Úložiště LI-ON 18650

[vla]

Jsem znám tím, že moc nechválím, ale tady mi spadla čelist, naprosto profesionální výrobek od renomované firmy, jiného se k tomu říct nedá. Můžeš sdělit na kolik to vyšlo v materiálu bez článků, případně odhadnout čas na výrobu? Díky, Vla.

[kyocera]

Zdravím,
pro josse : promyšlená konstrukce, kde je dobře zakomponována ochrana článků a současně
se dbá na velmi malý přechodový odpor v celé sadě. . Dávám kladný bod.

[dracekvo]

Až na to pájení.
Při takovém množství už stálo zauvažovat o výrobě bodovačky. Škoda články degradovat nahříváním.

[trud]

To je bohuzial omyl... Prvú batériu som mal bodovanu na profi.bodovacke.. Uz som ju rozobral.. Ako mechanicky aj elektricky je pajkovanie lepšie. K zahriatie batérie nedôjde.. To je sekunda a zahreje sa len miesto spoja. Bodovanie tých pásikov je horšie.. Význam by malo možno pribodnutie tenuckeho dratiku ako to ma Tesla.

[vla]

Přesně tak, bodování je jakási modla dokonalosti, ale v konečné fázi má větší přechodový odpor takže způsobuje soustavné zahřívání akumulátoru a tím výrazně zkracuje živitnost. Používal jsem aku bourací kladivo Bosch, vydrželo mi cca 20 let a stále maká, originál bodované aku mělo výdrž cca 1 rok, profesionálně pájené aku od modeláře 3-4 roky. Podle mě není co řešit, pro malé proudy, či případně požadovanou krátkou životnost lze bodovat. Pro větší proudy je bodování kurvítkem, které aku brzy zlikviduje.

[josse]

Přesně bindry to drží pohromadě. Kazí to vzhled to je pravda.
Měď hranoly jsou matky aby nebyla potřeba pinzeta při spojování a není kam strčit klíč. Navíc je tam další pozice na M6 pro měření, balancování, připojit paralelně něco. Zrovna ty hranoly se správným závitníkem byla sranda, časově náročné jsou hlavně ty plechy.
Bodování různých článků je problém, jak je rozebírám tak jich je dost v tom místě děravých a v tomhle místě prorezlých. Zatím upřednostňuji letování. Problém je že to jsou různé materiály, některé šli i fakt špatně letovat. Ještě nemám cenu těch plechů na zeď. Pro 160P14S počítejte cca 900x1000x1.5 mm měděného plechu. (Ještě mám půlku materiálu na další sadu)
Je možné přes to hodit Plexi desku jako kryt, díry v plechu na přišroubování mám. Naštěstí odvedl zedník super práci a ta zeď pod tím je rovná a pohled ze strany na řadu nerez šroubů, prostě krása...

[kybos]

Vybíral jsi jen podle kapacity článku, nebo jsi měřil i další parametry (samovybíjení, vnitřní odpor)?

[dracekvo]

Člověk se pořád učí Takže pájení je lepší

[josse]

Samovybíjení se pozná:
Po nabití odstavit na minimálně 3 týdny, změřit napětí, je větší než 4.0 V OK, je když je menší, jde do druhého kola:
Nabít na 4.2 V držet na napětí delší dobu, nechat tak dva měsíce, je větší než 4.1V je OK, ale má větší vnitřní odpor. Při 188P mě vnitřní odpor netrápí!

Takže ne, neměřím ani jedno, ale umím nepřímo hodnotit i tyto parametry.

Měřící cyklus mám pro všechny 18650:
Charge 1.15 A, 4.2 V, 100 mA
Disch 0.46 A, 3.0V
Charge 1.15 A, 4.2 V, 100mA

Měřím oba směry v Ah i Wh, ale ukládám a porovnávám jen vybíjecí Ah.

Když je velký vnitřní odpor, 100mA nenabije článek úplně, pozná se to později.

Aktuální várka tak z 80% projde OK prvním kolem, do druhého kola jde max 5%, spíš min.

[volente]

Jo ta selekce je nejnáročnější na čas, ale vyplatí se.

[kybos]

Při tak velkých počtech paralelních článků se mi jeví postup měření kapacity každého jednotlivého článku málo produktivní pokud bych se orientoval jen podle kapacity článku. Nebylo by výhodnější nabít všechny články najednou (nebo co možná nejvíce paralelně) potom vyhodnotit s odstupem času zda jsou schopny udržet napětí, následně cca 90% funkčních kusů spájet do bloků a potom změřit kapacitu celých těchto bloků a případně několika přidanými články vyrovnat kapacitu celých bloků?

[vla]

Takhle to dělám já, nevýhodou je, že se mohou sejít v některé sadě články s větším vnitřním odporem a pokud se pak odebírají velké proudy tato sada napěťově poklesne až na tolik, že může shodit měnič. Mám 120P + doplnění do stejné kapacity tímto stylem a popsané je praktický výsledek. Celkem mám 3komplet sady každá tedy 7S 120P, neboli celkem 7S 360P a při odběru cca 3,5KW dojde během cca 10-ti minut k onomu poklesu a výpadku měniče. Než to dojdu nahodit, cca 2-3 minuty už je napětí relativně ok, nicméně na trvaý provoz při této zátěží to není. Stačí třeba ohřev vody v pračce což je 2,5KW k tomu varná konvice 1,4 Kw a je za chvilku hotovo. Pokus svítí ještě to jde neb jde cca 40A z regulátoru, ale večer už to nedá. Nicméně během pár dnů připojím další baterky a bude to pořešeno. Tohohle problému je kolega asi ušetřen, ale já na měření jednotlivých kousků fakt nemám.

[marko250]

Takhle jsem to dělal já s pytlíkama,měl jsem navíc tři druhy,vůbec jsem se nezabýval nabíjením,jen jsem změřil napětí a pokud bylo tak šel do pětice nakrymplovat do oka a pak do řady na sběrnici.Až byl článek složen z 75 pytlíků,tak jsem ho nabil na 4.0V a dal stranou.Po patnácti kusech jsem to jen přeměřil a hned dal do série do provozu.Tam po mnoha cyklech se ukázaly pouze dva články mírně slabší a tak jsem jen popřeházel pár pětic z ostatních.Nyní už rok vím jen o jednom mírně slabším,který uletí oproti zbytku v horním napětí o 0.04V zbytek je k sobě max o 0.015V.Po nasazení pump jde rozdíl naměřit jen těsně před ukončenou Absorbcí ,kdy tam regl pere maximum,jinak je to srovnáno pořád.

[střídač_N]

.....7S 360P a při odběru cca 3,5KW dojde během cca 10-ti minut k onomu poklesu a výpadku měniče........

Pokud jsem dobře počítal, tak jeden článek je zatížen 0,4A. Tuto proudovou hodnotu musí ten článek, bez poklesu napětí, dát alespoň 4 hodiny.

[volente]

Články nabíjím po 44ks paralelně, proud ani kapacitu neměřím. Jakmile dosáhne napětí 4,13V odpojuji.
Nechám uležet minimálně 14 dní a měřím jen napětí před tím než je dám vybíjet. Co má pod 4,0V jde z prvního kola ven (a většinou jim ani druhé kolo nepomůže). Vybíjím po 20ks do odporu a podle tabulky času kdy napětí klesne pod 3,2V zapíšu kapacitu. Samozřejmě je tam chyba v toleranci odporů apod., ale zatím mě to stačí. Při nabíjení vyhazuji všechny články které se hřejí.

[vla]

StřídačN: Takovýhle rady jsou k ničemu, popsal jsem reálný stav, takže pokud chceš můžeš to mým baterkám nějak vysvětlit a pokud jim to vysvětlit neumíš, tak je tvé konstatování naprosto k ničemu. Sady jsou složeny z baterek, které právě byly, některé jsou skvělé, nekteré holt ne. Ale jsou používané a levné, takže já jsem spokojen. Navíc tyhle velké výkony jsem zatím používat nemohl, byly tp jen testy, protože vybít si za 4 hodiny komplet baterie a pak svítit svíčkou, nebyl můj cíl. Momentálně jsem přidal panely, instaluji další baterky v počtu a kapacitě, která tento problém odstraní. Takže ostrý provoz naběhne do konce dubna a díky testům vím, že problémy nebudou. Ten svůj příspěvek jsem psal právě proto,že na něm mohlo hezky vyniknout množství práce dané do stavby packu a tomu ospovídající výsledky. Já na tomto šetřil, takkže musím mít víc baterek, kolega tomu věnoval maximum a stačí mu jich míň. Jsou to rady a porovnání praktického chování aku sestav a myslím, že jsou výrazně přínosnější, než konstatování, že by baterka měla vydržet to či ono. Já mám baterek dost, takže nemusím podrobně proměřovat, stačí když drží napětí, kdo jich má méně, musí se jim holt pro dobrý výsledek věnovat více. Takováhle porovnání jsou myslím velkým přínosem oproti tvrzení, že by něco mělo se nějak chovat. To může platit pro nové díly, zde jsou ovšem momentálně příspěvky k použitým a tam platí trošku jiná pravidla..

[volente]

Přesně tak, jak říká "vla" , provozuji ojetiny, tak od nich nemůžu požadovat co od nových. Pravdou je že instalace dalších 180Ah se opravdu projevila možná víc než bych čekal.

[kybos]

Takhle to dělám já, nevýhodou je, že se mohou sejít v některé sadě články s větším vnitřním odporem a pokud se pak odebírají velké proudy tato sada napěťově poklesne až na tolik, že může shodit měnič.....ale já na měření jednotlivých kousků fakt nemám.

Zatím jsem se nedostal ke zdroji článků 18650 za adekvátní cenu, ale kdybych řešil tak velký počet článků, postupoval bych asi v tomto sledu:
1. Nabít všechny na plné napětí
2. Nechat ustálit a vytřídt ty, které trpí nadměrným samovybíjením.
3. Kvalitní použitelný zbytek roztřídit podle vnitřního odporu do jednotlivých bloků tak, aby byl součet vnitřních vodivostí článků (1/R) v bloku alespoň přibližně stejný.
4. Zapájet bloky Tichelmannovým zapojením sběrnic a zjistit jejich reálnou kapacitu.
5. Dorovnat přidáním případně ustřižením článků celkovou kapacitu bloků.

Povšimnul jsem si, že většina tvůrců úložišť z článků 18650 neřeší systém propojení sběrnic. To může vést k přetěžování některých článků a jejich předčasné degradaci při impulzně vysokých odběrech.

.

[volente]

Sběrnice mám řešeny 6mm2 na každých 24 čl., z každé sběrnice jde 8cm 4mm2 postříbřená licna na terminál. nic lepšího jsem ze svých sběrových zásob nedal. Články nejblíže terminálu jsou kapacitně nejlepší, plus i mínus je na stejné straně. Udělal jsem vše pro eliminaci negativních vlivů?
Nevím, ale jsem spokojen.

[kybos]

Udělal jsem vše pro eliminaci negativních vlivů?

Myslím si, že by bylo vhodnější použít Tichelmannovo zapojení (+ na jedné straně a - na protější straně). Jsem toho názoru, že o rozdělení impulzních proudů rozhoduje více vnitřní odpor článku než jeho kapacita (i když tyto hodnoty spolu částečně souvisí ).
viz např: http://www.pbase.com/mainecruising/image/140504413
http://www.pbase.com/mainecruising/image/140504414