6,3 kW slunce + 3 kW vítr okres Frýdek Místek

[tomas]

Když tam jsem, tak zrovna moc nefouká . Zatím co jsem viděl tak z toho lezlo kolem 800W. Musím tam někdy přijet jak bude bouřka nebo nějaký orkán. Asi to není moc dobré místo na větrník. Není tam na větrníku žádný monitoring, ale jak to tak sleduji když tam zrovna jsem, tak mám pocit že panely vyrobili daleko více energie než větrník.
Regulátor větrníku nespolupracuje s mým Linuxovým notebookem, někdy si půjčím notebook s Windowsem a pokusím se z regulátoru dostat nějaká data o výrobě, pokud je zaznamenává.

[tomas]

Zveřejňuji schéma zapojení, není tam rozkresleno úplně vše. Snad tam není moc chyb, jestli na nějakou narazíte, tak dejte prosím vědět.

[RobertM]

Když tam jsem, tak zrovna moc nefouká . Zatím co jsem viděl tak z toho lezlo kolem 800W. Musím tam někdy přijet jak bude bouřka nebo nějaký orkán. Asi to není moc dobré místo na větrník. Není tam na větrníku žádný monitoring, ale jak to tak sleduji když tam zrovna jsem, tak mám pocit že panely vyrobili daleko více energie než větrník.
Regulátor větrníku nespolupracuje s mým Linuxovým notebookem, někdy si půjčím notebook s Windowsem a pokusím se z regulátoru dostat nějaká data o výrobě, pokud je zaznamenává.

Takový pocit jsem měl při testování větrné elektrárny také, až se z něj nakonec stala jistota. Nakonec jsem dospěl k poznatku, že větrná elektrárna vyrobí v běžných podmínkách ČR cca 10 x méně energie za celý rok než srovanatelný výkon ve FV panelech o stejném Pnom. Větrná elektrárna může být zajímavá ve vyšších polohách cca nad 700m a to především v období jaro/podzim. V ostatních obdobích byl dlouhodobější výkon v mém případě opravdu zoufalý.

[tomas]

Ještě tady dlužím fotky, tak tady jsou z ledna 2014, zatím bez hromosvodu a nedostavěné.
Zapojení se trošku změnilo i nastavení regulátorů - snížené nabíjecí napětí na 57,6V (3,6V na článek), to popíšu později.

[tomas]

Můj návrh vytápění a ohřevu teplé vody, zatím nevím jestli se investor rozhodne jej realizovat. Ale třeba si někdo jiný může udělat podobný.
Akumulační zásobník tepla cca 1000l s průtokovým ohřevem teplé vody nebo vnořený zásobník. Pravděpodobně LMT 1000L d790 - 0V + Nerez výměník DN25 http://akumulacni-nadrz.cz/lmt-1000-d790-0v.php nebo ROLF FE AKU TV T1 http://www.rolf.cz/produkt.aspx?id=1468 nebo něco podobného.
Investor uvažoval i o tepelném čerpadle které mu bylo nabídnuto na 48Vdc, ale z toho sešlo, prozatím. Původně jsem tam navrhoval akumulační zásobník se dvěma nerezovými výměníky (vlnovci), jeden pro ohřev teplé vody a druhý jako kondenzátor tepelného čerpadla. Něco podobného jako je v PAST http://www.techtranspt.com/past.aspx. To by mohlo zvýšit účinnost tepelného čerpadla a jedno oběhové čerpadlo by se nemuselo instalovat a provozovat.
Jenže se mi nedaří najít takový akumulační zásobník na dvě topná tělesa G 6/4” který by měl i tyto dva výměníky a nejlépe výměník pro teplou vodu přes celý zásobník od dna až po víko. Jestli o takovém víte, tak prosím napište.

První bude přebytky energie ohřívat horní topné těleso 3x800W, 48VDC http://www.jakama-ge.sk/jakama-ge/eshop/11-1-DC-spotrebice/0/5/173-48V-DC-spirala-3v1-800W-1600W-2400W pouze část zásobníku pro teplou vodou. Až se tato část ohřeje, tak termostat přepne na druhé topné těleso a to ohřeje i část pro vytápění.
Výkon topných těles bude regulován pomocí PWM signálu z regulátorů Midnite Classic 250 Lite. V budoucnu možná nějakým PID regulátorem s 6 PWM výstupy v kaskádě. Proto tam je i příprava na snímače teploty DS18S20 a internet pro dálkový monitoring a ovládání kotelny.
Je možné připojit i výměník krbu a další zdroje tepla, ale nevím jestli se bude tento výměník instalovat.

[gupa]

Nevím, chybí mi tam nějaké zpětné klapky, kotel nemá výšku h, bude se přehřívat, není vyřešeno odpojení od aku, resp. propojení soustavy bez aku, resp. aku aby byl coby druhý kotel. Tz. spíše bych volil kotlový okruh s jedním čerpadlem pro dobíjení aku a s tlačením teplé do duomixu.Ppřepínání buď jen kotel nebo jen aku nebo dohromady. Řekl bych, že je škoda toho dřeva navíc kvůli průchozí topné vodě přes aku v zimě. Teplou vodu bych ohříval kombinovaně úplně bokem. Místo větrníku bych postavil malý vodojem.

[tomas]

Teď jsem narazil na podobné zapojení vytápění a ohřevu vody:
http://www.ostrovnidum.cz/index.php?s=t ... acni_nadrz
kde jsou stejné požadavky:
"Protože je náš dům ostrovní, tak jsem chtěl, aby kotel z bezpečnostních důvodů mohl pracovat i bez elektrického proudu. Proto je kotel s nádobou spojen samotížně nerezovými trubkami o velkém průměru."
A koukám že to bylo později upraveno na drain-back na který se tu někdo nedávno ptal. Ale v mém případě tepelný solar není, tak to nemusím řešit.

gupa
zpětné klapky kam a proč?
Možná na přítok teplé z krbu který je výše a může se stát že bude vytahovat teplou vodu ze zásobníku. Tam by zpětnou klapku nebylo problém dát, protože je tam i čerpadlo. Ale možná bude vhodnější tam udělat ze čtyř kolen hydraulický sifon na nátrubku z akumulační nádrže. Klapka stejně 100% netěsní a sifon funguje přirozeně sám.

Ta výška kotle a akumulační nádrže se musí ohlídat, ještě nevím jaký bude kotel, ale nádrž lze podložit, strop je dost vysoký. Realizovatelné to je i bez oběhového čerpadla pro kotel.: http://www.ostrovnidum.cz/index.php?s=t ... acni_nadrz

"Přepínání buď jen kotel nebo jen aku nebo dohromady." Tomu nerozumím co tím myslíš a k čemu by to bylo dobré. Do podlahovky nemůžu pustit více jak 40°C a na tuto teplotu zase nemůžu dusit kotel. Takže mezi podlahovkou a kotlem musí být akumulační nádrž.
V první řadě musím zajistit ohřev teplé vody a potom vytápění, takže žádnou škody dřeva tam nevidím a bez aku. tu podlahovku ke kotli stejně nepřipojím. Navíc akumulační nádrž je v domě, takže to co unikne přes izolaci nádrže "zůstane" v domě.
S rostoucím počtem akumulačních zásobníků a zásobníků teplé vody rostou tepelné ztráty, protože se více zvětšuje plocha izolace než akumulační objem a izolace není dokonalá. Takže jsem pro jeden velký akumulační zásobník tepla s ohřevem vody.

S větrníkem máš pravdu, já bych místo větrníku přidal panely, ale o jeho stavbě jsem já nerozhodoval, jen jsem ho musel připojit. Vodojemy tam jsou už dva, jeden u větrníku (víko je vidět na fotce) a druhý u budovy. Vody je tam dost, stačí zapíchnout do země rýč a už je pramínek. Voda se z jednoho vodojemu čerpá i pro další dům který je výše a kde voda není.

[gupa]

Nevím proč by měla mít podlahovka akunádrž, přeci stačí duomix a správná poloha napojení plus čerpadlo které je nějak přes termostaty jednoduše řízeno. Takže by to mohlo být na kotlovém okruhu. Výška h se může nahnat v nejhorším a asi jediným když není možnost zvednout aku, případě samotížně přes patro smyčkou zpět k aku. S aku a kotlem jsem velmi skeptický, jak celkově, tak kvůli té výšce - dojde k nařátí aku jen do linky těžiště kotle - dole bude studený jak čumák když nebudee čerpadlo..., není nad jednoduchý rozvod s kotlovým okruhem dobudoucna např. ekotlem pro temperaci, max. dvěma čtyřcestnými ventily, 300l-500l kombi ohřívač a přebytky bych pouštěl v létě do (mobilní) klimy plus ta užitková voda plus např bazénové zařízení. Zapojení jedině AC, jak slyším nerez a DC, myslím, že to víc jak 6 let kvůli bludným proudům a bodové korozi nevydrží.

Klapky určitě, stačí si to představit a nechtěná tlačenka by byla jak do krbu, tak do kotle do rána když se nepřikládá a to by se chovalo pravidelně jak ta druhá nádrž než by se znovu zatopilo.

[? luky]

Z mého pohledu je to absolutně blbě nakreslený.
1) Ten kotlový okruh nebude fungovat. Buď bez trojcesťáku a nebo s čerpadlem. A nebo armatura od Vernera. Přesně tohle zapojení jsme se pokoušeli provozovat a fakt se to tam nebude točit.
2) Proč je to topení zapojené v půlce nádrže? Takhle kromě toho, že je potřeba nahřát půlku nádrže než to začne topit, tak ještě je půlka nádrže nevyužitelná na topení.

[? Pavel111]

Tak toto zapojení kotle a akunádrže mám také,jen s tím rozdílem,že horní trubka jde do nádrže ze shora.Dimenze 2",funguje to samotížně naprosto skvěle,nádrž vedle kotle,spodek nádrže o cca 20 cm výše než spodek kotle.Pro rychlé ohřátí kotle mám malý okruh.Podlahovka sice mít nádrž nemusí,ale je to mnóóóhem lepší.Jinak se v přechodných obdobích jen cmudí.

[? honzasl]

Mám také doma podobné zapojení (tovární zapojení Atmos č.32) a jsem maximálně spokojen - nevidím důvod, proč nějak odpojovat/zapojovat akunádobu. Teď na podzim topí kotel na peletky 2 hodiny denně, zbytek vykrývá aku.

Teplá voda se udělá ve výměníku v AKU, jen má ten výměník menší výkon, než bych chtěl, TUV funguje, pokud teplota na horním čidle neklesne pod 50.

Zapojení topení do půlky nádrže má smysl tehdy, když si chce člověk nechávat horní část nádrže jako železnou rezervu TUV. S šikovným ŘS to není (podle mého názoru) není nutné.

Ve spodní části AKU mám výměník na budoucí solár, ale pokud přijde FVE, asi nikdy nenajde využití.

[? luky]

částečně offtopic: Jaký sw je použitý k nakreslení těch dvou schémat?

[gupa]

Mám také doma podobné zapojení (tovární zapojení Atmos č.32) a jsem maximálně spokojen - nevidím důvod, proč nějak odpojovat/zapojovat akunádobu. Teď na podzim topí kotel na peletky 2 hodiny denně, zbytek vykrývá aku.

Už se známí stěma schématama od Atmose spálili, nevím kdo to unich kreslí, ale minimálně ve dvou případech co mohu nějak popsat a doložit nefungují!

Jinak na schématu 32 nevidím aku, takže nerozumím té spokojenosti že něco vykrývá aku.

AtmosZapojeni32.JPG

[tomas]

Z mého pohledu je to absolutně blbě nakreslený.
1) Ten kotlový okruh nebude fungovat. Buď bez trojcesťáku a nebo s čerpadlem. A nebo armatura od Vernera. Přesně tohle zapojení jsme se pokoušeli provozovat a fakt se to tam nebude točit.

Nelze trojcestný ventil ručně otevřít tak aby nekladl odpor? Pokud nelze tak, ho tam asi nedáme a bude to stejné jak v:
http://www.ostrovnidum.cz/index.php?s=t ... acni_nadrz
Další varianta je že tam dáme i trojcestný ventil i čerpadlo a přesto bypass pro samotíž a uvidí se. Nebo v případně problémů čerpadlo doplníme.

2) Proč je to topení zapojené v půlce nádrže? Takhle kromě toho, že je potřeba nahřát půlku nádrže než to začne topit, tak ještě je půlka nádrže nevyužitelná na topení.

Protože horní část nádrže je vyhrazená pro teplou vodu a topení by ji ochladilo. Je lepší mít 500l vody o teplotě 50°C než 1000l o teplotě 25°C. V prvním případě se osprchuje celá rodina ve druhém jen otužilci.
Znovu opakuji že teplá voda má prioritu před topením. Protože tam bude i krb a možná v kuchyni i sporák na dřevo.

[? brumlaj]

nevím zda je to obecná vlastnost, ale u trojcestného ventilu ESBE řada VRG se dá clonkou kroutit kolem dokola, takže lze nastavit tak, že bude vše se vším "zkratováno" - tedy nebude klást odpor.

[tomas]

částečně offtopic: Jaký sw je použitý k nakreslení těch dvou schémat?

SchémataCAD http://www.elmer.cz/schemata.html
+ knihovna vytápění http://www.elmer.cz/doplnky.html

V Linuxu pod WINE funkční
http://www.elmer.cz/os.html

[? honzasl]

Už se známí stěma schématama od Atmose spálili, nevím kdo to unich kreslí, ale minimálně ve dvou případech co mohu nějak popsat a doložit nefungují!

Zdá se, že Atmosácká schémata rozdělují svět - na netu je ně milion stížností na nefunkčnost a potom jsou ti ostatní, kterým to jede. Nejsem odporník, mám jen štěstí, že mi to funguje

Jinak na schématu 32 nevidím aku, takže nerozumím té spokojenosti že něco vykrývá aku.

Míněno hydraulické schéma 0032 v nastavení automatiky ACD01

0032_Atmos.JPG

[gupa]

vytapeni-1.png

Mám také doma podobné zapojení (tovární zapojení Atmos č.32) a jsem maximálně spokojen - nevidím důvod, proč nějak odpojovat/zapojovat akunádobu.

Tak si to přibližme a přiznejme si, že ty dvě schémata podobné nejsou vůbec. Jinak přesně toto zapojení jsem viděl a nefungovalo. Vinu majitel dával jak zapojení, tak špatnému výkonu kotle.

Já se jen ozývám protože jsou opravdu zklamaní lidé a i instalatéři ze schémat kterým věří. Já mám aku také, mám je samotížné i nucené, mám možnost několika tepelných zdrojů právě proto, že mám kotlový okruh na který mohu připevnit cokoli co se dá regulovat čtyřcesťáky. Verdikt je takový, že aku pokud je ve sklepě, kde se z aku protláčí ztráty přes izolaci, je neefektivní a dražší, než zapojení bez aku. Jde o vlastní verdikt. Osobně bych aku zakomponoval jako část obytného prostoru stím, že regulace je jednoduchým odkrývání nebo zakrývání jeho stěny.

Existuje absence obousměrných pomaloběžných čerpadel coby bylo schopno po nabití zastavit a při chládnutí obrátit směr a temperovat z kotelny ven. Musí se často používat kvůli tomu nabíjení aku čerpadla dvě a manuální ovládání, protože automatika je drahá. Vyzkoušel jsem proto samotížnou verzi a došel jsem nato co jsem tu na fóru nyní několikrát popisoval, tím je ta neefektivita.

Ano viděl zapojení s třemi 1t aku, jenže aku byly v místnosti spojené chodbou v přízemním domě, kde se pohybovala rodina a využila ty ztráty přímo k temperování místností, což by mohl být i případ domu ve Frýdku Místku podle fotografií. Rozhodně nedávat aku mimo obytný prostor, stačí otevřít dveře od místnosti aku a to otevření dveří může vytemperovat na chodbovou teplotu i víc jak půlku stavby.

[tomas]

Jenže v případě FVE a větrníku je důležitější velký akumulační objem než ztráty. Protože když akumulační nádrž nebude a její ztráty tedy budou 0, tak tu energii do akumulátorů neuložím a zůstane na střeše (větru). Když budu mít velkou akumulační nádrž tak do ní nějakou energii uložím byť se část energie z nádrže ztratí. Ale pořád je lepší teplo v kotelně než energie na střeše . Ztráty mne ani tak moc netrápí zvláště když je ta energie zadarmo, jen není stálá ale to není ani spotřeba.
Zásobník tepla bude v kotelně v přízemí a tam se asi záměrně topit nebude nikde, ale mrznout tam také nesmí. Takže tepelné ztráty akumulační nádrže nelze považovat za ztráty. Budou prostě temperovat přízemí aby kotelna nezamrzla. Navíc i v prvním patře by bylo rozhodně poznat na spotřebě energie jestli je v přízemí třeba jen 5°C nebo 15°C.

[tomas]

Zapojení jedině AC, jak slyším nerez a DC, myslím, že to víc jak 6 let kvůli bludným proudům a bodové korozi nevydrží.

AC zapojení na přímotopu 2,4kW jsem testoval nedávno, PWM se spínáním v 0V a zavrhl jsem jej. Z důvodu že použitý měnič s NF trafem Victron Energy Phoenix 48/230V, 5kW by to asi dlouhodobě nezvládl. Dost to v něm cukalo a byl dost hlučný i ventilátor se do toho také přidal. Když to bude na 48Vdc tak to bude tiché a účinnější. Délka kabelové trasy vychází jen na cca 5m a to se i ve 48Vdc dá přenést slušný výkon.
Možná Axpert by to snášel lépe (nemá NF trafo) nebo měnič pouze pro přebytky http://shop.mypower.cz/menic-napeti-48v ... f-sin-2413 ale v té době ještě nebyl na trhu. A měnič je další ztráta energie navíc a možný zdroj poruchy.

Byla by vhodnější akumulační nádrž pro suché keramické topné tělesa, ale takovou jsem nenašel, kromě přírubových elektroohřevů ale zase rozmístění přírub na nádržích nevyhovovalo. Takže jsem zvolil tuto:
http://akumulacni-nadrz.cz/lmt-1000-d790-0v.php Horní víko s výměníkem lze odšroubovat, do nádrže vlézt a nádrž případně opravit, dodělat další výměník nebo navařit trubky pro suchá tělesa.
Bodovou korozi na nerezovém vlnovci myslíš od průtokové ohřívané vody nebo ze strany topné vody s kotlem a topnými tělesy?