Vadný článek?

[Valdano]

Franta zmiňoval, že nafouknutí každého z těch dvou článků bylo o cca 2,5 až 3cm což už bylo docela dost. Zmiňované přebití na napětí cca 4,5V v případě LiFePo4 článku to už tedy musel být extrém nebo možná šlo o Li-Ion článek, ale v tom případě už to mohlo být na hranici požáru.

Zajímavý článek k bobtnání článků na bázi lithia je třeba tady.

Souvislost mezi SEI a bobtnáním

Když ionty lithia reagují s elektrolytem, ​​reagují s molekulou rozpouštědla, což je obvykle organická molekula, jako je ethylenkarbonát. Ačkoli reakce v praxi mohou být podstatně komplikovanější, ethylenkarbonátová reakce je dobrým příkladem základního principu. Zde může (CH₂O)₂CO při reakci s lithiem velmi snadno tvořit plynný ethylen, který je vysoce reaktivní, a lithnou sůl, která se stává součástí SEI. Jiné plyny, jako je ethan, CO₂, CO, H₂ a další organické molekuly se mohou také tvořit v různých poměrech v závislosti na podmínkách a směsi rozpouštědel a přísad navržených do baterie.

Degradace mimo SEI

Degradační mechanismy jiné než růst SEI vrstvy mohou také přímo nebo nepřímo vytvářet plyny, které přispívají k bobtnání. Mnoho z těchto mechanismů tak činí nepřímo urychlením růstu vrstvy SEI. Příkladem je praskání částic, ke kterému může dojít během rychlého nabíjení a rychlého vybíjení a zhoršuje se při relativně nižších teplotách. Jiné, jako je lithiové pokovování, vedou k vystavení nechráněného kovového lithia elektrolytu. V tomto ohledu jsou jak praskání částic, tak lithiové pokovování podobné v tom, že odhalují čerstvý povrch elektrody, na kterém se tvoří nové SEI, což vede ke zrychlenému růstu SEI vrstvy a následné tvorbě plynu. Na kladné elektrodě (katodě) může také dojít k degradaci, která přispívá k bobtnání. Různé katody trpí vývojem kyslíku, rozpouštěním přechodného kovu a působením kyseliny v různé míře, z nichž mnohé mohou vést k tvorbě plynu.

[gupa]

U degradací elektrodové hmoty, jak jsem to pochopil, nejde o změnu objemu směrem zvýšení, ale degradace elektrodové hmoty jde rychle, pokud dochází ke slinování takové hmoty. Např. u NiCd jsem přidal regenerační aditivum které mi v zimě v podstatě proroste elektodovou hmotou a krystaly tohoto aditiva po oteplení v tomto čase se rozpustí a tak to celé pracuje proti slinování. Něco jako orba půdy traktorem, existují protislinové procesní postupy kdy traktor vlastně není potřeba a udržuje se s ním jako technickým prostředkem k údržně úrodnosti jen kvůli menším nákladům v zemědělství. (země se dělá pro pěstování rostlin aby pracovala ve výměně půdních plynů a pohybu a akci)

Takže pokud prakticky pohyb iontů z bodu A do bodu B neputuje cestou nejmenšího odporu, tyto kvanta pohybu tvoří regenerační akci pro elektrodovou hmotu a podporuje vznik samoopravných procesů. (orby půdy a přeorání děr a kamenů)

Pro slinování pracuje přebíjení článků které rozmělňuje elektrodovou hmotu na jemnější části a hodně i nabíjecí a vybíjecí nosná nebo vlnová frekvence. Třeba si myslím, že nevhodná ekvalizace nabíječe může baterii v podstatě zabít.

Při odparu elektrolytu může docházet k přehřívání elektrodové hmoty a zvýšení elektronového jikření. Elektrony při přechodu prostě světélkují na hmotě. Je to popsaný jev např u přechodů v polovodičích a na velikosti tohoto světélkování se odvíjí životnost polovodičových vrstev.

(elektrolyt může být kapalný, plynný nebo pevný podle typu chemie a konstrukce baterie)

Proto může být po stlačení nabobtnalého článku v baterii vyšší kapacita. Je lépe propustný a hmota má vysoký vodivý akční přechod mezi elektrodovou hmotou a kovovou vrstvou která funguje jako svodič.

[Valdano]

Přebíjení lithiových článků bych rozhodně nikomu nedoporučoval. K přebíjení viz tento článek.

[Franta2776]

Udělal jsem si kapacitní test toho vadného článku má mít 240Ah u mĕ je 4 roky a má cca 600 cyklů.Nebyl na 100% nabitý, nechtělo se mi ho týrat, nabití bylo na 98-99%.Naměřených výsledek 230Ah je dobrý a Catl baterie umí.)

Ani moje chování k článkům, kdy nabijím naplno i 140A až ke svorkovému napětí článku 3,7V a potom to BMS vypne nemá na životnost vliv.

[cipis]

Jen se ti občas článek počůrá ...
Neva, dáme plenu.

[Franta2776]

Ty je máš počuraný taky, akorát je máš zavřený v bedně, tak o tom nevíš:)))

[Franta2776]

Rozdĕlal jsem baterku a našel ještĕ pod jedním článkem vlhko.Podle mĕ ten elektrolit pomalu žere AL kryt toho článku a když je tenčí místo, prožere se ven.Dirky jsem zálepil mamutem a článek s druhým opraveným postavil nabok.Tento článek.je vyroben z nějakými prolisy.Já mám články 4 roky ,ten kdo.je má starší, mĕl by se na to podívat.Na plechu to není vidĕt, elektrolit se odpaří.

[mopadzi]

ten článek není vyroben s prolisy...ten už na těch nýtech v minulém životě dlouhodobě stál...

[Valdano]

Složení elektrolytu je následující

lithná sůl: LiPF6 (hexafluorfosfát lithný), 1 mol/L
rozpouštědla: EC (ethylenkarbonát) + DMC (dimethylkarbonát) + DEC (diethylkarbonát), poměr 4:3:3

Pokud je elektrolyt čistý neměl by reagovat s hliníkovým obalem. Problém může nastat pokud se do elektrolytu dostane voda byť jen malé množství nebo v případě netěsnosti článku může stačit i pravidelný přísun vlhkosti z okolního vzduchu. V elektrolytu rozpuštěná litná sůl totiž reaguje i se stopami vody za vzniku kyseliny fluorovodíkové a ta už je poměrně agresivní.

[Franta2776]

Přidám ještĕ jedno foto na nýty to nevypadá, ten bordel z prolisu šel vydloubnout šroubovákem ale už byl asi jednou ten plech použitý nebo náběh nového svitků do výroby.Nejlip to je vidĕt detailnĕ zvětšené třeba v telefonu.Možná je to celé padĕlek včetně QR kódu, elektricky vcelku zdařilý.

[glottis]

a jine clanky jsou v pohode?

[Franta2776]

jj nic jiného jsem nenašel ani elektricky nevykazovaly rozdíly. U obou článků došlo k úniku elektrolytu zeslabením AL plechu obalu. Řekl bych, že lidi mají doma to samé ani o tom neví. Podle mě ten článek je schopný pracovat nějaký čas bez elektrolytu a nejdřive začne měnit elektrické hodnoty.

[Mex]

Rozdĕlal jsem baterku a našel ještĕ pod jedním článkem vlhko.Podle mĕ ten elektrolit pomalu žere AL kryt toho článku a když je tenčí místo, prožere se ven.Dirky jsem zálepil mamutem a článek s druhým opraveným postavil nabok.Tento článek.je vyroben z nějakými prolisy.Já mám články 4 roky ,ten kdo.je má starší, mĕl by se na to podívat.Na plechu to není vidĕt, elektrolit se odpaří.

Tady je něco hodně špatně.
Elektrolyt nemůže a nesmí nijak reagovat s hliníkem. Proto jsou ty futrály z hliníku.
A pokud by fakt žral hliník, tak by to byl fest průser proto, že i elektrody vevnitř článku jsou hliníkové. Takže by je sežral taky.

K té opravě: tys ten článek postavil na bok. A to je možná špatně.
Elektrolyt je extrémně citlivý na vlhkost. Proto se baterky ve výrobě plní v uzavřené komoře s inertní atmosférou.

Když ten článek trochu tekl, tak to znamená, že se v obalu objevily díry. Ale protože dno bylo zaplavené volným elektrolytem, zřejmě se dovnitř neměl moc jak dostat vzduch se vzdušnou vlhkostí.

Když jsi to ale postavit na bok a utřel, tak minimálně do doby než to ucpal ten Mamut tam asi šel dovnitř vzduch.
Tak je otázka, co to dál udělá. Ztráta trochy elektrolytu se asi na výkonu ano kapacitě baterky moc neprojeví. Ale vlhkost by mohla.

Když bude nejhůř, tak snad pozůstalí dají vědět, abychom na Tebe zbytečně nečekali na letním setkání solárníků.

[Franta2776]

Až začnou články vykazovat jiné elektrické hodnoty, vytlačím ten rozvaděč na kolečkách ven a kabely protáhnu oknem.:))Ještě že majitelé článků neví ,že se můžou počurávat a mají je pevně schovány ve skříni.

[Mex]

Myslím, že fakt ne. Že tady je u Tebe nějaká anomálie.
Nemohlo to naopak vzniknout z vnějšího podnětu? Třeba nějaký bordel na tom Cetrisu, na kterém to asi máš postavené? Hliník nemá rád zásadité prostředí, a nakonec silnější kyselé taky moc ne.
V tom článku je hliníku spousta. Tak kdyby tam byl nějaký takový zakopaný pes, už by se to vědělo. Prizmatických článků jsou všude po světě mraky.

[glottis]

takhle pravidelne mista? To je dovny, a na tom clanku je jeste ta spodni folie, ktera bymohla necemu zabranit. Umim si predstavit, ze treba vlhkosti doslo k navlhnuti cetrisu, ten se stal vodivy, a spojil clanky a nejaky elektrojev to udelal ale to by nebylo prece takhle pravidelne? To muselo byt neco z vyroby

[Soban]

Přesně jestli ti neprodaly vyřazený článek z výroby určený na likvidaci.

[Valdano]

Jj to co mám jsou průmyslové články, které se na bĕžný trh nedodávaly bylo o nich min. Informaci. Já je koupil na Ali za cca 1350USD v roce 2021. Maji platný QR kód pod samolepkou Litokala.

Ty QR kódy mohou být klidně falešné jen se správnou strukturou dat. Žádný dekodér QR kódu článku totiž neověřuje zda je QR kód skutečně pravý, ale jen to zda odpovídá jeho délka a struktura dat tj. zda existuje kód výrobce, zda není nesmyslné datum apod., ale to není ověření pravosti jako takové. Stačí znát složení QR kódu nebo si poupravit nějaký existující a prodejce si tak může vymyslet vhodný QR kód, který nalepí na článek. Už jsem psal loni v jiném tématu kde jsem vytvořil i falešný QR kód, který bez problému prošel kontrolou různými dekodéry QR kódu článků.

Řekl bych čorka na použité nevypadaly.

To, že vypadaly jako nové ještě neznamená, že nemohlo jít o články, které neprošly výstupní kontrolou a mezi nimi mohl být i článek, který byl určen třeba k likvidaci jak zmínil Soban. Někdy se to nemusí vyplatit nakupovat články z pochybných zdrojů. Ještě, že to nedopadlo hůř.

[josse]

Litokala 18650 LiIon byly nejhorší co jsem kdy koupil, fake totální. Kupoval jsem na jejich storu. Takže jestli to bylo v případě LiFePO4 stejné, ...

Koupil jsem něco jako 4x 40ks než jsem to zjistil, takže v tom mém počtu se to ztratí.

[bokser01]

Já bral na alíku kdysi taky litokala 3000mAh takové ty hnědé, a nemohl jsem si je vynachválit kapacitu měli o něco vyšší než udával číňan a snášeli i vyšší proudy. Asi je to jak kde na co člověk narazí no...