Gridfree menič novinka

[KUTIL]

Ak by sa investície do solárneho systému vrátili po 15-20 rokoch, ako tvrdíte znamená to len to, že po tých rokoch budete na nule. Žiadny zárobok. akurát starosti. Máte morálne aj technicky zastarané skorodované zariadenie akurát tak na vyhodenie, so značne zníženými parametrami a stojíte pred pravdepodobne už druhou výmenou akumulátorov. Odpisy vám asi nič nehovoria -zariadenie by si za dobu svojej životnosti malo zarobiť ak už nie na zisk, ale určite na svoju obnovu. Tie reči o 15-20 rokoch návratnosti sú obyčajná ilúzia, bude to minimálne raz toľko aj bez odpisov, čiže zúfalo nenávratné.
Toto je vývoj motivácie naivných nadšencov solárnej aj veternej energetiky tam, kde je k dispozícii pripojenie k sieti:
1. Odpojíme sa od siete a rozvodným závodom ukážeme prostredník (nezávislosť)
2. Ušetríme za elektriku (vzhľadom k fixným nákladom za prípojku tak leda polovinu)
3. Veď je to moje hobby nech to stojí čo to stojí (jediný úprimný argument)
4. Už som predrbal peniaze aj oveľa horšie...(odporúčam krčmu)
5. Inzerát - predám solárny systém či veternú VAWT / HAWT turbínu - dôvod nemám priaznivé podmienky.
Ten vývoj prichádza s vekom, pri 20 tich rokoch "návratnosti" nastupuje skepsa dedičov a to nehovorím o tom, ako sa znižuje cena nehnuteľnosti pri prípadnom predaji-teda asi sa ťažko nájde kupec s podobnými predstavami. Leda že by sa ho podarilo odrbať falošnými predstavami. "...vráti sa vám to za 10-15 rokov a potom už len sebestačnosť a..."

[solárník]

A zvládáš to ideálně bez přebytků? A počítáš do nákladů i to, že si musíš platit zálohu v podobě připojení k veřejné síti? Já např. přes léto neodeberu ze společné teplé vody ani litr, jenže stejně za to, že jsem připojen zaplatím cca 3500 kč. Takže to je třeba od té úspory odečíst, abych byl v reálné úspoře. U elektřiny je to obecně stejné od teoretické úspory třeba odečíst cenu za zálohování, kterou prostě platit musíme, pokud zůstáváme připojeni, abychom v solární nouzi mohli cucnout ze sítě..

Distribuční síť využívám stále, tedy bych jí platil tak, jako tak. Jedná se o rodinný dům, zde problém připojení teplé vody odpadá. Jedná se tedy o čistou úsporu energie na faktuře od distributora.

Ak by sa investície do solárneho systému vrátili po 15-20 rokoch, ako tvrdíte znamená to len to, že po tých rokoch budete na nule. Žiadny zárobok. akurát starosti. Máte morálne aj technicky zastarané skorodované zariadenie akurát tak na vyhodenie, so značne zníženými parametrami a stojíte pred pravdepodobne už druhou výmenou akumulátorov.

V případě větrného zdroje souhlasím. Jejich návratnost je daleko za hranicí životnosti. Osobně ji odhaduji na 240 let při turbíně v ceně 20 000,- Kč (vypočetno na základě reálné instalace a měření). Jedině snad na horách a větrných průsmycích je možné dosáhnout lepšího výsledku, popřípadě svépomocnou výrobou, kde se náklady dostanou na řádově desetinu, nebo méně.

V případě solárních zdrojů je to otevřená otázka. Neznám zatím nikoho, kdo by měl solární panely tak dlouho, aby byly po deklarované životnosti. Obezně se udává, že po nějakých 25 letech by neměla klesnout účinnost pod 80%. Z praktických pozorování zatím vyplývá, že pokud je zatavovací EVA fólie v panelech nekvalitní, zahnědne už po několika letech. Pokud je kvalitní, nejsou patrné žádné známky snížení výkonu ani po 10 letech, tedy je docela dobře možné, že i po 25 letech nebude úbytek ani těch uváděných 20%. To se ukáže teprve v průběhu následujících 20 let. Já osobně mám solární monokrystaly už 6 rok a z měření vyplývá, že jejich maximální výkon je stále stejný, tedy se neprojevilo žádné snížení účinnosti. Zrychlené testy stárnutí, dle mého, nelze v případě solárních panelů považovat za průkazné, a i těch bylo provedeno pouze velmi málo.

Akumulátory lze obejít přístroji, které se přifázují na síť, o kterých je právě toto téma. V různých zemích to ale nemusí být legální, nebo může vyžadovat další náklady na legalizaci.

Já osobně mám LiFeYPO4 akumulátory, u kterých, stejně jako u solárních panelů, zatím nikdo v nezrychleném testu jejich životnost v solárním systému (zejména při posledních zjištěných ideálních nabíjecích a vybíjecích podmínkách) neověřil. Tedy je možné, že se zjistí, že se jejich použití nevyplatí, zrovna tak, jako je možné, že vydrží bez problému 40 let a majitele přežijí. Tedy také otevřená otázka, kterou nelze dost dobře zodpovědět. Například jeden publikovaný test z české vysoké školy odhalil, že se kapacita těchto akumulátorů po zrychleném vybíjení 10000 cykly vůbec nezměnila.

Ostatní přístroje - ano -ty budou po 20 letech zcela jistě zastaralé. Ovšem to je pochopitelné, důležitější je, jestli budou ještě funkční. Z oblasti elektroniky se lze opravdu domnívat, že minimálně elektrolytické kondenzátory budou po 20 letech na samé hranici životnosti, obzvlášť, pokud jsou provozovány za vyšších teplot (platí u nich obecně, že každé snížení teploty o 10°C prodlužuje životnost na dvojnásobek). Tedy obnovu elektroniky je nutné započítat do kalkulace návratnosti.

Tedy osobně bych to shrnul asi tak, že při současných cenách je v našich končinách větrná elektrárna velmi nenávratná a solární instalace jsou celkem slušně návratné a až budoucnost ukáže, jestli se po splacení návratnosti ještě dočkají nějakého reálného čistého výnosu pro majitele.

[gupa]

Zdravím ,

FVE energie je nejdražší energie pod Sluncem. Vzhledem k pořizovací ceně, ceně instalací, ceně údržby atd.

to mě zvedlo z židle ... který zdroje el. sou podle Tebe levnější než FVE ?

Elektronům zdar

Vztahuji to k ceně pořizovací za ostrovní nebo poloostrovní (hybridní) FVE a k ceně za kWh která je mi nabídnuta v nějakém běžném tarifu pro domácnost v které netopím el. energií. Počítám to tak, že sečtu náklady za pořízení a v nějakém bilančním cyklu spočítám průměr. Tz.

Kupříkladu který je podobný mé investici: První rok mi vyrobí FVE 5MWh a elektrárna stála 350tKč. Když použiju trojčlenku, tak

5000kWh .... 350000,-Kč
1kWh ........ 70Kč

První rok po pořízení elektrárny stojí kWh 70Kč. Druhý rok je to teoreticky asi 35Kč/kWh. atd.

Z toho vyplývá, elektřina nikdy není zadarmo, jedině v případě, žeby mi tu elektrárnu někdo daroval nebo jsem ji zdědil nebo bych ji někomu ukradl. Což to poslední je mimo zákon a trestné a nikomu to neradím. Potom mám elektřinu jen za náklady což je např demivoda, nové části baterie, nebo upgrade nebo jiné posílení na straně měničů.

Edit: Ještě mne napadá nereálná věc, žebych prodal elektrárnu která stála v jeden moment 350tKč a když ktomu přičtu inflaci, tak i v součtu s inflací plus těch 350tKč někomu druhému. Potom by byla ta vyrobená elektřina zadarmo úplně jak když "podojí".

Jinak porovnávku kolik stojí kWh jsem našel v této bakalářké práci od strany 35.

Bakalářská práce.pdf

(1.35 MiB) Staženo 198 x

Nejlevnější je prý jádro, 0,926Kč/kWh, potom větr, voda, až potom FVE ...

[solárník]

1) Viděl jsem už nespočet bakalářských, ale dokonce i diplomových prací, které obsahovaly katastrofální omyly. Bohužel - vzhledem k výšce platů VŠ profesorů (a potažmo jejich úrovni) - se není čemu divit... Což netvrdím, že je tento případ.

2) Uvedené srovnání je mezi profesionálními velkými větrnými elektrárnami. Což je pro kutila amatéra domácího zcela mimo mísu. Ten se zmůže maximálně na malý stroj, který má návratnost o jeden až dva řády více v nenávratnu. Naproti tomu solární panely jsou stejné. Tedy ty mají cca stejnou návratnost v malé střešní instalaci, jako na velkém solárním poli (když neuvažujeme množstevní slevy při nákupu).

Počítat cenu energie v prvním roce instalace jako například uvedených 70Kč/kWh je lehce zcestné, ale budiž. Ovšem jak potom započtete cenu energie po 25 letech, když bude v podstatě nulová? Tam je podle stejných počtů pak výhodnost solární energie nekonečně krát lepší, než distribuční sítě. Toto se těžko vyjadřuje srozumitelně a spravedlivě, jak uvedl KUTIL (a já jsem výše rozvedl), pak záleží na životnosti jednotlivých komponentů. Zde vychází slunce daleko výhodněji, než vítr. Nemá mechanicky opotřebitelné součástky a životnost panelů samotných může být klidně 100 let, zatím ji nikdo v nezrychleném testu neověřil. V podstatě jediné, co odejde v přídavné elektronice, jsou elektrolytické kondenzátory, ty si zručný bastlíř po 20 letech bez větších problémů vymění doma sám.

[KUTIL]

K Solárnikovi- malá veterná turbínka s men. výkonom 1-1,5 kW bez akýchkoľvek dotácii v dobrom mieste dosiahne "návratnosť do nuly" (môj termín) za 18-20 rokov, teda je solárnym systémom rovnocenná, ak nie výhodnejšia.
To že distribučnú sieť využívate tak či tak je nenáležitý argument- veď tam je ten pes zahrabaný. Elektrina zo siete je (naj)lacnejšia ako z malých zdrojov- preto aj vznikli site a historicky sa presadili. Pseudoargumenty o výhodnejšej malovýrobe z akýchkoľvek zdrojov (jadrové asi nebudú nič pre domácnosti) sú z ríše zbožných prianí. "Ekonomika veľkostí" (technicko ekonomický termín, nevymyslel so ho ja, ale je všeobecne akceptovaný) hovorí, že najekonomickejší je systém s maximálnymi technickými parametrami, obmedzenia sú už len technologické. Teda napríklad pre jadrové zdroje je to dnes jednotkový výkon reaktora 1000-1600 MW, obmedzenia sú rozmery tlakových nádob a logistika.
Tá mala turbínka by asi nebola z Číny a bola by umiestnená na stožiari 15 metrov v mieste s priemernou rýchlosťou vetra cca 4 m/s a viac. Také miesta existujú, ale nie pre každého... Ale to len na margo teóriám, že nejaké lítiové baterky v neštandardnom režime vydržia 40 rokov (česť starým dobrým FERAKom, mám na predaj).
A tú turbínku by som dal ešte vyššie, na 20 metrov a bol by som na "návratnosti" 15 rokov. To zase k tomu, že technickými prostriedkami (v mojom prípade jednoduchým vyšším stožiarom) sa dá riešiť všetko. Dá sa, je to ale náročné a stojí to balík- a tie roky návratnosti! to poriadne nadúva.
Ešte stále tu behajú staré škodovky 105, ale predať sa dajú už len za smiešnu cenu.
Ako by ste vysvetlili záujemcovi o kúpu vášho domu, ktorý nemá žiadny záujem o vaše technické výtvory, že je to užitočné? Najmä ak by to nechcel ani zadarmo a najradšej by bol aby to zmizlo. Pri takýchto dobách "životnosti" a návratnosti" už treba počítať aj so životnosťou aktérov. Pripájam sa k názoru, že treba brať do úvahy všetky faktory, napríklad aj cenu peňazí či domácej obsluhy.

[gupa]

Vtomto vlákně se dotázalněkdo, podle toho co napsal, kdo se zabývá chovem a má spotřebu 1MWh/měsíc. Nepředpokládám, že se bude zajímat oto, jak balancovat, dotahovat kontakty, ozařovat grafama oči, prostě ho zajímá hospodářský výsledek úspor za el. energii v případě pořízení výrobny. Něco takového se od Slunce očekávalo za komačů v případě termiky a prasečáků a ohřevu vody na krmení. Vše krachlo, ono to spořilo, ale bylo to málo a stálo to spousty peněz a nákladů na provoz.
Potom znám případ, kdy v branži má v podstatě kolega tři vrtule kterými dělá byznyz pro výkup el energie. Prostě vypracoval záměr, spočítal si návratnost a životnost a má větrné elektrárny. Nezajímá ho nějaké bastlení, příštipkaření atp. Písu to protože hodně lidí nemá zájem onic, jen o úsporu nebo výdělek nad cenou co právě je. Nebude se starat navíc, protože čas jsou peníze.
Takže proto píšu v první reakci, že elektřina ze Slunce je oproti stávajícímu stavu velká investice a pokud se nepromyslí tak i ztrátová.
FVE elektrárnu a životnost mohu srovnat s investicí na domě něco jako střešní krytinu, okno, dveře, vrata atp. A tam je 20-25 let. Ony ty věci vydrží víc, ale prostě životnost je životnost a ta trojčlenka nakonec může vypadat takto.

Součet všech výdajů za 25 let 350tKč + 50tKč 400tKč. 25x5000kWh

125MWh .... 400tKč
1kWh ... 3,20Kč
Po této době bych mohl FVE jako celek prodat tak asi za 50tKč a to myslím je i hodně.

[solárník]

KUTIL: I kdyby (a já s tím souhlasím) umístění malé turbínky na 20 metrový stožár zajistilo návratnost 15 let, pak jste stejně na konci její životnosti. Budete muset vyměnit minimálně ložiska a vrtuli (v případě nerez konstrukce). Navíc míst s Va=4m/s není mnoho, to jsem také naznačil. Kdo si může na svém pozemku umístit 20 metrový stožár? Odhaduji méně než 1 promile obyvatel ? Celkově - nešel bych do toho ani kdyby mi tam už ten 20 m stožár stál zadarmo (a on v reálu bude stát v podstatě to, co stojí ta turbínka, tedy třeba dalších 15 let návratnosti). Vyhlídka na čistý zisk i tak v podstatě nulová.

Naproti tomu, solární panely budou mít i po 25 letech minimálně 80% jmenovitého výkonu. Tedy v době, kdy začnou dodávat čistý zisk a mohou ho dodávat bez problému klidně dalších 40 let. To není špatné. I kdyby se návratnost vlivem poruch elektroniky o 10 let prodloužila.

Akumulátory použít nemusíme, můžeme dodávat přímo do sítě. Navíc, jak už jsem psal, u nových kombinací lithia je dost dobře možné, že nás přežijí. To ukáže až čas.

Tedy to nevidím nijak tragicky.

Vzhledem k životnostem desítek let a času, který jsou teprve solární techniky přístupné obyčejným lidem - mám obavu, že na opravdu kvalifikovanou odpověď si budeme muset opravdu ještě 20-30 let počkat. Do té doby je to jen průkopnická výzkumničina s nejistým výsledkem. Ale kdybychom to nepodstoupili, tak nic nezjistíme a neposuneme se dál.

[gupa]

No otom píšu, že gridfree ve výkonu cca 2kWp je zhruba za 100tKč. (vid nabídky eshopů atp.)

Pokud vezmu odhad výroby 1kWp´= 1MWh/rok.

první rok vychází 50Kč/kWh
za 25let životnosti cca 2Kč/kWh.
Celkem spotřebováno 300MWh z toho vyrobeno gridfree FVE cca 50MWh
Takže podle mého úsudku nic moc. Protože se výroba podílí při investici 100tKč na spotřebě cca 6%.

[solárník]

Ale jo, ceny panelů jsou stále ještě vysoké a nepadají. Před 6 lety jsem dokázal (ale sakra složitě) sehnat 190Wp monokrystal za 4500,- (tedy 2kWp za 48000,-) a dnes? Oficiální cena leckde ještě vyšší. Tragédie. Číňanům napařili cla a ceny sedí stále na stejné úrovni, jako tenkrát.

"za 25let životnosti cca 2Kč/kWh" - to předpokládá, že ještě nemáte po 25 letech splaceno. Pokud byste měl, bude cena už nulová. Osobně si myslím, že 2kWp s ongridem (třeba s tím 2kW z tohoto tématu na začátku) lze už postavit za méně. A splatit to za 15 let je už taky reálné. Nejlépe s přesměrováním přebytků do ohřevu vody, nebo tak něčím (což ovšem tento konkrétní přístroj neumožňuje, bohužel).

Tedy pokud mám spočítat čistý ongrid 2kWp, pak řekněme 50000 panely, 10000 2kW ongrid střídač a 10000 ostatní kabely, konstukce a bižuterie, jsme na 70000,-. Při super ideálním výnosu ať nežeru "jen" 5000,- ročně jsme na krásných 14 letech. Přitom oněch 5kKč je celkem bez problémů dosažitelný výnos. Jak už jsem psal, s 1,5kWp lze udělat až 8000,-/rok (ovšem asi jen při noční záloze akumulátory).

[gupa]

Pokud čas chovatele s akvárkama stojí dejme tomu 3-5tKč na výdělku denně, chápat lze jako cena za postradatelnost, tak k ceně kdy se FVE zaplatí by musel FVE vyhrát i se servisem natěch 25let. Protože každá minuta takového člověka když se nezajímá o chov ale o nějaký problém který má lepší aleternativu, stojí cca 6-10Kč.

[solárník]

Ale jo, no, asi se cca ve 3 ráno nakonec shodneme

Na druhou stranu, kdybych měl vyčíslit všechen čas, co jsem kdy v životě promarnil (a je to čím dál horší), tak jsem se raději picnul hned, jak jsem v 5 letech udržel pistoli v ruce

[gupa]

Podle mne návratnost je vždy otom, když porovnávám dvě a více věcí. Já navrhl porovnávač na internetu a dupnout si na lepší cenu za kWh od dodavatele. Tam se 5tKč schová jak nic. Umne to dělalo při faktuře za tarif domácnost a spotřeba 3,5MWh/rok cca 2300 pokud si dobře pamatuji. Musel bych rozdíl dohledat. No a u spotřeby 12MWh bych o FVE někde za 100tKč o nějaké výhodě za FVE ani nepřemýšlel. Za 5 minut telefonátu s operátorem kterému takový zákazník porovná cenu s konkurencí může ušetřit mnohem více než 5tKč/rok.

[solárník]

I to je pravda. A vhodnou volbou spotřebičů klidně i dvakrát tolik.

V kostce řečeno - já bych to viděl tak, že dobrodružné typy už mohou začít experimentovat se solárem a je i velká šance, že se jim výdaje vrátí a vydělá to i nezanedbatelné peníze navíc. Chce to ale jisté technické zručnosti, jinak o tom nemá cenu uvažovat, případné externí servisy a opravy mohou návratnost projektů zcela zabít.

Mnoho věcí je ale ještě časem neprověřených, tedy trvám na tom, že naprosto kvalifikovanou odpověď budeme vědět až za 20-30 let.

Všechno záleží na tom, jak se na to člověk podívá. Jestli by někdo stejně seděl na zahradě u pivka a čučel do zblbnutí na macatou sousedku, pak neztratí případnými experimenty nic a navíc "kdo si hraje, nezlobí".

[KUTIL]

Neviem prečo by som pri GO veternej turbínky musel počítať s nerezovými súčiastkami.
Zatiaľ som sa s takým niečím nestretol.
Novú vrtuľu netreba, možno nafarbiť. Kvalitný laminát vydrží 25 rokov hravo- prečo taký pesimizmus, keď panelom doprajete...
Buďme spravodliví -teda počítajme so životnosťou LiFe max.10 rokov, o čom je dnes už dosť údajov, ktoré to predpokladajú (opäť dávam do pozornosti FERAKy- nekonečná životmnosť) a ja tam potom dám tie nerezové ložiská. Nič vážneho sa nestane pre 2 ložiská! A výkon bude stále 100 % menovitého.
1 promile obyvateľstva- to je tak suma všetkých čo sa kedy budú o malé veterné turbínky v ČR zaujímať. Dnes to nie je ani desatina z toho. Tak si nájdu miesto. Ale tu nejde o súperenie vietor -slnko. Ak sa nájde jeden, čo to dokáže, tak stačí.
Apropo, megawattové turbíny inštalované v miestach s priemernou rýchlosťou vetra v ose turbíny cca 6 m/s majú návratnosť okolo 10-12 rokov, potom začnú zarábať a ešte 15 rokov produkujú zisk, v miestach s Va okolo 6,5 a viac m/s je to 8 až 5 rokov a potom ešte skoro 20 rokov čistý zisk.
Ale stále trvám na tom, že výhody siete- pohotovosť, výkon, spoľahlivosť, pohodlnosť a čo ja viem ešte, bez potreby nejakých počiatočných investícii (stačia mesačné platby na ktoré sa nejako naškrábe- to je tá cena peňazí a málokto má státisíce kačen aby dopredu platil Číňanom) a technických nákladov a rizík (údržba, obnova, životnosť batérii apod. ) sú oproti domácemu chovu neprekonateľné a už sa dajú celkom jednoznačne a kvalifikovane definovať, trebárs aj v tých bakalárskych prácach. Lebo tie práce môžu hovoriť jasne, akurát im málokto rozumie alebo chce rozumieť. Netreba čakať čo povie budúcnosť. Tá príde až dôjde ropa a uhlie. Ale to my už budeme samá kosť.

[solárník]

Někdy si říkám, kéž by už ta ropa a uhlí došlo, alespoň by byla nějaká "legrace" a v neposlední řadě - čistý vzduch.

O návratnosti velkých VE nepochybuji, jinak by je nikdo nestavěl.

V oblasti akumulátorů - ano - chtělo by to nějaký řádový posun životnosti k lepšímu. Po tom dnes už volají takřka všechna odvětví průmyslu. Ale LiFe baterie bych nezatracoval. Testy v malých domácích solárních systémech s relativně malými vybíjecími a nabíjecími proudy zatím nejsou žádné. Něco jiného jsou elektromobily, kde se uvedené aku používají na mezních hodnotách a tečou takové proudy (stovky ampér), že se desky silně zahřívají a mechanicky prohýbají. To není určitě pro malý solární systém směrodatný test, pokud jde o životnost. Ani správné nabíjecí podmínky se většinou při takových proudech nedaří v elektromobilech dodržet (to by elektronika byla asi větší, než motor auta, aby to dokázalo takové proudy udržet v tolerancích). Nechal bych tomu opravdu pár let na reálné testy.

O přístupnosti a praktičnosti distribuční sítě pochyby nemám. Pokud nějak znatelně nestoupne cena, bude stále na špičce, co se týče výhodnosti.

[mozeg]

Nechcem vas strasit ale ropa dojde uz za nasho zivota. Su na to vypocty. Prvy vypocet bol pouzity v Amerike v Texase a vysiel presne. Uz je vypocitany aj pre toto storocie.

[fugas]

Tak pokud lze uvažovat, že 1000Wp udělá ročně 1MWh, pak se investice 25 000Kč majiteli akvárek vrátí za 5-6 let.Pak pokud budou ceny energií stejné-jako že nebudou, 5-6tkč ušetří.Provozní starosti jsou tam nijaké, protože tam v podstatě nic není.To není nejhorší bilance.Tazatel asi nechce ani tolik hrát, jako snížit náklady.

[ota]

Když se tu bavíme že dojde ropa a plyn:
Asi mě utlučete čepicema ale mě se moc líbí sodíková vesnická atomová elektrárna od Toshiby.
Jedna už funguje 10let- Galena Alaska-má 10MW výkonu.
Bohužel v Evropě je to neprůchodné bo máme méně místa než na Yukonu ale ta elektrárna má rozměr výtopny pro sídliště.
https://en.wikipedia.org/wiki/Galena_Nu ... ower_Plant

[miroc]

Podľa niektorých predpovedí sa ropa mala minúť už pred pár rokmi. A nejako sa nemíňa. Sú aj teórie, že sa stále obnovuje. Ale to je teraz jedno...
Čo tak brať FVE ako banku. Banku a penzijné poistenie v jednom. Peniaze ktoré teraz vložím do FVE si ďalšie roky postupne beriem vo forme úspor na nákladoch. Oproti klasickej banke to má rad výhod.
- beriem nielen do nuly (tých spomínaných 20 rokov životnosti), ale pravdepodobne aj dlhšie
- s výnimkou prírodných živlov a vážnejších porúch mi nikto na takto uložené peniaze nemôže siahnuť
- v klasickej banke sa peniaze môžu ľahko znehodnotiť oveľa viac, ako sa starnutím znehodnocuje FVE
Ak mi niekto bude tvrdiť, že je lepšie namiesto investície do FVE peniaze uložiť (odložiť) a z nich pohodlne roky platiť náklady na energie, tak buď nepočíta s dlhým životom, alebo je jemne povedané naivný.
Obávam sa ale, že v tejto téme sme už dosť off-topic.

[abrams]

Zdravím ,

[uote="gupa"]
Vztahuji to k ceně pořizovací za ostrovní nebo poloostrovní (hybridní) FVE a k ceně za kWh která je mi nabídnuta v nějakém běžném tarifu pro domácnost v které netopím el. energií. Počítám to tak, že sečtu náklady za pořízení a v nějakém bilančním cyklu spočítám průměr. Tz.[/quote]
zjevně opomíte fakt , že cena elektřiny z DS je cenou symbolickou . Jednoduše porovnávat elektřinu z FVE či větráku přímo s cenou el. z DS je mírně řečeno amatérismus .

Elektronům zdar