vlastnosti HF a LF, porovnani ucinnosti

[kyocera]

Nemám žádné 5kW nebo 8kW Victrony a co mně překvapilo- je z Vašich měření vidět velmi špatná účinnost Victronu nad 1kW.
Učinnost LF konverze DC na AC sinus Victron pro výkony více jak 1kW až 5kW uvádíte kolem 85%. Prostě při určitém výkonu se musí ventilátory odvést minimálně 1kW tepla. Tady jen pro srovnání uvádím níže odkaz na video. Autor tam představuje měnič 48V DC /AC sinus a to se skládá ze dvou modulů. První modul je DC-DC , tedy ze 48V na DC350V s malým trafem , kde je jen málo mědi. A druhý modul DC 350V na AC sinus . No a brzy na začátku videa si všimněte, že ukazuje příkon na DC 48V a výkon na AC straně sinus. Aktuální výkon co ukazuje je menší jako 2kW ,ale když dáte do kalkulačky ty dvě čísla co ve videu ukazuje , pak je účinnost 97%. HF technologie má prostě vždy výrazně méně mědi a tak má také výrazně menší ztráty a vysokou učinnost. Tak tohle je moje taková poznámka ,že HF technologie může být více učinná, než LF a třeba LF Victron. A ta HF technologie je také mnohem levnější jakoLF.

[cipis]

To samozrejme potvrzuje moje mereni na 3kW epeveru, kde mam na DC strane shunt a na vystupu elektromer. Ucinnost horsi jak 90% jsem nevidel ...

[kyocera]

No to ano, ale epever je zase jen seriový výrobek a 90% je dobrý, ale ve videu ukazuje 97%. Myslím, že má smysl vyrábět si vlastní kvalitní měniče
pro vlastní potřebu s účnností 97% až téměř 99% .

[hibiki]

Nekdo tam v komentarich zminuje:
Je to lež, faleš. Všimněte si, že ze stejnosměrného zdroje, odkud vychází 1840 W při 50 V, vedou dva červené vodiče o různém průměru a dva červené vodiče o stejném průměru jdou do střídače. Má skrytý zdroj napájení nebo baterii zapojený paralelně, což poskytuje několik wattů navíc, a proto se video nenatáčí a přehrává se rychle.

[Mogul]

Na to je odpověď tady

[kyocera]

No to Mogul to není žádný důkaz jako že se jedná o podvod. . Pouze má napojené dráty ze zdroje.
Když se podíváte na všechna videa od Awesome Tech z USA , tak zjistíte, že tam má těch videí skoro stovku a všechny se týkají měničů.
Těch měničů zkonstruoval a zadokumentoval ve videu snad stovku. Většínou to byly konstrukce co svojí učinností nijak moc nevybočovaly z průměru,
byly to běžné kostrukce.
A sleduje ho a má 286 000 odběratelů. Někdo kdo měničům příliš nerozumí a zdá se mu, že ta učinnost je vysoká pak napíše Awesome Tech hloupý komentář, možná z jen z vlastní hlouposti, možná ze závisti , že sám nic neumí jako že se jedná o podvod aby dobrou práci zpochybnil . A pak přijde hibiki a neřekne to je SUPER , ale jediné co napíše, že si všimne právě toho jednoho hloupého komentáře. No tak hibiki, ta učinnost 97% je na videu opravdová . Kdo výrobu vlastního měniče s vysokou učinností považuje za hloupé a zbytečné nebo podvod , tak atˇse drží ve své sociální bublině a zůstane v obdivu k Victron či jiným indickým nebo čínským měničům. Měl jsem v umyslu vysvětlit Vám proč je ta účinnost tak vysoká. Ale pokud v tom hledáte jen podvod , nechám Vás v omylu a nic vysvětlovat nebudu je to asi zbytečné.

[Mogul]

Však taky tou fotkou z videa oponuji předešlému příspěvku co se týče poznámky na různé průměry drátů

[kyocera]

Jo tak promiň, myslel jsem, že píšeš příspěvek na podporu hibiki.

[Dagus]

Když je to tak snadné, proč to tedy žádný výrobce nemá? Tím myslím účinnost 97+% v celém rozsahu.

[cipis]

Protoze to musi delat levne a opakovatelne.
Ladit jednotlive kusy nema smysl u seriove produkce.
Proto kusova vyroba bude mit vzdy lepsi parametry nez standardni komercni vyrobek.

[kyocera]

Tvůrce videa není seriový výrobce komerčních měničů. Když se podíváte chronologicky na jeho videa uvidíte, že se měniči zabývá dlouhé roky.
A výrobce v číně nebo v indii má zájem aby měl cenu v použitém mat. na měnič co nejmenší. Proto použije veškerý mat. co nejlevnější.
Že to má špatnou účinnost nikomu nevadí. Vždyt vzduch na ofukování je přeci zdarma . Stačí jen aby to chvíli fungovalo.

[Diablo1st]

Dá sa taký menič niekde bežne kúpiť? Treba porovnávať modely komerčne dostupné napr. Deye vs. Victron porovnateľného výkonu. To, že niekto dokáže vytvoriť menič s takou účinnosťou je síce pekné, ale mne je to prd platné, keďže ja to nedokážem a ani to nemám kde kúpiť. Navyše účinnosť je len jeden parameter, aká je preťažitelnosť, možnosti SW, možnosti rozšírenia (paralel), možnosti vyťažovania atď.

[hibiki]

Hele mne je jedno jestli existuje nebo ne, koupit se neda. Gerber soubory jsou nasdilene v komentarich, ale jak tam nejaky dalsi hloupy komentar zminuje, bez dalsich informaci je to k niceme. Ja chapu, ze pokud tomu venuje cas a usili, tak se vysledku nechce vzdat zadarmo, ale pak je presne uzitecnost takoveho videa dost nijaka, vime, ze aby dosahl tehle ucinnosti trvalo mu to vyssi stovky az nizsi tisice hodin. Pokud to tedy chce nekdo replikovat stravi nad tim srovnatelne mnozstvi casu, takze mnozina lidi, kteri budou na zaklade tohoto schopni neco podobneho vyrobit je sice nenulova, ale budou to pocty v ramci ppm a ti si svuj cas budou cenit srovnatelne, takze se k vysledku nikdo dalsi nedostane a jsme tam kde jsme byli.
Takze muzeme zatleskat kyocera ze to zvladne, mozna dalsim 3-4 clenum fora a pak si pujdeme koupit komercne dostupne reseni, protoze nemame cas/znalosti k tomu si neco takoveho taky vyrobit.
Ale abych tedy nebyl jen negativni a destruktivni, tady je LF menic, ktery si muze vyrobit podstatne vic lidi protoze je k nemu temer kompletni dokumentace.
https://www.mch170.com/projects/mcinv

[kuba47]

Spíš bych v tom viděl nepřesnost měření, než nějaký zázračný obvod s vysokou účinností. Řešení toho střídače je nejjednodušší možné - H-bridge, LC filtr, čínská deska s gate drivery a jednoúčelovým řídícím obvodem bez dokumentace (HBJ5616).

Nikde ani netvrdí, že by šlo o měření účinnosti. Jestli se dostal přes 90%, je to úspěch. 97% s tím, co vidím ve videu, není reálné. Běžné střídače, LF i HF, se pohybují v rozmezí 85-90%. LF jsou na tom lépe naprázdno, HF naopak při vysokém výkonu. Naprázdno se u nich výkon protopí v parazitních vlastnostech výstupní indukčnosti.

[Matess]

já jsem změřil 97% účinnnost s odporovou zátěží (2kW přímotop) i na 3kVA měniči od axpertu. Nepřijdou mi ta čísla ničím divná. Ano moje měřící nástroje nejsou kdo ví jak přesné... vstup napětí jsem měřil na svorkách axperta abych do toho nezapočítával ztrátu na kabelech (za kterou axpert nemůže), proud jsem měřil klešťákem takže tam to v poho může o 5% uletět a výstup jsem bral z axperta, který jsem pro kontrolu ověřil zásuvkovým wattmetrem.

Co jsem pochopil tak LF měniče by měly být robustnější a lépe zvládat přetížení - je to tak nějak logické - trafo je jistý omezovač proudu a spínací prvky jsou před ním. U HF měniče jsou spínací prvky co dělají AC až za trafem. Výhodou HF měniče je zcela jistě cena... lze to postavit z více malých zvyšujících měničů, které jsou dnes docela robustní. Výkon lze tedy snadno navyšovat prostým zvýšením jejich počtu. Jediné co je potřeba nějak řešit je maximální výkon každého z nich aby nedošlo k přetížení a kaskádovému selhání. Za mě je LF minulost a dobře navržený HF bude v každém parametru (asi) lepší.