Youdova ostrovní laboratoř

[Brčo]

P1190698.JPG

U nás pod zem nemá zmysel ani uvažovať.Ešte aj koreňovku som dal na kopec do násypu,inak by nemala kam odtekať. Totokje momentálne hladina spodnej vody

P1190703.JPG

Sakra to tam jeste mas placu pro panely

Zatial idem na polovičný výkon

[marko250]

On tam má tolko miesta,že by sme sa tam všeci vošli aj s domom na ten pozemok.Brčo Ty jsi upgradoval jezero jako hrom,pekné!

[brin]

Plachetnice super, ale zklamu tě, pořizovací náklady takové plachetnice jsou bohužel jen začátek nikdy nekončících výdajů, jak tu strojovnu udržet v činnosti a v chodu. Navíc v Evropě stále rychleji ubývá míst, kde tě nechají zadarmo kotvit a často s nelibostí hledí na dlouhodobé pobyťáře.

[dracekvo]

Protože žiju v zemi, kde není moře, tak další level pro mě bude obytka nad 7m a nad 3.5 tuny. Našetřit na ní a provozovat jí je v možnostech vyšší střední třídy.
Plachetnice je pro našince jaksi mimo mísu A pokud bych na ní chtěl vegetit jen 14 dní v roce. Tak se spíš vyplatí dát 150 tis a na tu dobu si jí pronajmout.

[vla]

Ony ty nájmy lodičky zas tak drahé nejsou, dovolená před třemi lety Chorvatsko týden včetně dopravy tam autem, jídla atd. 10 tis/osoba. Plachetnice pro 7 osob. Jednoduše levná dovolená.

[youda]

Kluci,

v Chorvatsku jsem plachtil už několikrát. Pronájem relativně pohodlné lodi (kolem 50ft) je opravdu levný. Zánovní plachetnice se 4-mi kajutami a několika koupelnami tak vyjde na cca 100 tis Kč za týden. Lze samozřejmě najít i starší lodě, za výrazně nižší cenu. Je to přesně jak píše Vla - když se náklady rozpočítají mezi 6-8 lidí, tak je to dovolená dostupná i pro nás, obyčejné řadové milionáře

Nyní však nemám na mysli dovolenou. Jde mi o trvalý přesun na loď do Karibiku, kterému by předcházelo ukončení všech aktivit v ČR. Narozdíl od Evropy tam není nutné tak často kotvit v marínách a kromě hurikánové sezony je tam ideální počasí vlastně pořád. Plachetnice také nevyžaduje žádné fosilní palivo a má neomezený dojezd. Celý nám známý svět lidstvo objevilo právě na plachetnicích. Ta možnost mít téměř stoprocentní soběstačnost, mne hrozně přitahuje.

Loď samozřejmě vyžaduje kontinuální opravy a údržbu. Jednou za čas nové plachty, rigging, antifouling, opravy elektrických zařízení, pojištění, atd. Nicméně na to vše lze pohodlně vydělat pronájmem kajut občasným dovolenkářům.

Že není nutné se až do smrti stresovat v práci, ale že lze život prožít i zábavněji, to už je dávno dokázané. Na youtube stačí vyhledat videa z kanálů SV Delos, Sailing La Vagabonde, Sailing Uma a další:
https://www.youtube.com/user/briantrautman
https://www.youtube.com/channel/UCZdQja ... nWsDQOv4ww
https://www.youtube.com/channel/UCXbWsG ... OsSnNJPVlg

Všichni výše uvedení pohodáři mají příjmy ze sdílení videí a reklamy na youtube, případě z darů přes Patreon. To bych já osobně nechtěl, přijde mi to jako žebrání a příliš velká závislost na nečem, co nemohu ovlivnit.

Pořád zastáváte názor, že takový život je zcela nereálný?

PS: Samozřejmě chápu, že pokud má někdo v ČR super místo v železárně, doma manželku učitelku češtiny, čtyři děti, jednoho psa a v přízemí mu bydlí nemohoucí prarodiče, tak se nikam přesunout nemůže. Já zde sice také mám nějaké závazky, ale reálně se nejedná o nic, co by nešlo vyřešit

[redcrown]

Já se jen obávám, že ani ten Karibik by člověka nebavil bůh ví jak dlouho.

[youda]

Vážení přátelé akademici,

možná si vzpomínáte, že jako domácí automatizaci, do které mám zapojenou i ostrovní laboratoř, používám systém Fibaro s bezdrátovou technologií Z-Wave. Toustovač, žumpu i elektrárnu tak můžu monitorovat a ovládat z jednoho místa, což je velká přednost. Vůbec nechápu, jak jsme bez těchto vymožeností mohli v pravěku přežít! Doposud jsem data z InifiniSolarů tahal pomocí arduino klonů Z-Uno, které umí tímto protokolem rovnou komunikovat. To bylo velmi pohodlné řešení, mělo to však několik nevýhod:

1) Z-Uno pracuje s 3V logikou a mě se nepovedlo sehnat převodník, RS232 to 3V TTL, který by opravdu spolehlivě fungoval. Vyzkoušel jsem několik různých modulů z Ebay, ale výsledek byl vždy stejný: Na 3V napájení modul generoval při čtení RS232 hodně chyb, na 5V mi zase občas odpálil Z-Uno a to ikdyž byl k jeho vstupům připojen přes sadu odporů.

2) Bezdrátová síť Z-Wave není vhodná k přenášení větších objemů dat. Jelikož jsem z měničů vytahoval celou řadu čítačů, síť to docela zahlcovalo. V krajním případě se dokonce stávalo, že komunikace mezi jinými body v síti byla zpožděná o desítky vteřin. Jak jistě chápete, není úplně ideální, když vydáte třeba povel k otevření garáže a půl minuty se nic neděje. Přitom data jsem posílal jen každých 10 vteřin, později jsem zkoušel ještě delší intervaly.

3) Občas se stávalo, že některá z přenášených hodnot se "zasekla". Například údaje o proudu z jednotlivých solárních polí se přenášely správně, ovšem hodnota reportovaná jako napětí panelů se tak jednou za měsíc zasekla a nechtěla se pohnout nahoru ani dolů. Přitom měnič odesílal po sériové lince správné údaje, Z-Uno je debugovalo také správně ale bezdrátová komunikace byla chybná. To dost znehodnocovalo historické grafy DC výkonů. (AC-in a AC-out naštěstí měřím samostatnými, spolehlivými elektroměry)

Prostě tak nějak to chodilo, ale se spolehlivostí jsem spokojen nebyl. Zatímco hladinu žumpy jsem měl pod drobnohledem, ohledně toho, jaké napětí mi zrovna leze z panelů, jsem si nikdy nemohl být 100% jistý.

Nechal jsem se tedy inspirovat od několika členů zdejšího fóra, a po delším váhání se rozhodl vyzkoušet trochu průmyslovější výrobek. Konkrétně PLC Tecomat Foxtrot. Vybral jsem také několik originálních I/O modulů, abych měl dostatek sériových linek pro komunikaci s invertory, modbus a CAN Bus. Poslední dvě jmenovaná rozhraní zatím nepotřebuji, ale do budoucna přijdou vhod. Velmi příjemné je, že vše je určeno k montáži na DIN lištu.

[youda]

Tecomat Foxtrot přidán do rozvaděče. Jak vidno, brzy to bude chtít přidat další rozvaděč:

Teco má toto PLC opravdu promakané a člověk se tak může plně soustředit na to, co chce řešit. Sériová rozhraní jsou skutečná, spolehlivá, s velkými buffery a galvanickým oddělením. Tedy nikoliv pouhý TTL UART, se kterým jsem se v minulosti hodně natrápil. Velmi chytře je řešen také displej a s ním související tlačítka - stačí jen definovat, na které místo displeje se má vypisovat ta která proměnná a integrované vývojové prostředí (IDE) se o vše postará. Problém není ani stránkování více obrazovek pomocí HW tlačítek UP/DOWN. Také celý TCP/IP stack je již připravený, během inicializace PLC jen stačí jednou zadat IP parametry a je hotovo. K žádné s těchto funkcí není třeba napsat ani jeden řádek kódu - IDE vše potřebné doplní při kompilaci do projektu samo. Výborná je také PDF dokumentace, je to celá sada PDF dokumentů se stovkami stran. Jediné, co trošku zamrzí, je méně dostupných příkladů a ukázek. Ale možná jsem jen špatně hledal.

PLC má také vestavěný webový server, takže pokud by někdo chtěl, může si přímo na něm postavit vlastní domácí automatizaci. Mimochodem, k dispozici jsou i balanční moduly pro samo-domo LiFe akumulátory, moduly pro ovládání elektrických pohonů a další vychytávky. Já však PLC používám jen jako middleware, tedy jakéhosi prostředníka mezi InfiniSolary a Fibaro HC2. Webový server jsem tudíž nepoužil (až na jeho jedinou funkci, viz dále).

Program jsem namatlal opravdu hrozně. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoúčelovou smyčku, by snad šlo omluvit, že jsem to tam prostě naprasil bez sebemenší optimalizace, bez rozdělení na funkční bloky či knihovny, bez správného formátování.

Logika je cca tato:
1) Hlavní smyčka každé 3 vteřiny posílá postupně vyčítací příkazy přes dvě RS232 linky. Každá vede do jednoho ze dvou InfiniSolarů.

2) Ze sériových linek načítám zpátky odpovědi. Pokud přijde odpověď se správným identifikačním řetězcem, tak ji funkcí MID rozsekám na kratší texty. V podstatě jde o hodnoty proudů, napětí, výkonů a pár dalších veličin. Vzniklé řetězce pak konvertuji do numerických proměnných.

Ukázka IDE s kouskem kódu pro PLC:

3) Obsah několika vybraných proměnných nechávám vypisovat na displej. Každému invertoru jsem na displeji PLC dedikoval tři virtuální obrazovky, mezi kterými lze přepínat pomocí HW tlačítek UP/DOWN.

Příklad dvou obrazovek:

4) Všechny proměnné mám definované jako GLOBAL_API, takže jsou použitelné nejen na displeji, ale hlavně jsou přístupné i přes HTTP z venku, ve formátu JSON. Z webového serveru tedy používám jen dvě funkce: API rozhraní fungující na JSON a autentizaci přístupu.

Úkazka výpisu dat přes JSON:

Teco4.PNG (13.92 KiB) Zobrazeno 1119 x

5) Ve Fibaro HC2 mám definováno několik virtuálních zařízení, které si každé 3 vteřiny vytahují z PLC obsah proměnných pomocí JSON. U každého Infini tak mám vždy aktuální proudů, napětí, výkonů, zátěže, teploty a také režim, ve kterém Infini zrovna pracuje. Jakmile mám tyto hodnoty v HC2, můžu na ně navěsit libovolnou logiku - například, pokud příliš stoupne teplota měniče, tak můžu automaticky vypnout bojler/pračku/myčku a otevřít garážová vrata, aby se vyvětral suterén...možnosti jsou vlastně nekonečné.

Kousek LUA kódu v HC2:

Zařízení v mobilní aplikaci Fibaro:

6) Navíc jsem přidal funkci, že můžu z Fibara přes JSON poslat libovolný řetězec do každého invertoru. Aktuálně jsem funkci využil pro posílání příkazů ON/OFF. Kterýkoliv měnič tedy mohu vypnout/zapnout a to jak "ručně", tak i "programově" na základě nějakých podmínek. Pokud bych tedy chtěl, velmi jednoduše si udělám kaskádové zapínání/vypínání měničů na základě denní doby, stavu baterie a zatížení.

Stav měniče po dálkovém vypnutí - přechod do režimu Charger:

7) Dodělal jsem také ošetření jednoho specifického chybového stavu: pokud během několika málo sekund nedostanu od z invertoru odpověď, dojde k automatickému vynulování všech hodnot a do Fibara se odešle status "communication lost". Takto mám ošetřen nejen výpadek sériového kabelu, ale hlavně stav, kdy se invertor v režimu Charger sám vypne po západu slunce a v PLC i HC2 by tak celou noc zůstaly poslední odeslané hodnoty napětí a proudů.

Reakce na ztrátu sériové komunikace:

Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří mi s tímto projektem pomohli. Ať už zajištěním výhodných cen na nákup Tecomat Foxtrot, nebo tím, že se mnou sdíleli své znalosti ohledně používání této platformy.

Díky chlapi!
Youda

[dumi]

Parada. Jen tak dal.

[brin]

Závist. Na tohle asi nemám schopnosti.

[burda]

Pokud nemáš závazky, nereálný není. Začal bych kapitánskými zkouškami v UK, pokud neodbrexituje;) neb chorvatské ti skoro nikde neuznají. Jinak nejreálnější bývala varianta koupit loď v US. Starou použitou a "vybydlenou" tam seženeš za velmi výhodný peníz. Opravit potřebné a přeplout atlantik a zbytek oprav realizovat v Evropě nebo Tunisku, bývala nejvýhodnější varianta;) Ale než bych se do toho dal, zjistil bych si jak jsi na tom s mořskou nemocí nějakým delším pobytem na lodi typu La Grace (docela houpe). Když ustojíš měsíc, jsi vhodný adept a jdi do toho;)

Kluci,


Loď samozřejmě vyžaduje kontinuální opravy a údržbu. Jednou za čas nové plachty, rigging, antifouling, opravy elektrických zařízení, pojištění, atd. Nicméně na to vše lze pohodlně vydělat pronájmem kajut občasným dovolenkářům.


Pořád zastáváte názor, že takový život je zcela nereálný?

PS: Samozřejmě chápu, že pokud má někdo v ČR super místo v železárně, doma manželku učitelku češtiny, čtyři děti, jednoho psa a v přízemí mu bydlí nemohoucí prarodiče, tak se nikam přesunout nemůže. Já zde sice také mám nějaké závazky, ale reálně se nejedná o nic, co by nešlo vyřešit

[kodl69]

Trochu off topic s tím houpáním: Některý kocábky jsou asi schválně udělaný tak, aby se houpaly co nejvíc. Na Mallorce jsem se svezl katamaranem s proskleným dnem, a na moři, kde "vlna" neměla ani 30cm chodil předek kocábky nahoru dolů cca o 1.5m, voda občas šplíchla až na palubu. Fakt hnus. Jestli to nebylo zkonstruovaný schválně na vyvolání mořské nemociu u hňupů z cestovek, aby sežrali míň jídla, co bylo v ceně výletu - ale asi chybná kalkulace - pokud by mě nebylo šoufl, určitě bych za celý půldne prokalil mnohem víc ve škopkách po 5E...

[youda]

Já se jen obávám, že ani ten Karibik by člověka nebavil bůh ví jak dlouho.

Karibik je poměrně široký pojem. Našinci si pod tím slovem většinou představují jen bílé pláže Dominikánské republiky (aniž by věděli že ve skutečnosti jsou na ostrově Haiti). Nezajímá je, že v Karibiku jsou i jiný ostrovy, kdy každý se od těch ostatních něčím odlišuje. Zajet se dá na taky na Kubu, Jamajku, Portoriko. Kousek je to do USA na Florida Keys. Ráj potápění jsou Bahamy, na plachtění zase spíš BVI. Pak je tam samozřejmě spousta ostrovů, které patří mezi zámořská území Francie a Holandska, a platí se tam eurem.

Mne osobně polehávání na plážích nikdy moc nebavilo. Hlavně proto, že se vždycky objevil aktivista z Greenpeace a s pokřikem "Vorvaň na souši!" mne táhnul zpátky do moře. Více se mi zamlouvá objevování zapomenutých lokalit a turistika. Úžasný je třeba ostrov Dominica (neplést s Dominikánskou republikou), na kterém je spousta řek, vodopádů a celé je to vlastně jeden velký prales.

Pokud nemáš závazky, nereálný není. Začal bych kapitánskými zkouškami v UK, pokud neodbrexituje;) neb chorvatské ti skoro nikde neuznají. Jinak nejreálnější bývala varianta koupit loď v US. Starou použitou a "vybydlenou" tam seženeš za velmi výhodný peníz. Opravit potřebné a přeplout atlantik a zbytek oprav realizovat v Evropě nebo Tunisku, bývala nejvýhodnější varianta;) Ale než bych se do toho dal, zjistil bych si jak jsi na tom s mořskou nemocí nějakým delším pobytem na lodi typu La Grace (docela houpe). Když ustojíš měsíc, jsi vhodný adept a jdi do toho;)

V pobřežních vodách mořská nemoc nehrozí, to už mám vyzkoušené. Při přeplavbě Atlantiku se jí zase vyhnout skoro nedá.Tam se člověk musí smířit s tím, že první tři dny bude blít jak alík, než si vestibulární aparát zvykne na neustálou nerovnováhu. Aspoň se trochu ušetří za jídlo
Starší kocábka stojí opravdu pár korun, většinou i do 50K USD. Já jsem ale dost levej, takže si netroufám opravit něco, co plave jen silou vůle, do takového stavu, aby to bylo opět bezpečné. Bál bych se osmózy trupu, rozpadlých strukturálních prvků atd. I pro zkušeného kutila je rekonstrukce jedné lodi práce na 3 roky, víkend co víkend. Ikdyž nakonec máš asi pravdu - je lepší v tom zahučet milion za loď a milion za rekonstrukci, než během měsíce rozmlátit novou jachtu za 12 milionů.... hmm, asi budu muset začít chodit do nějakého kurzu "dřevovýroba a základy fiberglass".

Trochu off topic s tím houpáním: Některý kocábky jsou asi schválně udělaný tak, aby se houpaly co nejvíc. Na Mallorce jsem se svezl katamaranem s proskleným dnem, a na moři, kde "vlna" neměla ani 30cm chodil předek kocábky nahoru dolů cca o 1.5m, voda občas šplíchla až na palubu. Fakt hnus. Jestli to nebylo zkonstruovaný schválně na vyvolání mořské nemociu u hňupů z cestovek, aby sežrali míň jídla, co bylo v ceně výletu - ale asi chybná kalkulace - pokud by mě nebylo šoufl, určitě bych za celý půldne prokalil mnohem víc ve škopkách po 5E...

Normální loď s kýlem se houpe jen na volném moři. Kolem ostrovů a v zátokách je téměř stabilní, maximálně se nakloní, jen pokud při jízdě pořádně nabereš vítr do plachet (což je nádhera, cítit tu sílu větru). U těch katamaránů pro turisty je to extrémní houpání podle mne způsobeno dvěma jevy:
- Katamarány jsou "geometry stabilised", takže se na vlnách houpají trochu víc než monohully s těžkým kýlem. Mají ale zase jiné přednosti.
- Jakákoliv lehká loď bez kýlu se silným motorem (předpokládám, že šlo o power-cat) se ve velké rychlosti zvedá a její příď tak na vlnách skáče. Když stojí, nemělo by to při 30cm vlnách dělat skoro nic.

Achjo, já si snad už začnu balit věci!

[kodl69]

silnej motor to jistě nemělo, GPS z toho výletu jsem někde potratil, ale přes 20km/h to jistě nebylo. V klidu samozřejmě dobrý. Měl jsem z toho dojem, jako že je špatnej poměr dýlky lodi oproti dýce vlny, ale v tomhle se fakt nevyznám. Ponor to mělo cca 1m, dýlku 15-20m, prostě větší autobus na vodě. V těch trupech byly prosklený boky, na dně jenom kousek...
Jinej zážitek byl SUPER SEACAT z Tallinu do Helsinek, cestovka 80km/h a stometrová loď se při rozjezdu vysunula cca 2-3m z vody do skluzu, ostatně 5x22MW motory jsou asi dost i na tak velkou věc. Dnes už tam jezdí jenom couráky, podobnej osud jako Concorde - bylo to moc rychlý.

[redcrown]

Já jsem to psal ze zkušeností v Austrálii. První měsíc jsem byl na pláži snad každý den, pak už jen jednou týdně a po půl roce jsem tam šel 2x za měsíc. Pěšky jsem to měl 15min.
Pak mi začalo lest krkem to "ever green" celoroční období.
Teď se třeba děsně těším na jaro, v létě zase na zimu.... Prostě ten současný pestrý život by mě teda na lodi v rovníkovém pásu chyběl. Každý to ale máme jinak.

[kyocera]

Zdravím,
pro Youda
Tvoji elektrárnu jsem hodnotil s kladným bodem a komentářem, pěkné, ale
Drahé. Moje hodnocení je stále pozitivní každý Wp a ušetřená kWh se
Počítá a položené otázky ber spíše jako zamyšlení , nikoliv jako kritiku Tvé elektrárny.
Pokud bych měl hodnotit Tvoji elektrárnu dvěma slovy , napadá mně
Vše složité. Kam se vytratila jednoduchost řešení ?
Musel jsem hledat názvy jako Fibaro,Tecomat Foxtrot abych vůbec věděl co
To používáš. Automatizace má být taková, aby se o tom vůbec nevědělo a
Nezatěžovalo to. Tvoje automatizace se složitými protokoly a s velkým množstvím
Dat vede k další nové závislosti.
Tedy závislosti sledování - na on-line datech třeba v mobilu.
Sám přiznáváš, že data denně kontroluješ. Pominu-li závislost na datech, jaká je
Spotřeba Tvé automatizace ?
Já nemám on-line data, která by vyžadovala moji pozornost , pokud potřebuji, mohu
1 x za měsíc nebo 1x za rok odečíst elektroměry a něco si spočítat.
Moje podpětové bistabilní relé, které vše řídí má spotřebu menší jako 1W.
A moje automatizace je jednoduchá a spolehlivá, že ani nevím, jestli jestli jedu na DS
Nebo FV.
Další otázka se týká finanční náročnosti. Dovedl bych pochopit Tvoji investici, která
Tě odpoutá natrvalo od DS. Ale i přes velkou investici do FV se TI odpoutat od
DS nepodařilo. Naproti tomu pořád platí , že 90% ceny na faktuře od
Distributora DS je tvořenou spotřebiči do 1kW. A to platí až pro 95% domácností.
To znamená, že pokud by jsi zvolil optimalizovaný návrh, tak by jsi
Se zaměřil na řešení, které by Tě závislosti na DS také nezbavilo, ale přineslo
By maximální úsporu z DS za co možná nejmenší náklady.
V takovém řešení by jsi se zaměřil na pokrytí spotřebičů do 1kW.
Pokud je Tvoje investice velká a neřídí se optimalizovaným návrhem, chceš
Se někdy v budoucnu od DS úplně odpojit ?
A odhadem za kolik Kč vyrobíš 1kWh ?
Dále zmínil jsi se o možném domu , který by byl od počátku FV podřízený, stejně
Tak i možnosti prožít zbytek života jinak. Třeba na plachetnici na moři.
Vezměme tedy fakt, že dům nepřenecháš nikomu z rodiny, ale že ho prodáš. V případě
Prodeje domu by jsi FV elektrárnu demontoval, nebo se snažil prodat dům
I s FV elektrárnou ?
Možná tato otázka udiví, ale už dříve jsem se ptal realitních makléřů, jak
Kupující nemovitosti nahlíží na nemovitost s FV. Skutečnost je taková, že
Kupující nemovitosti přes realitku nechtějí FV elektrárnu na své budoucí
Nemovitosti. FV elektrárna podle realitního makléře není zhodnocení
nemovitosti, ale zátěž, která zhoršuje prodejnost nemovitosti. Já osobně
počítám s tím, že pokud bych dům prodával musí
moje malá FV elektrárna z domu pryč.
Uvádím 2 jiné podobné příklady s moderními technologiemi.
Viděl jsem stavět nový pasivní dům. Bylo tam 6 povinných FV panelů a v domě byl
Ohřev vody tepelným čerpadlem. V projektu byly aku LIFE a měnič sinus
Pro malé spotřebiče v domě. Majitel domu v žádném případě nechtěl žádné aku
Do domu a tak se doplnil ještě ostrovní regulátor na přímý ohřev vody , tedy zdvojení
Ohřevu vody aby se panely vůbec nějak zapojily, protože majitel za žádnou cenu nechtěl
Žádný druh aku v domě.
Druhý příklad. Developer postavil několik RD, kde jako jediný zdroj tepla byl
Řádně vyprojektovaný a schválený hloubkový vrt a tepelné čerpadlo.
Kvalitní tepelné čerpadlo za 150tis.Kč.
A v domě nebyl ani komín. Tady na foru by za takové řešení získal kladný bod.
Ve skutečnosti to byl propadák, protože nikdo si takový dům nechtěl koupit.
Tady na foru je úzký okruh nadšenců. Ale skutečnost je jiná.
Lidé dávají přednost když tak plynovému kotli co vydrží 20 roků s minimálními
náklady na servis .
Tepelné čerpadlo , kde se něco točí jsou tam tlaky v kompresoru
má omezenou životnost a po 10 letech nový kompresor stojí 50tis.Kč.
Jeden můj známý má nyní dokonce problém
S tepelným čerpadlem už po 4 rocích. Záruku měl 2 nebo 3 roky.
Říkal tohle. Nejprve mu firma, řekla
Že musí doplnit chladivo. Tak zaplatil 6tis.Kč, ale to nepomohlo.To byly chladaři.Pak
druhé firmě zaplatil dalších několik tis.Kč za novou řídící jednotku. To také nepomohlo.
Pak mu řekli musí se vyměnit kompresor.
On nyní přemýšlí, zda zaplatí výměnu nového kompresoru, nebo to zruší a nikdy
Tepelné čerpadlo už neobnoví.
Proto moje otázka zda by jsi při prodeji domu demontoval FV elektrárnu , pokud by
Dům s VF elektrárnou nešel prodat ?

[youda]

Ahoj Kyocero,
pokusím se dát odpovědi nějak dohromady, asi to bude delší:

Pokud bych měl hodnotit Tvoji elektrárnu dvěma slovy, napadá mně Vše složité. Kam se vytratila jednoduchost řešení ?

Souhlasím s Tebou. Sám mám rád jednoduchá a blbuvzdorná řešení. Pokud bych stavěl FVE v prázdném domě, určitě bych i automatizaci udělal co nejjednodušší.

Musel jsem hledat názvy jako Fibaro,Tecomat Foxtrot abych vůbec věděl co To používáš. Automatizace má být taková, aby se o tom vůbec nevědělo a Nezatěžovalo to.

V mém případě je to tak, že již několik let používám domácí automatizaci firmy Fibaro. Do této automatizace mám zapojeno úplně všechno, co zapojit jde. Čističku odpadních vod, zavlažování zahrady, monitoring úrovně spodní vody a její čerpání. Sledování otevření oken a dveří, sledování spotřeby všech elektrických zařízení, řízení vytápění a sledování teploty v každé místnosti domu. Vidím, jestli mám zavřená nebo otevřená vrata od podzemní garáže. Pokud potřebuji, můžu ta vrata otevřít/zavřít mobilem, ikdyž jsem zrovna tisíce kilometrů daleko. Třeba zrovna teď mi sušička poslala "sms" na mobil, že prádlo je vyprané a usušené a já ho mám vytáhnout, aby nezatuchlo. Ikdyž zrovna nejsem doma, vím jestli se vaří jídlo v troubě, nebo jestli místo toho běží televize a bude studená večeře.

Bylo tedy jen logické, že jsem monitoring FVE i vytěžování chtěl do mé domácí automatizace integrovat tak, abych měl vše na jednom místě. Pokud jde o Tecomat Foxtrot, ten jsem původně použít nechtěl, ale ukázalo se, že pro sběr a ovládání zařízení přes RS232 je to mimořádně spolehlivé PLC. Předtím jsem používal různá Arduina, SNMP karty a podobně, nicméně spolehlivost všech těch předchozích řešení byla velmi špatná. Proto jsem je nahadil PLC a zatím to vypadá velmi dobře. Ikdyž uznávám, je to kanón na vrabce.

Tvoje automatizace se složitými protokoly a s velkým množstvím Dat vede k další nové závislosti. Tedy závislosti sledování - na on-line datech třeba v mobilu.

Ano, ta psychická závislost je opravdu velká. Ty protokoly a programovací jazyky ale ve skutečnosti nejsou tak složité, jen to tak vypadá na první pohled. Někdo třeba rozumí elektronice, já se spíše vyznám v algoritmizaci a protokolech.

Před pár dny jsem například dopsal část kódu, díky které můžu na dálku vypínat/zapínat každý z mých měničů. Opět to funguje i přes mobil. Z hlediska využitelnosti je to zcela nepodstatná funkce, ale udělalo mi velkou radost, že jsem něco takového dokázal zprovoznit.

Sám přiznáváš, že data denně kontroluješ. Pominu-li závislost na datech, jaká je Spotřeba Tvé automatizace ?

Skládá se z:
- Home Gateway Fibaro HC2
- Tecomat Foxtrot
- Ethernet switch 16x 1Gbps
Spotřeba celkem = 21W
I kdybych pro FVE používal jiný monitoring, výše uvedená zařízení a jejich spotřeba by nezmizela, neboť jak jsem psal, ovládá to celý barák.

Já nemám on-line data, která by vyžadovala moji pozornost , pokud potřebuji, mohu 1 x za měsíc nebo 1x za rok odečíst elektroměry a něco si spočítat. Moje podpětové bistabilní relé, které vše řídí má spotřebu menší jako 1W. A moje automatizace je jednoduchá a spolehlivá, že ani nevím, jestli jestli jedu na DS Nebo FV.

Chápu a i Tvůj přístup může někomu vyhovovat. Typický český občan se většinou spokojí s nějakým jednoduchým webovým portálem (ala Victron), kde se občas mrkne na nějakou statistiku. Můj systém je zcela na opačné straně a uznávám, že je to extrém.

Další otázka se týká finanční náročnosti. Dovedl bych pochopit Tvoji investici, která Tě odpoutá natrvalo od DS. Ale i přes velkou investici do FV se TI odpoutat od DS nepodařilo.

Je to tak, nepodařilo a v tomto domě se odpoutat od DS ani nepodaří. Aktuální CAPEX je cca tento:

panely, doprava.......................................267 206 Kč
měniče, LAN karty, kryty svorkovnic, doprava....122 598 Kč
baterie 10kWh........................................145 000 Kč
baterie 10kWh........................................145 000 Kč
profily, šrouby, držáky, úchyty, doprava..............55 925 Kč
broušení tašek, montáž držáků a profilů............12 000 Kč
přepěťovky, bateriové kabely, poštovné.............12 060 Kč
solární kabely, poštovné................................5 379 Kč
PLC Tecomat Foxtrot..................................20 000 Kč
______________________________________________________
Celkem.................................................785 168 Kč

Chápu, že pro někoho je investice přes 700 tis Kč vysoká. Já to beru tak, že nemusím jezdit v Mercedesu, ale koupil jsem si jinou, levnější hračku, ze které mám radost celý rok

Naproti tomu pořád platí , že 90% ceny na faktuře od Distributora DS je tvořenou spotřebiči do 1kW. A to platí až pro 95% domácností.

Zde nemohu souhlasit. Všechny spotřebiče do 1kW příkonu dokážu vykrýt kompletně z FVE, ať je léto nebo sněží. V podstatě 99% částky na faktuře od ČEZu mám za topení. Mám elektrické podlahové topení, topné kabely pod dlažbou. Dva InfiniSolary v paralelním zapojení to utáhnou, ale pouze v létě a přes den, což je k ničemu.

To znamená, že pokud by jsi zvolil optimalizovaný návrh, tak by jsi Se zaměřil na řešení, které by Tě závislosti na DS také nezbavilo, ale přineslo By maximální úsporu z DS za co možná nejmenší náklady.

Pokud bych stavěl FVE znovu a chtěl bych skutečně ušetřit co nejvíce OPEXů, pak bych již od začátku projektoval takové topení, které lze pomocí FVE přikrmovat celý rok. Pokud tedy podlahovku, tak jedině vodní, s velkou akumulační nádrží. Primárně bych nádrž natápěl z FVE, sekundárně z krbu (který mám) a v případě nouze by se nádrž sama dohřívala z DS. Místo ostrovního systému bych také zvolil skutečný hybrid, s povoleným prodejem přebytků do DS. To proto, abych mohl plynule mixovat energii FVE a DS.

Já osobně mám ale velký odpor proti paušálním platbám, smluvním vztahům, obecním vodovodům, kanalizacím a ČEZu. Tuším, že i druhou FVE na jiném místě tedy nakonec vybuduji jako ostrovní systém. Mým cílem bude maximální soběstačnost a přípojku ČEZu vůbec na svém pozemku nechci.

Pokud je Tvoje investice velká a neřídí se optimalizovaným návrhem, chceš Se někdy v budoucnu od DS úplně odpojit ?

V tomto domě nikoliv. Na jiném místě však ano. Chci vybudovat optimalizovaný ostrovní systém již od začátku a nevadí mi, pokud bude opět trošku dražší. Ať už to bude dům, nebo Jachta na druhé straně Zeměkoule, nechci být na nikom závislý.

A odhadem za kolik Kč vyrobíš 1kWh ?

Ke dnešku mám vyrobeno 2403 kWh. Pokud CAPEX vydělím tímto číslem, vychází cena 327 Kč/kWh

Dále zmínil jsi se o možném domu , který by byl od počátku FV podřízený, stejně Tak i možnosti prožít zbytek života jinak. Třeba na plachetnici na moři. Vezměme tedy fakt, že dům nepřenecháš nikomu z rodiny, ale že ho prodáš. V případě Prodeje domu by jsi FV elektrárnu demontoval, nebo se snažil prodat dům I s FV elektrárnou ? Možná tato otázka udiví, ale už dříve jsem se ptal realitních makléřů, jak Kupující nemovitosti nahlíží na nemovitost s FV. Skutečnost je taková, že Kupující nemovitosti přes realitku nechtějí FV elektrárnu na své budoucí Nemovitosti. FV elektrárna podle realitního makléře není zhodnocení nemovitosti, ale zátěž, která zhoršuje prodejnost nemovitosti. Já osobně počítám s tím, že pokud bych dům prodával musí moje malá FV elektrárna z domu pryč.

Pokud bych dům prodával, většinu komponent elektrárny si vezmu sebou. Některé znovu použiju, jiné rozprodám. Nechal bych na domě jen 9kW panelů a nový 3f on-grid měnič s povoleným přetoky. Nečekám, že při prodeji domu bych za takovou pidi-elektrárnu dostal nějaké peníze navíc, ale věřím, že je to ekologická věc a že to dokáže pokrýt právě ty malé spotřebiče jako TV, PC, mobily. Pokud bude mít taková elektrárna i všechny smlouvy a projektovou dokumentaci, nevěřím, že bude prodej domu komplikovat.

Možná to nakonec ale udělám jinak - dům si nechám a budu ho za pár korun pronajímat nějaké slušné rodině. Pokud předtím elektrárnu optimalizuji na ongrid, mohlo by to být zcela bez údržby a pro mne malý ale pravidelný příjem. Za ten si v Karibiku nakoupím chleba, zeleninu a trochu rumu.

[youda]

Pračka suší, bojler horký, garáž zavřená, ....
Toto zobrazení je cca 15% toho, co vše mohu sledovat či řídit. Za cenu spotřeby cca 21W:

[youda]

Lednička mrazí, myčka stojí, topení topí....