Pasivní balancery - kontrukce, zapojení

[goodbie]

myslím,že uvádí,že je třeba upravit DPS že je to původní proto to nesouhlasí se schématem.

Ahoj goodbie: on se na to JonasPP podívá a upraví to, občas se chybička udělá, jak se s tím moc spěchá.

Ahoj jj stává se ale to se už doladí

[volente]

K tomu novému schéma bych měl připomínku že máš zapojenou zátěž v emitoru tranzistoru, měla by být zapojena v kolektoru. Aspoň nás to tak učili. Doporučuji přečíst http://robodoupe.cz/2012/peckovy-tranzistor/

[Jozef51]

K tomu novému schéma bych měl připomínku že máš zapojenou zátěž v emitoru tranzistoru, měla by být zapojena v kolektoru. Aspoň nás to tak učili. Doporučuji přečíst http://robodoupe.cz/2012/peckovy-tranzistor/

volente
Zataz v emitore T3 je v poriadku. Jedna sa o malo pouzivane zapojenie komplementarnych tranzistov ale s vynikajucimi vlastnostami. T1 a T3 pracuju ako jeden pnp tranzistor s vysokym beta. Vyhody - Ube takejto sustavy je na urovni Ube T1 ktore je podstatne nizsie ako u vykonovych tranzistorov. Zosilnovaci cinitel je sucinom beta1*beta3 pricom beta1=45-100, beta3 npn vykonoveho tranzistora je okolo 40 (vseobecne zosilnovaci cinite npn tranzistorov byva podstatne vyssi ako zoslnovaci cinitel pnp tranzistora odpovedajuceho vykonu).
Takze orientacne jeden vykonovy tranzistor pnp ma pre vysoke prudy Ube az 0.9V. Zosilnovaci cinitel cca 10.
Taketo zapojenie dvojice tranzistorov Ube 0.65-0.7V. Zosilnovaci cinitel beta1*beta3 je nad 1000 typicky 2000 a viac.

Tymto sa dalej znizi minimalna napatova uroven balancovania, odlahci sa TL431 a ta pracuje vylucne v optimalnych katalogom odporucanych hodnotach, dalej sa zvysi prudova zatazitelnost balancera a strmost balancera. Charakteristika balancera je ale stale proporcionalna. Cena za zvacsenie poctu tranzistorov je asi 1.50Kc. Pozor si treba dat pre prudy nad 3A na diodu D-3A. Tam uz preba pouzit diodu pre vacsie prudy alebo zapojit paralerne dve (aj viac) dvojice - odpor a dioda. Pozor - nezapajat neprepajat 3-A diody paralerne. Zapajat paralerne seriovo prepojene dvojice odpor-dioda.

[volente]

Díky za vysvětlení.

[kodl69]

No tak postupným vývojem se dostávátek hodně podobnýmu zapojení jako jsem měl balancery koncem roku 2014... Ale proč ne.
Pokud se to bude dělat sériově, měly by být osazeny odpory pro 3.5V i 4.2V, a měly by na desce být propojky k procínování, dva smd odpory navíc nic nestojí, a nebude potřeba nic měnit. A budeš prodávat hotovej balancer, a ne věc, kterou někdo sparasí tím, že blbě připájí odpory , nebo se špatnou hodnotou. A nebo jak znovu píšu, víceotáčkovej trimr a neřešit blbiny, u číňana stojí 10ks 22Kč, coýž je 2Kč za kus... mám je odzkoušený, zatím žádnej problém : http://www.ebay.com/itm/10pcs-3296W-103 ... SwajVUSQu9

[Jozef51]

No tak postupným vývojem se dostávátek hodně podobnýmu zapojení jako jsem měl balancery koncem roku 2014... Ale proč ne.

kodl, stale tu pripominate, ze mate v supliku fotografiu krasnej zenskej. Nevahajte a dajte ju na plac. Nech sa potesime viaceri. Cakam a verim, ze tu schemicku sem date... Inak je Vase chovanie dost nefer.

[ome]

Dovolim si odpovedat za kodl69.
Tu je odkaz: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... cer#p38877
Mam tieto balanceri hotove, len cakaju na svoje al-chladice. Cely vykon sa topi na tranzistori, asi najvetsia ich nevyhoda.

[Jozef51]

Dovolim si odpovedat za kodl69.
Tu je odkaz: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... cer#p38877
Mam tieto balanceri hotove, len cakaju na svoje al-chladice. Cely vykon sa topi na tranzistori, asi najvetsia ich nevyhoda.

ome - Vdaka za odkaz. Pozrel som si schema. Iba rychle. Mozno sa mylim, ked ano, autor sa urcite ozve. Obvod by som doplnil elektronickou ochranou koncovych tranzistorov - obmedzenim maximalneho prudu. Pojistky su na 1A, tak elektronicke obmedzenie nastavit na cca 700mA. Jeden maly npn tranzistor a jeden odpor cca 1ohm, mozno jeden odpor do baze. V zapojeni ktore tu dal Jonas je koncovy stupen chraneny vykonovym odporom a podobna ochrana nie je treba. Bezpecne sa da s vhodnymi suciastkami pouzivat od 300mA do 10A. O nieco zlozitejsi obvod signalizacie u Jonasa vyvazuje jeho okamzity prechod do saturacie a plna signalizacia je uz od najmensich prudov.
To je odhad zo schemy. Samozrejme by obvod bol treba odskusat nazivo aspon so zdrojom. To elektronicke obmedzenie by som tam dal. Inak mozete dost casto vymienat pojistky. Pripada mi to dost potrebne.

[Jozef51]

ome -Presiel som rychle prispevky na fore LiFeYPO4 balancéry. Tak pojistky 1A su z ineho dovodu - obvod balancera je priamo pripojeny na bateriu (dost riskantne). Takze jedna moja namietka pada. No stale plati, ze koncove tranzistory mozu byt znicene prudovou alebo vykovou spickou. Koncove tranzistory su na 10A/70W max. Regulator u Ota perie za slnecneho dna do baterii 120A. To nemozu priamo pripojene vykonove tranzistory ustat.
Dalej vykonova strata. 3.4V*120A=408W. Ako mate dimenzovany chladic a naviac koncovy tranzistor je na maximalny vykon 70W - za idealneho chladenia. Bez obmedzenia prudu koncovych tranzistorov - nemozem odporucat.

[JonasPP]

Tu už som poopravoval pre istotu 2x prešiel cele schema sučiastku po sučiastke aj špecifikacie tranzistorov a konečne je to hotove,i keď je to stale prvi model.
Len teraz som prešiel komenty a je tu jeden fajn napad,že dať 4 odpory na jeden plošak a iba prepajkovanim oddelene spoje to skoči z LiFe na Li-ion parametre,bez toho aby sa niečo pracne menilo.
Davam iba JPG poslednej upravy prveho modelu.Ten už upravovať nebudem,ale idem sa pustiť do modelu 2,de už mame viac komponentov.
Ak niekomu bude tento model stačiť,tak mu bez problemu zašlem čo bude potrebovať.

[kodl69]

ten proud tranzistory je omezen jaksi sám o sobě, ony mají konečné zesílení, které nečekaně s proudem klesá, takže i ten 70W tranzistor to vydrží. Je to jednoduché, Ube darlingtonu je cca 1.5V, 0.7V na diodě a pak ješte UCE toho BC (cca 0.5V, není otevřen moc "natvrdo", navíc proud teče ještě přes LED a optočlen) a na odpor 33 Ohm zbývá při 3.7V 1V, a to je proud báze cca 30mA, a to BDX má např při 10A Ube přes 2V a zesílení cca 500, takže je to "samostabilizační" zapojení, aby se ten tranzistor zničil, musela by se báze "natvrdo" připojit na napětí článku... Navíc ten tranzistor stojí skoro stejně jako pojistka, pár jsem jich zničil, a nejsou to nijak dramatický jevy, prostě v tom lupne a je hotovo. Ty pojistky tam ve finální verzi vůbec nebyly, Jako pojistka pro případ ztroskotání stačí patřičně široká cesta na DPS.

Dnes bych schéma drobně modifikoval - odstranit diodu 1N4148, čímž se zvýší max. proud, a pro led a optočlen dát samostatný BC se samostatným bázovým odporem.

To jonas: Pojistka v napájení i měřicí části bude způsobovat úbytek napětí, což může způsobit rozkmitání balanceru (otevře se výkonový, díky odporu pojistky poklesne napětí, zavře se výkonový...) , ale může, nemusí, je třeba odzkoušet...
Jo a ten R5 by měl být svisle, ne našikmo...

To Jozef51 snažím se dělat věci pokud možno bezpečně, a s co nejnižšími náklady, a když se těch balancerů dělá mrak, tak se řeší každej halíř, a mě přišlo jednodušší dát kousek plechu na tranzistor než tam dávat výkonovej odpor za 5kč, navíc když na tom darlingtonu je vždycky minimálně 1V a musí se chladit. To aniparalelní zapojení tenhle problém částečně řeší, ale je tam víc součástek... když se dělá něčeho víc než 100Ks, doporučuju si spočítat BOM cost...

[Jozef51]

To Jozef51 snažím se dělat věci pokud možno bezpečně, a s co nejnižšími náklady, a když se těch balancerů dělá mrak, tak se řeší každej halíř, a mě přišlo jednodušší dát kousek plechu na tranzistor než tam dávat výkonovej odpor za 5kč, navíc když na tom darlingtonu je vždycky minimálně 1V a musí se chladit. To aniparalelní zapojení tenhle problém částečně řeší, ale je tam víc součástek... když se dělá něčeho víc než 100Ks, doporučuju si spočítat BOM cost...

kodl69
Povedal by som, ze mame iny styl. Veci ktore som robil museli fungovat za kazdych okolnosti kazda pripadna oprava bola niekedy drahsia ako zariadenie samotne. Takze preto postup - vymyslet najhorsie mozne podmienky a toto sa musi prestat. Existuju aj ine pristupy k rieseniu problemu a prekvapivo ich nezaznavam. Iba nepouzivam. Zalozene na skusenosti odhade experimente... A neda sa povedat, ze by nefungovali. Mozno nie vzdy. Kazdy si musi vybrat co mu viac vyhovuje. Trochu adrenalinu tiez patri ku zivotu. A kto robi elektroniku a nerozhavil ani jeden tranzistor - nuz asi toho vela nespravil...

[JonasPP]

Nechcelo sa Mi na novo riešiť plošak,lebo zas niekolko hodin luštiť de ma čo isť je zdlhave a tak som to zriešil jednoducho.
Inak to žlo označene je zo spodu plošaka a keď som nechcel zasiahnuť do rozmeru a rozmiestnenia plošaka tak to bolo jedine riešenie.Môžem to aj zmeniť,ale to je taka skratena verzia aplikacie rôznych odporov na R1 a R3.Ich premostenim pajkovačkov len v dvoch bodoch dosiahneme zmenu balančneho pasma z LiFe na Li-ion baterie.Hadam sa vam to bude pozdavať a konečne zbuchame dajake funkčne dielce.

[kodl69]

Pokud to má dělat číňan jako smd, tak na ukázku jak by to mohlo vypadat ve smíšené montáži, ten výkonovej odpor si smd nedokážu představit.

top.png (4.08 KiB) Zobrazeno 954 x

bootom.png (4.48 KiB) Zobrazeno 954 x

schema.png (9.24 KiB) Zobrazeno 954 x

Na schématu jsem moc neřešil hodnoty součástek, nějak jsem si s tím nehrál, ale jsou tam ty propájecí plošky na změnu napětí. Jsou tam poměrně velký součástky, odpory 0806 by mohly být menší, a výkoňák klidně D2pak, s tím, že by se pod ním rozlila zem a na druhé straně taky, tak jak se to dělá. Klasický součástky se osazujou ručně, je to drahý... Zase by bylo blbý dát smd led a trimr, a nechat na druhé straně ten velkej odpor. A osazovat smd z obou stran taky prodražuje.
Ale víc na to nesahám, jestli to někdo chce doladit, pošlu.
Jo a TL431 smd existuje s několika variantama pořadí vývodů, dost mě to kdysi potrápilo.

[Mikel]

V SMD to delat nebudeme.
Pokud by se to osazovalo strojove, bude nutny nakup vsech soucastek po civkach
Jelikoz se jedna o par soucastek, bude lepsi a levnejsi to nechat osadit rucne.

[Jozef51]

kodl69
Vdaka za pracu na scheme a plosnych spojoch. Pomoze to viacerym...

[JonasPP]

V SMD to delat nebudeme.
Pokud by se to osazovalo strojove, bude nutny nakup vsech soucastek po civkach
Jelikoz se jedna o par soucastek, bude lepsi a levnejsi to nechat osadit rucne.

Dneska idem znova na nakup,tak zoberiem aj tie sučiastky ktore nemam,na druhy model balanceru a ak dade do harmonogramu vsuniem jeho zostrojenie a test,tak sa hadam dade posunieme. Ohladne SMD,tak som za,ale cena poskoči hore.
Odporučam domacu skladačku v sačku pre každeho zručneho a pre tych čo nevedia to budem v klude montovať aj Ja za dajaky cent na použity cin a aj to ponastavujem na potrebne parametre.Plošak je stavany na ležaty ,aj bočny obič trimer,dokonca sa da použiť aj viacotačkovy,teda presnosť zaleži od ceny tejto sučiastky.Ak bude zaujem,tak môžem sa pohrať z viacnasobnym balancerom na jednom plošaku,ale to bude chcieť totalnu prerabku,niekolko dni na doladenie,popripade menšiu upravu pre zosilnenie balančneho prudu,ale to chce znova prerabanie plošaku a hlavne niekoho,čo zostroji plošaky. Môj nazor je,že ak model 2 bude strmši o 0,02v od modelu 1,tak to uspokoji každeho.

[Mikel]

Odporučam domacu skladačku v sačku pre každeho zručneho a pre tych čo nevedia to budem v klude montovať aj Ja za dajaky cent na použity cin a aj to ponastavujem na potrebne parametre..

Jonas, zalezi na tobe, ale jsi si jisty,, ze budes chtit osazovat treba 300ks ? V Cine nam to osadi za par drobnych.
Jasne, ze pokud budeme delat jen PDS, tak to bude jednak rychlejsi a ja budu mit mene starosti . Pripadne tedy jeste dalsi varianta, necham vyrobit DPS a nasackovat soucastky ke kazde PDS
Mimochodem, jakmile to odzkousis, budu od tebe potrebovat finalni data pro DPS a BOM list soucastek.

[JonasPP]

Mam tu prvy test druheho modelu a funguje takto.
Na Life nastaveni teda balančne pasmo od 3,45v nabehuje takto.
3,46v -0,12A
3,47v -0,4A
3,48v -0,6A
3,49v -0,85A
3,50v -1,17A
3,51v -1,26A
3,52v -1,28A
3,53-3,60v -1,3A
Je to dosť strme ale nepači sa Mi,že trandak sa neotvara na plno,dokonca od rozdielu 0,06v je otvoreny rovnako a hreje sa omnoho viac ako prva verzia,de sa pri plnom otvoreni nehrial.

Nastavenie Li-ion teda balančne pasmo od 4,1v
4,11v -0,16A
4,12v -0,45A
4,13v -0,7A
4,14v -1A
4,15v -1,2A
4,16v -1,4A
4,17v -1,6A
4,18v -1,66A
4,19v -1,67A
4,20v -1,67A
4,30v -1,73A
Trandak sa hreje dosť aj pri plnom otvoreni aj keď je na nom chladič velkostov ako som dal na prvy model.
Jedine čo sa menej hreje je odpor,ten ma po 10 min len kusok nad 70 celzia.
Teda podklad na porovnanie mate a už len otazka.Ktorý model je viac žiadany,že sa na neho zameram.

Jak skončim test a pracu v dielni nahodimm aj podklad na zaverečne prerobeny druhy model balancera z lahko zmenitelnym balančnym pasmom.

[JonasPP]

Tak tu je spomenuty model 2 aj v PDF.Môj nazor je,že model 1 je schopnejši na LiFe a model 2 ma dobru strmosť pri Li-ion nastaveni.
Ja si idem zostrojiť model 1,lebo už mam potrebne sučiastky v cene asi 1,5€ na kus,ale bez plošneho spoja.Teda mam sučiastky na 16 balancerov.

No prave ma napadla drobnosť,že Plošak z modelu 2 sa da jednoducho upraviť pajkov,aby fungoval ako model jedna,len zopar sučiastok sa zmeni a niektore sa nepoužiju.Len jedna vec sa Mi nepači,že trimer sa už da použiť len viacotočny,alebo stojaty.