Desulfátor aneb zařízení pro obnovení kapacity Pb baterií

[solárník]

To se týká ale hlavně L2 (té boostovací) ne? L1 (filtrovací) by měla časově "roztáhnout" následné nabíjení elytů. A teď je otázka, jak to "roztáhne" v čase.

- V nejhorším případě se elyty nabít nestačí a celkově to zmenší výkon pulzů.

- Druhá varianta je, že to roztáhne nabíjení na celou dobu mezi pulzy a výkon bude správný ale zpětný pulz v podstatě nenastane, protože ho vykryje nabíječka.

- Třetí varianta je, že se elyty nabijí poměrně rychle a vyšším proudem, než dodává udržovací nabíječka. Tím vznikne zpětný impulz z baterie, který by mohl být i k něčemu dobrý. Jak už jsem tu někde psal, zpětné impulzy z baterie mezi desulfatačními pulzy do baterie částečně zabraňují plynování článků a tím usnadňují desulfataci, protože články nejvíc plynují právě v okolí nerozpustných krystalů síranu. Na tom byly přímo založené historické jednocestné desulfatační nabíječky. Takže varianta 3 by mohla podstatně urychlit proces desulfatace.

Jak to probíhá s originálními cívkami by právě chtělo skouknout na rychlém paměťovém osciloskopu. Takovej vědec, abych to spočítal teoreticky, nejsem

[střídač]

To se týká ale hlavně L2 (té boostovací) ne? L1 (filtrovací) by měla časově "roztáhnout" následné nabíjení elytů. A teď je otázka, jak to "roztáhne" v čase.

Ta úvaha není správná. Jak píše i matěj, elyty jsou "jen" jako "opěrný" bod pro L2. K jejich napětí se přičítá ono napětí na L2. Malá kapacita elytů znamená pouze a jenom malý neostrý impulz.

[solárník]

No dal jsem to dohromady a zkusmo jsem použil na pozici Lboost jedno větší žlutobílé jádro (je asi o jeden rozměr větší než v originálním návodu, je z 550W zdroje). Na pozici Lfilter je doporučené. Indukčnosti jsou zachovány. Všechna vinutí jsou biflárně, pořádným tlustým 1,5mm drátem kvůli ztrátám. Výstupní dioda 60EPU04, mosfet IRFP260N. Sviští to slušně, peak na 200Ah baterce je 185 Voltů (!! , měřeno paralelně na výstupu na přiloženém 10nF, nabíjeném přes 1N4148). To je docela brutální. Průměrná spotřeba 1,3A (alespoň tu ukazuje připojený udržovací zdroj 13,7V ale je možné, že vzhledem k pulzaci to neměří správně ).
Jako krabičku a zároveň chladič jsem použil tuhle na pevné disky

ale musel jsem elyty dát naležato. Nezahřeje se víc než cca 35°.

[matej]

Feritové jádro bez mezery nelze použít na pozici L1 ani L2, protože ferit má mnohem vyšší permeabilitu (počet závitů by byl příliš malý, což je nežádoucí) a nesnese stejnosměrné sycení. Na pozici Lboost by však šlo použít feritové jádro s mezerou, to je však spíše exotická záležitost.
Indukčnost 22uH je při proudu asi 15A, což je střední proud který tou cívkou teče (zvlnění cca 20-30%). Při nulovém proudu bude změřena indukčnost zajisté vyšší, a taky závisí na tom, pri jaké frekvenci onen měřák měří.
185Vpeak je slušné, ta baterka bude docela ve špatném stavu. Bál bych se o ten 10nF kondík, a 1N4148 je jenom na 100V .. bacha taky na měřák, radši změřit i jiným, ty špičky a samotné vyzařování desulfátoru a kabelů ho můžou zmást ..

[solárník]

Takže mám prostě na Lfilter navinout 19 závitů a nechat to tak, jestli ti dobře rozumím?

[kybos]

...počet závitů by byl příliš malý, což je nežádoucí...

Proč je nežádoucí malý počet závitů?

[matej]

Protože nelze přesně navinout takovou indukčnost jakou potřebujeme - feritová jádra vhodného rozměru mají Al konstantu kolem 1uH/z, takže 2 závity jsou 4uH a 3 závity již 9uH - což je hlavně u Lboost dosti důležité, a jednak by to způsobilo větší ztráty v jádře protože zdroj sycení (vinutí) by tak byl spíše lokální, tam kde zrovna by byly ty 2 závity, ledaže by se udělalo vinutí z několika (5-10) paralelních strandů rovnoměrně rozložených po celém jádře.

[kybos]

Pokud je jádro uzavřené (např. toroidní), tak se dle mého názoru siločáry uzavřou přes celé jádro bez ohledu na to, zda je vinutí provedeno na jednom místě, nebo rovnoměrně rozložené po celém jeho obvodu. To samozřejmě platí při dostatečně velkém poměru relativní permeability jádra k relativní permeabilitě okolního prostředí, jinými slovy jen ve stavu, kdy jádro není přesyceno.

[solárník]

kybos: moc hezky o tom píšou tady: http://www.zirafoviny.cz/modules/news/a ... 107&page=5 , popřípadě o jádrech jako takových tady http://www.zirafoviny.cz/modules/news/a ... 107&page=7

[kybos]

Je to hezké a v mnohém poučné povídání ale bohužel o feromagnetických materiálech pro minulé století. Základní principy zůstávají platné ale feromagnetické materiály a spínací prvky od té doby udělaly značný pokrok a spínané zdroje se už dávno neprovozují na typické frekvenci 25kHz.

[matej]

Pokud je jádro uzavřené (např. toroidní), tak se dle mého názoru siločáry uzavřou přes celé jádro bez ohledu na to, zda je vinutí provedeno na jednom místě, nebo rovnoměrně rozložené po celém jeho obvodu.

Bohužel tomu tak úplně v praxi není. Zkuste si na nějaké toroidní feritové cívce nasunout všechno vinutí na nějaké místo a změřte si parametry, uvidíte že se docela změní. A to nemluvím o jádrech s mezerou, kde je poloha vinutí přímo kritická.

[goodbie]

mám nějaké cívky na víc (8Ks) jestli je někdo chcete na desulfátor jsou o něco málo větší než originál,cívka má i držák,viz fofo.Třeba Solárník??a ještě nějaké megakondíky 15000uF 35V

[kybos]

Zkuste si na nějaké toroidní feritové cívce nasunout všechno vinutí na nějaké místo a změřte si parametry, uvidíte že se docela změní.

Zkusil jsem a žádná změna magnetického toku nenastala, jelikož jádro nebylo přesycené. Jeden z parametrů, který se mohl změnit je parazitní mezizávitová kapacita ale tu jsem neměřil. Měření proběhlo staticky připojením je zdroji konstantního DC proudu 2,1A.

[kybos]

mám nějaké cívky na víc (8Ks) jestli je někdo chcete na desulfátor jsou o něco málo větší než originál,cívka má i držák,viz fofo.

A není to náhodou odrušovací tlumivka navržená na bifilární vinutí? (Jádro by bylo v tom případě navrženo pouze na rozdílový proud obou vinutí.)

[goodbie]

Kybos: je to z toho sínusového měniče co chcíply byly tam na dc části před trafem tak nevím

[kybos]

Je to vinutý bifilárně? Z té fotky to není tak docela vidět.

[goodbie]

Je to vinutý bifilárně? Z té fotky to není tak docela vidět.

jsou tam dvě vinutí tak že tedy ano.

[kybos]

Tak to je klasický odrušovač, jehož jádro je dimenzováno pouze na rozdíl proudů v obou vinutích, představuje odrušovací impedanci pro proudy, které tečou mimo přívodní vodiče.

[goodbie]

Tak to je klasický odrušovač, jehož jádro je dimenzováno pouze na rozdíl proudů v obou vinutích, představuje odrušovací impedanci pro proudy, které tečou mimo přívodní vodiče.

ale to jádro by se snad použít dalo když se upraví vinutí dle potřeb né??

[kybos]

Odhaduji, že to bude ferit s maximálním sycením kolem 0,35T. Tomu a dané pracovní frekvenci bude odpovídat maximální akumulovaná energie pulsu. Doporučil bych vybrat jádro s větším přípustným sycením.