První měnič a energetický asistent

[kyocera]

První měnič a energetický asistent.
První měnič DC 12V / AC 220V / 300W jsem postavil před mnoha roky, když ještě měniče
nebyly běžně na trhu, nebo byly ojediněle a až příliš drahé. Třeba 8tis, za 300W měnič.
Na první fotce je pohled do dvou kusů
odkrytovaných měničů a třetí kus je zakrytovaný hliníkovým plechem. Je zde vidět
umístění zásuvky na 220V bez zemnícího kolíku. Z hlediska spolehlivosti musím
napsat, že tento měnič je neobyčejně odolný a spolehlivý a absolutně bez závad.
Měnič má ochranu proti předpětí, proti podpětí, proti zkratu na výstupu, proti
tepelnému přehřátí a také proti poškození nějakého polovodiče v H můstku na konci.
Měnič je konstrukce typu HF, tedy 12V se v topologii Puch Pull transformuje na
feritovém transformátoru ETD 44 na napětí 330V DC. Toto řízení dělá SG3525.
Pak následuje plný můstek a s řízením plného H můstku tak, aby na výstupu byl
průběh podobný sinusovce. Tedy jedna perioda 20ms je rozdělena následovně.
6,66 ms. kladný puls ,3,33ms nic a 6,66ms záporný puls , 3,33ms nic.
Kmitočet 50Hz je řízený přesně krystalem 2,4576MHz, který se dělí a z děliček je
Odvozen i průběh řízení H můstku. Kostry cívek feritového transformátoru bez mezery
jsem navinul v ruce, kde primár pro 12V byl tvořený měděným plechem 0,2mm tl a
Sekundár byl Cu drát 2x lakovaný o průměru 0, 5mm. Jako proklady byla použita
kaptonová folie a teflonová folie vyráběná v ČR o tl. 0,05mm. K transformátoru
mám tedy i navijecí předpis. 2 výkonové tranzistory v zapojení Pusch Pull mají
chladič na konci černý žebrovaný chladič.
H můstek – 4 tranzistory mají chladič na základní desce z
hliníku tl 5mm na které je uchycený kryt. Celý měnič je malý a lehký. Má jeden vypínač
a červenou a zelenou LED diodu. Pokud se rozsvítí někdy červená LED, znamená to
přetížení, zkrat na výstupu, tepelné přehřátí. Stačí jednoduše vypnout a zapnou
vypínač a měnič jede potom dál.Měnič nemá a nepotřebuje ventilátor.
Nejvíce na konstrukci bylo pro mě zapojení zajímavé tím, že zapojení nemá ani jeden
nastavovací prvek. A ten výsledek práce byl také překvapivý.
Všechny kusy ihned pracovaly přesně a spolehlivě , bez
nutnosti něco oživovat nebo nastavovat. Stačilo jen na výstupu voltmetrem
změřit AC výstupní napětí. Ten průběh výstupního napětí je zde
https://www.google.cz/search?q=modifiko ... 24&bih=677
Tento průběh výstupního napětí dobře snášely i malé oběhové motory v topení.
Nebo třeba v terénu i vrtačka. Odpojila se při odběru 600W. TV přijímače
Mají spínané zdroje a tak jsem z tohoto měniče vyvedl DC 330V pouze pro napájení TV
přijímače například. Tím ukazuji spektrum použití. Pistolovou pájku s transformátorem
jsem dal do zásuvky AC 220V. Jen trošku bručel transformátor, ale měnič přežil všechno.
Za ty roky měniče udělaly velkou službu. Jednoduchost tohoto měniče je ale vykoupena
tím, že měnič nemá galvanicky oddělené napěti 12V a sek 220V. Proto ani v zásuvce není
Výstupní zemnící kolík. Dnes už je asi jednodušší bez práce koupit levně čínský měnič, ale
ukázal jsem, že i v domácích podmínkách je možné na koleně vyrobit spolehlivý měnič.
Pokud by někoho zajímalo schéma zapojení, tak mu schéma zapojení pošlu do mejlu.
Prostřednictvím SZ.
Druhý přístroj, který jsem navrhnul a vyrobil je Energetický asistent první generace.
Funkce energetického asistentu je následující. 1. Máte slabý měnič. V mém
Případě sinus 350W a ten nestačí k rozběhu ledničky s velkým nárazovým proudem.
Za použití energetického asistenta se zástrčka do ledničky připojí do modré
zásuvky 220V na energetickém asistentu a zástrčka 220V co vede z energetického
asistenta se zapojí do běžné domácí zásuvky 220V.
Lednička se prostřednictvím energetického asistenta rozběhne a z
DS – přicucne si potřebnou energii na rozběh ledničky a potom už běží na slabý sinus měnič 350W .
Při rozběhu má lednička 1500W a v chodu má lednička méně jako 100W.
2. Máte třeba silnější měnič co umí rozběhnout ledničku , ale nechcete Váš
Aku trápit velkým nárazovým proudem z akumulátoru při rozběhu ledničky až 1500W
nebo krátkodobě jiného spotřebiče z velkým odběrem a chcete docucnutí z DS.
Energetický asistent první generace vždy docucne potřebnou energii z DS.
Ale nikdy nedojde k žádnému přetoku do DS. Víc energetický asistent neumí,
pokud by jste si chtěli energetického asistenta sami lacino postavit, tak Vám to podrobněji
popíši, aby jste tuhle myšlenku mohli také využívat. Stavby takových zařízení
i když jsou jednoduché vyžadují určité znalosti i s ohledem na bezpečnost a
úraz el. proudem a každý taková zařízení staví a používá sám na vlastní riziko.
Zbývá na závěr dodat, že pod vlivem stavby prvního měniče DC / AC 220V jsem
nabyl dojmu, že stavba měniče DC / AC 220V je EASY. Ale později, když jsem stavěl
měniče Sinus HF nebo LF výkon řádu kW jsem zjistil, že to EASY není.
Stavět měniče několik kW je dobrá příležitost se hodně naučit ale je také
dobrá příležitost odpálit výkonové tranzistory.
Pokud Vás zajímají třeba Info na další využitelnost třeba teflonové folie,kde ji získat
nebo Vás zaujal energetický asistent první generace, tak snad budu umět odpovědět.

[kyocera]

Byl jsem požádaný několika uživateli mypower formou SZ o více informací k energetickému
asistentu první generace. K popisu funkce energetického asistenta první generace
uvádím, že si princip můžete obrazně představit také jako situaci na kolejích. K Vašemu
domu jezdí vagon naložený palivem. Ten vagon přijede vždy přes vyhybku.
Potřebujete nyní vagon naložený více palivem. Ten vagon přijede opět přes vyhybku
a přes vyhybku tedy k Vám přijede budˇjeden vagon nebo druhý vagon. Tedy
nikdy nepřijedou dva vagony současně.
Vagony se tedy nikdy nepotkají. / V energetickém asistentu to znamená, že
nedojde k přetoku do DS, což je nežádoucí . /
Vy sami určíte kdy má vyhybka přehazovat. /V energetickém asistentu nastavíte
Jedním prvkem jednorázově proud, kdy už má docházet k docucnutí z DS. /
Když jsem obrazně popsal princip energetického asistenta první generace, tak
nyní k praktické realizaci. Pracně jsem navijel měřící proudový transformátor, napětí
z proudového měřícího transformátoru usměrnil a přes trimr , kdy se nastaví velikost
požadovaného proudu k docucnutí z DS , jsem zesilil a ovládal dvojici přepínacích
Rele SPDT odkaz zde.
http://www.ebay.com/itm/5pcs-Power-rela ... SwAuZX59i2
Aby jste měli situaci hodně ulehčenou můžete použít hotový výrobek , tedy
Hlídací proudové relé odkaz zde.
https://www.i4wifi.cz/Solarni-panely-1/ ... 0A-CE.html
Na tomto proudovém hlídacím relé nastavíte požadovaný proud pro přepnutí.
Těch hlídacích proudových relé se dělá více druhů a můžete si zvolit Váš požadovaný
proudový rozsah. Více druhů proudových hlídacích relé najdete ve vyhledávači.
Tedy např. máte měnič 500W nastavíte proud k přehození 2A.
Tedy od 2A výše dochází k přepnutí a docucnutí z DS. Máte měnič 650W nastavíte
3A. A na kontakty uvnitř proudového hlídacího transformátoru zapojíte dvě
Silnější přepínací relé SPDT , jak jsem uvedl zde.
http://www.ebay.com/itm/5pcs-Power-rela ... SwAuZX59i2
2ks těchto relé proto, že přepínáte jedním relé 0 a druhým relé fázi.
Dvě výkonové relé jsou použity z toho důvodu, že relé má jen jeden
Přepínací kontakt, ale jsou za dobrou cenu a malou spotřebou 0,9W.
Střední přepínací kontakty dvou výkonových relé jdou obrazně i řečeno
ale i ve skutečnosti na modrou zásuvku určenou pro ledničku.
Tedy 0 a fáze. Relé jsou typu SPDT. Relé mají během docucnutí spotřebu každé
0,9W a na tu spotřebu stačí malinky zdroj na 2W /12V
2ks relé mají spotřebu celkem 1,8W jen během docucnutí z DS.
Dva kontakty relé v klidu bez napětí se zapojí na AC 220V zástrčka do měniče.
Takže i bez zastrčené zásuvky 220V prochází AC 220V ze slabého měniče do modré
zásuvky. To je princip.
Dva kontakty relé , kdy je relé pod napětím sepnuté , jdou do zástrčky , která
Se zapojí do běžné domácí zásuvky 220V . A pokud se nad tím zamyslíte, tak jak jsem to popsal, nikdy na živých kolících zástrček 220V nemůže být napětí v případě vytažení
Nějaké zástrčky 220V ze zásuvky měniče nebo vytažení druhé zástrčky 220V ze
zásuvky 220V domácí 220V. Tato poznámka je vzhledem k bezpečnosti,
Protože když vytáhnete zástrčku z domácí zásuvky 220V, tak kolíky jsou propojeny
Přes relé na motor ledničky. Když vytáhnete zástrčku ze zásuvky měniče 220V
Tak na těchto kolících zástrčky není také žádné napětí AC 220V .Ještě jednou opakuji, že
Lednička je přes modrou zásuvku na středních přepínacích kontaktech relé SPDT.
At tedy vytáhnete jednu zástrčku nebo obě zástrčky, tak lednička nikdy nepošle
Na kolíky zástrček 220V žádné napětí. Lednička je spotřebič.
Samozřejmě také se hodí nějaké pojistky, dimenzované
podle výkonu měniče v okruhu příchozím k výkonovému relé a druhá pojistka
v okruhu příchozím z domácí zásuvky 220V podle ledničky pro max. 1500W např.
2ks výkonové relé nahrazuje tedy vyhybku jak jsem obrazně popsal.
Když použijete proudové trafo s nastavením proudu , tak si stavbu energetického
Asistenta první generace ulehčíte. Pro úplnost dodávám, že na okamžik - tedy
Při rozběhu ledničky slabý sinus měnič není vůbec zatěžovaný. Je to jen
Okamžik, kdy el. energii ze slabého měniče vůbec nevyužijete. Ale v principu
To u energetického asistenta první generace nevadí.
Možná někoho napadne, že během přepnutí není navázáno přesně na tu část
Sinusovky, když se zdroje AC 220V přepínají. Prakticky se ukázalo, že nějaký výpadek
Části nebo celé sinusovky během přepnutí nevadí. Přepnutí
Je rychlé v řádu ms. a motor ledničky má setrvačnost. Kontakty výkonového
Relé co jsem uved na ebay , jsou dimenzovány mechanicky na 1milion přepnutí a elektricky
Na 10milionu přepnutí.
To je ve stručnosti vysvětlení principu funkce a chodu energetického asistenta první
generace. V prototypu ověřuji také energetického asistenta druhé generace.
Energetický asistent druhé generace popíši obrazně opět pomocí vláčku a kolejí.
Po kolejích bez vyhybky jede naložená souprava.
Před kopečkem výkon lokomotivy nestačí a proto ji zezadu do soupravy zatlačí druhá
lokomotiva. To co jsem popsal dvěma větami
Je topologicky – obvodově mnohem složitější. Ale někdy v budoucnosti o tom napíši v
souvislosti s ostrovním měničem nové generace, který umí pracovat bez
akumulátorů a bez přetoků do DS. Důvody , proč se těmito věcmi zabývám
shrnu stručně. Hledám možnosti, jak co nejlevněji vyrobit kWh z fotovoltaiky a
to tak, aby těchto kilowatthodin - kWh bylo co nejvíce a způsobem aby
pořizovací náklady technologie byly co nejnižší. To mně nakonec přivedlo k systému bez
akumulátorů. Tedy systému, kdy se potřebná el. energie docucne z DS jako virtuálního
jednosměrného akumulátoru. Ukládání el .energie do aku je vždy drahé.
Výroba vlastní el. energie je koníček. Ale hledám způsoby, aby ten koníček byl co
nejlevnější. Další budoucí varianty při tom hledání kWh co nejlevněji z fotovoltaiky
a co nejvíce kWh za co nejméně peněz nákladově na pořízení popíši v dalším
budoucím příspěvku.

[střídač_N]

.......... Ale někdy v budoucnosti o tom napíši v
souvislosti s ostrovním měničem nové generace................

Jak se daří novým asistentům a měničům?

[RRR]

Taky by mne zajímala další část příběhu.

[kyocera]

Zdravím,
Ten příběh pokračuje, na ukázku přikládám fotku z 1 ze dvou přístrojového panelu
nového měniče. Jsou tam dva kulaté konektory. Každý PIN v kulatém je pro 25A a
jeden kulatý konektor je pro připojení z FV panelů a druhý konektor je na aku
s napětím od 100V.
Momentálně vyrábím z 3mm duralu krabici, kde budou oba dva takové , či
Druhý podobný panel. A také výkonové moduly a druhý přístrojový panel konektory
vstupní a výstupní zásuvky 2 barvy . Měnič má 3 DC vstupy a 2 výstupy a bude umět
pracovat s DC aku od napětí DC 100V až DC 380V. To je jeden vstup.
Druhý vstup je DC vstup z FV panelů MPPT od napětí 100V až po DC 380V a třetí
Vstup je také DC a jedná se o DC napětí , které bylo získáno usměrněním
z DS, samozřejmě přívedené
z galvanicky odděleného toroidního transformátoru a to je to napětí pro plynulé
docucnutí z DS. Toroidní transformátor – galvanické oddělení DS
vzhledem k váze v této krabici nebude
Když jsem tedy popsal vstupy, zbývá popsat výstupy. Jsou dva.
První výstup je AC 220V, ale obdélníky plus a mínus 50Hz, pouze na ohřev vody jako
Přebytky z FV. Nebo i hlavní priorita. Druhý výstup je stabilizované AC 220V čistý sinus i s
Proudovým chráničem. Vzadu je jeden centrální větrák, který vše profukuje.
No a tento měnič bude umět pracovat v režimu čistě ostrovním, tedy bez
zapojení DC napětí potřebného Pro docucnutí z DS. A to s aku nebo bez aku.
Také bude umět pracovat bez aku , pouze v režimu jednosměrné
docucnutí z DS. Když jsem popsal funkce, tak se zmínim o tom, že nemám
žádný počítačový program na využití prostoru a pracně vše stále rozměřuji. Abych
to dostal do krabice z duralu, vše bylo přístupné, byl využitý prostor a výkon moduly byly
rychloupínací na 2 šrouby a přesto byl dobrý přenos tepla s konektory pro snadné
spojení, či rozpojení. Když dělám něco poprvé, vždy mně to bere hodně času.
A je to i měnič, kde se snažím o odrušení vstupu i výstupu. Takže dostat tam i moduly
Odrušovacích filtrů. Zatímco ve světě je zástavba měničů
Až 100kW / dm3, tak mně zde vychází celkově velice nízká zástavbo hodnota výkonu
na objem. Posudte sami. Pro výkon 2,5kW moje krabice se všemi přístrojovými prvky
má rozměr 45cm x 17cm x 20cm. Jediná výhoda, že měnič nepotřebuje žádný rozvaděč.
U FV panelů jsou pouze pojistky a přepěťový DC chránič a vše ostatní je v krabici
Měniče.
Tento příspěvek o energetickém asistentu jsem napsal samostatně,ale pak jsem si
uvědomil, že je lepší to mít
uceleně v jediném vlákně a začal jsem měniče popisovat v domovském vlákně zde.
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 9&start=40
Mohlo by se zdát, že mně jde práce příliš pomalu, ale kromě toho ještě pracuji na
dalších 2 měničích. A sice z DC 48V na AC 3 fáze pro motory 4kW. A druhý měnič je
Podobný tomu co jsem popsal, jen vše hodně zjednodušeně méně funkcí, menší krabice.
Kromě toho pracuji ještě na regulovatelném zdroji od danyka 0až 60V / 40A.
I když jsem pomalý, jsem vytrvalý a za nějaký měsíc fotky do domovského vlákna
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 9&start=40
dodám. A počítám, že přes léto to už budu testovat. A těch 120ks NiCd budou
V létě zapojené i seriově pro ten popsaný měnič.. Stejně tak i FV panely budou v serii.
Smysl toho popsaného měniče je tedy energetický asistent už bez přepínání DS.
S plynulým docucnutím z DS. A protože se v režimu docucnutí z DS pracuje plynule.
Bez přepínání, vzhledem k usměrnění, není možný žádný přetok do DS.
Velké DC napětí aku nebo FV panelů moc bezpečné není to už jsme si v jiných
vláknech napsali, ale na druhé straně s malými proudy pracuje lépe a jednodušeji.

[střídač_N]

......Ten příběh pokračuje............

Když příběh pokračuje, pokračuje i přání moha zdarů.
Je zajímavé jak se ty příběhy s pomalým konstrukčním pokrokem opakují. Nejsem výjimkou.

Předpokládám, že "míchání" - docucnutí přídavné energie se děje na DC úrovni. V minulosti jsem i takovouto konstrukci testoval, přirozeně ne s vlastně zhotoveným střádačem. Zde jsem narazil na dva naprosto protichůdné, neodstranitelné problémy. Soudobost a vlastní spotřebu. Umělo to i provoz bez baterky, což je nakonec jen a jen otázka vydatnosti DC zdroje. Vše přirozeně na úrovních mezi U baterky a U panelů. Nakonec přidat DC zdroj ke každé naši elektrárně a spínat jej při určitém napětí poklesu na baterce a tu odpojit, není zas až tak nepřekonatelný problém. Tedy je, když je ten zatracený MPPT regulátor který toto odpojení nesnáší dobře.

Prní otázka je: jaká bude, či je, vlastní spotřeba spotřeba vyvíjených střídačů?

Po těchto zkušenostech bádám nad umírněnějším řešením. Střídač malého výkonu s napájením PBS, (PanelSíťBaterka) a když odběr překročí určitý příkon, nemazlit se s tím a dát utržit za špičku výkonu dodavateli EE. Určitě bude velice potěšen. Přepínám sítě již vcelku obstojně, dokonce i synchronizovaně, je jen problém, že když se sítě moc nerozchází v kmitočtu, je přepnutí hooodně odloženo.

Další otázka je na dřívější asistent. Předpokládám, že nějaká přepínací ochrana, pro případ "potkání" se sítí, tam nebyla. Případně jak tomu bylo zamezeno.

Poslední dotaz: jaký velký by byl problém navrhnout střídač se synchronizací sítí? Kdyby uměl i vstupní napětí 45 až skoro 85V, byl by to můj ideál.

[kybos]

Nakonec přidat DC zdroj ke každé naši elektrárně a spínat jej při určitém napětí poklesu na baterce a tu odpojit, není zas až tak nepřekonatelný problém. Tedy je, když je ten zatracený MPPT regulátor který toto odpojení nesnáší dobře.

Myslím si, že tento problém by pomohla vyřešit baterie kondenzátorů s odpovídající kapacitou (takovou, aby byla schopna převzít energii indukčnosti v MPPT regulátoru při odpojení baterie s ohledem na přípustné zvýšení výstupního napětí) připojená na výstup MPPT regulátoru. Muselo by se sice potom vyřešit opětovné připojení baterie zpět bez proudového rázu, ale to už není až tak složité.

[abrams]

Zdravím ,

Střídači_n -

... a třetí
Vstup je také DC a jedná se o DC napětí , které bylo získáno usměrněním
z DS, samozřejmě přívedené
z galvanicky odděleného toroidního transformátoru a to je to napětí pro plynulé
docucnutí z DS. Toroidní transformátor – galvanické oddělení DS
vzhledem k váze v této krabici nebude

Z toho vyplývá DC vazba na DS (DC coupling) nejbezpečnější přisosávání z DS . Měnič z DC na AC bude zpracovávat vstupní DC proud z vícero zdrojů dle potřeby a možností .

Elektronům zdar

[kyocera]

Zdravím,
Ano míchání energií je na úrovní DC pro napájení H můstku pro tvorbu sinus.
A je to tak jak píše i Abrams. A když už jsme u toho, i do nějakého koupeného
Měniče DC / AC sinus se dá dodělat docucnutí na úrovni vysoké napětí DC
napájení H můstek, stejně jako píše kybos docucnutí na napájecí straně nízkého
napětí DC – vstupu měniče.
Vždy přes galvanicky oddělený transformátor z DS. A pokud někdo takové úpravy dělá,
Dělá to na vlastní riziko a nebezpečí.
Při takových úpravách hrozí nebezpečí úrazu elektrickým proudem
Stejně jako požár. / Tato bezpečností poučka se má do podobných
zveřejňovaných textů vkládat. /
K těm otázkám co píše střídač, tak
1. Vlastní spotřeby nejsou úplně zanedbatelné. Vlastní spotřeba těch
výkonových modulů napájených z FV panelů je naprázdno 12W. Co mně vadí víc
je stálá spotřeba toroidu pro galvanické oddělení 1500VA naprázdno z DS a to je 6W.
Spotřeba z FV naprázdno není tak bolavá, jako placená spotřeba naprázdno z DS
pro galvanické oddělení. A galvanické oddělení od DS , když se to využije tam být
musí, protože vstup a výstup mého měniče není galvanicky oddělený.
Takže vždycky se někde a nějak s vlastní spotřebou potýkáme.
2. V tom původním asistentu s relátky, není nijak zabezpečeno potkání síti.Tedy
Kromě pojistky. Ale uvažujme. Je malá pravděpodobnost, že se spečou kontakty
Obou relátek současně. Pokud by se spekl jen jeden přepínací kontakt, tak
Destrukční havárie ještě nehrozí. A pokud se přepíná LF měnič, ten je čtyřkvadrantový
A měl by i připojení na DS přežít. A po připnutí rekuperovat energii z DS zpět do aku.
To je teoreticky jen LF měnič. Ale úmyslně to nezkoušejte, aby jste mně nedávali
Za vinu, kdyby se úmyslný pokus s připnutím LF měniče na DS nepovedl.
A jestli kontakty obou relátek pracují správně, tak tohle
Je ošetřené vizualizací stavu kontaktů, jak jsem popsal v domovském vlákně,kde
se přepínají 2ks stejných relé jako přepínač mezi DS a měničem.
Pomocí 4 LED diod je vidět, zda kontakty přepínají. Původní asistent s relátky
byl vyzkoušený jako maximálně jednoduchý . A už jsem ho rozdělal a některé
součástky použil v další konstrukci. Neměl jsem potřebu ho používat, protože
nemám problém se slabým měničem nebo slabým aku .
3. Takový měnič už existuje zde.
https://www.i4wifi.cz/Mikroinvertory-Gr ... 5-90V.html
A pokud máte na mysli doplnění synchronizace do nějakého měniče s DS, tak by to
principielně šlo řešit asi takto. V měniči najdeme interní oscilátor 50Hz.Ten má nějaké
výstupní napětí.
Výstup tohoto místního oscilátoru 50Hz nahradíte maličkým transformátorem
napájeným z DS / např. 0,5W , 220V / 3V s napětovým trimrem / . V okamžiku připnutí
Na DS se zároveň přepne místní oscilátor na náhradní signál z maličkého
transformátoru napájeného z DS stejné velikosti signálního napětí jako byl
místní oscilátor 50Hz. V okamžiku přepnutí je už původní nesynchronizovaný signál 50Hz
z místního oscilátoru nahrazen signálem z DS. Jestli jste se na tohle ptal.
Tuto funkci tam nemám, jen píši, jak by to šlo, pokud se ptáte. Ale pokud to někdo
Chce dělat, je každý zásah a úprava do továrního měniče rizikem.
Na panely měniče jsem dal celkem 3 měřáky MP40. To proto, aby šlo při testování
dobře pozorovat všechny napětové poměry které se tam budou odehrávat.
Po otestování pokud
Bude vše v pořádku tam mohou být už jen LED diody nebo nic.
Ono otázek se vyskytne určitě hodně v průběhu reálného chování měniče po připojení
Na FV panely, zátěže i aku.

[kodl69]

A pokud máte na mysli doplnění synchronizace do nějakého měniče s DS, tak by to
principielně šlo řešit asi takto. V měniči najdeme interní oscilátor 50Hz.Ten má nějaké
výstupní napětí.

Takže nešlo. 99% měničů vytváří sinus pomocí PWM, tj SPWM, se základním kmitočtem nad 20khz, která je v integrovaná v nějakým obvodu, ať už jednoúčelovým jako je EG8010, nebo v nějakým procesoru. S procesorem je to teoreticky jednodušší, pokud se najde někdo , kdo to celý napíše znovu, a přidá tu synchronizaci. U jednoúčelovýho obvodu to možný není vůbec, pokud tam na podobný účely není už připravenej vstup pro synchronizaci.

[kyocera]

Zdravím,
Kodl 69 píše :Takže nešlo. 99% měničů vytváří sinus pomocí PWM, tj SPWM, se základním kmitočtem nad 20khz, která je v integrovaná v nějakým obvodu, ať už jednoúčelovým jako je EG8010, nebo v nějakým procesoru. S procesorem je to teoreticky jednodušší, pokud se najde někdo , kdo to celý napíše znovu, a přidá tu synchronizaci. Konec citace kodl69.
Pokud je vše v jednom čínským procesoru EG8010 , tak to nepůjde. Když jsem to psal, myslel jsem na moje realizované řešení, které je celé analogové. Bez procesoru. A tam mám v posledním výkonovém modulu DC / AC 220V sinus interní analogový sinus oscilátor 50Hz. Celý měnič mám realizovaný bez jediného procesoru.
Takže upřesňuji. Někde by to nešlo a někde v nějakém jiném měniči by to šlo.

[kodl69]

Tak analogový generování 50Hz SPWM jsem viděl jenom tady: http://arambajk.blogspot.cz/2016/08/men ... torem.html a sám autor se o tom moc pochvalně nevyjadřuje Tohle by mě ani nenapadlo vymejšlet, natožpak vyrobit...

[kyocera]

Zdravím,
já to viděl třeba tady zde.
http://hobbyelektro.eu/zdroje-menice_ups.php
A takových funkčních zapojení bez procesoru se dá najít ve světě na netu desítky.
A pokud kodl69 takové zapojení nezná, viděl kodl69 poprvé v životě jen jedno zapojení a nikdy s tím
kodl69 nepracoval ani to nemá vyzkoušené, neměl by kodl69 dopředu ani vynášet odsuzující
rozsudky a takové zapojení zatracovat.
At klidně kodl 69 pracuje se zapojením takovým, jaké vyhovuje kodl69 jemu samotnému.

[střídač_N]

.....Myslím si, že tento problém by pomohla vyřešit baterie kondenzátorů...........

Ano, je to pravda a zkoušel jsem to. Problém je drobný, odpovídající kapacita by musela být v řádu Fardů. Znalejší tohoto výpočtu by jistě upřesnili.
Má snaha je minimum spojů, minimum součástek, nehledě na cenu.
Další omezení je, že výrobci spínaných zdrojů uvádějí i jakou kapacitu je možné na zdroj zapojit. Nejsou to Farady. Šlo by to obejít trafem. A komplikovat a komplikovat.

[kyocera]

Zdravím,
jen se pro upřesnění zeptám. Myslíte kondenzátory , tedy baterii kondenzátorů pro případ, že
nějaký spotřebič má větší odběr a napětí na aku poklesne a relé přepne na DS ?
Nebo nějaký jiný režim by měla baterie kondenzátorů vyřešit ?
Pokud ano, o jak velký se jedná spotřebič ? Tedy příkon. Napište tedy prosím přesně, co všechno by
baterie kondenzátorů měla vyřešit ? Pak se Vám vyjádřím ke kapacitě.

[pezizka]

Moc se omlouvám za tuto otázku, ale ač jsem možná tup tak některé věci mi nejsou zcela jasné, a byl bych vděčen aby mi je znalejší pokud možno polopatě vysvětlili. Nemíním řešit konstrukci vlastního měniče, asi to bylo opravdu hodně dávno, i v karosách bývaly měniče a docela výkonné, pokud si dobře pamatuji a tehdy nevím jestli se daly koupit, ale sehnat se daly Takže nechápu co je pro koho mnoho let Ale to jen tak na okraj, abych si udělal alespoň hrubou představu o jakých časech se vlastně bavíme.
Co mne však interesuje daleko víc je to, k čemu vlastně slouží energetický asistent Možná jsem špatně četl, možná pomaleji chápu, ale nepochopil jsem účel tohoto zařízení. Dík za odpověď

[jahodovák]

No asi jsi špatně četl,je proto aby nemusel běžet velký měnič kvůli krátkodobému zapnutí něčeho co malý měnič nenastartuje nebo nestačí,v tom případě se na tu malou chvíli přepne na DS

[kyocera]

Zdravím,
Pro pezizka
Ten příspěvek je tady dlouho a podle reakcí z Loňského roku to čtenáři pochopili.
Já moc lepších slov na popis v zásobě nemám.
Energetický asistent je můj název pro řešení problému docucnutí energie z DS
V momentu, kdy je Váš odběr spotřebičů nad možnosti Vašeho systému baterka, měnič.
A bez přetoku do DS. Příklad. /Lednička potřebuje na rozběk asi 1500W krátkodobě./
S rozběhem ledničky a to z důvodu , že máte málo výkonný měnič nebo akumulátory, které
Nejsou schopné dát potřebnou energii na rozběh ledničky. V potřebném okamžiku
Energetický asisent docucne energii potřebnou energii z DS. Tedy ze zásuvky 220V která
je připojena na DS. Jedno řešení je s relátky. Tedy s přepínáním a snímač je proudové trafo.
A další řešení už je bez přepínání.
Docucnutí energie z DS s relátky považuji už za ten rok za zastaralé.
Řešení bez relátek je takové
Kdy se napětí z DS galvanicky oddělí transformátorem , potom usměrní a přivádí bud nízké
Napětí na vstup měniče nebo vysoké napětí do H můstku měniče.
Usměrněné napětí z DS je jednocestné a proto nikdy nedojde k přetoku do DS.
Za přetok do DS by jste mohl dostat i pokutu. To asi víte.
Já bych Vám mohl maximálně poslat do mejlu náčrtek. Pro pochopení. Schémata
Tady veřejně nedávám, protože je taková doba, že je moda se soudit dnes skoro
O cokoliv a dopředu se vyhýbám tomu nejhoršímu problému, že dám nějaké
schéma, někdo to začne stavět a dojde třeba ke smrtelnému úrazu.
Potom si asi umíte představit , jak
právník začně dotyčného tvůrce schématu před soudem cupovat, že někdo jiný
utrpěl smrtelný uraz, protože myslel, že je ten návod bezpečný. Tím vysvětluji, proč
schémata tady žádné nedávám. Leda tak s bezpečným napětím do 12V. A na netu často
autoři připojují varování, že každý dělá na vlastní riziko a nebezpečí atd.
A potom si myslím a neberte to prosím jako výčitku, že by jste měl také samostudiem
si některé věci sám vyhledat a nastudovat. Já dělám to stejné. Už desítky roků.
A co se nastuduje, je nejlepší potom zapojit a vyzkoušet . Tak se člověk naučí nejvíce.
Protože ani není možné a reálné všechno vysvětlit v jednom příspěvku.
Pokud chcete náčrtek, pošlete SZ a napište Váš mejl. Pokud chcete něco studovat,
Napište co a pošlu Vám potřebný studijní mat.
A kybos a střídač když tak popište více ten problém jak jsem se ptal na souvislost a baterii kondenzátorů. /

[pezizka]

Dík za fundovanou odpověď Neřeším legislativu a už vůbec ne Vaše pohnutky pro absenci schémat, to je bez debat Vaše volba.
Myslím, že jsem to pochopil, tedy alespoň principiálně dobře. Tedy jedná se o relativně standardní HF měnič jen s tím rozdílem že jeho část před H můstkem je řešení optimalizované jen pro předpokládanou běžnou spotřebu, řešení za ním je dimenzované pro zvládání maximální možné krátkodobé spotřeby s tím že nedostatečnost před můstkem pokryje síť přes "neproniknutelnou" ochranu oddělovacím trafem a takto je patrně nemožný únik energie do sítě. Je tak Jestli ano rád bych se zeptal s jakými výkony je počítáno před a za můstkem? Psal jste, že Vás trápí spotřeba oddělovacího trafa, tuším 6W, ten nebude až tak výkonný, nebo se pletu? Řešení je to jistě zajímavé, ale pamatoval jste i na moment kdy dojde síla akumulátorům a bude potřeba přepnout na síť? Díky za osvětlení

[kybos]

Zdravím,
jen se pro upřesnění zeptám. Myslíte kondenzátory , tedy baterii kondenzátorů pro případ, že
nějaký spotřebič má větší odběr a napětí na aku poklesne a relé přepne na DS ?
Nebo nějaký jiný režim by měla baterie kondenzátorů vyřešit ?
Pokud ano, o jak velký se jedná spotřebič ? Tedy příkon. Napište tedy prosím přesně, co všechno by
baterie kondenzátorů měla vyřešit ? Pak se Vám vyjádřím ke kapacitě.

Baterie kondenzátorů by měla řešit stav, kdy nabíječ naplno nabíjí a dojde k odpojení baterie. Tento stav některé nabíječe nepřežijí, jelikož energie akumulovaná v tlumivce nabíječe nabije relativně malou výstupní kapacitu nabíječe na tak vysoké napětí, že dojde k průrazu spínacích tranzistorů. Regulační smyčka nabíječe bývá tak pomalá, že nestačí včas reagovat.
V případě, že by přídavná kapacita vycházela příliš vysoká, bylo by vhodnější přidat k ní výkonovou zenerovu diodu na patřičné napětí a nebo doplnit celý dostatečně rychlý paralelní regulátor, který by byl schopen daný výkon na dobu reakce regulační smyčky nabíječe převzít.