Metodika rychlého hodnocení stavu LiFePO4

[youda]

Magnetické, nemagnetické - prostě to poslední co by člověk čekal je, že se rozpadne kovová matice. Ještě aspoň že ten plast se nedá moc šidit, jinak by to soudruzi plácali z hlíny

Mimochodem, Oto, nemohl být viníkem pan Hung, který toho dne prostě namíchal trochu silnější elektrolytický nálev?

[ota]

Pan Hung, vedoucí výroby v tom jede samozřejmě také.
Provedl ale jako správný komunista sebekritiku.
Možná i proto ho od dvacátého osmého srpna osmého roku (datum výroby těch zmetků) nikdo neviděl ani neslyšel.

[pezizka]

Update: test s magnetem na niti ukazuje že i nerez šrouby jsou lehce magnetické.
K tělu baterky se slabě ale poznatelně “lepí”.

Pokud vím, tak nerezů je spousta. Ta "opravdová" je nemagnetická. Další "odnože" bývají lehce magnetické. Na tu pravou prý nejde ani vyřezat závit. Zkoušel jsem to na kulatině pr. 10 a to očkem s jemným stoupáním M10x1 a ani jsem si neškrtl. To co jsem stvořil mělo se závitem pramálo společného. Mazal jsem kde čím a očko bylo skoro nové. Ač jsem nevylomil žádný zub, při dalším použití jesm zjistil, že je tupé jak pata Taky by to mělo být jako závit nepoužitelné i kdyby se povedl, hryzne se matka a basta. Takže na šrouby se používají asi speciálnější slitiny. Ale metalurg nejsu
Jo a dobře jste mne pobavili pracovním kolektivem

[kodl69]

nerez a závity je na celý vlákno, i hotový šrouby a matice (nerez A2) mají snahu srůstat, mazání nemazání...

[marko250]

Oto,můžeš přesně popsat a nakreslit rozměry, kde ty matky jsou.Kdyby to chtěl někdo ze stejného důvodu kuchat,ať netrefí pytlíky a ať nemusí řezat a štípat nahodile.Ideálně korunkový vrták na dřevo nějakého rozumného průměru(30mm),ať tam vleze gola na výměnu matky.A na něj tedy souřadnice od daného pólu?

[ota]

Napíšu celý postup.
Včetně opravné procedury.
Týká se pouze třistovek z jediného dne - viz výše kde popisují zmizení vedoucího výroby pana Hunga

[ota]

Pokročil jsem s opravou LiFePO4 postižených technologickou nekázní.
Na několika kusech se ukázalo že byly použity sice nerez šrouby ale některé matky a podložky všechny pérovky byly ocelové.

Opravil jsem jeden přípojný bod ze tří. Vzhledem k tomu plánované odběry jsou do 100A toto řešení vyhovělo.
Před opravou kolísal vnitřní odpor od 2 - 50mOhm, po opravě okolo 1mOhm. Kapacita se lehce zvýšila, z 285A na 294Ah, může se jednat i o chybu měření.

Oprava spočívá v předvrtání vodící dírky.

Dále se vrtákem do dřeva odvrtá plast co to jde a posledních 0,5mm se musí odříznout nožem.

Po otevření článku se naskýtá pohled do nitra trepanovaného článku na zbytky oxidu železa.

Stejným způsobem se vykrouží otvor z druhé strany článku aby bylo možno zkorodovaný šroub vytočit a nový pevně utáhnout

Vloží se nová podložka a plochá matka a pevně se utáhne, na pérovky jsem zapomněl a asi nechybějí.

Dutým vrtákem byly na dárci orgánů vykrouženy špunty na utěsnění vzniklých otvorů.

Nakonec nanést do otvoru i na špunt lepidlo a špunt opatrně vložit do otvoru a je hotovo.

Celou opravu provádím z bezpečnostních důvodů na dvoře pro případ že bych se vrtačkou nestrefil přesně a pacient by se začal předčasně probouzet.

[dracekvo]

Oto, já jich pár od tebe mám. Lze nejak poznat, jestli jsou postižený, nebo normální?

[abrams]

Zdravím ,

gratuluji skvěle provedený zákrok . Uzdraveným pacientům přeji mnoho úspěchů a dlouhý život .

Elektronům zdar

[marko250]

Zlatý český ručičky a dedukce,ještě naměř střed díry od hran obalu,ať to snáze trefí postižený majitel a potřebný průměr korunky.
Jedná se jen o + pól?

[ota]

Jedná se o + pól.
Díra se vrtá v ose terminálu 23mm od horního okraje článku vrtákem 20mm.
Datum výroby pouze 080828. Mám jich jen několik ale podle rozptylu výrobních čísel se jednalo o stovky kusů z toho jediného dne.
Asi konec směny ...
Stejně je uložím pro jistotu do izolované utěsněné bedny z 2mm nerez plechu.

[kodl69]

dost dobrý. a já měl za to, že tohle je konec článku. V elektrobusu by to jistě nevyhovělo, ale na 1/3C odběry snad v pohodě.

[Matess]

článek který bez žádné viditelné deformace spadne na 0V by mohl mít podobný problém zajitý více do extrému, že? V jeden den nám odešly dva 200Ah články a myslím že do recyklace ještě nešly... má to smysl se o něco pokoušet, nebo je to v lithiovém nebi?

[abrams]

Zdravím ,

článek který bez žádné viditelné deformace spadne na 0V by mohl mít podobný problém zajitý více do extrému, že? V jeden den nám odešly dva 200Ah články a myslím že do recyklace ještě nešly... má to smysl se o něco pokoušet, nebo je to v lithiovém nebi?

určitě stojí zkusit něco než nic . Buď to pomůže nebo bude jistota . Prvně bych zkusil změřit napětí na elektrodách skrze odšroubovaný přetlakový ventil na hroty voltmetru namotat dva tenký drátky , nejlépe izolované na koncích odizolované , jimi opatrně nahmátnout elektrody . Separátor obvykle přesahuje výšku elektrod stačí strčit drátky do mezery mezi separátory . Vyzkoušet více míst pokud se podaří měřit jen jeden pól .

Elektronům zdar

[RadekS]

Pokročil jsem s opravou LiFePO4 postižených technologickou nekázní.
Na několika kusech se ukázalo že byly použity sice nerez šrouby ale některé matky a podložky všechny pérovky byly ocelové.

Oto,klobouk dolů..skvělá práce... gratuluji S dovolením použiji Tvůj návod na pokus oživení dvou článků kolegy ze sousední vesnice,vyřadil je ze sady pro přílišnou měkkost.Jsou to sice 160 Ah žluťázci,ale ty šrouby by asi měly být na stejném místě.Díky!!!...Než začnu vrtat,vyzkouším tu finesu s magnetem..články jsou z roku 2010

[volente]

S umístěním šroubů bych byl opatrnější, třeba u winston 200Ah je 2x M5 mimo střed připojovacího terminálu. Tady máš foto. https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=18&t=3201

[RadekS]

Děkuji Ti za upozornění,to samé již udělal včera Ota.Pochopitelně než bych se do toho o víkendu pustil,předcházela by tomu ta zkouška s neodymovým magnetem.Nevím,jestli jsem to zmiňoval...jedná se o dva články 160Ah ze šestnácti a z jedné výrobní serie..je to trochu podezřelé,že by jen u dvou byly ocelové matky.Jak jsem psal Otovi,spíše mne napadlo,zda nejde o prachobyčejný přechodový odpor,kamarad baterkárnu má ve venkovním přístavku,kde určitě neni o vlhkost nouze..nebo možná nedotažené šrouby.V tomto směru mám i vlastní zkušenost.Po roce a půl provozu jsem zkoušel jen tak pro kontrolu dotáhnout šrouby na terminálech...provozuji 3 sady..16x20 Ah,16x40 Ah a 16x100 Ah...a VŠECHNY šly minimálně o půl závitů dotáhnout.Třeba to bude v uvozovkách jen takováto blbina.Uvidím po případné kapacitní zkoušce..

[RadekS]

Tak jsem v sobotu otestoval ty dva údajně špatné 160Ah články. Nejdříve magnetem z hardisku..nevím,jestli je neodymovy,ale přitahuje pekelně.Zkusil jsem ho přivázeného na niti přes umělohmotnou desku přibližné tloušťky jako obal článku, jestli se přitáhne k desítce ocelové matce..přitáhne a jak .A na článcích téměř nic....takže tohle je jasné...vevnitř ocelové matky opravdu nejsou.Pak jsem svojí sadu 16x100Ah nabil ze sluníčka na 54,4V...3,4 V na článek a vedle na stejnou hodnotu laboratorním zdrojem i oba 160Ah články. Poté jsem ze sady vyndal dva stovkové články a místo nich dal ty stošedesátky.Sadu jsem zatížil odběrem cca 20A.. měřeno klešťákem.. a měřil jsem úbytky napětí na jednotlivých článcích...stovky tak v průměru 0,07V a stošedesátky jeden 0,05V a druhý 0,04V.Pokud se moc nepletu,tak mi tak něco říká ,že ty stošedesátky jsou v poho...asi to byl opravdu jen přechoďák na terminálech.Kapacitní zkoušku jsem na nich nedělal,v neděli jsem je vrátil kolegovi,ať je trochu potýrá ve své sadě a pak dá vědět.Také jsem mu doporučil,ať všechny propojky sundá ,očistí a hlavně pak dobře dotáhne.Otázkou je ,co to je dobře dotáhnout,dělal jsem to obyč.golou..izolovanou:-) tak nějak s citem,správné by bylo asi použít momenťák...nechtěl jsem to dotáhnout na krev,nejsem teda žádný lamželezo ,ale tou golou by ten hliníkový závit šel určitě strhnout......

[ota]

Otestoval bych je takto. Všech 16 článků spojit paralelně. Nabít na 3,55V. Nechat 1 den aby se srovnalo napětí na všech stejně. Pak zapojit do serie a vybíjet do odporu a zapisovat kapacitu po hodině změřenou nejlépe na bočníku.
Pro 48V se jako zátěž dá použít např. 12m 2mm ocelových pozinkovýho vázacího drátu.
Bacha ten drát se dost rozpálí a odpor chladného vodiče je vyšší než rozpálenýho.
ke konci vybíjení měřit celkový proud a napětí na jednotlivých článcích po čtvrt hodině. Napětí padá ke konci dost rychle. Tím se zjistí nejslabší články a jejich kapacita.

[kodl69]

moje varianta je drát ponořenej v kýblu vody, a ta je pozvolna obměňovaná, prostě trochu přetíká do kanálu, na měření používám modelářskej Ah metr a 8s volmetry po 1.5USD což je dost dobrá věc do domácnosti s LI bateriemi, při poklesu napětí pod nastavenou hodnotu začne zvukovej signál, tak víš, kterej článek jde první dolů. Wattmetr napájím z externího zdroje, aby při odpojení baterek nezmizela hodnota naměřenejch Ah. Jak spadne první článek, odpojím ho, zkratuju a jede se dál.
Když jsem testoval 6Ah placky (OTA ví který) tak jsem jich nabil vždycky 50ks, spojil do série , zapojil volmetry a jako zátěž jsem měl 2kW přímotop na 230V, jak klesalo napětí, tak jsem ještě přihodil 500W žárovku. Škoda, že to bylo přes léto.