ATtiny85 + Uno komunikácia

[kybos]

Nebudeme tady plevelit plodnou diskusi. Problém skinefektu si zaslouží samostatné vlákno:https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=5&t=4268#p74999

[rottenkiwi]

Ak cez optočlen budem spínať cez FET jedno vynutie z cievky, ktorá mení 12 V na 3.3,
ale opačne, 3.3 budem spínať a chcem mať 12 V, bude to galvanicky oddelené
a stačí na to ATtiny85 napr. na 20 000 Hz ?
Treba tam ešte elyty ? Aké ? 16 V 200 uF na výstup a 6 V xxxx uF na vstup ?

Akú majú asi indukčnosť ? Poď nej sa počíta výkon a účinnosť ?
Koĺko cez ne dostanem W ?

[kybos]

Akú majú asi indukčnosť ? Poď nej sa počíta výkon a účinnosť ?
Koĺko cez ne dostanem W ?

Indukčnost se vypočte jako součin (materiálové a tvarové) konstanty Al a kvadrátu počtu závitů. Konstantu Al udává většina slušných výrobců v katalogu, případně ji lze experimentálně zjistit přímo v potřebném pracovním bodu.
S účinností je to složitější, neboť se do ní promítá vícero faktorů.
Cívka z obrázku vypadá jako z běžného PC zdroje a může podle použité frekvence přenášet třeba i čtvrt kilowattu.

[rottenkiwi]

A akú max. frekvenciu dostanem z AT85 pri 8 MHz internom oscilátore, lebo 16 Mhz ext. kryštál nemám.

Či to vobec nepojde ? A musí sa to robiť podľa schémy, čo dal Kodl v tomto vlákne vyššie ?
Vidím tu v PC zdroji / okolo toho trafa / ešte asi 5 rýchlych diód. Sú tam potrebné ? Netreba len jednu na usmernenie,
ak sa použije http://danyk.cz/zdroje.html
z tejto schémy I. blok. jednočinný zdroj ?

Príp. mám ísť podľa toho videa ?
https://www.youtube.com/watch?v=QnUhjnbZ0T8

[kybos]

Danykovo schéma je vhodné pro galvanicky izolovaný měnič, kdežto schéma na videu je pro galvanicky neizolovaný měnič. Pro balancér bude zřejmě nutno použít galvanicky oddělený měnič i když to přinese zhoršení účinnosti.

[rottenkiwi]

Ale keď baterky usporiadam tak, že najslabší článok bude mať - na GND, ergo
najskor dosiahne maximum, tak z neho možem čerpať energiu do celej baterky
z n-článkov, aj galvanicky neoddeleným step-up meničom, však ?

[kybos]

To je pravda, ale platí to jen a pouze pro balancér nejblíže GND, všechny ostatní neoddělené balancéry už budou přenášet energii jen do zbylých n-2 článků blíže ke kladnému pólu a nejvyšší (nejblíže ke kladnému pólu) balancér už nebude mít kam přesunout svou energii.

[rottenkiwi]

Chlapi, potrebujem vašu pomoc. Došli mi z Číny optočleny, tak som chcel dobastliť ďalšie
2 balancéry, aby som to mohol otestovať v reálnej prevádzke na baterkách.
A nechcel som len páliť energiu do H4-iek, ale chcel som si urobiť boost converter.

Lenže či ho robím podľa jednej alebo druhej schémy na obrázku, tak vobec mi to napatie
nezvyšuje, ale je o úbytok na tej dióde menšie. Tak kde može začiatočník robiť chybu ?
Nemám osciloskop, len voltmeter, tak sa dosť ťažko zisťuje PWM, že či sa potenciometrom mení.

[kodl69]

1.) jak získáváš PWM z arduina? jestli to máš na těch cca 500Hz, tak to nemůže fungovat, to by musela být hodně velká tlumivka....
2.) pokud máš PWM na 20-50kHz, tak výstup z arduina má problém ten mosfet budit, nevím typ mosfetu, ale přepokládám kapacitu aspoň 2nF neli 10nF, takže odpor 100Ohm už zabrání dostatečně svižnýmu spínání. Další problém je výkonová zatižitelnost výstupu procesoru, prostě ten fet rozumně nevybudíš. Testoval jsem na 5V už před rokem, bez rozumnýho výsledku. Cesta je integrovanej obvod, k tomuhle určenej.

[rottenkiwi]

Ciss je 4440 pF, Coss je 985 pF a Crss je 8 pF pri Vds 25 V a f = 1 MHz.
Gate pripájam na + 10 V cez optočlen, lebo 10 V by mi AT85 zničilo. Može byť problém tam ?

[josse]

To nestíhá ten optočlen, použít budič přímo.

[rottenkiwi]

Ale napájanie At85 mám priamo z článku LiFE, ktorý má 3.3 V.
Na gate potrebujem min. 7 až 11 V, tak to spínam z troch článkov v sérii.

Tak ako dostat na gate 3 x 3.33 V, aby som nezničl pin At85 ?

[kodl69]

nepotřebuješ, potřebuješ ten správnej mosfet (třeba CSD16323Q3) a ten správnej řídící obvod, co mý výstupní proud 1A a vestavěný ochrany (třeba LM3478, LM3481, LM3488). Mrkni na schéma na předchozí straně.
Pokud chceš spínat mosfet přímo tím attiny, tak to není jednoduchá cesta, navíc nemáš ochranu:
- proti odpojení zátěže - napěťová špička ti může zničit mosfet, výstupní kondenzátor
-proti přetížení, přehřátí tlumivky - opět zničení mosfetu.
- regulaci výstupního napětí, proudu.
-tlumivka z ATX zdroje na železoprachovým jádru se sice prakticky nedá přesytit, ale jako akumulační ve zvyšujícím měniči se moc nehodí, je potřeba moc závitů drátu na nějakou rozumnou indukčnost (ta s více vinutíma)tak jak je, by mohla fungovat někde okolo 100kHz při jednotkách ampér, ta na zeleným jádře je zase odrušovací, "common mode" a ta je jako akumulační úplně nepoužitelná, sice má cca 1mH indukčnost na každým ze dvou vinutí, ale přesytí ji pár desítek mA.
P.S. jak to, že ti ty H4 tak svítí na 3.3V?
Jak se to domlouvá spolu a jak funguje řízení?
Takže si tam zatím zapoj ty H4 a vyčkej, zvyšující měnič je na dobré cestě, a klidně ti udělám 4ks s 12V (14V) s převodem 3.3V/7A na 14V 1.6A, s izolovaným výstupem. Dnes se mi podařilo objednat ferity na tenhle měnič a jestli dojdou do pátku, tak o víkendu budu referovat, jak je to teda doopravdy s tím skin efektem. Pokud to dopadne, tak zadám desky u číňana a koncem prázdnin bude alfa verze HW k otestování.

[rottenkiwi]

Ok, tak budem čakať a hľadat po zdrojoch nejaké LM. Som si myslel, že to nejako pojde,
skúšal som robiť aj voltage doubler, ale nejako to na DC nejde.

Tá horná je na 3.3 a má zapojené obe vlákna, tá dolná čo svieti viac je na 6.6
a má zapojené jedno vlákno.

Určite sa dajú poskladať články tak, aby sa mohli balancovať aj po dvojiciach,
potom je to pri tom istom prúde vačší výkon, alebo pri istom výkone nižší prúd.

Našiel som na stole LM339N, to je vhodné na niečo ?

No ak je to napájkované na doske, tak na stole na 4.0 + 4.0 LION to ide OK.

Ale práve preto som to chcel dať bližšie k meničom, že ako to bude potom.

Ono tie moje polmetrovéí drotiky určite slúžia ako antény, takže všetok EMI asjrajt
zberajú. No uvidíme čo to bude bobiť pri Victrone či MeanWelli.

[kodl69]

Tohle ve zdrojích nenajdeš. Nechci tě podceňovat, ale než se mi podařilo postavit prní rozumně fungující step down měnič pro LED, tak jsem odpoařil dost křemíku a vyzkoušel fakt hodně variant. Co dnes návrh zdrojů dost zjednodušuje, tak je třeba tohle: http://www.ti.com/tools-software/design ... igner.html

[rottenkiwi]

Mám tu:
TOPS KBL405, GBU4K 0036A, STPS30 45CW, TOSHIBA K2611,
1H0265R, KA 7905, E13009, U40948 STPS 20, UGI0DCT 0032, C5027-R, C25M 02C

LM339N, TL494CN, LM393P, UC3845B 90V031, W0303, E934B KA324, MBR745 0032, 278RA05

Dá sa z toho stvoriť nejaký DC-DC, step-up, step-down, buck-boost menič,
príp. laboratórny zdroj na napatia od 2 do 30 V ?

Ktoré z tých cievok sú na čo použiteľné ? Záleží na farbe jadra ?

[rottenkiwi]

Kúpil som si dosku na spájkovanie. Stála 5 € a chcel som na ňu napájkovat sokety na AT85.
No lenže ono ten cín vobec nechce chytiť ta tie nožičky, pritom na zelenej doske,
čo mi dal kodl, to chytá výborne.

Tak kde je problém ? Nahrejem nožičku aj dieru na 3 sec., priložím cín, mal by sa pekne rozliať
a on vobec nedrží. Je problém v cíne alebo v teplote ?

[kodl69]

problém je ta deska. taky jednu mám, a je nepoužitelná. je potřeba kupovat ty zelený, s pocínovanejma prokovenejma otvorama, třeba tady: 8x12cm

[pajas]

Tyhle desky taky používám a před pájením ji přejedu jemným šmirglem abych se zbavil povrchové oxidace a je po problému

[Dusan61]

Tak kde je problém ? Nahrejem nožičku aj dieru na 3 sec., priložím cín, mal by sa pekne rozliať
a on vobec nedrží. Je problém v cíne alebo v teplote ?

Dosku skús vyčistiť, ja používam jemnulinký brúsny papier P600, prípadné klasickú solvinu na ruky, aj zubnou pastou sa to dá, ale dlho to trvá. Potom dosku dobre poumývaj v teplej vode a vysuš ju. Ked je doska suchá hneď ju treba natrieť, ja používam obyčajnú kalafunu rozpustenú v acetóne C6000. Pri pajkovaní si hrot s cínom tiež otriem o nerozpustenú kalafunu.
Na pajkovanie sú aj špeciálne pasty, ale zatiaľ kalafuna vždy pomohla.