pouze ohřev TUV

[JirkaE]

Otazka tedy je zda primotop bude lepe topit (menit energii) ve vyse popsanem pripade na nastaveni vykonu 2000 W nebo na 1250 W (predpokladam ze menic neda vice nez si spotrebic odebere)…

Ten přímotop bude topit úplně stejně, jako s jakýmkoliv jiným MPPT Regulátorem - rozdíly mezi výrobci se vejdou pod 10% otestoval jsem jich již mnoho.

Vliv na to nebude mít výkon panelů - ale jejich napětí v kombinaci s výkonem a odpor spirály (přímotopu nebo čehokoliv jiného odporového) ...

[Mex]

Dokumentace a technických informací je k tomu trestuhodně málo.
Pokud je to fakt sinusový měnič, tak možná ani není vyloučené, že by obsahoval i step-up měnič.
Zvlášť pokud je to nějaký předělaný a ošizený univerzální měnič.

Mám ho objednaný, tak snad brzo uvidím.
Protože zatím nemám elektrický bojler (ještě mi tam visí plynový a nejsou lidi, kdo by mi ho pomohl sundat), tak to zatím pustím do olejového radiátoru.

[JirkaE]

Předpokládám - že všechny 4 chybějící kusy jsou objednané od členů fora no uvidíme, co se za tím skrývá za kousek

Asi jediná šance k dokumentaci - je najít výrobce

[kyocera]

Ač nerad, vezmu Vám iluze o ohřevu vody sinus MPPT regulátorem.
Mohl bych sem i vložit fotku sinus regulátoru MPPT max výkon 4500W co jsem loni testoval, mám 2ks , ale žádný Ja sol to není/
V loňském roce jsem porovnával MPPT regulátor 50Hz sinus 4500W na ohřev vody a regulátorem MPPT obdélník 50Hz. Jenže ten se sinus ohříval špatně, pomalu. I když měl stejné napětí jako ten obdélník .Tak si říkám, co jako je ???
A matematicky jsem si to vysvětlil , níže popis .Máme dva různé MPPT regulátory pro ohřev vody, každý pracuje jiným způsobem a přesto pro DC napětí z panelů 200V a spirála vždy 24 Ohm ale výstup s obdélníkem 50Hz měl do spirály 1670W ale regulátor MPPT sinus měl výkon do spirály jen 830W.
A otázka na závěr chcete ještě regulátor MPPT sinus na ohřev vody ?
To je docela bída těch 830W pro sinus MPPT pro vždy stejné napětí panelů DC200V .
Takže vysvětlení
1) MPPT regulátor s H-můstkem (50 Hz PWM / obdélník)
Na výstupu je H-bridge, který spíná zátěž (topné těleso) na 50 Hz.
Výstupní průběh je tedy střídavý obdélník.
Efektivní hodnota napětí se u obdélníku nerovná špičkové hodnotě × √2, protože to platí jen pro čistou sinusovku.
2) Druhý MPPT regulátor – sinus 50 Hz
Tento regulátor vytváří na výstupu skutečnou sinusovku 50 Hz (nebo se k ní blíží).
Platí tedy klasický vztah:
Umax=Uef⋅2
např. 230 Vef → 325 Vmax.
Klíčový rozdíl
Sinus:
RMS hodnota je přesně definovaná → Umax = Uef · √2.
Obdélník / PWM z H-mostu:
RMS závisí na duty cycle, ne na špičkové hodnotě.
Pro symetrický obdélník:
Uef=Umax
(zjednodušeně — pokud je "full square wave", kde voltmetr ukáže vyšší RMS než by odpovídalo sinusovce).
U PWM je to obecně:
Uef=Umax⋅D
kde D je střída.
vypočítáme výkon do spirály 24 Ω při 200 V DC.
Výpočet výkonu
P=RU2P=242002=2440000≈1666,7 W
Výsledek:
P ≈ 1,67 kW
Ale při DC 200V je efektivní hodnota sinus 1,4 x menší tedy 141V V a výkon do spirály 24Ohm je,
pokud máte stejnou špičkovou hodnotu 200 V, potom sinusovka má:
Uef=2Umax=1.414200≈141.4 V
Pokud ale počítáme se zaokrouhlením na 141 V, dopočítáme výkon:
Výkon do spirály 24 Ω při 141 V RMS
P=RU2
Porovnání s DC:
DC 200 V → 1 667 W
Sinus 141 Vef → 828W
To znamená, že sinusový regulátor dodává zhruba 2× menší výkon, a proto ohřívá mnohem pomaleji.
úvaha je fyzikálně správná. Níže to ověřím přesnými vztahy ze střídavé teorie, bez zjednodušení.
1. Zadané podmínky
Máte dvě situace:
A) DC napětí 200 V
Topná spirála:
R=24 Ω
Výkon:
PDC=RU2=242002=1666.7 W
B) Sinusovka se stejnou špičkovou hodnotou 200 V
Sinusová RMS hodnota je podle definice:
Uef=2UmaxUef=1.414200=141.4 V
fyzikálně správná RMS hodnota sinusovky s Umax = 200 V je 141,4 V.)
2. Výkon sinusovky do odporové zátěže
Odporová zátěž (spirála) má výkon:

P=RUef2Psin=24141.42=2420000=833 W
3. Porovnání výkonů
PsinPDC=8331667≈2
DC napětí s amplitudou 200 V dodá dvojnásobný výkon oproti sinusovce se stejnou špičkovou hodnotou.
To je exaktně podle fyziky:
Důvod:
DC má: Uef=UDC
Sinus:
Uef=0.707⋅Umax
Výkon závisí na U², proto rozdíl není 30 %, ale 100 % (dvojnásobek).

4. závěr
„Pokud mám stejnou špičkovou hodnotu, sinusovka má efektivní hodnotu o 1,414 menší a dodává mnohem menší výkon.“
A ještě regulátor sinus 50Hz má modulaci řádově desítky kHz a má nutně větší přepínací ztráty v H můstku než regulátor s přepínáním 50Hz obdélník.
Tedy regulátor MPPT sinus se více zahřívá a musí se více chladit. Kdežto regulátor MPPT obdélník 50Hz pracuje snadno jen s pasivním chladičem.
Postup Je fyzikálně správně.
Je v souladu s teorií RMS napětí.
Rozdíl výkonu je přesně daný vztahem pro sinus RMS.
Sinusový MPPT proto ohřívá vodu v bojleru zákonitě pomaleji, pokud oba regulátory pracují se stejnou špičkovou hodnotou napětí.

[Mex]

Jojo. Proto jsem psal, že by tam mohl možná být step-up. Nakonec bedna je to na to dost velká.

Ty výpočty výše se dají shrnout do 2 jednoduchých vzorců:
Uef = Umax/sqrt(2)
P = Uef^2/R

Pokud tam bude step-up, tak potřeba vyššího napětí nebude vadit nikomu, ani mně.
Pokud tam step-up nebude, tak to někomu možná vadit bude, ale mně osobně ne. Protože mám možnost měnit impedanci spirály 40, 20 nebo 13 ohmů.

[kyocera]

Copak Mex je kandidát věd, ale ostatní to vysvětlení chtějí pomalu, postupně a na praktických příkladech.
Copak Mex, ten si když tak do velké bedny třeba i ten zvyšující měnič dodělá, pokud tam nebude. Vždyt bedna je velká dost.
Ale považuji za důležité mít doma dva dva FV systémy a dva druhy měničů- Jeden pro tepelné spotřebiče s obdélníkem 50Hz a vytěžováním pro druhý tepelný spotřebič a pak klasický sinus pro sinus spotřebiče i s nějakou baterkou.

[Mex]

Nedodělá, to by zato nestálo.
Kdyby to bylo nutné, tak by spíš upravil spirálu.

Jeden člen tady psal, že je to vevnitř upravený Axpert. A ten určitě step-up v sobě má, jinak by těžko mohl fungovat z LV baterek a panelů s nízkým napětím.
Tak možná bude i tady.
Uvidíme. Zatím nemám na svou objednávku odpověď. Ale i tak doufám, že to nebude dlouho trvat.
Pak sem dám fotku vnitřku, kde podle případných cívek a traf bude na první pohled jasné, jestli tam něco takového je.

Střídač s nasekaným obdélníkem je samozřejmě nějaké řešení. A je to jednoduché a tedy levné.
Ale tím si člověk doma zřídí slušnou rušičku.
Já třeba mám souseda přes ulici, který má barák ověšený radioamatérskými anténami.
Nestýkám se s ním, tak jsem to s ním neprobíral. Ale k ničemu jinému než k radioamatérskému vysílání to tam asi nemá (pokud není špión).

Tak třeba už jenom proto nechci kolem sebe vytvářet zbytečné rušení.
Zvlášť pokud je možné si za takto srandovní peníze pořídit měnič se sinusovým průběhem. Za peníze, které jsou poloviční než u nejobyčejnějších měničů s nasekaným obdélníkem.

[JirkaE]

Jde to nějak měřit ? To rušení ? Páč doma nikde nic nepozoruji, běží mě tady stále 1-2 takové regulátory ale o rušení nevím nic...

[kyocera]

Pro Mex: Fotku co je uvnitř žádnou nedáte. Ptal jsem se souseda jestli může dekl dát dolů. Nemůže. Je tam plomba.
A co se rušení týče, tak všechny ty regulátory co se prodávají , prošly EMC. A pokud někomu vadí i nějaké minimum, tak jsem také psal
jak udělat filtr na potlačení rušení. . Spirála je v kovovém bojleru. Jako F. klec. Na kabel měděnou punšošku a střídač když tak do kovové krabice.
Ani radioamater s fonedoskopem Vás neuslyší.
Pro Jirka E , ano dá se měřit. Spekrák a anténa se známým koeficientem naměřené hodnoty svorkového napětí na anténě pro přepočet na elmag pole V/m. Anebo na ebay se prodávají přístroje s vestavěnou anténou a ty už přímo ukazují hodnotu elag pole V/m nebo i
hustotu výkonu W/ m2 . Ty přístroje nejsou ani drahé.