Tepelna ztrata bojleru

[dumi]

Ahoj,

delam takovy pokus, jaka je vlastne tepelna ztrata bojleru, prijde mi ze zbytecne velika. Minimalne pripojovaci rouveni vcene armatur jak na vystupu teple vody tak na privodu tope vody je samozrejmne horke, takze zaizolovanim se ztrata snizi.

Zajima me prava ona ztrata toho sroubeni. Pripadne zde muzete prilozit vysledek vaseho testu, a porovnat to se stitkem bojleru.

Prubeh testu bojler je vlazny a je trvale pustan topna tyc na 100W a pote na 200W bez odberu vody.

zajima me kde se teplota ustali. Pak lze rici, ze ztrata bojleru je 100 resp 200W pri dane teplota vody.

pri vykonu 100W se pres noc vo ustalila asi na 38 stupnu. (mereno v 1/2 bojleru).

uvidime kde se ustali s 200W.

zkousel to nekdy nekdo?

[thomas.007]

Nač vymýšlet vymyšlené?
Zde je online výpočet: http://www.programbyggerne.no/IsodimCZ/
Program umí počítat i vliv zaprášení krytu, skládání různých vrstev izolace apod.
Zkus si zadat všechny parametry co znáš, rozměry, provedení vertikální/horizontální, izolace asi PUR a požadavovaná tepelná ztráta (z toho vyleze konečná teplota) nebo konečnou teplotu a z toho vyleze požadovaná ztráta.
Je to profi nástroj a mám pocit, že jsem to zde už někde psal.

[dumi]

Diky za odkaz, bude se nekdy hodit, jedna vec je toerie a druha praxe. Hlavne v pripade tech pripojovcich trubek by se dost blbe urcoval povrch nevim kolik peny je na bojleru a obecne jsem spis na praxi nez teorii, takze to zmerim experimentalne

[goodbie]

ztráty tam jsou co jsem jen tak okem pozoroval,když mám večer nahřáto cca na 75°C ráno tam je tak 63°C ale na co to řešit když to fve zase dohřeje jinak by se flákala

[dumi]

ja to prave takhle uplne nemam, zatim FVE to uplne nedohreje. do bojleru jdou jen prebytky.

Ale hlavne me to zajima, kolik to tak je.

[goodbie]

ja to prave takhle uplne nemam, zatim FVE to uplne nedohreje. do bojleru jdou jen prebytky.

Ale hlavne me to zajima, kolik to tak je.

jasný,otázkou je ta izolace a konstrukce bojléru,výrobce by měl uvádět ztrátu za 24hodin,já to myslím u mojeho nerezového měl,ale větší ztráta je plácání teplé vody to je poněkud horší

[youda]

Dumi,
ten pokus s tím trvalým nahříváním 100/200W až se teplota ustálí, to bude nádherný experiment! Akorát to bude chtít se tak dva dny nesprchovat, abys do toho nevnášel chybu

Já to takto vědecky neměřil, ale z grafů sledování teploty vidím, že u mého 160L bojleru za 12h spadne teplota vody takto:

18h večer = 86°C
6h ráno = 69°C
Rozdíl = 17°C za 12h.

Bohužel, nějakou vodu jsem postupně odebíral, takže přesné to není. Nicméně bez nahřívání by mi bojler tak za 2 dny vychladnul. Když jsem na ty grafy koukal dřív, tak jsem si všimnul, že pokles teploty je téměř lienární, ale pro vysoké teploty tam už linearita není. Bojler nahřátý na 95°C chladne ze začátku rychleji, pak se pokles zpomaluje.

Ohledně toho, že do bojleru posíláš jenom přebytky bych měl na tebe dva dotazy:
1) Jaký máš aktuálně algoritmus na to posílání přebytků?
2) Máš k nahlédnutí graf výkonu z panelů pro nějaký běžný slunný den?

[willcz]

Používám aku nádrž 1m3 a pokles teploty v horní polovině je cca 4stupně/24 hodin při teplotách kolem 70 stupnu.
Když jsem zkoušel ohřev menším výkonem, tak při teplotě vody uvnitř cca 85stupnů tak už ohřev 1000W nestačí na zvedaní teploty.
Izolace je origo (takový divný molitan 10cm), jen horní hrana má doplněných 10cm polystyrenu.

[thomas.007]

jedna vec je toerie a druha praxe. Hlavne v pripade tech pripojovcich trubek by se dost blbe urcoval povrch nevim kolik peny je na bojleru

1) praxe je takováto: Pracuji s tím profesně často a tento kalkulátor odpovídá skutečnosti a je v souladu s Vyhláškou č. 193/2007
2) stačí si odkaz otevřít, není tam jen nádrž, je tam izolace trubek, odhlučnění, protikondenzační a protinámrzová izolace, výpočet ekonomické tloušťky izolace (kdy už cena izolace převyšuje výrazně investice) apod.
3) kolik je pěny na bojleru...já nevím, u toho svého mám na boku teploměr, který jsem vyloupnul, změřil šuplérou a tloušťka mého bojleru je 30mm.
4) pokles teploty není lineární, program toto také řeší, takže není problém.
5) program nepočítá vliv tepelných mostů.
Tohle počítá p. Koverdynský (autor tohoto programu) ve svém programu a samozřejmě to není zadarmo a můžeme být rádi, že zadarmo poskytnul tuto lite verzi, protože do té doby byly jen vyhlášky a soubor vzorců ze skript.
Zadarmo byl IsoCal a po registraci umožňuje i tisk a srovnávání a hlavně zobrazení všech výsledků. Online IsoDim poskytuje to samé a nevšinul jsem si rozdílů.
EDIT: jo a v lite verzi to nepočítá vliv stratifikace vody v nádrži

[zbek]

na kolik stupnu je idealni ohřivat vodu z duvodu vodniho kamene a vydrže topne spiraly?

[thomas.007]

na kolik stupnu je idealni ohřivat vodu z duvodu vodniho kamene a vydrže topne spiraly?

Na co nejmenší Obecně se uvažuje do +50st.C, nad +65st.C je usazování vodního kamene vysoká a s další teplotou usazování roste. Pokud je potřeba vysoká teplota (max. využití energie), je potřeba kontrolovat/vyměňovat hořčíkovou elektrodu, která by měla chránit nádrž před korozí a zabránit usazování vodního kamene.
Já to dělám tak, že vyhřívám bojler na 45-50st.C a párkrát do roka jej pustím naplno, kvůli vyvaření bakterií v bojleru.

[dumi]

2Youda:

v sobotu ojsem odjeli z domu, takze experiment bezi od vcera, tuiz cca 24hodin, ale bojler byl dost vycerpany.

V soucasne dobe zadne grafy z FVE nemam, jen vim ze plus minus na AC strane spotrebuji 3-5kWh podle slunicka.

Na grafy se ale brzo chystam.

Momentalne vypada prubeh takto:

Screenshot at 2019-06-16 15-00-55.png

zrhuba od 17ti hodin jde do bojleru 100W kontinualne. Od cca 9hodin dopoledne uz 200W, je tam videt jasny narust. Jsem zvedavy kde se to zastavi.

Tady je prubeh pres den kdy nikdo nebyl doma. vecer je uz nejaky odber, ale krom te spicky jsou to jen mikro odbery.

Screenshot at 2019-06-16 15-09-53.png

Je videt ranni ohrev tepelnym cerpadlem, (prudky narust teploty), tapk pozvolne klesani a jakmile zacala davat FVE tak pozvolny narust, pak uz jen samovolny pokles.

[dumi]

JEste k Youdove otazce bod 1]

momentalne to mam udelane tak, ze regulatory nabiji na 29,2V (absorbce olova), a PID regulator vytezuje vytezoac s SSR rele tak, aby na beterii bylo max 27,2. Vzhledem k tomu ze vykon panelu je +- stejny jako vykon topne tyce v bojleru funguje to spolehlive.

Da se rict, ze ten PID regulator je vlastne rizeni nabijeni baterie Vyhoda tohoto rezimu je ta, ze na strese nezustane vubec nic dokud se nenabije bojler. Nevyhoda je, ze jakmile by odesla tyc v bojleru nic nechrani baterie.

Proto mam ted v priprave predelani systemu (mam dva nove regulatory) ktere umoznuji nastavit nabijeci napeti, nastavim je na 27,3V, coz v pripade poruchy type bateriim neublizi, ale porad pri regulaci na 27,2 budu schopen uplne vsechno spotrebovat.

[youda]

Výborně - vypadá to tedy, že ty ztráty opravdu budou někde lehce nad 100W.

Na DC stranu jsem se ptal proto, že z křivky PV výkonu jde poznat, jestli by algoritmus vytěžování nešel vylepšit.

Častá chybka je, že vytěžování začne až ve chvíli, kdy jsou baterie nabité a řídí se jen napětím baterie, případně pomocí SoC. Přitom poslední fáze nabíjení trvá poměrně dlouho, nabíjecí proud se rapidně snižuje a kvůli tomu zůstává spousta přebytků na střeše. Když se tedy algoritmus upraví tak, aby opatrně vytěžoval už ve chvíli, kdy SOC je větší než 80%, tak lze přebytky využít lépe a přitom nehrozí, že by se baterka každý den nedobila aspoň na těch 80%.

Pokud to ale máš nastaveno tak jak píšeš a prioritu před baterkou má bojler, pak opravdu ze střechy vytáhneš všechno. Otázkou je, jestli se každý den stíhá nějak rozumně dobít i baterka. Ale asi jo

[dumi]

IMHO zdimu doraz, neni to tak ze by bojler mel prioritu, ale bojler zabranuje prebiti aku. Regulator reguluje na 29.2, a jakmile napeti baterie stoupne na 27,2 zacne se plynule pripinat bojler. v zasade to simuluje chovani regulatoru nabijeni, akorat to nenechava energii na strese, ale presune ji to do bojleru

V podstate i kdyby se baterie za cely den nenabila tak by se nenabila ani bez toho vytezovace, protoe jediny zpusob jak bych ji nabil je ze bych ji zvedl napeti nad 27,2 (3,4V/clanek). Baterka si bere co si bere, a pokud je napeti pod 27,2 a baterie se nabiji CC tak bojler nespina.

[kybos]

Já to řeším tak, že mám boilery dva. Jeden pro nutnou minimální spotřebu s lepší izolací a menším objemem (2kW) pro dobu nedostatku slunečního svitu, jehož topné těleso spíná vytěžovač již při akumulátoru nabitém na 53 V (16 článků LiFePO) a druhý větší (2,5kW) vyloženě na přebytky, jehož topné těleso se spíná při akumulátoru nabitém na 54 V (16 článků LiFePO). Koncové napětí akumulátorů je nastaveno na 54,4 V. Při dostatku nevyužitého solárního výkonu mohou běžet oba dva současně a zpomalují tak závěrečnou fázi nabíjení akumulátoru. Algoritmus spínání vytěžovačů je založen pouze na hladině prahového napětí akumulátorů, jehož úroveň je nastavitelná pro každý z vytěžovačů samostatně. Tyto hladiny nastavuji podle aktuální sluneční sezóny (léto/zima). Strmost vytěžovačů je tak vysoká, že umožňuje řídit i otázky souběhu zatěžovacích výkonů střídače tak, aby nebylo nutno přepínat na DS. Nutným předpokladem takového řešení je ale střídač, který je schopen s rezervou pokrýt výkon připojeného solárního pole. Větší boiler má nastavenou teplotu termostatu pevně na 60°C a u menšího ji nastavuji v rozsahu 45 až 65°C dle prognózy spotřeby energie a aktuálního stavu počasí.
V tomto horkém počasí například nepotřebuji tak vysokou teplotu TUV na sprchování a z toho důvodu mám nastavenou sníženou teplotu termostatu a nadbytečnou energii raději spotřebuji na chlazení.

[dumi]

Konkrétně resim trati těchto armatur. Jsou samozřejmě horké. Po ukončení testu je zaizoluji a test z opakují. Uvidíme jak to dopadne.



Odesláno z mého B1-750 pomocí Tapatalk

[xmasin]

Řešil jsem stejný problém a měl jsem pro porovnání dva typy bojlerů oba o objemu 160l. Jeden stacionární ohřívaný z kotle přes výměník a druhý závěsný elektrický. U stacionárního je ztráta cca 0,6°C / hodinu, kdežto u závěsného zhruba polovina. Nevím jak moc velký vliv mají přídavné armatury a výměník u stacionárního, ale je fakt, že stacionární se ochlazuje rychleji. Povedlo se mně najít i deklarovanou tepelnou ztrátu a pro stacionární je 54W/hodina, což odpovídá cca 1,3 kWh. Pro závěsný byla poloviční.

[dumi]

Momentalne bezi dalsi test, 150W, uz od vecera, bojler byl predtim tepelnym cerpadlem ohran na 48 stupnu + neco malo odebrano (myti rukou po WC, cisteni zubu). Momentalne jsem na 51stupnich a krivka se pomalinku narovnava.

[Vitek]

čau dumi, zajímal by mě výsledek a graf. děkuji Vítek