DCDC co je efektivnější, snižovat nebo zvyšovat napětí?

[mypower.cz]

Viz nadpis .. Co je vyhodnejsi ... Mit 48V system a menit napeti na nizsi napeti pro spotrebice potrebujici treba 12V, nebo mit 12V system a zvysit napeti na 24 pokud mam 24V spotrebic?

Samozrejme je jasne ze nejvetsi efektivita je bez uprav. Ja ale premyslim co vyjde energeticky efektivneji pokud uz napeti je nutno upravit. Predstavme si dva DC DC menice s následujícím převodem IN => OUT

a) 24V => 12V
b) 12V => 24V

ktery bude fungovat s vyssi ucinnosti? Ja bych rekl ze ten snizujici, tzn za a).

[? JiříK]

Já bych řekl, že to vyjde na stejno. Princip: stejnosměrné se rozseká, následně transformuje, je jedno, zda nahoru, či dolu. Pak se to usměrní a je to....

[? avatar]

no vzdy jsem si myslel ze snižovat je efektivnější.

[? drama]

Otazka ucinnosti nestoji zdaleka na tom zda nahoru ci dolu, ale o kolik...

[? matej]

Ze základních tří typů měničů bez galvanického oddělení - zvyšující (boost), snižující (buck) a invertující (buck-boost) se obecně za nejúčinnější považuje měnič zvyšující a za nejméně účinný měnič invertující. Ovšem závisí to na konkrétních požadavcích na vstupní napětí a proud, jak už poznamenal Drama. Existují určité hranice např. účinnější Schottkyho diodu můžeme použít jenom do nějakého napětí, MOSFET se vyplatí při menších napětích kdežto IGBT při větších, jestli použit cívku s feritovým nebo železoprachovým jádrem a který konkrétní materiál je nejvýhodnější, atd. Konstruktér tohle všechno musí zvážit. Navíc zcela jiných účinností lze dosáhnout použitím různých rezonančních topologii. U meničů bez galvan. oddělení obecně platí, že nejvyšší účinnosti se dosahuje při nejmenším rozdílu vstupních a výstupních veličin (podobně jako např. tepelné čerpadlo má nejvyšší účinnost při nejmenším rozdílu teplot). Ani toto ale neplatí vždy, dá se to obejít použitím cívky s odbočkou. Ale jinak ty rozdíly (zvyšující, snižující) nejsou moc velké.
Jinak vždy je nejlepší mít všechny spotřebiče na stejné napětí. Pokud to nejde, je potřeba kromě účinnosti případného měniče také zvážit, jaké dlouhé mají být kabely v 12V a 24V rozvodu, protože tam jsou ztráty mnohdy srovnatelné s tím co se ztratí v měniči. Obecně je nejlepší mít všude co možná nejvyšší napětí, protože to při stejném výkonu znamená menší proud a tím pádem menší vodivostní ztráty při stejném průřezu kabelů. Dále zvážit kolik je spotřebičů (jaký je odběr) na 12V a kolik na 24V .. prostě není to tak úplně jednoduché, není to jenom o měniči.

Pro ilustraci doporučuji se podívat na křivky účinnosti v manuálu od toho MPPT regulátoru MorningStar 60A. Tam jsou tyto závislosti účinnosti na vstupním/výstupním napětí krásně vidět.

[? avatar]

na ty krivky jsem koukal. Nejlepe vychazi 48 V system ucinost temer 99%

[? kodl69]

já vidím hlavní problém v délce rozvodů. pokud nebudu rozsekávat celej barák, je 48v minimum se stávajícími dráty ke světlům. Step down konvertory ke všem spotřebičům, zapínané jenom když to jede (třeba přímo v led světle, u monitoru, atd. zajímavý led světlo má va-electronic, je i na tomhle foru, mám vyzkoušeno na 55V a je to ok, obyč měřákama naměřena účinnost 90 procent, víc už asi nemá cenu řešit. Zajímavý je taky webench od texas instruments, tam to navrhne celý, akorát díly jsou u nás nekoupitelný....

[? Martynko]

Obecně je nejlepší mít všude co možná nejvyšší napětí, protože to při stejném výkonu znamená menší proud a tím pádem menší vodivostní ztráty při stejném průřezu kabelů. SOUHLAS!

Ano, lepší je STEP-DOWN, či jinak PWM měniče, ty jsou dnes tak dokonalé, že bez zátěže mají 0,000 prd... bohužel STEP_UP jsou nákladnější, energeticky samozřejmě, čím větší je potřeba energii zvyšovat, vím větší problémy to nese... naopak u snižování napětí toho nese více pozitivního, od možnosti větší vaty v nastavení, po přenos větší energie u zvyšování naopak vznikají ztráty a někdy zrovna né moc malé...

[? kodl69]

Tak asi jsme napřed, v německu to teprve vyvíjí:http://www.hw.cz/trendy/renesance-dc-proudu-aneb-stejnosmerne-na-dalku-i-v-budovach.html

[? MareC3k]

Skusili ste niekto pouzit DC-DC menic z 12V (auto) na 24V, resp. 48V system v domacnosti? Ide mi konkretne nasledujucu vec: Zima, sneh, slnka malo, baterie vybite a potrebujem ich nejako nabit.
Elektrocentrala robi neprijemny hluk, ale auto nastartovane na volnobeh ani pomaly nepocut tak nabijat z neho...
V aute je 90A alternator, na volnobehu moze dat odhadnem 50%? t.j. 13V 45A (585W) pripadne nejakym rucnym plynom dvihnut otacky na 1500-1800ot. a uz mame s dispozicii plny vykon alternatora 13V 90A (1170W).
A problem je nasledujuci: dostat to cez DC-DC menic na nejakych 26-27V a nabijat s tym baterie. Mate nejaky tip na nieco s vykonom okolo 1KW?

Samozrejme by sa to dalo riesit 12V/230V menicom a potom nabijackou naspat na 26V ale tam by bola ucinnost urcite nizsia.

[kybos]

Vzhledem k tomu, že mám v autě měření napětí baterie, tak mohu sledovat, že na volnoběh po nastartování déle odstátého vozu má alternátor problém zvednout napětí na 14V i několik minut. Z toho bych vyvozoval, že jeho výkony při volnoběžných otáčkách nebudou až tak vysoké a že by ti na jejich přenesení mohlo stačit něco takového:http://www.dx.com/p/150w-step-up-boost-module-blue-243627#.VqSeX09SPZU nebo takového http://www.dx.com/p/600w-constant-voltage-constant-current-power-car-charger-solar-regulator-dc-dc-boost-module-blue-228310#.VqSeik9SPZU

[? vla]

Takhle to určitě fungovat nebude, když zapojím na skoro vybitou baterku nabíječku 10A, teče mi z ní do baterky několik minut 10A. Jakmile se zvedne na baterce napětí proud postupně klesá, i když baterka je nabitá třeba na 20%. Chytré nabíječky podle mě pouští takový proud, aby něšlo napětí na baterce nad povolenou mez, v momentě dosažení plného napětí na baterce začnou omezovat svůj výkon tak, aby nedošlo k překročení napětí. Pokud bys v té chvíli chtěl nabíjet baterku stále plným proudem musel bys jít přes bezpečné napětí pro baterii.

[abrams]

Zdravím ,

1. alternátor jede téměř na 100% výkon i při volnoběžných otáčkách klechtačky díky převodu do rychla .
2. k měnění 12V DC na 26V či 52V DC se dá použít hejno (příslušný počet) těchto DC / DC měničů : http://www.ebay.co.uk/itm/UK-10A-Boost-Power-Supply-DC-DC-Converter-Step-up-Module-10V-60V-to-12V-80V-600W-/390746597157?hash=item5afa4fe725:g:KAkAAOSw8-tWan5M za ty prachy umí makat sqěle .

Elektronům zdar

[? pezizka]

Měřil jsem kdysi takové ty malé DC/DC, prý 5A , s obvodem XL cosi, číslo si nepamatuji, musel bych to najít. I step up i down měly přibližně stejnou klidovou spotřebu a to ca. 5mA. A taky zhruba stejnou účinnost 89%. To není zlé. Jak ale funguje něco kolem kW, tak to nemám tucha Deklarovaný výkon by alternátor u moderního auta už okolo 1500 ot, ale záleží na mnoho okolnostech. Toto bych tipl tak na fobii. Vím, že by to nebylo úplně bezproblémové, ale co tak z alternátoru dostat ven všechny 3 fáze a použít klasika trafo. Jen inspirace, třeba blbost

[hurvayz]

Tak mě dává na volnoběh alternátor 95A

[vlkazajac]

.........ale co tak z alternátoru dostat ven všechny 3 fáze a použít klasika trafo. Jen inspirace, třeba blbost

Za trafom mostík a mppt regulátor? V tom trafe by bola hromada medi, bolo by treba asi obmedziť prúd. Starosvetské riešenie, ale asi sa to dá.

[? xxtt]

Co je vyhodnejsi ... Mit 48V system a menit napeti na nizsi napeti pro spotrebice potrebujici treba 12V, nebo mit 12V system a zvysit napeti na 24 pokud mam 24V spotrebic?

Meniče se dají udelat stejne účinné, nezávisle na konfiguraci. Je to vec konstrukce.

Z hlediska prurezu vedení a ztrát je jednoznažne výhodné vyšší palubní napetí.
Doma zavádím soustavu 60V DC/ 230V DC, to nižší je napetí baterií, to vyšší napetí v zásuvce, tedy stále DC.
To DC pak lze použít i jako mezinapetí pro prípad 230AC, AC spotrebiče ale postupne likviduji.

[? xxtt]

.........ale co tak z alternátoru dostat ven všechny 3 fáze a použít klasika trafo. Jen inspirace, třeba blbost

Za trafom mostík a mppt regulátor? V tom trafe by bola hromada medi, bolo by treba asi obmedziť prúd. Starosvetské riešenie, ale asi sa to dá.

Trafo je možné použiť, aj bez obmedzenia prúdu, ak sa správne napasuje V/f charakteristika. Autoalternátory sú ale dosť málo účinné, myslím Bosch deklaroval pri 2000/min 70% účinnosť, má asi dobrý vetrák.

[? MareC3k]

Dakujem za roznorode informacie. DC-DC menic z http://www.dx.com/p/600w-constant-volta ... qXgeVLpxxt
uz jeden kus na skusku mam, jediny jeho problem je tento, ktory je aj v popise: Output power: = input voltage x 10A, such as: input 12V x10A = 120W, input 24V x 10A = 240W; Input 36V x 10A = 360W, input 48V x 10A = 480W, input 60V x 10A = 600W
Zaroven popis hovori, ze je mozne ich zapajat paralelne pre zvysenie vykonu... len absentuje nejake spojenie na synchronizaciu. Takze jedina moznost je ich nastavit "rovnako" a zapojit 10ks paralelne...
Zasahy do alternatora neprichadzaju do uvahy, kedze auto je funkcne a pouzivane denno denne a takouto upravou by som sa zaroven pripravil o moznost pouzit akekolvek ine v pripade potreby dostupne auto.