Solární kolektor pro ohřev vody

[? Mirek]

Pro rva - v podstatě se shodujeme v tom, že pokud tu někdo tvrdí, že 20 trubic stačí na 200 l vody, tak je to nesmysl a to byl ten problém známého. Ne to, že použil kolektor, ale to, že mu někdo špatně poradil. V podstatě jste i popsal související zápory, které taková instalace přináší.

PavelR - navrhuji v tomto vláknu zůstat u tématu "ohřev vody a solární kolektor". K tomu jsem dal návrh možného řešení s odkazem na článek s argumenty. To, jestli si na základě toho něco koupí, nebo ne, je jen jeho věcí. Nebo považujete každé upozornění na jiné řešení za skrytou reklamu? Co se týká iontového kotle, pojďme otevřít jiné vlákno. Pokud byste připustil, že měření na videu je reálné a dokážete naměřené hodnoty vysvětlit, bude to dobře. O pravosti naměřených hodnot jsem přesvědčen na základě vlastní zkušenosti. Ale dejme tomu jiné vlákno - upozorněte mě na něj.

Tomu bych klidne veril ze funguje... je to tepelny cerpadlo tak proc by nefungovalo. Ten vymenik se me moc nelibi ale fungovat taky bude.

Proč se vám EnergyPanel nelíbí? Je geniální. Navíc, nemá zápory popsané rva. Proč byste jej tedy k ohřevu vody nedoporučil? Zkusme dořešit tuto otázku. Systém je otestován prodejem víc jak 5 let na českém trhu, co víc si přejete? Tím nechci říct, že je bez záporů, i ty se najdou, ale individuálním přístupem ke každému zákazníkovi se je snažíme minimalizovat.

[? honzasl]

Na tom videu nic není, jen nějaká ruka šátrá po nějakých displejích. Nebylo by něco průkaznějšího? Co měření na nějaké seriozní české zkušebně? Nebo třeba univerzita - možnosti by byly...

[? mopadzi]

já mám 36 trubic a 300l bojler. Už roky se o něj nestarám. Tenhle systém má obrovskou výhodu v minimální spotřebě el. energie a v minimálním počtu součástek, které se mohou po...Na rozdíl od TČ. Mě to připadá jak jít s kanonem na vrabce. V době bez slunečního svitu to mohu vyhřát elektřinou. TČ mám na vytápění (jen pro info..)

[? pezizka]

Rok a půl provozuji 60 trubic heat pipe China, ještě je to těsnější provedení, jsou blízko sebe (pasovalo délkově na střechu), a 630l bojler. Drain back s regulací průtoku. Těch 630l je rezerva na více dní. Pro 4 členou rodinu. Jak padlo nahoře není důležitá velikost bojleru, ale spotřeba. Kolik vody spotřebováváme nevím, ale všichni se denně rochníme ve vaně. Ta byla vybrána kvůli množství vody relativně malá. Dříve jsme měli fakt velkou a ohřívali jsme plynem a radši ani nechci vědět co to vycházelo... Jestli bude někdo chtít počítat: V zimě natápění pevnými na 55°, při 46° znovu natápí. Čidlo nahoře a těsně nad výměníkem. Je to štíhlý bojler pr. 60cm 200cm výška + klenuté víka. Vrstvení teplot funguje dobře, přívod rotuje vodu a jakmile začne nahoře klesat teplota probíhá to dost rychle. Takovéto natopení stačí na tak 2,8 dne. V létě natápím na 65°, poté se začne sčerpávat teplá voda do AN, jako rezerva na horší dny. Prozatím jsem z AN toto nečerpal.. Momentálně tam mám pr. 58°C, 7500l. Tipuji, že 20 trubic by bylo zoufale málo (za našich podmínek) alespoň 30 pro sichr 40. Bojler radši větší, zásoba na horší dny..

[? fukuši]

Mám cca 6 let 45 trubic na 300l Dražice.Maximální spokojenost.Budu přidávat dalších 30 páč jedem na automatku a myčku na TUV a sem tam už je potřeba víc ale na koupání pro 4 bez problémů.9 měsíců soběstačnost.Do žádného Tč na TUV bych nešel.Vždy je lepší jednodušší řešení.A to Tč s inverorem mám ale na topení na začátek a konec sezony.50 dní topím páč chci dřevoplynem.Až to Putin zastaví tak mě je to jedno.Pro mě je lepší krok k soběstačnosti trubice než Tč.Ještě bych tak šel do Zěmě voda myslím vrt s příkonem kolem 1Kw jinak tč už kupovat nebudu.

[? bert]

28 trubíc, 125l bojler, tri osoby a asi 12 rokov absolútna spokojnosť. Áno keď je tri dni škaredo, zvažujem väčší zásobník. No je to tak 2-3 krát za sezónu (od skorej jari do jesene - obdobie keď sa nekúri), tak to zatiaľ neriešim.
Teraz s prebytkami elektriny, by som možno už do termiky nešiel. No asi by to vyhral bojler so zabudovaným TČ a špirálou. Určite nie nejaká blbá "nadstavba" (krabica s kondenzátorom z chladničky) k bojleru.
Inak Mirku nahnevajte sa na mňa, ale ste trápne vtieravý s tým Vašim produktom. Skoro v každom Vašom príspevku ho tu odkazujete a vychvaľujete.
Osobne nenávidím komerciu a reklamy. Považujem za drzosť, obťažovanie reklamou a aj tou skrytou, podomových dílerov vyháňam už z ulice. Čo potrebujem si vyhľadám aj bez velebenia tovaru do neba. Toto fórum žiaľ tiež padá do bahna komercie. Je smiešne čítať, ako sa tu viacerí ohnia na Čez a iných monopolných distribútorov enargií a popri tom je nad textom, pod textom zároveň ich reklama, za ktorú samozrejme tečú niekomu bubáky. Je to choré.
Prajem Všetkým veľa slnka.
Bert

[? PavelR]

PavelR - navrhuji v tomto vláknu zůstat u tématu "ohřev vody a solární kolektor". K tomu jsem dal návrh možného řešení s odkazem na článek s argumenty. To, jestli si na základě toho něco koupí, nebo ne, je jen jeho věcí. Nebo považujete každé upozornění na jiné řešení za skrytou reklamu? Co se týká iontového kotle, pojďme otevřít jiné vlákno. Pokud byste připustil, že měření na videu je reálné a dokážete naměřené hodnoty vysvětlit, bude to dobře. O pravosti naměřených hodnot jsem přesvědčen na základě vlastní zkušenosti. Ale dejme tomu jiné vlákno - upozorněte mě na něj.

Tomu bych klidne veril ze funguje... je to tepelny cerpadlo tak proc by nefungovalo. Ten vymenik se me moc nelibi ale fungovat taky bude.

Proč se vám EnergyPanel nelíbí? Je geniální. Navíc, nemá zápory popsané rva. Proč byste jej tedy k ohřevu vody nedoporučil? Zkusme dořešit tuto otázku. Systém je otestován prodejem víc jak 5 let na českém trhu, co víc si přejete? Tím nechci říct, že je bez záporů, i ty se najdou, ale individuálním přístupem ke každému zákazníkovi se je snažíme minimalizovat.

O funkcnosti vymeniku nepochybuju, akorat se me to moc nezda ze to nenamrza. Treba nenamrza proc ne. Kazdymu se halt neco libi neco ne.

O kotli nechci zakladat dalsi vlakno. Neni duvod. Na Vasich strankach pisete 200procent ucinnost. tzn napr 5kw dovnitr 10kw ven kde se tech druhejch 5kw vezme je me jedno treba to ani nechci vedet. Dal jsem vazne minenou poptavku. Dejte mi na sz cenu. Pokud na to budu mit tak jeden kousek na testy odeberu. Nechci to na topeni chci vyrabet energii a vydelat na tom hrozny penize.

ad to video. At se divam jak se divam nejak tam nic nevidim. Chtelo by to vedle sebe postavit elmer ukazujici aktualni prikon kotle a kalorimetr ktery meri aktualni tepelny vykon. Nic vic.
Aby jste nerekl ze jsem jen rejpal stale Vam verim....

[? Mirek]

Pro upřesnění, já netvrdím, že termické kolektory jsou špatné a že nefungují. A stále si stojím za tím, že záleží na návrhu který zohledňuje spotřebu teplé vody. Pak ale tvrdím, že za cca 1500 hodin slunečního svitu získáte méně, než EnergyPanelem. Dokládám výpočtem, že i přes spotřebu a dohřev je tepelný zisk plus/mínus dvojnásobný, je jen otázkou porovnat pořizovací náklady. A v příspěvku zde nepadlo o termodynamickém systému ani slovo. Reklamu tu možná nechtěně, ale děláte sami - takže dík. Klidně si můj první příspěvek znovu přečtěte.
K videu - nejprve je ukázán demonstrační okruh s kotlem STAFOR 3-5 a malým radiátorem. Zkoušečkou je ukazováno, že do kotle nejde jiný proud než měřený. Po zapnutí, horní měřák ukazuje příkon, dolní je kalorimetr který ukazuje výkon. Měření je prováděno klasickým způsobem, tak jako se provádí i všude jinde. Nejste rozhodně první, kdo toto vidí a kdo pochybuje (já taky pochyboval), zatím o žádném jiném, než výrobcem uváděném zdůvodnění nevím, tak to zkuste vy.

PavelR: viděl bych to tak, že vám pošlu ceník, pokud mi dáte na sebe do mailu kontakt. Vyberete si, napíšete kolik kapaliny budete potřebovat a domluvíme dodávku.

Co se týká EnergyPanelu, tak máte pravdu - namrzá a na některých fotkách to je i vidět. I led má ale svoji teplotu a tepelnou vodivost. Na fotce jasně vidíte, že výstup z panelu je teplejší a námraza na kanálcích není. Chladivo i přes námrazu získalo teplo z okolí a může jej předat do vody. Pro představu, do panelu může jít chladivo o teplotě mínus 15°C. Samozřejmě, výkon panelu a kompresoru musí být dobře sladěn.



(zdá se, že obrázek se neukazuje celý, Jinak je na této stránce. Pokud se bojíte reklamy, tak fakt neotvírejte)

[? PavelR]

mate majl na sz

Proto bych prave volil vice m2 teplosmenne plochy ale proc ne i takto to funguje.

[? Mirek]

Větší plocha by znamenala sice větší teplotu, ale kompresor by ji díky svému výkonu nedokázal snížit. V létě by to mohlo dokonce působit problémy. Znovu připomínám, že tady platí toto. Čím je teplota panelu nižší, tím je výkon vyšší. Nedává vám to logiku? Přemýšlejte.

[? PavelR]

Samozrejme ze cim vetsi rozdil teplot tim vyzsi je prenost tepla. Porad mi to nesedi proc tedy ostatni tepelna cerpadla pouzivaji vymeniky s vetsi plochou. Ale neresme to je to muj subjektivni dojem.

[? Mirek]

Ten dojem nemáte jen vy. Praxí ale je ověřeno, že to takhle je dostatečné a výkon stačí na ohřev 300 litrů na 55°C po 335 dnů v roce - já vím, zase reklama. Málokdo ale potřebuje víc vody a pokud ano, mají jednotky dva kompresory a dva panely.

[? rva]

Větší plocha by znamenala sice větší teplotu, ale kompresor by ji díky svému výkonu nedokázal snížit. V létě by to mohlo dokonce působit problémy. Znovu připomínám, že tady platí toto. Čím je teplota panelu nižší, tím je výkon vyšší. Nedává vám to logiku? Přemýšlejte.

Já tomu nerozumím. Pravděpodobně se jedná o tepelné čerpadlo, kde výparník si bere teplo nejen ze vzduchu, ale i přímým ohřevem od slunce. Ze vzduchu získá víc energie, pokud je větší styčná plocha. Ze slunce získá víc energie, když je větší osluněná plocha.
Možná přes léto, když na výparník svítí slunce, je jeho teplota vyšší, než teplota okolí a v tom případě část energie "uteče" do okolního vzduchu. Ale i v tom případě zvýšením plochy získám více energie.
Nebo je problém s chladícím médiem, freonem, či co tam běhá, že v létě jsou teploty na obou stranách okruhu už moc vysoké a tlak v chladícím okruhu je moc vysoký?

[? Mirek]

rva: Jste na dobré cestě, chyba je ve mě, že vám to neumím dobře a srozumitelně vysvětlit. Zkusím to tedy jinak.

Když vám dám, do ruky kostku ledu, řeknete mi stejně jako většina lidí, že je studená. Stejně tak,když se podíváte na tu fotku panelu - pro většinu lidí je studený a málo kdo dokáže rozlišit jak moc. Poznáte, jestli kostka ledu má -5°C nebo -20°C ? Asi ne, je to prostě studené. Přitom ten panel má na straně vstupu chladiva -15°C a na výstupu, není tam námraza je teplota +5°C (berte to jako příklad). Je tam tedy rozdíl 20°C, ale člověk to vnímá jen jako studené. U klasického solárního systému vám asi je jasné, že rozdíl mezi kapalinou na výstupu z kolektoru a teplotou vody v bojleru o zmíněných 20 °C znamená, že bojler se může ohřívat, využíváme tento rozdíl. U EnergyPanelu je to to samé, jen teplota vstupu a výstupu je nižší a díky činnosti kompresoru ji dokážeme zvýšit na potřebných 55°C.

EnergyPanel bude pracovat v různých podmínkách, jednou krajní podmínkou je, že je zima okolo 0°C a slunce nesvítí (nejhorší garantované provozní podmínky). Na výstupu z panelu je tedy chladivo o teplotě 0°C, to se kompresorem stlačí a teplota chladiva se zvýší, teplo se předá vodě a chladivo tím ztratí svoji teplotu. Po expanzi, se tak může jeho teplota změnit až na -15°C, což je teplota na vstupu do panelu. Jestliže je odzkoušeno, že dodávaný panel je tak akorát velký na to, aby se v něm chladivo za těchto podmínek ohřálo o uvedený rozdíl teplot, na teplotu okolí - i na fotce vidíme, že ano nemá proto jeho zvětšování žádný význam.

Druhá krajní varianta, je letní vedro a na panel praží slunce. Panel se ohřívá nad teplotu vzduchu, má dejme tomu 40°C. Tím pádem ale s každým stupněm nad teplotu vzduchu začne mít ztráty místo toho, aby využíval teplo z okolí, teplo odchází do okolí, to je nám k ničemu. Pokud kompresor nebude stačit chladivo uchladit, bude rozdíl teplot menší a tím i zisk systému klesne. Navíc, stoupne i tlak a kompresor bude mít větší spotřebu. Větší plocha znamená jen to, že chladivo bude teplejší, ale teplo bude odcházet o to víc do okolí. Mnohem lepší tedy je, když teplota na výstupu z panelu je přibližně stejná, jako je teplota vzduchu a maximálně se využívá rozdíl teplot na vstupu a výstupu z panelu. Z toho vyplývá, že pokud chceme větší výkon, nestačí jen přidat na ploše, ale musí se přidat i výkon kompresoru, viz jednotky GTC. Zdá se, že cenově vyjde stejně kompresor a panel zdvojit a má to i své výhody, třeba v postupném zapínání, ale asi záleží na účelu.

Snad toto vám bude dost srozumitelné, popřípadě mě doplňte, jestli jsem něco napsal špatně. Snad tu alespoň někdo řekne - AHA, už vím.

[? pkougl]

Nechci se nějak přít v tvrzení které tady byla napsána, ale o TČ něco vím a vim že čím je teplota zdroje a teplota cíle bližší tak je COP (účinnost) větší, nevím tedy proč by kompresor měl mít větší spotřebu při např. 40C na primáru (výparníku) při vhodně navrženém kondenzátoru (výměníku pro TUV), chladivo v panelu bude mít větší tlak to ano, ale to je ku prospěchu účinnosti. Tedy tvrzení "Čím je teplota panelu nižší, tím je výkon vyšší" je takové zvláštní, ano pokud to vztáhneme k okolní teplotě tak nějaké přirovnání by asi šlo ale takto je to matoucí, ono když bude teplota panelu -30c tak výkon bude na úrovni elektrického příkonu kompresoru, tedy skoro nula z panelu.
Tím nechci říct že vaše zařízení je špatné, to ne, nápad dobrý - přímý výparník a TČ a funkčně to bude asi taky dobré ale jen korektní info které je neúplné.
Pavel

[? Mirek]

Myslím, že i chladivo má nějaké doporučené teploty pracovního režimu. Asi nemá smysl řešit větší extrémy, které nastanou jen výjimečně, ale spíš jde o ten normální pracovní režim mezi hodnotami, které jsem nastínil. A dokonce ani zvýšeným příkonem o pár wattů díky většímu tlaku nemá smysl se příliš zajímat, přinejhorším kompresor vypne přetlak na čidle. ale shodneme se na tom, že panel a kompresor právě proto, co píšete , musí být sladěn. A tím druhým faktorem je opravdu zisk z okolí, aby to byl zisk a ne ztráta do okolí. Pak můžeme hovořit o tom, že se energie z okolí a ze sl. svitu sčítají.
Ale jinak díky Pavle.

[? luky]

Mirku, mýlíte se.
Ta vaše stať se týká tepelného výkonu, který je možné získat z výparníku na střeše. Samozřejmě čím větší rozdíl teplot, tím větší výkon. (I tady by se tom ale dalo polemizovat, protože led je celkem izolant a navíc má bílou barvu. Tedy panel je izolovaný od okolního vzduchu a bílá barva sluneční záření odráží místo absorpce) Pak je tam ale TČ, které má vyšší COP při nižším rozdílu teplot. Tedy naším cílem je mít co nejvyšší teplotu na primáru, aby TČ pracovalo s malým rozdílem teplot.
Tedy to shrnu, když říkáte "A", je potřeba řící také "B":
A = Ta věc na střeše přijme více energie, když bude mít nižší teplotu.
B = čím nižší teplota primáru, tím menší COP a tedy tím vyšší spotřeba elektřiny.

Tedy namrzlý panel na střeše znamená, že pracujeme s COP blížícím se jedničce, což není úplně chtěná situace.
Pokud máte pochybnosti, podívejte se do podkladů k libovolnému TČ a zjistíte, že všechny ty plošné kolektory, 100m vrty a venkovní jednotky s ventilátorem a odmrazováním mají za cíl získat co nejvyšší možnou teplotu na primáru. Dále se podívejte na TČ vzduch-voda a najděte si tabulku, která porovnává rozdíl teplot primár-sekundár a COP. Zjistíte, že běžně mají tyto TČ COP = 3 při (např.) 10°C/40°C, ale při -15°C/50°C mají COP=1,1.

[? Mirek]

Mýlit se je lidské a umím to přijmout.
Váš omyl je v tom, že led je tepelný izolant. On má mnohem lepší vodivost než voda http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda, už jsem to někde psal. Bílá barva v mém případě nehraje roli, i v noci lze teplo z okolí čerpat.
"Tedy naším cílem je mít co nejvyšší teplotu na primáru, aby TČ pracovalo s malým rozdílem teplot." - to souhlasí, proto využíváme to, co je k dispozici, proto píšu, že nejlepší je, když výstupní teplota z panelu je blízká teplotě vzduchu. A pokud je k dispozici sluneční záření, proč ho nevyužít a chladivo více nevychladit? Výstupní teplota pak bude stejná, ale zisk tepla díky nižší teplotě na vstupu do panelu bude větší. To je rozdíl mezi tepelným čerpadlem a tímto systémem. TČ slunce nevyužívá.

"B = čím nižší teplota primáru, tím menší COP a tedy tím vyšší spotřeba elektřiny." S tím souhlasím, proto je dobré využít nejen teplotu z okolí, jako to dělají TČ, ale i slunce. Nechová se to tedy jinak než Tč, ale na vstupu to může mít k dispozici víc energie. To se asi shodneme. A když si všimnete, udáváme zaručený provoz do teploty 0°C. Za slunných dnů může být asi teplota okolí nižší, ale je to bez záruky na dostatečný výkon. Proto se nechci pouštět do otázek coby kdyby bylo méně stupňů. Statisticky je dáno, že dnů s nižší teplotou po celý den je v roce asi 30, zbývá tedy na provoz 335 dnů. Samozřejmě, že ohřev potrvá déle a tím spotřeba bude větší, stejně jako u jiných TČ.

Ve velké části věcí se tedy začínáme shodovat na stejném, hurá.

[? luky]

Kurva to je demagogie.

Váš omyl je v tom, že led je tepelný izolant. On má mnohem lepší vodivost než voda

Ano, ale v případě vody nejde o přenos energie vedením nýbrž prouděním. Pokud máte alespoň ukončené základní vzdělání, měl byste to vědět. Však proto se ústřední topení dělá vodní a ne např. z hliníkových tyčí.

Bílá barva v mém případě nehraje roli, i v noci lze teplo z okolí čerpat.

Pokud se bavíme o solárním systému a efektivitě, zajímá nás hlavně období, kdy svítí slunce.

Dále pořád motáte přenos energie okolí>chladivo primáru v panelu na střeše a chladivo primáru>chladivo sekundáru v TČ. Tyto dvě věci je třeba oddělovat. Jsou do dvě věci, pro které platí úplně jiné zákonitosti. V prvním případě vyšší gradient teplot znamená vyšší výkon, v druhém případě je tomu naopak. Pokud bychom brali ten systém jako celek, je to na více počítání popř. měření. Bude existovat nějaké optimum, které ale nelze prostou úvahou stanovit.

Každopádně vězte, že namrzlý výměník primáru opravdu není dobrý stav. Jako inspiraci se podívejte na TČ vzduch>cokoli a také moderní ledničky s funkcemi typu "no frost", "anti-freeze" apod.

[? rva]

Stejně tomu stále nerozumím.
1. Když nesvítí slunce, jedná se tepelné čerpadlo. Jen výparník má jiný, než "normální" tepelná čerpadla, která vzhledem k nízké tepelné kapacitě používají ventilátor a velkou teplosměnnou plochu, aby z okolního vzduchu odebrala maximum energie. Proč to nedělají jako vy? Malá plocha, klidně i s ledem, který "není" izolant a ušetří za hlučný ventilátor, který je zdrojem poruch.
2. Přes den, pokud svítí slunce, tak tato dopadající energie bude u vašeho systému asi vyšší, než u osluněného standardního výparníku, protože ten má plochu menší. Případná bílá námraza na jeho povrchu ale absorpci tepla docela brání.
Jako laik bych očekával oproti obyčejným tepelným čerpadlům lepší provoz pokud na výparník svítí slunce (léto, den) a horší provoz, když slunce nesvítí (noc, zima, zataženo). Který vliv převáží, to nevím, typuji si, že ten negativní, tedy pokud by obsluha těmto vlastnostem nepřizpůsobila provoz tohoto systému (spouštět ho, když je osluněný a moc nenamrzá).