Ostrovní FVE 520Wp Rosice

[Pepin]

Dobrý den, ahoj všem,

po delším pročítání zdejšího fóra jsem se nakonec odhodlal zaregistrovat a podělit se o svoje zkušenosti s provozem vlastní FVE.

Instalace probíhala 22. srpen 2016 a komponenty jsou následující: panely IBC PolySol 260Wp, zatím dva kusy, regulátor MPPT EPSolar Tracer 4210 24V/40A, měnič KSP1500 24V/1500W čistý sinus a Pb bezúdržbové baterie 6x Panasonic 12V/42Ah + 2x Pan. 12V/65Ah + 4x Wing 12V/45Ah + 4x Wing 12V/55Ah.

1) Panely jsem vybíral hlavně podle značky a kvality, chtěl jsem se vyhnout různým čínským výrobcům nebo novinkám.
2) Regulátor jsem hned vybral MPPT, v době stavby novější model s nižší cenou, ale také nižším vstupním napětím FV.
3) Baterie jsou různě "namíchané", protože byly za výhodnou cenu a mám možnosti si přeměřit přesně kapacitu.
4) Měnič jsem dokupoval až jako poslední komponentu s odstupem několika měsíců. FVE jsem stavěl na podzim, a vůbec jsem si nedokázal představit sumu vyrobené energie, kdy bude přebytek, kdy nedostatek. Nakonec s jarem proběhl nákup měniče a z důvodu napájení lednice, elektroniky a v případě nouze napájení 1200W vodárny padla volba na 1500W měnič s čistým sin.

Instalace: Od panelů vedu vodiče průřezu 6mm do malé krabičky v podhledu střechy, kde jsou připojeny do svorkovnice (pro budoucí připojení dalších panelů) a odtud vedou cca 8m vodiče průřezu 16mm do rozvaděče v "pracovně". Zde je OEZ pojistkový odpojovač FV pole a dále do MPPT. Baterie jsou přes 60A pojistky, výstup regulátoru je veden zpátky do rozvaděče, kde jsou připojeny 24V spotřebiče a zároveň přes DC/DC 24/12 10A měnič některé drobné 12V spotřebiče.

Dále napájím kompletní datovou síť v domě s malým dohledovým PC/NAS , který běží trvale (AMD x86 Bobcat + SSD). K regulátoru dodává výrobce celkem přehledný SW, který ukazuje základní info a umožňuje nastavení všech parametrů.


Zapojení všech komponent se samozřejmě postupně vyvíjí a instalace ještě není "uhlazená" a trochu připomíná vrabčí hnízdo. Měnič je připojený rovnou k bateriím a napájí lednici s pivem a zeleninou ze zahrady a akvárium. Nevýhodou je, že vím přesnou výrobu za den, vím spotřebu na DC ale nevím kolik si měnič celkově vzal. A SOC které ukazuje regulátor... no, prostě tragédie...

Tedy celkově jsem tak spokojen, že jsem si k výročí vyrobené 0,5MWh přikoupil další dva panely IBC PolySol 265Wp a zapojím je sérioparalelně 2+2 a využiji výkon regulátoru na maximum.

Další investice budou spíše do ochran - instalace přepěťových ochran, pospojení a uzemnění.

Víc mě zatím nenapadá, pokusím se připojit nějaké foto.

Snad jsem to hned při prvním příspěvku blbě nevložil, moc často na netu nediskutuji.

[vlkazajac]

Všetky rozvody a hlavne menič ( !!! ) zo skrinky von, PREČ ! Najlepšie na stenu alebo na nehorľavú podložku.

Až teraz Vám zagratulujem a prajem veľa zdaru pri vylepšovaní systému.

Nastavenie boost a ekvalizácie zodpovedá dosť razantnému zaťažovaniu batérie, pochybujem, že sa to s dvomi panelmi až tak moc dá. Odporúčal by som znížiť trvanie týchto fáz, tiež v zmysle pokynov k nabíjaniu batérií ( iste ich máte ) .

[Pepin]

Ano, souhlasím s přesunutím co nejdále od hořlavých materiálů. Měnič půjde na zeď, odkud povede samostatný rozvod 230V ke spotřebičům a baterie půjdou do železného rámu s plech. policema. Ten je ale zatím ve výrobě a bude to muset ještě chvíli počkat...

Jakou délku jednotlivých částí nabíjení by jste doporučil? Jedná se o baterie Panasonic LC-P1242 nebo LC-X1265.

[vlkazajac]

Máte pospájaných viac druhov batérií, čo prináša problém s nerovnakým prúdovým zaťažovaním pri vysokých odberoch alebo prudkom nabíjaní. Pre VRLA batérie to môže byť problém.

Podstatné je priblížiť sa čo najviac požiadavkám všetkých batérií. To sa nedá ináč ako naštudovaním manuálov k nim.

Napr. batéria LC-P1242 je typická staničná batéria, kde sa v podstate ani neuvažuje s nabíjaním až do napätia absorpcie. Typický režim nabíjania je trvalý stav floatu 13,7 V. 50 % vybitá batéria je týmto napätím nabitá za 8 hodín. Vy jej za pekných letných dní doprajete po rovnakú dobu 13,8 V a ešte ju dve hodiny dorážate vysokým napätím v absorpcii dve hodiny.

Už sa tu hodne písalo o nabíjaní VRLA batérií a o potrebe kontroly unikania plynov prebíjaním.

Treba teda študovať dobré didkusie na fóre ale hlavne firemné podklady. Viac napr. tu:

http://industrial.panasonic.com/cdbs/ww ... 000PE1.pdf
http://www.yhi.com.sg/cmsstatic/product ... -P1242.pdf
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... ytu#p54659

[Pepin]

Tak dnes proběhla montáž dalších dvou panelů a zároveň rychlá úprava parametrů nabíjení. Neměl jsem zatím tolik času důkladně pročíst odkazované dokumenty a dohledat více info, ale zkrátil jsem doby a hlavně snížil max. napětí v jednotlivých fázích nabíjení. Uvidíme co to ještě udělá teď s více .

Čeká mě po třech letech práce na RD konečně dovolená, tak něco kolem nabíjení Pb baterií snad prostuduji!

Jinak na služebních cestách používám k měření kapacity baterií tester CanTest 48/100 od Cantechu Šumperk http://www.cantech.cz/com/tester-bateri ... 8-100n.pdf. Při měření kapacity více sériově zapojených baterií připojuji k jednotlivým bateriím bezdrátové moduly, které měří napětí jednotlivě.

Přiznávám, že více rozumím v katalogových listech vybíjení, než problematice nabíjení.

[vlkazajac]

S ohľadom na dotknutú batériu by som dal float = 27,4 V. Neviem, ako často vykonáva regulátor ekvalizáciu, ale ak je to každý deň, tak 30 minút je tiež moc, možno stačí len málo pár minút. Manuály od všetkých batérií dať na kopu a dopracovať sa ku kompromisu. Tiež sa treba zorientovať, ako hlboko pri vybíjaní cykluje batéria. Ten SOC z displeja je nepoužiteľný.

[Pepin]

Ano, SOC je nepoužitelný.

Za den průměrně spotřebuji cca 2,0-3,0kWh, podle stavu baterií a výhledu počasí ráno připojuji druhý mrazák a případně rozsvítím silnější osvětlení akvária. Ekvalizace určitě neprobíhá každý den, ale bohužel nemám nikde žadný log za celý den/týden, kde bych viděl více info. Regulátor sice má log/import/export/maintenance record, ale nic tam nefunguje. Pravděpodobně univerzální SW, ale funkce na tomto regulátoru není.

[Pepin]

Přihlašuji se a píšu po delší době, kdy jsem rozšiřoval systém o další dva , , rozvaděč a druhý bojler se zakázkovou spirálou 2x24V/2x400W. Bojler jsem chtěl spínat pomocí Kybosova vytěžovače a 2x SSR DC. Omámen cenou jsem už před skoro rokem koupil na Ebay dvě SSR Fotek pro spínání DC s proudem až 40A (s tím, že budu spínat cca 16-20A a nebudu relé přetěžovat). Že zaslaná relé fungují jsem letmo zkusil sepnutím auto žárovky 50W - vše OK, úbytek kolem 1V.

Bohužel, dnes jsem se konečně dostal k finálnímu zapojení a při první zkoušce se v jednom relé ozvalo praskání... Úbytek 5-6V, horké pouzdro i když je na masivním chladiči. Druhé SSR to samé! Vzteky jsem jedno relé rozložil kladivem a šroubovákem - spínací tranzistor 2SC3320 na max 15A samozřejmě nevydržel . (navíc bipolární tranzistor?)

Prosím o radu, kde se dají sehnat kvalitní relé za slušnou cenu s ověřenou kvalitou. Cena v českých běžných E-shopech (Ges,GM) je pro mě neakceptovatelná. Pak už jedině Farnell, RS.

Poučení zní: Nikdy nevěř číňanovi!

[Pepin]

Takhle to dopadlo, označení tranzistoru se vypálilo do zalévací hmoty.

[mopadzi]

třeba
https://www.elproz.cz/

[kybos]

Bojler jsem chtěl spínat pomocí Kybosova vytěžovače a 2x SSR DC.

Zapojení vytěžovače bylo navrženo pro řízení AC obvodů se spínáním v nule (typ DA). Pro řízení DC obvodů (typ DD) tohle zapojení nebylo testováno.

[Pepin]

Bojler jsem chtěl spínat pomocí Kybosova vytěžovače a 2x SSR DC.

Zapojení vytěžovače bylo navrženo pro řízení AC obvodů se spínáním v nule (typ DA). Pro řízení DC obvodů (typ DD) tohle zapojení nebylo testováno.

Problém není v tvém zapojení, to funguje dobře. Pokud si vyberu relé pro spínání DC, dostatečně dimenzované, tak by neměl být problém. Navíc spínám ideální odporovou zátěž. Bohužel v mém případě šlo o "fejkové" SSR z Ebay.

[střídač_N]

V dávné minulosti, byla moje první pozornost na spínání DC proudů zaměřena právě na ony SSR DC spínače. Po změření úbytku zhruba asi 1V jsem dovodil, že tudy cesta nevede. 1x10 je nedobré hned ze dvou důvodů, jednak nelze to uchladit a velikost ztrát.

Naopak, narychlo jsem zprovoznil spínání bojleru s něčím hodně podobným Kybosovu vytěžovači. Zkouška dopadla dobře a tak tam to SSR bez chladiče fungovalo asi dva roky. Jedno jsem se o něj pěkně opálil. Byl to FOTEK. I u Číny je třeba asi rozlišovat.

V každém případě pro spínání DC proudů jsem i drahé profi, nic jiného, než jsem v minulosti uváděl, neobjevil

[marko250]

Přidám svou trochou do mlýna.Ovládám přebytky před reglem dvěma DD SSR/60A panely přímo do AN(dvě spirály 150VDC/2+1.5kW). https://www.ebay.com/itm/SSR-60A-DD-DC- ... 100623.m-1
Cena je směšná,jde to asi šest týdnů poštou bez účasti celnice.
Ovládal jsem je reglem,kde mám dva výstupy spínacích AUX relé(12VDC) nastavitelné na různé možnosti.Zároveň po sepnutí jsem pod chladičema spínal i ventilátor a vše funguje spolehlivě do dnes.Ty SSR DD ale strašně topí,bez aktivního chlazení to nejde!Vyzkoušeno a chladící deska se odlepila a tranďák shořel,chladič použit z CPU 70x80x60mm,tuším CPU AMD kolem roku 2000,strašně topily při taktování a ty chladiče tenkrát dělali poctivě.
Pak jsem překopával vytěžování kvůli zabrání jednoho výstupu z reglu,který jsem musel zapojit pro Whinzbang Midnite(bočník 200A) a protože jsem postupoval selsky ,tak jsem postavil kybosův vytěžovač a normálně jej použil na DD SSR,které tam na něj zbylo.Nastal problém s aktivním chlazením,protože na kybosův nejde nandat ventilátor,neutáhne to výkonově a ovlivní to měření.Tak měl prioritu ten první z reglu,který zároveň rozjel ventilátor a chladil oba a k němu se při větším výkonu přidal ten druhý z vytěžovače.Bohužel ,když se oba potkali v akci,tak ten kmitající přez kybosův vytěžovač dostal díky kmitům velmi kolísavý výstup na DD SSR relé,kde zakmitávalo napětí přez 30VDC a to odpálilo ovládání DD SSR.Po konzultaci s >kybosem,jsem přidal ještě jednu větev v jeho vytěžovači a tím zmenšil výstupní ovládací napětí SSR(4-12VDC) a vše už bylo bez potíží,až na to kmitání,které pulzovalo v rámci systému a z reglu zrovna nelezl příjemný zvuk na přechodech těch dvou spirál,kdy už slunce bylo na hraně jejich výkonu.Vykopal jsem tedy vytěžování DD SSR pryč z kybosova vytěžovače a udělal klasické až za měnič s dvěmaAC spirálama s tím,že pokud dojde k absorbci(nadmíra slunce),tak to třetí DDSSR tam stále regl ještě prřipne a odkloní 2kW z panelů přímo do vody.
Takže teď mám dvě AC SSR/40A v nule na spirály 2.4+2kW spínané 2x kybosovým vytěžovačem při napětích kolem absorbce(3.4-3.47V) a když to do absorbce doleze a přepne do floutu,tak se zapne odklonění panelů před reglem na třetí DD SSR/60A s 2kW DC spirálou.

Ale mohu potvrdit to,že DD SSR hřejou jako hrom,oproti tomu AC SSR vůbec nepotřebují krom klasického chladiče nic!

[NOPARasito]

Jeste k DC SSR, samozřejmě spinate stejnosmernym(Zadny PWM modul)!!! A ten chladic co rika marko neni chladic. Kodl69 muze potvrdit co ja myslim, jak ma vypadat chladic, ale z PC to rozhodne neni )))).

[kybos]

Ztráty na spínači lze hrubě rozdělit do dvou katgorií:
1. Ztrátový výkon vzniklý součinem úbytku na sepnutém spinači a proudu spinačem.
2. Spínací a rozpínací ztráty, které vznikají při přechodovém ději mezi stavy sepnuto a rozepnuto.
U prvního typu ztrát záleží na napětí spínacího prvku v sepnutém stavu, tedy jak dokonale je sepnutý.
U druhého typu ztrát záleží na tom, jak často se spínací prvek spíná. U SSR typu DA pro spínání střídavého síťového napětí s frekvencí 50Hz je zajištěno, že sepnutí může nastat nanejvýš 100 krát za sekundu. Pokud se jedná o SSR se spínáním v nule, jsou tyto ztráty v podstatě nulové. U SSR typu DD pro spínání stejnosměrného proudu tyto ztráty nulové nejsou a s daným zapojením vytěžovače není žádným způsobem omezena frekvence spínání. Proto mohou být tyto ztráty v závislosti na zbytku připojeného obvodu značně vysoké a to dokonce tak vysoké, že mohou vést ke zničení spínacího prvku tepelným přetížením.

[marko250]

No tak není chladič jako chladič,to každopádně,ale ten hic co produkuje DD SSR/60A neuchladí nic pasivního,leda s kapilárníma trubičkama Cu.

chladič CPU.jpg (27.41 KiB) Zobrazeno 1965 x

[dumi]

Ja beru rele od enika.cz

[volente]

Poprosím zde přítomné elektroniky o hodnocení zapojení elektronického spínače DC napětí.
Mosfet IRF 3205, napětí 12V do gate spínáno relátkem, gate přizemněna odporem 10k. Požadovaný spínaný proud 22A při napětí 28V. Frekvence spínání v řádech minut.

[kodl69]

mám nachystaný destičky na DC SSR který by měly topit minimálně, pokud se osadí odpovídající mosfety, třeba 2x IRFP4668 (měl by zvládnout spínání 3s 60čl. panelů) by mělo při 40A produkovat nějakejch 28W, což si myslím, že je uchladitelný i pasivně. Tohle je obousměrný SSR, pokud by byla zajištěná polarita proudu, tak stačí ten IRFP jenom jeden a pak jsme na polovině, a pokud by se vybral třeba HY4008 (na 50V systém ok) tak by měl být ten ztrátovej výkon u jednoho kusu cca 5W, a to už není co řešit. Otázka je, co za shit do těch DC ssr číňan osazuje.
Nejjdnodušší obousměrný DC SSR vypadá takhle:

SSR simple.png (5.59 KiB) Zobrazeno 1926 x

Spínat gate relátkem? A jak vypínat - to by ti paní Millerová kapacitová dala, s odporem 10k. Tam je potřeba v tom impulsu poslat tak 1A - sice pár ns, ale fakt tolik. Čím pomalejší spínaní a rozpínání, tím větší ztrátovej výkon, až do odpaření křemíku. To by došlo k nevratnýmu jevu možná už při prvním rozepnutí. Jedině použít přepínací kontakt a spínat to v klidovým stavu přes pár ohm na potenciál Source. Ale to je jako zapojit žebřiňák za ferrari...