Správné zacházení s LIFePO4

[kodl69]

Oto, ty takhle trápíš baterky? na mě začne BMS křičet při 3.6V na některým článku - a k tomu jednou v průběhu zimy došlo, na mé seskládané baterii 16s 40Ah p+40Ah p+100Ah p jsem na 100Ah článcích neutáhl jednu propojku, takže tam vlastně "chybělo" 100Ah. Je zajímavý, že půl roku bylo vše bez stížností, a ta propojka se neuvolnila, to jsem prostě zapomněl utáhnout.

[ota]

Jednalo se ekvalizaci dlouho odstavených článků. Ono 3.6V jednorázově neškodí. Ještě před pár roky bylo doporučováno jako horní hranice 3 8V.
Primarní akvalizace se provádí až do 4V.

[Rado]

Zdravím. Som tu znova.
Zaujímalo by ma aké máte skúsenosti s LIFePO4 počas zimy, napríklad keď je dva týždne zamračené, článok sa vybije na tých 3 v, treba dobíjať nabíjačkou na LIFePO4, alebo stačí čakať na slnko aj keď dlhšiu dobu a články to na tých 3 voltoch vydržia bez ujmy?

[marko250]

Čakaj ,nič iné.

[kodl69]

na 3V bez zátěže? Tak tak nízko je teda nepouštím, se zátěží na 2.9V a po odpojení zátěže jsou za chvilku na 3.2V. Při takhle nízkým napětí článků bez zátěže bych to nabíjení nabíječkou zvážil. Aspoň pár Ah.
Nevím jak kde, ale mě dnes do baterek přišlo cca 50Ah a to do rána nedokážu spotřebovat.
To Ota: ale při tom iniciačním nabíjení jsem si nevšiml žádnýho ohřevu. nabíjel jsem tuším na 3.8V do doby, dokud do baterek tekl nějakej proud.

[ota]

Ze by se zahrivala nějak extrémně tak to ne ale pri teplotě 3C byla taková baterka o 2C teplejší.

[vata]

S Kodlem souhlasím - takhle nízko jsou už úplně na dně. Odpojuju nouzově bez pardonu na 3,1V v zátěži, v praxi daleko výš pod 30% SOC abych měla na pár hodin UPS pro případ výpadku. Odpojené baterky mají v mém systému naprázdno minimálně 3,3V.
Asi bych nepanikařila - druhý den do nich určitě něco málo nateče a napětí vyleze.
Asi horší situace pro lithium je skladovat je plně nabité.

[dracekvo]

Mám takovou přenosnou baterku 4x36Ah lifepo a když sem tam měl připojenou nabíječku na AA a dělal refresh všech baterek co mám, tak to trvalo docela dlouho. Občas sem měřil napětí multimetrem a furt v pohodě okolo 3,2V. Jenže prostě jednoho dne mi to nedalo, batekry sem hodil na nabíječku a nateklo tam 37Ah.
Takže na malé zátěže opravdu pozor. Jediné rozumné zjištění stavu baterek na bázi lixx je opravdu pouze měření odebraných Ah.

[Rado]

Aha, tak toto sú pre mňa užitočné informácie, mám totiž starý regulátor, na ktorom nejde nastaviť napätie a odpája mi to pri 10,8 V v 12 V systéme čo je 2,7 V na článok, reálne to bude viacej pri 3 m dĺžke káblov, ale aj tak, budem musieť najskôr poriešiť kúpu niečoho nového. Neviete o niečom, čo by meralo aj množstvo energie na vstupe, tj. prichádzajúcu energiu, z panelov do bateriek, to je asi to SOC ak sa nemýlim, buď v Ah, alebo watthodinách ?

[rva]

Každý používá něco jiného. Já jsem spokojený s
https://www.aliexpress.com/item/Hot-sel ... 86301.html
K němu je potřeba bočník

[marko250]

Prodává je v bazaru Abrams(měřáky).S tím napětím 3V nestresujte,když se jen čeká na přísun o nic nejde,to že je majitel cucá tak,že mají v klidu 3V je něco jiného.U mě vypínám v zátěži při 2.95V a skočí tam po chvíli 3.11V,ale baterku mám 600A.Otázka byla ale položena jinak.

[abrams]

Prodává je v bazaru Abrams(měřáky).

Zdravím ,

v bazaru sem nabízel hloupější měřáky . Výše zmíněný model sem ještě netestoval .

Elektronům zdar

[ota]

V jiném vláknu se tu řeší při rekuperaci brzděním odcházející automobilní LiFePO4 články.
Při rekuperaci se dobíjí hodně velkými proudy, okolo 1C, řádově stovky ampér a rekuperace byla popsána jako důvod poškození.
Samotný proud článkům neublíží, to co je ničí je teplota interních elektrod. Ta vzniká při nabíjení/vybíjení velkými proudy a při přebíjení. Dochází k odpařování elektrolytu a destrukci grafitové vrstvy na elektrodách. Proto tedy: čím lépe se články chladí, tím vyšší proudy snášejí.

Jeden velkým proudem poškozený článek se zbytkovou 20% kapacitou jsem pokusně pitval. Zajímavé zjištění bylo že části plochy některých elektrod byly doslova přilepené na separátor, tudíž se tato plocha nemohla účastnit uchovávání energie.

Jiný článek, zcela zničený vnitřním zkratem, byl separátor mezi elektrodami velkým proudem "spečený" natolik, že se elektrody zkratovaly.

Takže, pokud budeme naše žluté miláčky v našich ostrovních elektrárnách nabíjet a vybíjet proudy do 0,2C, nebude docházet k ohřívání elektrod a jejich životnost bude daleko vyšší než se uvádí.

[abrams]

Zdarvím ,

ještě bych dodal neblahý vliv prudkých a náhlých změt toků elektronů z / do . Ono přešupačení chemických procesů z vybíjení na nabíjení a z5 trvá u LiFe až několik vteřin , během kterých dostává těžce naprdel .

Elektronům zdar

[mopadzi]

Zdarvím ,

ještě bych dodal neblahý vliv prudkých a náhlých změt toků elektronů z / do . Ono přešupačení chemických procesů z vybíjení na nabíjení a z5 trvá u LiFe až několik vteřin , během kterých dostává těžce naprdel .

Elektronům zdar

To by chtělo rozbor, neboť pak bude problém s aktivním balancováním

[kyocera]

Je pravda, že v jiném vlákně jsem se zmínil o možném zničení LIFE
Při rekuperaci. Ale tuto informaci jsem tam nedal z důvodů, že jsem nepřítel
Elektromobilů nebo LIFE. Naopak, v jiném vláknu jsem srovnal LIFE
A li ion s preferencí LIFE pro domácí FV. Jsem i přítel elektromobilů , ale
upozornil jsem na možné problémy s aplikací LiFE v elektromobilech.
Není řešení v elektromobilech LIFE předimenzovat, jak píše Abrams, Velká
Váha by v elektromobilech ještě více vadila i , ani si nejsem jistý, jestli by
Pomohlo chlazení LIFE , jak píše Ota. Tak účinné a rychlé chlazení přes umělou
Hmotu žlutých LIFE dost dobře nejde technicky realizovat.
Aby LIFE neodcházely při rekuperaci, stačí
K LIFE dát paralelně odpovídající počet a správnou kapacitu superkondenzátorů.
Superkondenzátory jsou zatím jediný akumulační prvek, kde se napětí uchovává
Přímo ve formě elektrického náboje a ne přes elektrochemické procesy.
Proto je reakce supekondenzátoru okamžitá, blesková a umí ihned absorbovat velké
Nabijecí proudy. I tisíce Ampér . Bez poškození superkondenzátoru.
Superkondenzátory převezmou el.energii při rekuperaci namísto LIFE.
A počet nabijecích a vybijecích cyklu 1 milion. Při energetickém a cenovém srovnání je
uchování el. energie 50 x až 100x dražší v superkondenzátorech .jako v elektrochemických
zdrojích. Ve srovnání s LIFE nebo li ion. Ale i superkondenzátory
časem zlevní a budeme se s nimi v elektromobilech setkávat. Zatím tuhle aplikaci
využívá elektroformule. Pokud nějaké informace dávám, dám je ve prospěch všech. Někdy
se stane, že za to sklidím i nadávky. Jako jednou od gupy, když mně nadával
v jiném vlákně, na jiný příspěvek, že jsou to opilecký kecy. Přitom nepiji
a jen jsem tehdy upozornil na potencionální možnost, jak mít levnější vyrobenou kWh.

[rva]

Na měření vnitřní impedance článků používám čínský měřák SM8124. Měřák snad pracuje správně - signál o frekvenci 1kHz pouští do baterky a pokud k měřáku připojím odpor 1 Ohm, ukáže správně 1 Ohm. Na posouzení stavu různých baterii AA, AAA funguje dobře.
Idea je jednou za čas obejít všechny články a sledovat, jestli se s časem impedance zvyšuje a jak se liší článek od článku. Články LiFePo4 měřím za provozu a narazil jsem na jev, který nedovedu vysvětlit. Pokud teče z FV regulátorů proud do baterie, naměřím odpor jednoho článku třeba 100 mOhm. Při připojení zátěže k měniči se baterie přestane dobíjet a poteče proud z baterie a impedance vzroste třeba na 200 mOhm a při ještě vyšším zatížení naměřím třeba 400 mOhm.
Když jsem se to snažil zopakovat na stole s jedním článkem LiPo, který jsem v průběhu měření nabíjel, nebo vybíjel, tak u něj jsem nic takového nenaměřil a ukazoval pořád stejnou hodnotu.

[rva]

A sám si odpovím. Vypadá to, že na svorky článků proniká rušení z měničů, které měřič impedance vyhodnotí jako impedanci. Takže někdy v noci přepnu na DS a vypnu co půjde, jak se to projeví.

[ota]

Na měření vnitřní impedance článků používám čínský měřák SM8124.

Mě ten měto měřák zrovna přišel a jsem zklamaný, není schopen měřit impedance pod 2mOhm, což je hodnota kterou ukazuje pokud se spojí měřící šňůry nakrátko. Funguje ten váš podobně?

[rva]

Funguje stejně. Rěkl bych, že je to odporem měřící části k bodu, kde se rozdělují proudové a napěťové vodiče. S jinými přístroji nemám zkušenost, možná proto jsem spokojený.