Správné zacházení s LIFePO4

[rottenkiwi]

Chladí aj N aj O aj CO2 aj H2O, ale otázne je ako. Tu je tabuľka, ako aj text, prečo:

Je to prepočítané na hmotnosť resp. mol a kliknutím na isobaric mass heat capacity
a isobaric molar heat capacity sa to dá usporiadať zostupne.
Max. hodnoty má H, He, CH4, až potom vodná para, vzduch či Ar.

https://en.wikipedia.org/wiki/Heat_capa ... t_capacity

[střídač_N]

....nejsme snad u zápočtové zkoušky.......

No nevím, buď u zápočtu nebo u zkoušky. Nebo, že by i nová doba a sešli se u zápočtu a zkoušky současně? Takový plzeňský rychlokvas.

Sedím u počítadla, pracuji a když už toho mám dost, kouknu sem a trošku si rýpnu.

Budeme řešit konstrukci našeho budoucího aku paku, nebo budeme plácat vše okolo?

[rottenkiwi]

Ǎno, chceme mať teplotu povrchu Winstonov 60 až 1000 Ah cca. 18 *C, povedzme
od 0.25 do 0.33, prip. 0.5 C. Ako na to s bežným vzduchom doma definovaným
za podmienok:

Assuming an altitude of 194 metres above mean sea level (the world–wide median altitude of human habitation), an indoor temperature of 23 °C, a dewpoint of 9 °C (40.85% relative humidity), and 760 mm–Hg sea level–corrected barometric pressure (molar water vapor content = 1.16%).

60 Ah x 4 === Total capacity 720 Wh / Depth 244 mm / Weight 9.2 kg
60 Ah x 16 === Total capacity 2880 Wh / Depth 976 mm / Weight 36.8 kg
100 Ah x 4 === Total capacity 1200 Wh / Depth 268 mm / Weight 13.2 kg
100 Ah x 16 === Total capacity 4800 Wh / Depth 1072 mm / Weight 52.8 kg
200 Ah x 4 === Total capacity 2400 Wh / Depth 222 mm / Weight 31.6 kg
200 Ah x 16 === Total capacity 9600 Wh / Depth 888 mm / Weight 126.4 kg
300 Ah x 4 === Total capacity 3600 Wh / Depth 222 mm / Weight 40 kg
300 Ah x 16 === Total capacity 14,4 Wh / Depth 888 mm / Weight 160 kg
400 Ah x 4 === Total capacity 4.8 kWh / Depth 260 mm / Weight 54 kg
400 Ah x 16 === Total capacity 14,4 Wh / Depth 1040 mm / Weight 216 kg
700 Ah x 4 === Total capacity 8.4 kWh / Depth 268 mm / Weight 86.4 kg
700 Ah x 16 === Total capacity 33.6 kWh / Depth 1072 mm / Weight 345.6 kg
1000 Ah x 4 === Total capacity 12 kWh / Depth 268 mm / Weight 168 kg
1000 Ah x 16 === Total capacity 48 kWh / Depth 1072 mm / Weight 672 kg

Teraz potrebujeme vyčísliť povrch, prietok vyduchu a jeho pohyb vzhľadom na teplo. gradient,
resp. vzhľadom na smer pohybu vynútený ventilátormi.

Tie články, čo sú tesne vedľa seba majú pri 0.1 C, 3.41 per cell, 23.5 ambient, 25.2 *C.

Takže kto má veľké 400, 700, 1000 Ah články v krabici, tak som mu to chladí oveľa pomalšie,
ako keď má niekto 400 či 700 Ah poskladaných zo 100, 200 Ah článkov a má medzi nimi
medzery niekoľko cm. Ešte treba zistiť masu čerstvého vzduchu, potrebného na uchladenie
10 až 680 kg článkov + prepojky + káble + produkcia tepla BMS + zle očistené kontakty pri montáži,
resp. nevhodný materiál.

Resp. je nutné vyčísliť chladiaci potenciál klímy, pri danom tepl. graadiente - vnútro anódy a katódy,
separátor, elyt, CU a Al kolektory, plast, vzduch v krabici kde sú baterky, mat. krabice, vzduch okolo,
jeho hor. resp. vertikálnz pohyb.

http://www.evlithium.com/lifepo4-battery-news/602.html

Ešte k tomu BMS na stanovenie SOC, SOH, SOF podľa tohto pdf.
http://www.cse.anl.gov/us-china-worksho ... %20BMS.pdf

[abrams]

Zdravím ,

pěkný kulišárny tu vymejšlíte .
Dobře dimenzovaný LiFePO4 nepotřebuje nucený chladící systém , vystačí si s termickým tahem , pro zlepšení chlazení pomůže jejich uložení na rošty místo desek .
Potřebuje-li LiFePO4 nucené chlazení , je něco špatně .

Elektronům zdar

[rottenkiwi]

Porovnanie životnosti roznych druhov bateriek, od CALB, cez LG CHem Resu I a II, Sony, Samsung,
Pylontech, BYD, Tesla, až po Aquion, Redflow či Sonnenschein Lead Acid.

http://batterytestcentre.com.au/wp-cont ... h-2018.pdf

[fugas]

Zdravím ,

pěkný kulišárny tu vymejšlíte .
Dobře dimenzovaný LiFePO4 nepotřebuje nucený chladící systém , vystačí si s termickým tahem , pro zlepšení chlazení pomůže jejich uložení na rošty místo desek .
Potřebuje-li LiFePO4 nucené chlazení , je něco špatně .

Elektronům zdar

V autě z nich tahám 1,5C a v sekundě je tam zase cpu zpět.Měly svoje za sebou.Ze 42 kusů odešly za rok tři.Když uvážíme ,že musí denně vykrýt spotřebu rodinného domu...Není to špatné.Ale zvýšení teploty jsem nepozoroval nikdy.

[marko250]

Padla tady taková myšlenka,že se life nemá nabíjet naplno proudem do koncového požadovaného napětí(3.45-3.5V),ale postupně ke konci snižovat.Jak jistě víme tak každý regulátor má režim nabíjení končící absorbcí ,kdy ale pere naplno proud ,který má uživatel nastaven a pak přechází po časovém absorbování do režimu udržovacího ,tedy floatu,kde už reguluje proud i k nule.
Pokud bychom se tedy shodli na tom,že se může do life prát až do daného SOC(85-90%) naplno proud co snesou články baterie samozřejmě,tak pak tady máme všichni špatně nastavené nabíjení na regulátorech,protože by absorbce měla jet jen do 3.4V na článek a pak by měl být float nastaven výše a udržovat 3.45-3.5V na článek?V praxi se mi ale ukazuje,že je life tvrdý zdroj,který se musí proudově znásilňovat ,aby dosáhl určitého napětí a pak už je jeho udržování ampérově nenáročné,spíše se sklony k ulítnutí nahoru s napětím.Tak jak to teda s tím nabíjením je?

[střídač_N]

Padla tady taková myšlenka

Jsem kárám až vypovězen mypowerem za chytání za slovíčka, ale nejde to jinak. Opět jich pár chytnu.
Řešili jsme to již před asi půl rokem a zdálo se mi, že to zabralo. Nezabralo.

Předně LFP baterky nemají žádnou absobci, ani float.

Nabíjejí se dle postupu CC, CV, tedy v začátku konstantním proudem a posléze od určitého daného napětí konstantním napětím. Při onom stanoveném napětí a dosažení stanoveného, přitom klesajícího proudu, je nabíjení u konce.

I OTA zde uvedl, a několikrát, ve zkratce ZÁKlADY POUŹÍVÁNÍ LFP článků, nebo spíš jejich nepřátele.

Jde především o teplotu a velikost jak nabíjecích tak i vybíjecích proudů.

Pokud je napětí elektrod a dané chemií u LFP na 3,33V, pak, pokud je dále článek udržován na napětí vyšším než uvedené, (např 3,4) pak onen rozdíl napětí se nemůže projevit jinak než zvýšením teploty. Jinde než na vnitřním odporu článku se nemá jak procházející proud, jež již nepřispívá k vměstnávání Li intů, vydovádět.

Zkusme prosím toto nějak pochopit a již dále neuvádět zavádějící vývody.

Pokud chi moci mermo, nechat připojenou baterii k nabíječi, ať je jakýkoli, pak musím zákonitě udržovat napětí pod 3,33V. Není to žádný float, a zvlášť ne nad hodnotou 3,33V, ale jen nedobíjení jednotlivých článků na maximální hodnoty.

[rottenkiwi]

Tu sú napatia LiFePO v tabuľke.
http://www.bestgopower.com/technology/d ... -test.html

Ja mám takú skúsenosť, že články 100 Ah Winston Wide a Tall som nabil na 3.61 V.

Po desiatich dňoch v chlade:
W: 3.355 V T: 3.380 V.
Po 85-tich dňoch v chlade:
W: 3.352 V T: 3.362 V.
Po 123-troch dňoch v chlade:
W: 3.350 V T: 3.351 V.

Ak nedotiahneme LiFE pri CV nabíjaní do 100 %, tak nebude mať potrebné SOC,
a VOC napatie nám samozrejme rýchlo klesne pod 3.35 V.

Dobré je tiež si ujasniť, aký je rozdiel medzi dnešnými elektródami a veľkosťou častíc
a novými nanoštruktúrami.
https://pubs.rsc.org/en/content/article ... c0nr00068j

[rva]

.... Tak jak to teda s tím nabíjením je?

Já vycházím z toho, že se mají články pohybovat kvůli životnosti v napěťově bezpečné oblasti. Pro mě to nyní znamená horní hodnotu 3.4 V. A regulátory do tohoto napětí dávají, co mohou. K baterii mám připojené tři regulátory, každý žije svým životem. Předpokládám, že se pohybuji v bezpečné oblasti za cenu toho, že část energie zůstane na střeše. Při nabíjení vysokým proudem totiž dosáhnu kvůli vnitřnímu odporu článků, svorek a vodičů horní napětí baterie mnohem dříve, než je SOC 100% a regulátory začnou snižovat proud. Aby tyto ztráty nebyly vysoké, zapnou se mi vytěžovače, které spotřebují jinak nevyužitý výkon.
Dolní hranici mám 2.9 V, klidně by mohla být i nižší, nepokládám ji za tak důležitou jako horní hranici. Dosáhnu ji někdy v zimě při vysokém zatížení. A pokládám ji opět za bezpečnou, protože klidové napětí článku je i tehdy přes 3 V.

[Ronn]

Chladí aj N aj O aj CO2 aj H2O, ale otázne je ako.

Nešťastná formulace, to se mi nepovedlo. Protože už všechno bylo řečeno, jen doplním:
Obsah energie 1kg vzduchu při různých teplotách (t) a relativní vlhkosti (rH):
15 t 20 rH 20,71 kj/kg => 5,75 Wh
15 t 60 rH 31,84 kj/kg=> 8,84 Wh
28 t 20 rH 40,53 kj/kg=> 11,26 Wh
28 t 60 rH 65,80 kj/kg=> 18,28 Wh

[PavelR]

Ahoj,
nevim jestli se to tady uz neresilo. Mam doma life ktery maji medene vypadajici + i - ale zbytek ma poly vypadajici na hlinu(stribrny). Zatim jsem to nezkoumal jestli je to cinovana med nebo hlina ale pokud by to hlinik byl tak by asi byly vhodny cupalovy podlozky nemyslite? Doufam ze se teda pletu...

[kodl69]

řešilo se to, a ty CUPAL podložky jsem tam dával, dnes už je trochu problém je koupit... Teď si nevzpomenu kterej pól, ale jeden jsem měl hliník a jeden měď.

[dracekvo]

Měď je zápornej pól.

[ota]

Dovolil bych si navázat na diskusi zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 219#p81219

Životnost LiFePO je definována dvěma faktory:

- chemickou degradací, tu máme odhadnutou výrobcem na 10 let. Tato životnost byla poprve popsána v začátcích výroby LiFePO před cca 12 roky (v době kdy nám výrobci doporučovali iniciační nabíjení LiFePO 4,2V a provozní nabíjení na 4,0V) Od té doby je tato informace přepisována z jednoho manuálu do druhého, z jednoho vědeckého ozdrojovaného článku do druhého. Nakolik je tato informaci skutečně relevantní ukáže čas.
Praxe ukazuje že u 10-12 let nepoužívaných článků jsem naměřil pokles kapacity do 10%. Jednalo se ale o nikdy nepoužité uloženky a proběhlo jen několik cyklů.

- opotřebení používáním. Praktické postřehy které jsem posbíral ukazují toto:
že články používané v modelářství zatěžované proudy 1-10C mají životnost několik desítek cyklů,
články zatěžované proudy 0,5-1C ztrácí 5-10% kapacity ročně
při použití se zatěžovacími proudy do 0,1C je ztráta kapacity jednotky % ročně

Takzvané "přebaterkování" úložiště je samozřejmě neekonomické. Má ale smysl pro někoho kdo nechce nebo nemůže mít za domem brblající benzinový generátor. Přebaterkované úložiště energie má tu výhodu že po většinu roku nemusí být akumulátory přetěžované.

[ota]

Dovolil bych si navázat na diskusi zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 219#p81219

Životnost LiFePO je definována dvěma faktory:

- chemickou degradací, tu máme odhadnutou výrobcem na 10 let. Tato životnost byla poprve popsána v začátcích výroby LiFePO před cca 12 roky (v době kdy nám výrobci doporučovali iniciační nabíjení LiFePO 4,2V a provozní nabíjení na 4,0V) Od té doby je tato informace přepisována z jednoho manuálu do druhého, z jednoho vědeckého ozdrojovaného článku do druhého. Nakolik je tato informaci skutečně relevantní ukáže čas.
Praxe ukazuje že u 10-12 let nepoužívaných článků jsem naměřil pokles kapacity do 10%. Jednalo se ale o nikdy nepoužité uloženky a proběhlo jen několik cyklů.

- opotřebení používáním. Praktické postřehy které jsem posbíral ukazují toto:
že články používané v modelářství zatěžované proudy 1-10C mají životnost několik desítek cyklů,
články zatěžované proudy 0,5-1C ztrácí 5-10% kapacity ročně
při použití se zatěžovacími proudy do 0,1C je ztráta kapacity jednotky % ročně

Takzvané "přebaterkování" úložiště je samozřejmě neekonomické. Má ale smysl pro někoho kdo nechce nebo nemůže mít za domem brblající benzinový generátor. Přebaterkované úložiště energie má tu výhodu že po většinu roku nemusí být akumulátory přetěžované.

[1romeo1]

Dovolil bych si navázat na diskusi zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 219#p81219

Životnost LiFePO je definována dvěma faktory:

- chemickou degradací, tu máme odhadnutou výrobcem na 10 let. Tato životnost byla poprve popsána v začátcích výroby LiFePO před cca 12 roky (v době kdy nám výrobci doporučovali iniciační nabíjení LiFePO 4,2V a provozní nabíjení na 4,0V) Od té doby je tato informace přepisována z jednoho manuálu do druhého, z jednoho vědeckého ozdrojovaného článku do druhého. Nakolik je tato informaci skutečně relevantní ukáže čas.
Praxe ukazuje že u 10-12 let nepoužívaných článků jsem naměřil pokles kapacity do 10%. Jednalo se ale o nikdy nepoužité uloženky a proběhlo jen několik cyklů.

- opotřebení používáním. Praktické postřehy které jsem posbíral ukazují toto:
že články používané v modelářství zatěžované proudy 1-10C mají životnost několik desítek cyklů,
články zatěžované proudy 0,5-1C ztrácí 5-10% kapacity ročně
při použití se zatěžovacími proudy do 0,1C je ztráta kapacity jednotky % ročně

Takzvané "přebaterkování" úložiště je samozřejmě neekonomické. Má ale smysl pro někoho kdo nechce nebo nemůže mít za domem brblající benzinový generátor. Přebaterkované úložiště energie má tu výhodu že po většinu roku nemusí být akumulátory přetěžované.

Fíha, tak podľa tohoto tvrdenia a max nabíjania a vybíjania 0,25C väčšinou 0,1C mi moje Pylontech vydržia minimálne zhruba 40-50rokov, dobré vedieť

[rottenkiwi]

Áno, može to byť aj 50 r., ale aj 5 r., pri poklese na 80 % kapacity. To záleží na spodnom a
hornom napatí, na vyb. a nab. prúdoch a hlavne na skladovacej teplote.
Moje sú na 13.2 *C, takže vnútri majú pri C2 len o trochu viac
a sú medzi nimi veľké medzery, aby sa dobre chladili.

V jednom videu prof. Jeff Dahn ukazuje, ako odišli baterky v eute za pár týždňov.
O cyklovaní vieme, že LiFE vydrží aj 15000 cyklov, zrýchlene, keď sa robí nab. aj
vybíjanie rádovo pár hod, ale keď čas predĺžime na 10-ky hod, tak už tam cykly hrajú
menšiu rolu a začína sa uplatňovať teplota.

https://www.youtube.com/watch?v=pxP0Cu00sZs

[ok5kwt]

Zajímalo by mne pokud články LiFePo4 20Ah které jsem se snažil poprvé nabít na hodnotu 3.7V, I 2A a to po jednom. A jejich provoz byl tak maximálně 6x a to bez nějaké vysoké zátěže jestli bude mít ještě nějaký efekt je doformátovat na napětí 4V.. Jde o to že jeden z článků se nabíjí podstatně rychleji než ostatní tři. Takřka od hod 3.35V jde rapidně nahoru a když je nabitý na 3.61 ostatním ještě mají kolem 3.36 Dík

[NOPARasito]

Nejlepší by jim bylo zmerit kapacitu kazdej zvlast.