Skoro-blackout minuly patek

[SlezY83]

Ahoj.
Na ruznych servrech vysla zprava, ze minuly tyden v patek doslo k rozkolisani site:

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... anicni_tbr

Na ruznych servrech jsou hodne podobne informace, ale bez vetsiho detailu (nekde bylo, ze nase jaderky presly do ostrovniho provozu).

Muze nekdo znaly nastinit, jak takovato regulace site funguje?
Jake jsou scenare pro ruzne pripady?
Pripadne nejake technicke detaily k udalosti minuleho tydne?

[mypower.cz]

https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 60#p140995

[jahodovák]

na netu,už nevím kde k tomu vyšel článek pojednávající co je třeba dělat aby se to nešířilo a naopak stabilizovalo,jen o příčině se píše,nespecifikované kolísání někde v regionu rumunska a balkánu...a že budou stav analizovat.Předešlý článek,že to způsobilo počínání rakouska používáním alternativních zdrojů prý bylo vyloučeno....těžko se v tom vyznat,na to by bylo třeba vědět víc dat a ne vycházet jen z neúplných informací leckdy i tendečně upravených.Jinak regulace funguje na principu,čeho je málo tak se doplní,pokud moc tak se ubere,jen realizace je u většího celku trošku složitější...

[SlezY83]

Spise by me zajimaly detailnejsi kroky pro stabilizaci.
Viz treba jeden prispevek v jinak zbytecne diskuzi (viz priloha)

[mgx]

divne,

ja som pozeral svoje data, u mna klesla frekvencia gridovej siete na 49.84 v rozmedzi 14.04-14.08. data mam merane raz za minutu.

08.01.2021 14:04 49.75 233 0 0.11 0.19 50 50.03
08.01.2021 14:05 49.75 231 0 0.1 0.11 50 49.84

[mobilik]

U mňa to studer zaregistroval takto:

14:04 hod. - 49,81Hz

[zajo]

u mně takto

[SlezY83]

Spíše by mě zajímalo, co způsobí to, že klesne frekvence sítě. Přitom žádný pokles napětí není vidět. Pokud bych to bral jako přetížení sítě odběrem, tak bych předpokládal pokles napětí. Nebo jak to tu funguje?
Jaký pokles je už alespoň "divný"?
Může frekvenci i vzrůst?
Atd...

[Vitek]

Spíše by mě zajímalo, co způsobí to, že klesne frekvence sítě. Přitom žádný pokles napětí není vidět. Pokud bych to bral jako přetížení sítě odběrem, tak bych předpokládal pokles napětí. Nebo jak to tu funguje?
Jaký pokles je už alespoň "divný"?
Může frekvenci i vzrůst?
Atd...

princip regulace sítě je jasný... máš většinou synchronní stroje., ty e točí logicky 3000 za minutu nebo 1500 a nebo další dělitele dle 60*f/P kde P je počet polparu stroje...

frekvence se drží sama. synchronně. Napětí sítě potažmo velikost jalového výkonu ( kapacitní nebo induktivní charakter) regulujou primárně budiče, připadně regulátory budících proudů generátorů.

no a kde je ten háček... funguje to tak že při zatížení resp přetížení se zvedne zátěžný úhel beta ( teoretický synchronní pole, vs reálnému stavu synchronního stroje.
no a jak poklesne ten úhel resp se reálně zvětší dojde k tomu že se zhoupne maličko frekvence na tom konkrétním generátoru kterých je v síti stovky. Pokud třeba zátěžnej úhel příliž rychle vzroste případně se odlehčí dojde kv krajním případě ke ztrátě synchronismu a k odpojení generátoru od sítě. o to hůř pokud je to při větším výkonu kde odstavují turbínu nadotáčky v krajním případě ESV ( emergency stop valve)

Problém není v synchronních strojích jako takových ty jedou.
Problém je v OZ, kde jak vysvitne případně zafouká nárazově na několik hodin, tak tam to zase funguje tak že primárně dodávají do sítě vyšší napětí, protože s frekvencí jeden maličký generátorek asynchronní a nebo střídač nic neudělá, stejně tak neudělá nic ani jeden elektrokotel.

Problém je teda to že najednou se někde objeví výkon, to se projeví tak že přibyde napětí lokálně před trafem aby došlo k tomu že vůbec třeba asynchronní větrná turbína může dodávat. do sítě.
No ale asynchronní stroj se točí asynchronně, takže tento stroj způsobí to že bud dělá lokálně nadfrekvenci ( což ale zase nejde) a nebo dělá podfrekvenci v motorickým chodu což taky nejde.

hahá a jak to má člověk pochopit?

no v momentě když začne foukat, tak se ubere výkon na plynových a parních strojích a to tak aby se frekvence udržela na 50Hz, když ale naráz foukat přestane, výkon chybí větrný turbíny odebíraj výkon a ještě víc se zatěžuje sít. což způsobí pokles frekvence.

No a když se to udělá dostatečně dlouhou dobu a pak působí pár poryvů, případně do toho někde nějaký solární pole několik desítek MW, a vyjde to tak že se sejde nadvýroba s podvýrobou ( slunko vítr vs tma a klid) během třeba 5 minut tak na to ani nezareagujou turbíny primární ( naše synchronní stroje který drží frekvenci sítě, stejně na to nestihne do minuty ani zareagovat dlouhé stráně)
pokud tyto výkyvy jsou časté a intenzivní může to způsobit nedostatek / přebytek výkonu v síti což se projevý vyšší/ nižší frekvencí sítě.

Napětí sítě totiž udrží regulátory buzení synchronních strojů velmi přesně a velmi rychle. ( 4 roky mě to živilo v zahraničí)

Tak a ted ta otázka znova jak souvisí frekvence sítě s výkonem v síti ---- chceš li dodávat výkon musíš mít dost páry na turbíně. pokud ale výkon odebírany náhle poklesne generátor se odlehčí a roztočí se do vyšších otáček než je synchronní rychlost generátoru. to samé se děje i v opačném stavu když točíš vetrníkem a zapneš na něj 3 miliony žárovek co se stane klesne otáčková rychlost.

takže je evidentní že výkon souvisí s frekvencí.

doufám že jsem alespon trochu vysvětlil názor na tuto věc.

[SlezY83]

Ahaa, jasně, už to začínám chápat.
Takže vlastně větrník by měl ideálně držet stejnou frekvenci a pokud nefouká, tak se stává spotřebičem?
Nikdy jsem se nezajímal, jak je konstruovaná větrná turbína, ale představoval jsem si, že je to na podobném principu, jako solární elektrárna - přifázován k síti (výkon z vrtule zreguluji a přes střídač je dodáván do sítě, kde střídač reguluje dodávaný výkon do sítě jako funkci otáčet větrníku).
To je zajímavý...

Pokud by došlo k výraznému poklesu frekvence, jak probíhá odpojevání odběratelů? Je nějaké pořadí nebo priority?

[matobabetak]

a co dalej? OZE bude len pribudat, zdroj a spotreba budu blizsie k sebe... pocul som nieco o inteligentnej rozvodnéj sieťy ale neviem si predstavit ze by to niekdo prebudoval... alebo sa to bude lba platat ako nase cesty... a co by urobilo napr v CR keby bolo pripojenych 1 000 000 elektromobilov ktore by sa nielen nabijali ale vedeli by posielat aj do siete aby ju stabilizovali?

[dumi]

k ty frekvenci, nejjednoduseji si to predstavis:

soutroji turbina a generator je pohaneno parou, ktera roztaci turbinu vykonem X, toci synchronni otacky 3000ot/m

ted najednou ten generator pridce zatizis, ale na turbine vykon nepridas, rotor generatoru zacne zpomalovat => snizi se frekvence. naopak pokud generator prudce odlehcis tak se prebytecny vykon dodavany turbinou zacna projevovat roztocenim generatoru na vyssi otacky ==> stoupa frekvence.

velikost napeti se ridi buzenim generatoru.

[mgx]

na Slovensku plati nasl. plan obrany ES

f ≤ 49,8 Hz: Signál „znížená frekvencia“ vo všetkých transformátorových staniciach
s napätím 400, 220 a 110 kV (okrem diaľkovo ovládaných), dozorniach
elektrární zapojených do napäťovej úrovne 400, 220 a 110 kV (EVO 1, ENO,
EBO, EMO TEKO, Č. Váh, L. Mara, Gabčíkovo, Ružín, Dobšiná a dispečing
VET Trenčín) a na všetkých dispečerských pracoviskách postihnutých
poklesom frekvencie. Tento signál je odvodený z pôsobenia frekvenčného relé
alebo z riadiaceho systému daného pracoviska.
- Automatická zmena primárnej regulácie frekvencie na reguláciu otáčkovú
vyradením regulátora výkonu (a tým aj korektora frekvencie) z činnosti pri
elektrárenských jednotkách VE, PVE, JE, PE postihnutých znížením
frekvencie s oneskorením 1 sekunda.
- Automatické zrušenie pôsobenia centrálneho regulátora sekundárnej
regulácie f a P zo SED pri jednotkách postihnutých znížením frekvencie,
s oneskorením 1 sekunda.
- Automatické vypnutie jednotiek PVE postihnutých zníženou frekvenciou,
ktoré sú v čerpadlovej prevádzke. Pripravenie týchto jednotiek na nábeh do
turbínovej prevádzky.
- Automatické spustenie jednotiek PVE pripravených v zálohe, ich prifázovanie
a zaťaženie, pokiaľ sú v oblasti so zníženou frekvenciou.
- Určenie príčiny nízkej frekvencie a rozsahu zasiahnutých častí siete touto
nízkou frekvenciou. Sledovanie tokov výkonov, najmä v hraničných
rozvodniach a na spojovacích vedeniach so susednými sústavami. Prijatie
opatrení na odľahčenie vysoko zaťažených prvkov siete alebo častí siete.
Požiadať prípadne o dodatočné podporné opatrenia v susedných ES.
- Zablokovanie automatických regulátorov napätia na vybraných
transformátoroch 110/22 kV a zníženie napätia o jednu odbočku.
f = 47,9 Hz: Automatické odpojenie jadrových elektrární (EBO, EMO) od siete a ich
prepnutie na prevádzku na vlastnú spotrebu s časovým oneskorením
1 sekunda.
f = 47,5 Hz: Automatické odpojenie klasických elektrární zapojených do siete 400 a 220 kV
a elektrární ENO, EVO 1 (blok 1 a 2) a ich prepnutie na prevádzku na vlastnú
spotrebu s časovým oneskorením 1 sekunda.
- Automatické odpojenie vodných a prečerpávacích elektrární zapojených do
siete 400 kV a ich prevedenie na prevádzku pre vlastnú spotrebu s časovým
oneskorením 1 sekunda.
f = 46,0 Hz: Automatické odpojenie všetkých ostatných elektrárenských jednotiek, ktoré
ešte neboli odpojené od siete a ich prípadné prevedenie na prevádzku na
vlastnú spotrebu s časovým oneskorením 1 sekunda.

nabeh najvacsej PVE Cierny Vah je 70s, precerpavacia prevadzka 120s.

Pre vypinaci plan platia 4 urovne frekvencie:

1. stupeň: 49,0 Hz
2. stupeň: 48,7 Hz
3. stupeň: 48,4 Hz
4. stupeň: 48,1 Hz

V prípade, že sa deficit výkonu nedá vyrovnať mobilizáciou výroby a frekvencia poklesne pod
49 Hz, dochádza k automatickému frekvenčnému odľahčeniu záťaže v štyroch stupňoch
(49 Hz, 48,7 Hz, 48,4 Hz a 48,1 Hz), pričom celkový objem odľahčovanej záťaže predstavuje
cca 50 % z celkovej záťaže ES SR. Stupne a objemy frekvenčného odľahčovania záťaže sú
stanovené na základe výpočtov krátkodobej stability ostrovnej prevádzky ES SR, pričom sú
zohľadnené požiadavky na lokálne frekvenčné odľahčovanie záťaže jednotlivých uzlových
oblastí. Limitujúcou požiadavkou pre systém frekvenčného odľahčovania je, aby v priebehu
poruchy neklesla frekvencia pod 48 Hz a neprekročila 51 Hz. Ustálená hodnota frekvencie po
odľahčení záťaže má byť blízko nad hodnotou menovitej frekvencie. Frekvenčné relé, ktoré
dávajú impulz k vypnutiu príslušného vypínača za účelom vypnutia záťaže, musia pracovať bez
dodatočného časového oneskorenia s operačným časom do 100 ms. Frekvenčné relé sa
inštalujú u odberateľov v rozvodniach 110 kV a 22 kV. Do frekvenčných stupňov odpájaného
zaťaženia nesmú byť zaradené vedenia slúžiace pre rezervné napájanie jadrových elektrární.
Obnovu napájania spotreby elektriny odpojenej pôsobením technických prostriedkov
vykonávajú dispečingy prevádzkovateľov distribučných sústav podľa pokynu dispečingu
prevádzkovateľa prenosovej sústavy.

Pre jednotlivé typy elektrární sú to nasledovné pracovné rozsahy frekvencií:
4.1.6.1. Tepelné elektrárne
a) 48,5 – 50,5 Hz
0,95 – 1,05 Un
b) 46 – 48,5 Hz
50,5 – 53 Hz

4.1.6.2. Jadrové elektrárne
a) 48,5 – 50,5 Hz
0,9 – 1,05 Un
b) 47,5 – 48,5 Hz
50,5 – 52,5 Hz

4.1.6.3. Vodné elektrárne
a) 48,5 – 50,5 Hz
0,95 – 1,05 Un
b) 46 – 48,5 Hz
50,5 – 53 Hz

4.1.6.4. Prečerpávacie vodné elektrárne – turbínová prevádzka

a) 49 – 50,5 Hz
0,95 – 1,05 Un
b) 47 – 49 Hz
50,5 – 52 Hz

4.1.6.5. Prečerpávacie vodné elektrárne – čerpadlová prevádzka

a) 49 – 50,5 Hz
0,95 – 1,05 Un
b) 47,5 – 49 Hz
50,5 – 52 Hz

[mypower.cz]

a co by urobilo napr v CR keby bolo pripojenych 1 000 000 elektromobilov ktore by sa nielen nabijali ale vedeli by posielat aj do siete aby ju stabilizovali?

Jakoze baterky na koleckach, ktere pocas jizdy nejsou pripojeny k nicemu jsou nejak v necem lepsi nez trvale pripojene baterky umistene napevno nekde v halach ci podzemi, urcenych na mnohem rychlejsi cinnost, nez napriklad nejake Dlouhe Strane?

Ad frekvence, jednou vetou: jeste jednoduseji si to lze zkusit primo doma, kdyz ke 2kW elektrocentrale bez jakehokoliv invertoru pripojime 2kW bojler.

[lubomirz]

zhruba o akom vykone sa bavime, aby sa pohla frekvencia o desatinu hertzu v tej nasej uzasnej Europe alebo nejakom regione ?

Co / kolko / ako dlho sa musi stat aby to zakolisalo ? Ak sa to da nejako jednoduchsie kvantifikovat, je mi jasne ze je to obrovsky kotrmelec okamzitej vyroby a spotreby a ine to bude o dvanastej naobed a ine o tretej v noci, ine v lete o stvrtej poobede ine v zime ked vsetci uz musia svietit lebo je uplna tma...


Radsej sa ani nepytam co sa potencialne moze stat, keby v Europe bolo VELMI SLABYCH 30.000.000 kusov elektroaut s celkovou kapacitou baterii ~1.200.000.000 kWh KTORE TREBA NABIJAT KAZDE TRI DNI V PRIEMERE. Pre srandu, dnes je v Europe 280 milionov aut [!] tak som si dovolil DESATINU z nich ergo 30 milionov pichnut na elektriku.

[jahodovák]

Pokud jsem dobře četl článek,tak vznik je někde na balkánu a kolem rumunska,pochybuji,že by tam někdo cíleně dokázal najednou zapojit větší množství elektroaut...

[mgx]

Tu je oficialna tlacova sprava.

https://www.entsoe.eu/news/2021/01/15/s ... 21-update/

Ak doslo k rozpadu, na pricinu by som si pockal na oficialne stanovisko. Ale ak si pozriem graf spotreby/vyroby TRANSelektrika (RUMUNSKO), tak to skor vyzera, ze problem bol v zapadnej europe

https://www.transelectrica.ro/widget/we ... ficportlet

K rozpadu siete a prechodu na narodnu ostrovnu prevadzku staci malo. Pretazenie linkoveho vedenia, vypadok vyroby vyznamneho zdroja, zivelna katastrofa. Napr. 2006

https://en.wikipedia.org/wiki/2006_European_blackout

To ze maju nemci a spol problemy s stabilitou siete a specialne OZE (nepredikovatelne) je dlhorocne zname. Regulacia narodneho gridu sa stane obtiazna, nie vsak nemozna. Ale bude to vyzadovat nemale investicie.

Poznamky ku grafu: casovy udaj je v rumunskom casovom pasme, takze 15:05 bucharest=14.05 praha/bratislava. Ape=vodne hydroelektrarne.

[lubomirz]

>> Pokud jsem dobře četl článek,tak vznik je někde na balkánu a kolem rumunska,
>> pochybuji,že by tam někdo cíleně dokázal najednou zapojit větší množství elektroaut...

je mi jasne ze to nebolo kvoli nabijaniu EV len som si dovolil taku uvahu ze radsej ani nechcem vediet, co by sa "asi" mohlo stat keby sme dosiahl fantazmagoricke plany politikov utrhnutych od reality a mali na cestach tych 30 milionov auticok ktore treba KAZDE TRI DNI nabijat v kapacite 1.200 GWh.

Mnoho z nich sa bude nabijat pocas noci, ale rozhodne nie vsetky. Okej dokial sa medzi nami bude pohybovat 30 mega elektrobzukákov tak sa nainvestuju strasidelne miliardy do prenosovych sieti, vyrobnych zdrojov atd, lenze sucasne s tym tlakom na EV prichadza aj tlak na obnovitelne zdroje - a tym sa pruser este strasne zvacsuje. Nikto nevyprava o tom ze postavime 30 atomiek, vsetci vypravaju o tom ako nahodime veterne mlyny do mora a solarne panely na strechy.

Hmmm, bude sranda.

[marko250]

Ty co se nabíjí přez noc by naopak pomohly jet plynuleji generátorům,protože máš pokles odběru a ten EV ze zásuvky 3f víc jak 11kW nebere a z 1f do 3,7kW.To jsou směšné výkony,které překonává denní spotřeba státu.Jednoznačně elektrárny nejedou na 100% výkonu a většina umí povyskočit i nad 100% svého jmenovitého výkonu.
EV se dá řešit sdílením v síti V2G a pokud nám tady unie nastoluje plošné emise vozidel,tak ať poručí povinnému sdílení za pomoci EV a je vše naopak stabilizováno.Už jsem to tu psal,stačila by funkce ,kterou uživatel EV nastaví dle toho co bude dělat za jízdu po nabíjení.A celkově by to bylo podpořeno třeba nízkým DPH při koupi vozu.Prostě vím ,že pojedu klasiku do práce tak po šichtě dám nabíjet a nastavím ,nech mi 30% kapacity baterky a zbytek používej se sítí,přednostně ale můj dům.

[lubomirz]

to je pravda, ale nikdy to nezrealizujeme. Desat milionov nestabilnych bodov, nepripojenych do siete 24x7x365 necakajucich iba na taketo situacie, v neznamom stave nabitia atd, atd. takuto distribuovanu siet nedokaze zmanazovat nikto. Ani umela inteligencia. Na mikrourovni si to viem predstavit - blackout, moj dom svieti z pripojeneho auta, cista pohoda.

Na makrourovni "teraz ideme zachranit Europu" si nic taketo predstavit nedokazem. Ale na to tu mame mudrejsich nez som ja


Diky za grafy a nejake dalsie informacie, ja som si odniesol ze sa hraje o sekundy. Takze mam jednoduche riesenie kupime 400 000 LiFePo 272Ah clankov z Alibaby po 70$, to mame 350MWh "baterčičku" v rozmere okolo 25x25x2 metre cize uplne nic, pospajame bus barmi, nahodime BMS a posleme do siete. Jedna takato "vec" bude koštovať 32 milionov eur takze zhruba 400 milionov finalne riesenie s uplatkami nahodime na kazdu stranu Europy, do stredu trikrat a mame to. Taketo riesenie dokaze okamzite dodat do siete 1 GW prakticky okamzite a vydrzi 15-20 minut, dovtedy mame sancu zareagovat klasickymi sposobmi.

Dneskaj mame januar, v aprili su tu baterky, do augusta mame zosrobovane, v oktobri otestovane, akurat nacas aby sme ich tento rok pred zimou prifazovali do siete. Tri taketo uloziska budu stat 100 milionov eur, to je prdlajz v energetike. Jaaaaaj ze taketo lahke este nikoho nenapadlo

Som genius. Vyriesil som energeticke problemy celej Europy, uz teraz treba len vela vela lodi ktore nam tie clanky z Alibaby dovezu