I když jsem v začátku FVE provozoval nějaký čas louhové baterky a i dodnes provozuji kyselinové olověné baterky, je čas se s těmito technologiemi rozloučit a úsilí plně věnovat lithiovým technologiím.
Louhové a nakonec i kyselinové baterky ve své podstatě nepotřebovaly žádné přídavné ochranné obvody pro svoji činnost. Pokud regulátor pohlídal nabíjecí průběhy, měnič pohlídal úroveň vybití, nebylo třeba jiného jištění. Jejich nevýhoda spočívá především v nízké účinnosti ukládání a získávání energie. U olověných se přidává i nepřítel číslo jedna sulfatace. Efektivita tyto technologie vyřazuje z boje o průnik do zimního období.
Pokud u zmíněných technologií nebylo třeba ochranných obvodů, u lithiových je tomu přesně naopak. Bez nějakého BMS se vskutku neobejdeme.
Je třeba měřit úroveň napětí jednotlivých článků pro řízení nabíjení a vybíjení baterie.
Požadavky jež by takové BMS mělo splnit si dovoluji použit tak, jak je stanovil Kybos.
viewtopic.php?f=39&t=4323#p76003Je to bezesporu značný výčet požadavků, leč jsou oprávněné, i když obtížně splnitelné.
Podmínkou nutnou, nikoli však postačující je měření napětí jednotlivých akumulátorů baterie, celkový tekoucí proud do, a z baterie, měření teploty jednotlivých akumulátorů baterie, případně okolní teploty. Zbytek požadavků splní "vhodně" navržený program procesoru.
Měření proudu je vcelku nezáludné, ač je třeba měřit v kladné větvi systému. Pokud uvažujeme s 48V systémem jež má napěťové rozpětí od 40V do 62V, pak k tomuto účelu plně vyhoví IO MAX4080SASA, případně MAX4081SASA pro oba směry.
https://datasheets.maximintegrated.com/ ... AX4081.pdfVcelku důležitá je ona extenze SASA jež označuje, že to nebude úplně malý drobek a bude mít dobré zesílení, tedy 60V/V.
I měření teplot není záludné. Zde nebudu konkrétní a rád bych, má li kdo zkušenosti, je zde popsal.
S měřením napětí jednotlivých článků baterie je však potíž.
Uvedu zde to, co jsem zatím „dotáhl“ do úspěšného konce a komplikace s tímto měřením spojené.
Je třeba převést rozdíl napětí, a vyberme si tu nejkrajnější mez jenž je taky nejnepříznivější pro ono měření, což je změření posledního článek baterie a převést jej na napětí vhodné ke zpracování v procesoru. Převést napětí 57V-62V na napětí 0-5V.
Při použití odporových děličů ztrácíme přesnost měření a opakovatelnost provedení. Neprůchodné.
Použitím integrovaného obvodu k tomuto měření narazí na dvě úskalí. IO jsou buď drahé, nebo mají velkou spotřebu.
Použitelné zapojení jsem realizoval jen přístrojovým zesilovačem se zesílením 2 a odporovým děličem 1:2, což ve výsledku dává zesílení jedna, a převedení rozdílu na požadovanou úroveň. Důvody k zeslabení a následnému zesílení jsou trojí.
1) Přijatelné napětí IO
2) Změření krajního napětí
3) Přijatelná spotřeba.
I když je měření dostatečně stálé, je otázka opakovatelnosti.
Nejnadějnější se nakonec ukazuje použití izolovaného měniče například B0505S. Tento měnič má převodovou charakteristiku jak transformátor. Vstupnímu napětí odpovídá i výstupní napětí vcelku s dobrou přesností.
Jako vždy se musí zákonitě objevit i nějaká nevýhoda. První je trvalá spotřeba asi 10mA a druhá je jiná směrnice vstupu a výstupu. Měřil jsem zatím jen B1212S s výsledkem, že při 12V na vstupu bylo asi 12,5V na výstupu, při 8V to bylo 1:1 a pří asi 6V to bylo 5,5V. Tento problém jde lehce napravit SW. Jakmile dojdou B0505S podám reference.
Snad by šlo připojovat vstupy k akumulátoru jen po dobu měření.
Vše napojit na jeden vstup procesoru multiplexem, naladit SW a používat.
Ano je to jen ideový návrh, do realizace je ještě dlouhá cesta, ale jsme již na cestě a to je dobrý počin.
Uvítám zkušenosti, či návrhy jiných.