Ostrov pro RD

[marko250]

Tome,ale uváděný Goodwe neumí ostrov a Solax je hybrid a potřebuje DS, navíc má baterku 400VDC a to je fakt mazec.A pak tu máme ty tři fáze,kolik tedy pobere v ostrovním režimu jedna u té 10kW verze stále? Jednofázové končí na cca. 5kVA a to max. a kdoví jak dlouhou dobu,ten datashit je pro mě zmatený.A když koukneme po ostrovních tak Island výkon žádný/cena hrozná.Každopádně zpracování a efektivita profesionální,jen tam nevidím to uplatnění pro ostrov.

[tomas]

Já dělám ostrovy s hybridními měniči. Lze to potom připojit na sít nebo centrálu. Jak budu mít více času něco sem přidám.
Správný hybrid zvládá i ostrov neomezeně dlouho dobu. To byly jen příklady, i jednofázové by se daly najít nebo určitě na trhu brzy budou.
Je to ve výsledku rychlejší levnější a účinnější než regulátor, 48V meziobvod s akumulací a zase měnič na 230Vac.
Já bych toto ale možná také řešil AC vazbou a tedy mikrosítí, ale rozhodne ne s transformátory a 48V akumulátory.

[kodl69]

to Tomas: Nepsal jsem nic o LED pásku, ale o led svítidlech s předřadníky (step down, nebo říkej tomu jak chceš).

Prostě jsme každej jinde, ty se tím živíš, a já taky trochu vím, co jsou lidi zač, tj zákazníky mám rád, ale je dobrý, když mi nevolají. rozvod 300V DC bych samozřejmě nikomu nedoporučoval, ale naopak jako většina lidí tady mám dobrej pocit, když něco udělám sám, nedej bože něco upcykluju (prej oficiální pojem proto, když něco najdeš vyhozený a použiješ to, třeba i jinak, než bylo vymyšlený). Dělat pokusy za statisíce bych si nemohl dovolit. Ale udělat si měniče pro led žárovky na 48V s účinností přes 90% není problém. A těch 130lm/W mají jenom ledky s otřesným CRi, ty, co mají CRI přes 90 snad ještě ani dnes nejsou přes 100lm/W.

Jo a ty spotřebiče asi nepoužíváte, u nás je to spíš k 10kW. On je rozdíl uvařit si jedno kafe a ohřát něco v mikrovlnce, než když je každej den pračka plná špinavejch hader od děcek a stejně tak myčka. Jenom tohle jsou 3kWh, a kde máš opravdový vaření, ne ohřívání polotovarů?
Nemluvím třeba o tom, že jenom oběhový čerpadlo od fototermiky spotřebuje denně cca 0.2kWh (ale energie ze slunka je 10kWh a víc)
Dělal jsem pro známýho systém na chatě, kde se měnič zapíná jenom někdy, tj všechno co se denně používá je na 24V DC (včetně kompresorové ledničky, netuším, kde k ní přišel) a měnič má DO, kterým se zapne když je potřeba (projektor, varná konvice...) Chata se tomu jenom říká, leckdo má dům menší a je v něm míň často, a nepotřebuje 9 měsíců v roce každej den 1.5kWh pro filtraci jezírka ( 120W na 12V, je tam jenom step down u čerpadla, na 12V by ty ztráty byly už otřesný)...
Ze systému, kde jsou baterky na víc než 300V jde strach, viděl jsem 70kW UPS v jedné fabrice, a už jen to, že od místnosti se vstupem z venku mají klíče hasiči, něco signalizuje...
Spotřeba 7W pro střídač 10kW mi nepříjde reálná, trochu tuším, co obnáší spínat a rozpínat můstek z 50A/600V mosfetů, kde každej má kapacitu gate min 20nF a musí to sepnutí a rozepnutí proběhnout na min. 20kHz Nechce se mi to počítat, ale 7W je sci-fi.

[miroc]

miroc > jako hlavní zdroj bude TČ voda/voda, případně země/voda, pokud nebude studna dost vydatná. Čerpadlo bude topit do akumulační nádrže, která bude přes podlahovku topit přímo do základové desky. TUV bude ohřívaná průtokově přes AKU.

Pýtal som sa preto, lebo zdroj tepla je pre zimnú prevádzku ten najdôležitejší spotrebič. Tak isto chýba veľmi podstatná informácia o energetickej triede stavby.
Lenže ak by išlo aj o pasívny dom, tak s elektrickým kúrením, hoci aj TČ, to nedáš. Kolegovia ma predbehli v odpovedi, tak sa už len pridávam k názoru, že zima ťa nielen preskúša, ale ťa aj vyškolí.
Mám síce len štvrtinový kWp oproti tvojmu plánovanému, ale viem si urobiť obraz o tom, koľko dá tvoj systém v zimných krátkych tmavých dňoch. Takže by som sa skôr bavil o tom, že nie že bude pár dní, keď to FV nezvládne, ale bude pár dní, keď to FV zvládne. Tých pár pekných dní prinesie navyše starosť ako neupiecť LiFePO, ak chceš vážne začať s 10 kWh. Samozrejme sa dá obmedziť nabíjací prúd, a zvyšok dať do bojlera a akumulácie, ale opakujem, takých dní nebude veľa.
Ja mám problém v zime zohriať z FV bojler, nie to ešte kúriť, aj keď je dom pasívny...
Kúrenie zabezpečuje ťažká kachľová pec. Bez nej by to nešlo. Tento rok prvý krát skúšam TČ vzduch-vzduch (klíma v režime kúrenia) a zatiaľ to vyzerá na veľký prínos v prechodnom období. Ale už teraz viem, že v zime ho neutiahnem. Jedine, že by bola krásna, slnečná, bezoblačná, bezhmlová, bezinverzná, bezzrážková, zázračná zima ako z rozprávky. Všade okrem panelov biely sneh, mrázik taký akurát, kvôli vyššej účinnosti... a tak... Potom by to snáď vychádzalo aj tebe s 20-25 kWp. Držím palce!

[volente]

Mám 12kWh baterii na malý domek bez větších nároků na elektrickou energii. Vzhledem k tomu že mám velký sporák na tuhá paliva na kterém se v zimě i vaří, tak dám v zimě v době temna možná i 3 dny, ale víc opravdu ne. A to bude TUV v bojleru jen na krátkou sprchu, a bude se šetřit kde se dá. Soběstačnost v našich podmínkách při zachování běžného konfortu je nedosažitelná. Moje hlavní pole je na střeše 36 stupňů, je to prima , dá se po ní chodit bez jištění, ale na zimu je to málo. A malé políčko svisle na sousedovic štítu nic moc nezachrání. Začal jsem s jedním panýlkem vlastní výroby o výkonu asi 30Wp, který mám dodnes a funguje na osvětlení dvorku, koupelny a WC. Po roce jsem nasbíral nějaké zkušenosti a rozhodl se pokračovat. Lepím si to podle svého, rozšiřuju podle financí, a dneska hlavně vím kam a proč je to lepší. On takový pokus dá hodně poznání, a je to hoodně levné, oproti něčemu hotovému a potom zklamání.

[youda]

Chlapi,

DC vs AC
ohledně DC vs AC, obojí má svoje výhody. Pokud je někdo zručný a baví ho to, pak bych klidně udělal i ty DC rozvody a zkusil použít (vyrobit si) DC spotřebiče. Navíc, udělat DC rozvody v novém baráku není problém a i kdyby se nakonec od DC ustoupilo, tak mít ve zdi pár drátů navíc ničemu nevadí. FoByCZ v prvním příspěvku psal, že se DC nebojí a barák teprve staví. Pro DC rozvody ideální startovací pozice.

Já například, jsem v úplně jiné situaci: kvůli DC bych musel rozkopat celou barabiznu a ačkoliv něco málo ubastlit umím, tak mne to už nebaví tak, jako když mi bylo 15 let. Raději mám průmyslová zařízení s jejich průmyslovou spolehlivostí. Nebo consumer zařízení, která po chcípnutí hodím do elektroodpadu a v nejbližším marketu obratem koupím náhradu. U mne tedy DC neprojde.

Vypínání měničů
Dovedu si představit, že bych každý den vypínal nějaký menší měnič s výkonem cca 1-2kW. Ovšem vypínat každý den 10kW hybrida nebo 20kW tandem, to bych si připadal jako strojník nebo řidič tramvaje. Nehledě na to, že mašiny o těchto výkonech mají nejvyšší spolehlivost pokud jsou trvale zapnuté. Takže těch pár ušetřených MWh by se po třech letech taky mohlo transformovat do nutnosti vysolit 100 tis za nový měnič.

Novostavba ostrovního domu
Podle mne je pro nasazení ve 100% ostrovní domácnosti prostě lepší koupit měnič s minimální spotřebou v noci a nevypínat. Takže z těch co známe Studer nebo Victron. Pokud je někdo opravdu puntičkář (a staví nový dům), pak mít v každé místnosti dva typy zásuvek:
- Jednu napájenou silným měničem, který se v noci umí sám přepnout do standby režimu s minimální spotřebou a čeká na zapnutí spotřebiče typu bojler/trouba/svářečka.
- Druhou napájenou 1-2kW měničem, který má vysokou účinnost a nízkou spotřebu při minimální zátěži (nabíječky telefonů, chytré ledničky atd.)
- Pokud jsem zručný kutil, můžu použít místo předchozích dvou bodů kombinaci Studer/Victron + DC rozvody.

Topení
Vaření v zimě se ještě nějak skoulet dá, i kdyby se mělo při nevýrobě třeba grilovat na zasněžené terase Já takhle jednu zimu fungoval a po týdnu už jsem grilovanou krkovičku nemohl ani vidět
Ovšem topení, to je opravdu problém. A je úplně jedno kolik je panelů a kolik baterek. Za mne tedy určitě souhlasím s topením pomocí akumulace do vody. Viz popel, který si sypu na hlavu ve vláknu mé laboratoře. Nahřívat ať už spirálami nebo libovolným tepelným čerpadlem, fungovat bude obojí. Ovšem určitě by bylo dobré mít možnost nahřát v nouzi akumulační nádrž i pomocí klasického kotle na dřevo, uhlí nebo aspoň pomocí výměníku v krbu.

Solární tašky
Solární tašky uvedené v zakládacím příspěvku vlákna jsou zatím asi nejlepší, jaké jsem kdy viděl. Vzpomínáte na ty co vypadaly jak klasická pálená taška a na tom byl minipanýlek jak z kalkulačky? Tak tyhle jsou o 1000% lepší, o tom žádná. Jelikož solární tašky tu moc lidí nemá, určitě tomu fandím a moc rád si pak poslechnu, jak budou fungovat v praxi.

[marko250]

Tome bylo by super tady založit vlákno o těch dig. invertorech,vyčlenit pár kusů ,které umí i ostrov režim,nebo aspoň hybrid bez dodávky s opravdovou nulou do DS.Ale ať umí na fázi poslat min. 5kW pár minut z panelů či baterky,což považuji za klasiku v domě(myčka+varná konvice+vodárna) tohle se prostě potkává už v závislosti na sobě a jsou i další kombinace.Jinak jde běžný život v domě do omezení a nevole zůčastněných.A taky mě zajímá řešení 400VDC baterie,včetně vedení panelů v 900VDC.Předem díky za vlákno.

>youda-omylem Tě někdo přesvědčil,že je Victron úsporný při malé spotřebě,zatím z výsledků jen Studer celkem v každém modelu.Nebavme se o standby,v tom měniče nejedou nikdy!Bavme se o 1-2kW měniči a na něm běžící noční klidová spotřeba domu 50W třeba a sem tam sepnutí ledničky(300W) a sem tam po spláchnutí vodárna(1400W).Dle mě je to slepá ulička,pokud zároveň nebude vymyšlen měnič s postupným zapínatelným výkonem až do svého jmenovitého(v jednom těle),vždy tam bude v standby čekat ten větší na svou práci,protože náběhy měničů jsou pomalé po zapnutí z OFF a bude zbytečně žrát energii.Jediný Studer dokazuje svou účinnost v širokém rozsahu výkonů a hlavně i při těch nízkých.Pokud tady někdo ví o jiných ostrovních měničích co jsou na tom stejně nebo lépe sem s nimi,ale musí umět ve stejnou chvíli obsloužit minimálně 5kW pár minut.

[kodl69]

to youda: optimální situace pro osvětlení na 48V DC. rozvod stačí jeden, na co rozvody dva. LED žárovky na 12-60V jsou koupitelný, dokonce značný množství LEd žárovek včetně drojů pro led pásky jede na 50V DC bez úpravy. Jediný, co je potřeba, tak před přepojením na DC ověřit impedanci smyčky u nejvzdálenějšího svítidla a podle toho dát jistič. Ale jak kdo chce.

[youda]

@Kodl69,

asi jsem zapomněl zopakovat, že u mne většinu noční spotřeby netvoří osvětlení, ale:
- laptop
- wifiny
- kamery
- DVR
- firewall
- UPS
- home gateway
- čistička

Taky mám automatický zavlažování, který startuje po západu slunce. Dále systém, který spouští čerpadlo v suterénu, pokud přijde povodeň. A ještě garážový vrata (ikdyž ty mají vlastní DC-UPS, tak by snad jednu noc přežily).

... u mne by tedy měnič stejně jel 24x7, aby dodal svých cca 200W a sem tam 3kW. Světla bych předělat na DC zvládnul, ale z toho zbytku bych během bastlení odpálil více věcí, než kolik by byla úspora za celou dobu životnosti. Takže opravdu jsem nad tím detailně přemýšlel a v mé situaci prostě DC nic neřeší.

U někoho jiného však může být DC požahnáním, takže to určitě nezavrhuji.

[abrams]

Zdravím ,

jedu cestou 120VDC regl 48VDC měnič . Jelikož vím co dovede 48VDC i 120VDC , z 300VDC nebo 600VDC mám hrůzu a děs . Případnou závadu na 48V si umím představit že se dá zvládnout ale 300V ? Osobně bych pro takový systém postavil samostatný bydlení v nejopuštěnějším rohu pozemku zejména z důvodu případného selhání - ať se to bezpečně vybouří mimo dům . Nevím co by udělali hasiči po mé informaci že se v hořícím domě nachází 300V ... zastavili hašení vodou a ustoupili o deset metrů ? Jak reagují po zmerčení na hořící střeše včetně hořících (nefunkčních) ?

Chápu že konverze ze 120VDC na 48VDC pak na 231VAC je zatížena nemalými ztrátami a jednou z nej cest jak tyto ztráty snížit na minimum je žádná konverze , ale za jakou cenu ?

Jak jsem už nesčetně krát psal , od jara do podzimu bývá elektriky tolik že ztráty 15% jsou naprosto nepodstatné . V přechodném období začátkem jara a podzimu , teda přesněji na přelomu zima-léto a léto-zima (jaro i podzim už nebývají ) je potenciál malo-ztrátových FVE systému oproti 48V významější , jenže reálně o pár kWh až xxkWh ... . Zimní období nezachrání ani 100% účinnost . Zimní období je primárně o zdrojích , nikoli o efektivitě manipulace .

Elektronům zdar

[tomas]

Tome,ale uváděný Goodwe neumí ostrov a Solax je hybrid a potřebuje DS, navíc má baterku 400VDC a to je fakt mazec.

Tak zkus porovnat. Udělej zkrat s 20A pojistku na kabelu 6mm2 500V a následně to porovnej s 48V a kabelem 70mm2 a s 225A pojistkou. Potom řekni co je větší mazec.
Podobně to má i Fronius, Tesla, SMA, Kostal a snad už všichni. Dokonce i nový InfiniSolar TX 3P/3P má aku 348 VDC ~ 384 VDC.

[tomas]

Hasiči umí hasit i VN trafostanice pod napětí, ale asi ne všichni, ti dobrovolní asi ne.
Mýty, fakta a metodické listy Hasičského sboru ČR
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/11 ... ym-proudem

Fotovoltaické systémy lze bezpečně hasit vodou při dodržení následujících zásad [DIN VDE 0132]:

Vzdálenost 1 m mezi hasičem a elektrickým zařízením pod napětím
Vzdálenost 1 m při hašení rozptýleným proudem u proudnice C podle DIN 14365
Vzdálenost 5 m při hašení plným proudem u proudnice C podle DIN 14365
U jiných proudnic dodržovat vzdálenost podle údajů výrobce

Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republikyvydalo v prosinci 2012 dva metodické listy s taktickými postupy zásahu při požáru fotovoltaických elektráren [ML47, ML48].

Základním pravidlem je, že se hasební zásah vede, jako by se jednalo o zařízení pod napětím, protože ani při odpojení fotovoltaické elektrárny od sítě, nebo panelů od střídače, nelze vyloučit, že vodiče vedoucí od fotovoltaických panelů budou pod napětím.

V zásadě se fotovoltaické elektrárny hasí vodou obdobnými postupy, jaké jsou předepsány pro jiná elektrická zařízení a vedení pod napětím 400 V [ML25]. V Německu existují pro hašení elektrických zařízení pod napětím obdobná pravidla, platí však pro napětí až do 1000 V, což je u většiny typů fotovoltaických panelů maximální systémové napětí (napětí sériově propojených panelů).

Pro hašení elektrických zařízení pod napětím jsou vypracovány standardní postupy. Rozdíl mezi ČR a Německem je pouze v horní hranici napětí. Zatímco v Německu se standardně hasí vodou elektrická zařízení pod napětím do 1000 V, v České republice je to jen do 400 V.

Na základě poznatků z fyziologie je riziko úrazu elektrickým proudem za jinak stejných podmínek nižší u stejnosměrného proudu, než u proudu střídavého.

Z metodického listu HZS ČR je zřejmé, že fotovoltaické elektrárny na střechách budov hasičům v případě požáru komplikují práci, omezují možnosti zásahu. Příkaz nezasahovat však neexistuje a nikdy neexistoval.

To už je doufám poslední příspěvek o nesmyslech že hasiči domy s FVE nehasí.
Teď tu byl svango a už není.

[mypower.cz]

Hoj kluci, nechci se zas nějak montovat do hašení, ale nezvrhněme to tu do diskuze o požárech prosím, jsou tu na to témata. Třeba https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=4359&p=76976 Díky ... Já jen že občas se to stává (myslím to zvrhnutí diskuze), tak ať to tu nesklouzne do nějakých absurdních scénářů, kdy hoří téměř celá planeta díky jedné FVE na baráku. Pojďme řešit něco realističtějšího, než nejčernější scénáře. Navíc všichni víme, že elektrika se vodou nehasí. Že ano. A hasiči to ví tím tuplem.

Nezapomeňme prosím na výkonné UPS, které s FVE nemají nic společného a dodávají plný výkon na 230VAC na svém výstupu požár nepožár. Nezapomeňme na plynové bomby, které mohou být ještě záludnější a ničivější než FVE.

Nebezpečí je všude, dokonce i při přejítí ulice. Na druhou stranu to nepřežeňme.

EDIT: olmuva za neznalost, vychazim z cedulek na kazdem el.zarizeni, nehas vodou ani penovymi pristroji. Jak pise tomas, evidentne to maji hasici vyzkousene a pusobi odpor dane formy proudu vody, urcite s dalsimi faktory, tak ze se nic nestane. Takze cajk. Doma urcite nezkouset.

[tomas]

Navíc všichni víme, že elektrika se vodou nehasí. Že ano. A hasiči to ví tím tuplem.

Hasiči hasí i vodou do 1kV. Omlouvám se a končím s hasiči zde.

[tomas]

Tome bylo by super tady založit vlákno o těch dig. invertorech,vyčlenit pár kusů ,které umí i ostrov režim,nebo aspoň hybrid bez dodávky s opravdovou nulou do DS.Ale ať umí na fázi poslat min. 5kW pár minut z panelů či baterky,což považuji za klasiku v domě(myčka+varná konvice+vodárna) tohle se prostě potkává už v závislosti na sobě a jsou i další kombinace.Jinak jde běžný život v domě do omezení a nevole zůčastněných.

V rychlosti něco málo jsem dal zde:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 777#p78777

[rottenkiwi]

Ja mám na 12 V systéme + menič s 89 % a 92 % úč. + Pb + LiFE celkovú účinosť FVE 83.5 %.
A postupne ako prechádzam z Pb na LiFE a skoro 90 % spotreby ide priamo do meniča, tak to pojde ešte hore.

Mám max. 30 V na paneloch, ergo keď je teplo 28 V sa mení na 13.9 V cez regle.

Ak by som nemal tienenie a mohol zapojiť 12 panelov sériovo, mal by som úč. s DC systémom
a 320 V baterkou 95 % ?

0.835 * 3200 = 2672, 0.95 * 3200 = 3040.
Rozdiel je 3040-2672=368 kWh.

Teraz to však treba prenásobiť koeficientami, lebo ak mám panely ma trackeroch cez 6 reglov,
tak každý tracker je na inom mieste pod optimálnym uhlom v zime aj v lete.

Ak by v prípade DC systému boli panely na JJZ, 220 * azimut, 40 % sklon, tak by mi začali
robiť el. okolo 9:45, ale ja o 9:45 na trackerch už mám niekoľko kWh urobených.

Ďalej mám 3300 VA menič MeanWell, ktorý sa zapína buď automaticky alebo app v mobile,
a 1600 VA Victron, ktorý beží kvoli chladničke a mrazničke 24/7/365 dní.

Všetko ako NB, LCD či LED monitory, router, switche, wifi, Arduina, Orange Pi, 250 W LED svetiel
je priamo na DC rozvodoch, všetko zapínam pomocou app + Arduino + relé + stykače, len to treba
prerobiť na ovládanie hlasom.

Takže fakt neviem čo by mi priniesol prechod na 320 V DC, neviem to ani kvantifikovať.

U niekoho, kto má 0-vé tienenie od 4:20 do 21:30 v lete, by to možno bolo OK.

Tá firma, čo ponúka tie škridle, má nejaké centrálne tlačitko, čo všetko rozpojí, v prípade
hasenia, resp. aj v prípade, ak to niekto ide umývať holými rukami či holými rukami
odstraňovať sneh.

[abrams]

Zdravím ,

nejsem pouhopouhý konzument - "ono to nefunguje , to vyhoď , kup to nový" . O věcech přemýšlím , rád poznám jak fungují , vyhledávám opravitelné věci a ze srdce rád vytvářím nové nebo dle existujícího k obrazu svému .
Z vysokého DC napětí mám respekt a strach protože něco vím . Kdo neví a ani netuší to může být šumák . Podstatná část zákazníků ví o věci kulový a vše nechávají na dodavatelích či servisech , proč ne .
Nehodlá-li se zákazník ve FVE systému šťourat by se přinejmenším naučil něco nového , je jedna skupina , avšak projeví-li zájemce o FVE zájem pochopit a rozvíjet svůj FVE systém , je pro takovou osobu bezpečnější 48VDC nebo 300VDC ?

Elektronům zdar

[FoByCZ]

marko250 >
ano, o TČ s přímým odparem jsem už taky slyšel, jenže jedinná firma co s tím má u nás zkušenost "mastertherm" už je nedělá. I když jsem se bavil s obchoďákem na veletrhu, a možná by dali jeden dohromady. COP pak vychází podobně jako u voda/voda.

ono zařízení, které vyloženě potřebují 230VAC zase tolik není, ale jsou to ty nejvýkonnější. Ty nepoběží pořád, případně se dá jejich souběh korigovat. Největší část stálé spotřeby bude tvořit elektronika (server, EZS, automatizace) a to jsou všechno zařízení které mají interně spínaný zdroj a maximální vnitřní napětí < 24VDC. Prostě bych se rád vyhnul zbytečným konverzím a měničům. Ale je to námět k zamyšlení, zda úspora na těchto malých zařízeních vyváží ztráty
měniče, který by jel nonstop (Studer ?).

kodl69 >
s low-tech souhlasím, sám vybírám zařízení co nejjedodušší, bez zbytečné elektorniky. Např. rekuperaci bude jen výměník a k němu na výstupech dva ventilátory. TČ je jen kompresor a hromada trubek. Při volbě osvědčeného kompresoru nevidím problém s životností. Rozdíl vidím v tom, že všechny ty jednoduché stroje bude centrálně řídit nějaké průmyslové PLC (Foxtrot), díky centrálnímů řízení může fungovat i systémové řízení souběhu výkonných spotřebičů. Ale to říkam jako technofil, který návrat o 200 let zpátky prostě nepřekousne, a radši najde způsob jak využít moderní technologii tak, aby se zbytečně neduplikovala řídící funkce a tudíž žrala jen to nejnutnější.

Jsem jako ten strýček ze Saturnina, kde to smrdí elektrikou, u toho musím být Ale jsem hlavně slaboproudař a mám přirozený respekt z čehokoliv vyššího něž 100V. Tam už je potřeba spousty jištění a omezování přístupu před vynalézavými dětmi. Znám to sám od sebe... ve 3ech letech jsem si našel způsob jak ten šroubovák do zásuvky se záslepkou nacpat a prý ne jednou. A jak koukám na dceru, ta bude ještě šikovnější

dumi >
TČ vzduch/voda je na naše podmínky naprosto neefektivní paskvil, v porovnání s ostatními typy. Z valné většiny z nich se pod 2°C stávají přímotopy. Největší slabinou je přirozeně vstupní médium. Vzduch v zimě má třeba -16°C, voda ze studny nebude mít méně než 8°C po celý rok, z logiky věci vyplývá, že je to vhodnější volba. Navíc v létě se dá použít ke chlazení jen za cenu běhu oběhového čerpadla. Podobné vlastnosti má systém země/voda s přímým odparem (viz poznámka pro marko250). Kde odpadá ta nutnost oběhového čerpadla. Neřeším primárně vstupní investici, ale udržitelnost provozu, a tam je dle mého na tom vzduch/voda nejhůř.

miroc >
Nedělám si iluze, že v zimě nebude třeba alternativní zdroj. V momentě, kdy bude třeba dodat výkon, nastartuje LPG centrála, která krom elektřiny vyrobí i hafo tepla, které přes výměník (lpg splodiny jsou podstatně čistější než naftové, takže výměník nezanášejí) pošleme, kam bude třeba.

Výkon bude tak velký proto, že FV bude sloužit současně jako krytina, tak ať se to kvůli rozšiřování nemusí několikrát přeskládávat. Ale bateriové úložiště plánuji postupně rozšiřovat, tak aby se postupně použivání centrály eliminovalo.

Co se týká topení, tak dům je plánován v pasivu, a současně bude použita několikanásobná akumulace tepla. Hlavní prvek bude samotná základová deska posazená a obložená pěnovým sklem, tak aby teplo mohla vydávat rovnou do domu. Tu bude nabíjet vestavěné podlahové topení (ano, zalité přímo v desce), takže spousta vody pro akumulaci. No a podlahovka bude napájená z velké AKU nádrže, ve které bude i had na průtokový ohřev vody. Navíc to bude těžká cihlová stavba. Výsledkem bude obrovská teplotní setrvačnost celého systému. Podle zkušeností ostrovnidum.cz se dá přežít i jedna noc s otevřenými dveřmi

[tomas]

Vzduch v zimě má třeba -16°C, voda ze studny nebude mít méně než 8°C po celý rok, z logiky věci vyplývá, že je to vhodnější volba. Navíc v létě se dá použít ke chlazení jen za cenu běhu oběhového čerpadla.

To ano, ale pokud bude mít vzduch více než je teplota vody ve studni, ta vyhrává zase vzduch.
Teď je otázka kolik tepelné energie bude potřeba v období kdy je vzduch teplejší než voda a kolik energie když je to naopak.
Chlazení v létě bych s takovou spoustou nevyužité energie neřešil, z energetického hlediska bude jedno jestli poběží klima nebo čerpadlo ve studni.

[FoByCZ]

Pokud bude vzduch teplejší než voda, tak zase zaúřaduje rekuperace, ktera ten vzduch nažene do domu a tím nebude třeba tolik topit.