Stavba FVE - 2x strig 4 400Wp

[Aldron]

Nie celkom. Prepätia pri výbojoch trvajú veľmi krátko. Keby prepäťová ochrana mala byť závislá na reakcii nadprúdovej ochrany, tak by to nefungovalo vôbec. Preto majú zvodiče prepätia reakčné doby radove 10ns a prúdy v kA. Reakcia tavnej poistky, nedajbože ističa, je proti tomu ako želva proti zajíci. Samozrejme, že sa bavíme o impulznom zaťažení. Stále si myslím, že ak tam nebude v tom čase funkčná prepäťová ochrana a v dôsledku priameho výboja/indukcie sa na vedení vyslytne napätie rádove 1000V, tak cez kontakty toho stykača preskočí iskra. Ak tam tá funkčná ochrana bude tak ten stykač je zbytočný. Ono by pre upresnenie bolo dobré vedieť o aký stykač sa jedná.

[Aldron]

Bleskosvod musí být postaven tak, aby přímý úder blesku do panelů či profilů byl eliminován. Tedy oddálené jímače, převyšující vše ostatní a dodržení příslušné odstupové vzdálenosti. Rozhodně ne profily a rámy přímo připojené na bleskosvod. Pak máme problém už jen s tím, co proud toho blesku, protékající bleskosvodem, naindukuje ve všem vodivém kolem sebe. A tam už ten stykač pomůže.

Aj tu, aj keď nerád, musím oponovať. Bleskozvod je primárne určený na ochranu objektu a zamedzenie prieniku bleskových prúdov do objektu. V spolupráci so zvodičmi prepätia by mal zabezpečiť ochranu vedení a spotrebičov vo vnútri objektu.
Norma priamo prikazuje pri nemožnosti dodržania minimálnej vzdialenosti panelov/konštrukcie, tieto prepojiť so systémom bleskozvodu. Samozrejme je to ten horší prípad. No a pri zásahu bleskom(aj nejakým bočným výbojom) takto zabezpečenej budovy to spravidla odnesú aj panely, ale nestane sa nič horšie, napr. požiar. Všetko čo je vo vnútri, by malo byť chránené, ale panely pred priamym zásahom chrániť nejde. Toľko fakty.

[unicast]

Teď si představme situaci, že bleskový proud pronikne svodem do MPPT, tam prorazí tranzistory a plné napětí z panelů se dostane na LiFePo4 baterie. Co se stane? Jasně, BMS se to pokusí vypnout, ale protože mosfety v BMS jsou dimenzovány na ještě nižší napětí, než mosfety v MPPT, prorazí se i mosfety v BMS, pár článků začne plynovat a dopadne to přesně takhle: viewtopic.php?t=13113 Ok, mezi tím možná zafunguje přepěťovka, možná taky ne, protože přepětí už mezi tím skončilo a možná se to dokonce i celé odstaví, ale to už stejně plynování LiFePO4 článku díky proraženému dielektriku nezastaví, norma nenorma.

A k tomu stykači... Pokud už se dává stykač na DC svod nad 100 V, tak to buď bude takový, který dokáže zhášet oblouky nebo se použije vícestupňový tak, aby ten oblouk rozdělil na tři části (oblíbené je použití třífázových na 400V tímto způsobem). Pak přeskočení jiskry nehrozí. Dokonalé řešení to sice není, ale riziko snižuje asi tak 1000x.

[kuba47]

Tohle může nastat jen u těch nejjednodušších MPPT/PWM regulátorů/nabíječů. Všechny běžné střídače (Axpert, klony, atd.) s PV vstupem do 500V (a více) mají trafo mezi vysokonapěťovou sběrnicí (kam jde proud z MPPT) a stranou baterie. S proraženými tranzistory se nic z panelů na baterku nedostane.

[unicast]

Transformátor v DC/DC měniči znamená pokles účinnosti. Nelze mít 98 % účinnost a při tom galvanické oddělení transformátorem.
Takhle vypadají vevnitř Epever Tracery:




Kdo tam někde vidí nějaké trafo? Maximálně tam mohou být nějaké sebevražedné zenerky nebo jiné jednoduché polovodiče, které shoří jako první a odpojí nebo vyzkratují vstup. Victron SmartSolar na tom vzhledem ke své velikosti bude patrně podobně.

V Kingu (I. i II.) nějaké malé trafo je. Nicméně mám ten pocit, že neodděluje MPPT od sběrnice, ale je součástí DC/AC měniče. Sám jsem ho ovšem nerozebíral a ten rozebraný neměřil, takže s jistotou to říci nemohu.

Vypadá ale (není-li to dokonce autotransformátor), že má obě vinutí na jedné cívce, patrně oddělené jen nějakou chatrnou izolací. To moc klidu nepřidá.
Pak jsou tam ještě nějaké toroidy, které mohou být jak cívkami, tak transformátory, vzhledem k jejich velikosti předpokládám to první.

[kuba47]

Epever je přesně ta kategorie nejjednodušších MPPT, kterou jsem myslel. Ty žádné trafo nemají. Některé zřejmě nemají ani indukčnost, jak je vidět v tom prvním videu.

King II má DC/DC měnič s trafem. Ne mezi MPPT a sběrnicí, ale mezi sběrnicí a baterií. MPPT je na vysokonapěťové straně. Baterie je zcela galvanicky oddělená. Totéž všechny Max verze, Easuny, Anerny, Anenji, Powmr, atd. Toroidy tam jsou pro MPPT, buck konvertor (regulace nabíjení) a výstup střídače.

S Kingem I jsem se nesetkal, ten má max. 145V z panelů, takže odhaduju, že MPPT by mohlo být na straně baterie, v tom případě by baterie od panelů nebyla galvanicky oddělená.

[Aldron]

Teď si představme situaci, že bleskový proud pronikne svodem do MPPT, tam prorazí tranzistory a plné napětí z panelů se dostane na LiFePo4 baterie. Co se stane? Jasně, BMS se to pokusí vypnout, ale protože mosfety v BMS jsou dimenzovány na ještě nižší napětí, než mosfety v MPPT, prorazí se i mosfety v BMS, pár článků začne plynovat a dopadne to přesně takhle: viewtopic.php?t=13113 Ok, mezi tím možná zafunguje přepěťovka, možná taky ne, protože přepětí už mezi tím skončilo a možná se to dokonce i celé odstaví, ale to už stejně plynování LiFePO4 článku díky proraženému dielektriku nezastaví, norma nenorma.

A k tomu stykači... Pokud už se dává stykač na DC svod nad 100 V, tak to buď bude takový, který dokáže zhášet oblouky nebo se použije vícestupňový tak, aby ten oblouk rozdělil na tři části (oblíbené je použití třífázových na 400V tímto způsobem). Pak přeskočení jiskry nehrozí. Dokonalé řešení to sice není, ale riziko snižuje asi tak 1000x.

Vzhľadom k tomu, že panely sú prúdový zdroj a LiFePo4 má veľmi nízky vnútorný odpor, sa pri prieraze tranzistorov v regulátore nestane pravdepodobne nič okrem toho, že sa baterka bude nabíjať skratovým prúdom panelov, čo spravidla bude zlomok normálneho nabíjacieho prúdu. S BMS to bude podobné, pretože v danej chvíli budú mosfety v BMS s najväčšou pravdepodobnosťou zopnuté, teda ani na nich nebude takmer žiadne napätie. Problém pravdepodobne nastane až pri prebití niektorého článku a pokuse BMS o odpojenie baterky od regulátora.