Klimatizace jako topení - rady

[josse]

Když jsem sháněl starší venkovní, větší jednotku na předělání na chladič vody aby vypadal jako tepelné čerpadlo, týpek mi povídal:
Daikin většinou odejde na děravý vnější radiátor (r410a).
Carrier většinou odejde na kompresor.

Vzhledem k tomu že jsem chtěl pouze radiátor bednu a ventilátory, tak mi schoval carrier...

Rozebral jsem, plechy nechal opískovat a práškovou barvu. Vypadá to luxusně. Zatím to čeká ve sklepu. Měď tam byla poctivá. Plechy jsou také poctivé. V kompresoru odešlo něco zvláštně, má teplotní ochranu a odešel na přehřátí, to je fakt vtipné. K těmto dvěma výrobcům to platí pro cca 10 let staré jednotky. Odchází údajně touto dobou po stejném stáří...

S kámošem jsme dělali dost zásadní změny na zapojení radiátoru a říkal že to jde dobře, že tam je měď dobrá a je jí dost... Když mi pískovali plechy, taky říkali, že je to dobrej materiál.

Asi první pokusy jak "katovat kosty".

Konkrétně: Carrier 38GL-048, nebo 060.

[brumlaj]

chladič vody aby vypadal jako tepelné čerpadlo - mám svůj tip, gratuluji a díky za nápad!

[josse]

chladič vody aby vypadal jako tepelné čerpadlo - mám svůj tip, gratuluji a díky za nápad!

Ohřívač nemrznoucí kapaliny zní lépe? Aby se nikdo neptal k čemu se to vlastně chci... Stavím TČ vzduch+země/voda. Každý by se ptal proč to stavím a musel bych vysvětlovat baterky na krátkodobé uskladnění + 600x6m3 půdy jako sezónní baterie... Spousta lidí by to ani nepochopila...

Ještě jsem nevymyslel co s těmi původními ventilátory, potřeboval bych je vyměnit za bldc + vfd, nebo 3ph + vfd. Vrtule se mi líbí, ale motory jsou PSC ACIM.

Tyhle jednotky se dnes likvidují jako nebezpečný odpad a údajně je to něco stojí, takže jsou jen za cenu dopravy a všimný... A rádi se některých zbaví.

[kadlos]

Ako si to prerobil, to by ma zaujimalo, mam 1000l AN, mysliž ze by to v zime nabilo?
Mam tiez doma radiatory a este budem zateplovat 15cm izolaciou.
Tebe to zohreje vodu az na 42°C, postacuje to?

Akumulaci mám také, původně jsem topil dřevoplynem. Nyní již nepoužíván, mám pouze jako zálohu. Dle mých zkušeností je v tomto případě lepší topit přímo do topení. Je to efektivnější, klima si vezme jenom to co potřebuje. V mém případě pokud je do O°C tak cca 500 - 1000W příkon. Ohřívat akumulaci a pak ji ředit je nesmysl. Pro tuto nízkou teplotu do radiátoru je třeba mít dostatečnou plochu, velký průtok systémem. Mě konkrétně stačí na - 10°C venku topná voda 43°C a to mi klima stíhá. Podrobnosti zde: http://divamse.cz/therm/diskuze/?thread ... t-ue18-rke. Moje přestavba a zkušenosti. Letos topím 5 zimu. Spotřeba za celou zimu na topení cca 3000kW. Je to včetně předehřevu TUV. Zpátečka mi předehřívá bojler na teplotu topné vody a zbytek dohřívám z DS. Přes léto neřeším, mám soláry od března do října teplé vody nadbytek.

[kodl69]

Škoda, že nemám doma žádný teplovodní radiátory, hned bych to zkusil taky. Na druhou stranu mám po baráku několik klimatizací vzduch vzduch, všechno R410, ale zatím jsem neměl odvahu tím topit celou zimu. Na druhou stranu je naše spotřeba cca 2-3MWh za zimu, z čehož je značná část za TUV, ale dábat jednotku jenom na tohle se mi moc nechce, když je to jenom na cca 3-4 měsíce v roce... Navíc mám ty boilery dva.

[marko250]

Mě uniká pointa té předělávky? Ten klasický radiátor má přeci oproti sériovému řešení klimy horší předávku ne?Jediné pozitivum je možnost rozvodu do více místností,ale to je zase dáno výkonem klimy a ještě to ,že se nevíří vzduch přez vnitřní jednotku klasicky.Ale ta účinnost předávky tepla bude horší a teplotní rozdíl taky ne.Kdyby to šlo aspoň do velkoplošného vytápění,tak to duplikuje klasické Tč,ale tím předěláním přicházím o klimu jako takovou.

[jahodovák]

Předělávka ti umožní akumulaci tepla a její pozdější využití.Většina lidí má stejně předimenzované radiátory,takže to mnohdy i stačí,navíc může klimoška jet v době kdy svítí slunce a elektřinu místo akumulace do baterek můžeš dát do vody a protože většinou nižší telota je v noci,tak pokud je to dobře nadimenzované může klima stát a jet jen při vyšším využití ,pokud je ještě nádrž uvnitř budovy,tak vyzářené teplo nikam neunikne a může se podílet na vytápění..pokud ale más podlahovku,nebo uděláš moderní velkoplošné stěnové tak není co řešit,je ale k tomu přistupovat případ od případu a jistě se to nevyplatí všude..

[kvako1]

ja to taky vubec nepochopil.. venkovni jednotka je vzduch a vevnitř je to tedy jak napojene do těch radiatoru ? přes nějaký další vyměnik ?

[kodl69]

Samozřejmě že přws výměník...
proč bych přišel o chlazení? radiátory můžou i chladit, akorát je problém kondenzace... Hlavní důvod je to, že se vytopí celej dům, a s tím předáváním tepla bych nebyl tak hr do odsudku, podívej se na stránky KORADO https://www.korado.cz/common/downloads/ ... 165439.pdf - strana 45 - dvoudeskovej 1000*700mm při 45/40°C 500W, se žebrama 700W a trojdeskovej se žebrama 1000W. To je jako špatná hodnota, pokud jich máš po baráku 6-10ks?
Tím těch 6kW z klimatizace vyzáříš jak nic.

[marko250]

Jo na přívody do vnitřní napájel deskový výměník a honí to přez něj dál.

Ale dělat klimou 43°C při venkovní 0°C a následně to dávat přez výměník do radiátoru a ohřívat vzduch v místnosti,mi příjde pitomé a marně na tom hledám smysl? To kdyby na té venkovní napájel deskáč a honil přez to vodu z potoka,tak bych to chápal.Smyslem účinnosti je přeci dostat ty dvě strany teplotně co nejblíže k sobě a hlavně klima by měla chladit.A ty radiátory můžeš mít max o 3°C chladnější jinak vzniká kondenz.

[marko250]

OK naddimenzovat deskáče jdou,ale to chlazení se vytratí bez pomocného ventilátoru a pořád tu je ta kondenzace,ke které dojde v rozdílu o víc jak 3°C. Jako rozumnější vidím vícero malých klim,tam kde potřebuji a pak už to je o účinnosti bivalence,pro FVE navíc bonus decentralizace a využití různorodého výkonu při přebytcích,jen zase nějaké chytrosti co to budou řídit.

[KubisKV]

Kadlos psal o topení klimou! Ne o chlazení. Osobně s tím zkušenost nemám, ale už se o to taky začínám zajímat v teoretické rovině. Pokud klima umí i topit, jako že umí a je tam nějaká účinnost, tak proč to nevyužít. Někdo nechce mít stále průvan ( nemusí být velký) v místnostech a tak je řešení vnitřní jednotku kuchnout a přes deskový výměník ohrivat vodu do aku nádoby, nebo rovnou do radiátorů. Přes den svítí a klima může pracovat a uchovat nějaké teplo na večer.

[kadlos]

Pokusím se osvětlit své důvody a zamezit dohadům proč a jak. Mám starší dům 1987 a protože jsme dělali nějaké částečné opravy a rekonstrukce, tak jsem řešil pokud možné rozumně nákladné a pohodlné topení. Od počátku jsem měl akumulaci nejdříve v kombinaci s klasickým kotlem následně dřevoplyn. Sice levné a relativně pohodlné - stačilo 1 x za dva dny ohřát nádrž 2000 l a pak se o vše postarala jednoduchá elektronika. Jedna z věcí, kterou jsem řešil při opravách bylo vytápění, zbavit se nutnosti jít ke kotli a zatopit. Průběžně jsem vyměnil okna a zateplil. Po těchto upravách na plochu cca 150 m2 ztráta 6 kw. Plánoval jsem tepelné čerpadlo, ale bylo mi trochu líto peněz rozpočet 160 tis.. Pak jsem narazil na výše zmíněné forum ařekl si proč to nezkusit. Proč radiátory a ne podlahovka, proč ne chlazení bylo dáno konstalací a stářím stavby. Chtěl jsem topit, chlazení neřeším. Pokud bude třeba není problém řešit přímo splitem v místnosti. Náklady byly 25 tis. jednotky, 15 vše ostatní (výměník chladivo - voda, práce chlaďaře, nějaké kabely, jističe, rozvaděč). Řekl jsem si, že pokud jednotka vydrží 5 let budu spokojený. Za 25 koupím novou a jedu dál. Ta teplota je maximální, běžně topím 36 - 40 °C. Vše najdete podrobně v odkazu. Než jsem začal topit klimatizací topil jsem dřevěné brikety a náklady na zimu byly 15 - 17000 Kč. Teď bez starostí 10 000. Toť asi vše. A protože se rád pořád v něčen hrabu, tak od léta 2019 pociťuji novou nákazu, koronavir to není, má to velmi podobné příznaky jako u mnoha z Vás, ale o tom někdy příště.

[marko250]

V případě jen toho topení něco nadhodím a potřeboval bych odpovědi nějakého chlaďaře.Systém přímého vypařování každý zná jako jednostranný.Jaké pravidla by se musela dodržet,aby se stal oboustranným,čili venku v 1,2m chlaďárenské smyčky po 15m tam a zpět cca 350-400m v rozteči 60-70cm,uvnitř budovy kompresor s ventilem expanzním a druhá strana smyčky chlaďárenská měď v podlahovkách domu rozteč do 20cm a zde netuším jestli stringy,nebo jedna a jak docílit požadované teploty v ní.Průměry,chladivo,průtočné ztráty,tlaky v podlahách? Takže výkon kompresoru by byl spočten na TZ domu a scop typuji kolem 5, bez všech těch klasických převodů a podpůrných čerpadel v klasických Tč.Spínal by se jen kompresor a řídil ventil nic víc.

[josse]

Proč chlaďaře? Rozdíl je cena materiálu a nemožnost opravy.
Pro trubky je docela rozdíl 1.5 bar vs. 45 bar. Plastové 1000m sice 25x3-35x4mm průměr vs měď 10x1-22x2 taky 1000m. Nezapomínat na cenu chladiva. Nemrznoucí kapalina sice něco stojí, ale chladivo víc.

Hlavně ta možnost opravy to u mě dá do kategorie "v žádném případě".

Na internetu jsou reklamy firem, které to vychvalují a montují.

[Tom_007]

Mám jenom takovou teoretickou myšlenku. Dalo by se v nějaké míře použít tepelné čerpadlo, které se používá pro ohřev bazénů?

[jahodovák]

Teoreticky ano,ale o tuto problematku se zajímal i majitel firmy co montují tepelné čerpadla a po prostudování všeho to nedoporučujou,v bazénu jde jen o velmi malou změnu teplot a tím pádem je vše hodně poddimenzované a pokud budeš chtít dostat ven víc jak 30 stupnů,je problém..

[josse]

Teoreticky ano,ale o tuto problematku se zajímal i majitel firmy co montují tepelné čerpadla a po prostudování všeho to nedoporučujou,v bazénu jde jen o velmi malou změnu teplot a tím pádem je vše hodně poddimenzované a pokud budeš chtít dostat ven víc jak 30 stupnů,je problém..

Co to je za hloupého majitele firmy? Prostě to v zimním období má malé COP. Protože poddimenzování výrobce bazénových ohříváků dotáhl k dokonalosti. Někomu stačí natápět podlahu na 30 st.C. Takže na výstupu problém není. Problém je na vstupu a ve velikosti teplosměnné plochy.

[DanoP]

Nemate niekto nejaky napad na ohrev TUV (45 - 50st.) tepelnym cerpadlom? Co som pozeral riesenie od technibel tak mali pre vymennik na TUV zvlast odbocky z vonkajsej jednotky a podla priemeru trubiek to vyzera ze do vymenniku a z neho ide len plyn.

[dumi]

das n avystup vody z vymeniku trojcestak a misto do topeni zenes vodu z cerpadla do bojleru. akorat potrebujes velkou plochu v bojleru, se snekem o velikosti 1m2 to moc dobre fungovat nebude, chce to aspon 2m2. zalezi tedy na vykonu.