rozbalancovaném packu může být na některých článcích něco hodně špatně nahoře i dole a když systém bere baterií jako celek, co pro bezpečný provoz tím získávám?

[glottis]

To koleno pri vybijeni je uplne normalni. Kleslo by to i bez zatizeni. Pri odpojeni externiho napajeni u lifepo proste klesne napeti na nejakou hodnotu 3,3V coz by se dalo brat jako float.

S tim nabijenim na 3,45 mi to prijde uplne v pohode, kdyz si nastavis spravne abs cas. Aspon se ti to vzdy srovna. A nebo to tam nehonit a jendou zacas to zvednout a zbalancovat. Ale prijde mi lepsi to balancovat kratsi dobu vzdy nez to pak tak vysoko drzet delsi dobu.

[Whoat]

Tak ono to dává smysl. Do baterek něco cpeš, takže se zvedne napětí okamžitě.

To, že maj baterky napětí 3.45 V, neznamená nic bez informace o proudu. Plně nabitou baterku to značí jen při nulovém proudu.
To koleno znamená, že baterka nebyla plně nabitá. Napětí spadlo na 3.325 V, což odpovídá 80 % SoC. Takže bys ty baterky mohl držet na 3.45 V ještě nějakou dobu, než se plně nacucaj.

[glottis]

ikdyby se nacucali, spadlo by to stejne, jen treba pomaleji. Lifepo se tak porste chova. Lion drzi, lifepo spadne

[Whoat]

Počkej, připojím na to zdroj limitovaný napětím, nastavím 3.45 V. Ten proud do baterky nepoteče věčně, někdy se zastavit musí. Když bude proud 0, i po odpojení bude baterka držet 3.45, ne?