Ostrov pod kopcem

[Jarin]

Líbí se mi tvoje "stavebnice" na té cetris desce. Aniž bych to věděl, rozhodl jsem se to udělat stejně. Mám na zdi OSB, tu překrytou cetrisem a na něm stavím. Je to takové přehledné. Takhle na deskách alá vrabčí hnízdo jsem bastlíval slaboproud a radioamatéřinu, takže mě to je blízký. Je to takový tvořivý. A minulý týden jsem náhodou narazil na tvoje vlákno s fotkama, tak mě potěšilo, že nejsem sám, kdo to nemá tak úhledně vše v rozvaděčových skříních. Chtěl jsem ti napsat, jestli jsi třeba od té doby nějak nerozšířil a jestli nemáš další inspirativní fotky a hle, najednou aktualizace. Takže díky za inspiraci a povzbuzení, že to nedělám snad úplně blbě.

[sisdale]

Nebylo by lepsi misto cetris (cemento triskove) pouzit cemvin (cemento vlaknite) ktera ma vyssi tridu pozarni odolnosti. Cenove uz tam nejak zasadni rozdil neni. Azbest byval lepsi, ale ten uz je pase. Pouzivam to na odstineni rizikovych zarizeni od konstrukci s nizsi pozarni odolnosti.

[TheCreezo]

To co tam mám je cementovlaknita deska právě kvůli požární odolnosti. Zezadu není na velké ploše dřevo, pouze okrajově.

Tam toho mám hodně dost špatně, ale je to stavebnice na které se snažím naučit co nejvíce než se pustím si 10kWp elektrárny, která je momentálně ve výstavbě.

[Jarin]

Já ani neveděl, že jsou dřevovláknité a dřevotřískové...všemu říkám cetris a beru to jako nehořlavou podložku. Co mám doma přesně to nevím, měl jsem tam skladem jednu velkou desku, takže jsem ji využil. Jsou solárníci, co montuji vše jen na OSB. Já pro jistotu tam dal ten můj "cetris". Použil jsem ho i pod rozvodnici na trámu na půdě, v které mám pojistkové odpínače od solárů. Dokud jsem nevěděl, že jsou dva druhy s různou třídou požární odolnosti, byl jsem klidnější

[sisdale]

cetris je trida A2 pozarni odolnosti, cemvin je trida A1.

[TheCreezo]

Jak se blíží zima, tak se zvyšuje i nutnost dokončit elektrárnu. Včera se mi konečně povedlo dokončit zatím "hloupé" řešení, žádný automatický přepínač, monitoring, prostě nic, ale funguje.

Aktuálně mám připojené 5kWp na jednom MPPT a 1kWp na druhém (ten s tím jističem na drátu, protože tam jinde není jistič.) jištěné PV22 100A. Vlastně vše kromě baterie jistím PV22 100A pojistkami. Baterie je jištěná VE 300A/80V ANL.

Pokud by někoho zajímaly průřezy kabeláže, tak vše je 50mm2 a k bateriím 70mm2. A když někdo namítne, že victron 150/70 má max 35mm2, tak má pravdu, musel jsem pár vláken z toho vodiče odstranit, aby se to vlezlo.

Aktuálně na tom mám celý dům kromě 3f čerpadla (to je ten jeden 3f jistič v rozvaděči).
Měniče 2x EPever iPower 5000 48V rozdělené na 1f+2f. Jsou úplně nesynchronizované, takže občas je mezi fázemi 0V a občas 460V, zatím jsem nezjistil že by to dělalo nějaké problémy. Rozdíl ve frekvenci je tak malý, že se to střídá fakt pomalu, odhadem jen několikrát do hodiny. Jsou hlučné, hodně, spouští se při malém odběru tak 2-3x za hodinu na asi 15s. Chci tomu předejít instalací dalších ventilátorů, které pojedou trvale, ale potichu. Vzduch tak bude uvnitř neustále proudit a nemusely by se ty uvnitř spouštět vůbec, až na vysokou zátěž.

Ještě mě čeká dodělat:
Automatické přepínání sítí při vybité baterii. Přepínání v synchronizaci s DS.
Přetoky do bojleru.
Monitoring přes Cerbo GX a napojení na grafanu.
Pospojovat všechnu zem. Uzemnit rámy panelů.
Uchytit a schovat kabely do chrániček.
Přepracovat přepěťovou ochranu, momentálně je prakticky žádná.

Ty 2 zásuvky jsou každá napojená na jeden měnič nezávisle na aktuálním zdroji energie pro zbytek domu a s vlastním jističochráničem.

[FrantisekCa]

Ten automaticky prepinac sieti, nerobi to problem pre spotrebice, ked prepoji z menica na DS a menic neni synchronizovany s tou DS?

[TheCreezo]

Ano, může to být problém, přepnutí třeba obvykle od 20 do 35 ms, pro odporové spotřebiče je to úplně v pohodě, spínané zdroje to nějak zvládnou, ale třeba motory v lednici s tím můžou mít problém pokud se trefí zrovna opačná perioda. Tady na fóru o tom psali, že to není ideální.

Já si chci napsat program co mi to bude hlídat a přepne v ideální chvíli. Je mi jasné že ty 2f co jsou na jednom měnící nebudu nikdy synchronní, ale pořád můžu udělat alespoň něco. Pořád je lepší částečná synchronizace než žádná.

[kodl69]

A co jinak? přepínání milimalizovat, ne li skoro zakázat... Pokud máš systém přiměřeně dimenzovanej, tak přepínání proběhne párkrát za rok, a v mým případě bez problému i s přetržkou 2s (schválně). Letos jsem přepínal tuším 4x.

[kuli]

TheCreezo ale chlapy mysleli nie ani tak kvôli spotrebičom, ale kvôli tomu, aby to v prepínači neiskrilo, keď ti prepne siete a perioda bude medzi sieťami presne opačná.

Sám som to zažil, keď som Kinga prepínal a nemal som AC IN do meniča nahodený istič. Prepínač sieti to prežil, ale trošku zakričal na mňa. Automatiku zatiaľ neplánujem zapínať. Teraz keď potrebujem prepnúť siete naraz, tak ho nahodím a po prepnutí zase zhodím, načo má žrať s DS.

[FrantisekCa]

A co jinak? přepínání milimalizovat, ne li skoro zakázat... Pokud máš systém přiměřeně dimenzovanej, tak přepínání proběhne párkrát za rok, a v mým případě bez problému i s přetržkou 2s (schválně). Letos jsem přepínal tuším 4x.

Ja s prepinanim nejaky problem nebudem mat, som celkom chapavy, ale moja lepsia polovicka si s technikou nejak nerozumie a preto stale premyslam, ako vyriesit tuto vec co najjednoduchsie pre obsluhu, lepsie povedane, aby to bolo automaticke.
Ja som doma malo, bezne som mimo domova aj niekolko tyzdnov a pre pripad nejakeho problemu, musi byt automaticka zaloha z DS.
Asi blba myslienka, ale pouzit na to prepinanie SSR rele, ovladane tym prepinacom? Aspon na vetve DS?

[cipis]

Kdyz prepinac, tak jedine s mechanickym blokovanim, ssr to klidne poslou proti sobe.
Ja mam ATS jen u wifin, routeru, kamer, a svetel, jako zalohu, jinak nic.

[mgrunt]

Zdravím uživatele TheCreezo. Četl jsem Vaše příspěvky hlavně co se týče vycitani dat z BMS po BT. Také bych toto potřeboval. Chci se zeptat použil jste nějaký již hotový projekt a ten si upravil např. tento?

https://github.com/kolins-cz/Smart-BMS-Bluetooth-ESP32

Že píšete, že jste se zbavil zakousnuti programu... kde výše zminen autor to také uvádí. Jake kroky jste podnikl, aby se program nekousal? Děkuji.

[TheCreezo]

Po čase je tady pokračování ostrova pod kopcem. A že toho není úplně málo. Po roce plnohodnotného využívání elektrárny jsem se rozhodl ji kompletně překopat. Z původní instalace, na kterou by se revizák jen bál podívat si myslím, že jsem to dostal do stavu, který už tak zlý není.

Původní stav:

Nový:

Hlavní vylepšení jsou tyto:
Cemvin deska je teď na celé stěně za všemi rozvaděči. Vedení jsou v lištách (AC a DC zvlášť jak jen to šlo). Otočil jsem měniče na výšku, to mělo za následek, že už se samovolně nespouští odfuk při nízké zátěži, ale pouze nad 2kW (odhadem). K celému systému jsem přivedl nový zemnící vodič a spojil s domovním PEN.

Přidal jsem taky jeden VE Phoenix 3000 na zimní/noční provoz, když není dost energie. Má zásadně nižší spotřebu než ty iPower 5000. Rozdíl to dělá 70W(35*2) vs 20W a to se časem dost pozná. Sice je to tak na hraně, když má utáhnout celý dům, ale když si dáváme pozor, tak to jde, on ten victron vydrží dlouho přetížení když na to dojde.

To mě přivádí na rozdíl mezi vysokofrekvenčním a nízkofrekvenčním měničem (HF a LF). Obecně z praxe bych řekl, že HF v podání iPower 5000 je super měnič a chová se skvěle až do chvíle, kdy se má spustit velký spínaný zdroj nebo silný motor bez pomalého rozjezdu. V tu chvíli už fakt blikají světla a výbojka u plaza v teráriu ztratí oblouk a musí se nahodit znovu. Další neduhy jsem nepozoroval. Na druhou stranu LF victron je tak nějak pro domácnost horší. Sice ho netrápí krátké velké špičky (je to tvrdší zdroj než HF), ale má velmi pomalou regulaci napětí, a tím myslím opravdu velmi pomalou. Když se sepne žehlička (2600 W) pohasnout světla. Kde ale vidím velký problém je ta druhá strana, když se žehlička vypne, to napětí v sítí vyletí nahoru a světla se rozzáří až moc. Když to shrnu, tak HF trápí spíš kapacitní/induktivní špičky, ale zvládá to dobře díky rychlé regulaci a LF má problémy s rychlými změnami v zátěži obecně a vznikají zde dlouhé napěťové špičky přímo v měniči a následně v síti.

Úložiště energie taky dostalo vylepšení ve formě 3 paralelních baterií. Foto z výstavby.

Baterie dostaly vlastní rozvaděč s pojistkami a hlavním bateriovým vypínačem. Regál je celokovový se zvýšenou zatížitelností.
Provozuji 3x JBD BMS paralelně. Tedy přesně tak jak se to nemá dělat. Jaké jsou tedy problémy s tímto zapojením?
Chování JBD BMS je totiž částečně nepředvídatelné, nedá se přesně říct, kdy se rozhodne ono velké relé spojit a kdy rozpojit. Rozdělil bych to tedy na několik samostatných částí:
1. Jak to celé nahodit. Start takového systému je sám o sobě trochu složitý proces, protože po připojení jedné baterie už ty další 2 nemají dostatečný rozdíl v napětí aby se připojily taky. Start tedy probíhá tak, že se všechny 3 BMS uvedou do provozního stavu a jsou připojeny paralelně k sobě a ideálně k ničemu dalšímu. Dalším krokem je připojit zátěž, která stáhne napětí, důležité je, aby to byla dostatečně vysoká špička a zareagovaly všechny 3 BMS současně. Používám k tomu připojení jednoho iPower měniče přes pár ohmů odpor. Naběhne to tak vždy. Pokud už některá z baterií je naplno připojena, tak tato metoda nefunguje!
2. Kdy se to připojí samo. Samovolně se BMS připojí při velkém rozdílu napětí a vypozoroval jsem, že se připojí i blízko úplného nabití při začátku balancování.
3. Může se to samo odpojit? Ano může a to v případě, že přes BMS poteče minimální proud. Takto se vždy odpojí všechny kro mě jedné poslední. Stane se tak ale za velmi dlouhou dobu (dny?) když je elektrárna odpojena od panelů a jsou vypnuté měniče.
Tyto BMS se tak dají provozovat paralelně bez problému, pokud se aktivně využívá baterie, tedy vždy něco teče dovnitř nebo ven.

Něco málo k bezpečnosti.
K elektrárně jsem doplnil svodiče přepětí typu 1 a 2 k panelům a před regulátory. Při maximálním výkonu vypadá teplotně rozvaděč asi takto: (Je to venku pod panely, venku nad 30°C, systémem jde kolem 50A, dimenzováno na 63A)

A to už je skoro vše. Ještě zbývá doplnit, že jsem zrušil veškeré chytré řízení a ještě nevytvořil novou instalaci. Nefunguje mi tak posílání přetoků do bojleru a vypínání měničů podle SOC (nyní pouze podle napětí). Nemám teď možnost dobíjet ze sítě automaticky podle SOC (můžu jen ručně připojit klipsy a nabíjet, ale to moc pohodlné není).

[cipis]

Já mám (zatím) dvě ty JBD, a jen v zimě se mi párkrát jedna z nich odpojila. Jakmile se začalo nabíjet, tak se pak někdy zase připojila.

Jinak netřeba opičky se zapojováním "silových" kontaktů, zátěží atd. Stačí vytáhnout balanční konektor a zase ho tam zapojit zpátky. JBD se okamžitě po připojení balančního konektoru zapne.

[Hyp]

Co je to za desku nehořlavou, na kterou lze montovat tu elektriku, jak se to jmenuje, kde se to prodává, kolik to stojí

download/file.php?id=28557&mode=view

Taková dneska už se může přišroubovat na hořlavý podklad, třeba dřevo, osb, ano?

? Diky

[cipis]

Cetris, případně větší odolnost má Cemvit.

[TheCreezo]

Co je to za desku nehořlavou, na kterou lze montovat tu elektriku, jak se to jmenuje, kde se to prodává, kolik to stojí

download/file.php?id=28557&mode=view

Taková dneska už se může přišroubovat na hořlavý podklad, třeba dřevo, osb, ano?

? Diky

Zkušební elektrárnu jsem tvořil na cemvin desce z hornbachu.
Vláknocementová deska 90x60x0,5 cm
Ale už nevím přesně jaký to byl rozměr. Je velmi tvrdá a pevná, ale musí se na ni opatrně, jak se trochu rozbije, tak se třepí a vruty v ní pak nemusí dobře držet. Osvědčily se mi delší šrouby skrz a pak chytat spoje mezi 2 matky na konci šroubu.

Na své velké elektrárně mám konkrétně tohle:
Deska cementovláknitá Fermacell Powerpanel H2O 1250×2000×12,5 mm
má to třídu A1, takže z mého pohledu naprosto bezpečné.

Připevnit se dá různými způsoby, od úchytek na okrajích až po šrouby skrz. Měniče jsou docela těžké a jsou kotvené až do zdiva, proto jsem zvolil přišroubování do zdi skrz desku na 6 místech, úplně to stačí.

EDIT: Je velmi dobré si díry předvrtat tenkým vrtáčkem, deska se pak tolik neničí.

[TheCreezo]

Já mám (zatím) dvě ty JBD, a jen v zimě se mi párkrát jedna z nich odpojila. Jakmile se začalo nabíjet, tak se pak někdy zase připojila.

Jinak netřeba opičky se zapojováním "silových" kontaktů, zátěží atd. Stačí vytáhnout balanční konektor a zase ho tam zapojit zpátky. JBD se okamžitě po připojení balančního konektoru zapne.

S tím odpojováním balančních konektorů to fungovalo na staré revizi JBD, na novější se systém BMS zblázní pokud se připojí konektory delší dobu od sebe. Myslím ty 2 balanční. Stará revize totiž zůstala vypnutá dokud se nepřipojil i druhý, ale na nové se zapne už při prvním, ale nedokonale a spadá okamžitě do chyby. Na 16S se mi tak inicializovalo jen 11S a nešlo s tím nic dělat, musel jsem ty konektory připojit taky rychle po sobě jak jen to šlo.

Nějakou dobu jsem provozoval 2 paralelně a není to takový problém jako když jsou 3, tam se proud dělí ještě více a je tu vyšší šance na odpojení v nečinnosti, hlavně pokud jsou články trochu rozdílné. Ale s tím, že se sama připojí souhlasím, ona se prostě někdy připojí a z podstaty LiFePO4 to není takový problém, napětí se vyrovná téměř okamžitě.