Bazarove Li-ion hotove aku pack.

[volente]

Tak jsem byl obdarován několika (asi 120ks) články 18650. Přemýšlel jsem jak efektivně, levně a rychle změřit jejich kapacitu. Stačí orientačně +- 50mAh. Vybíjím články do odporu 5,6 Ohmu 15W, což představuje proud kolem 0,7A, po dobu 2 hodin. Podle koncového napětí se dá odvodit kapacita.
Ověřeno modelářskou nabíječkou. Např 3,60 - 3,68V odpovídá kapacitě 1950 - 2000 mAh. S menší přesností se dá použít i 1 hodinové měření, kdy se pro uvedenou kapacitu napětí pohybuje mezi 3,71 - 3,78. Nutno podotknout že články nabíjím pouze na 4,1V.
Myslím že pro změření těchto použitých článků tato metoda plně vyhovuje.

[vla]

No, nevím právě se snažím balancovat články cca 7S 20P a zdá se, že podle okamžitého napětí neusoudím nic. Jsou různé použité, kapacitu jednotlivých jsem neměřil, rovnám celé sady a zdá se, že i tvrdost jednotlivých sad článků má na napětí značný vliv. Neboli záleží i na zátěži, na které to měříme. Zatím mám pocit, že s různou zátěží dostávám různé výsledky.

[volente]

To je pravda. Pokud se vybíjí vyšším proudem tak vykazují menší kapacitu. Já právě s větším proudem jak těch 0,7A nepočítám, takže pro mně je to použitelná kapacita. Vybíjím 20 článků naráz. Při více článcich může být problém pokud je poskládáš jen tak a potom je chceš dodělat přidáním článků. Rozdíly v kapacitách můžou být opravdu velké. Myslím že je lepší před stavbou mít aspoň trochu přehled jak na tom který článek je.

[JonasPP]

No v skratke,lebo som v robote.Metodu maš zhruba dobru,len si dokup niečo ako cellog,stači aj nahrada za 1,2€ z aliho ,tam si nastav poplachove napätie 3v a každy članok môžeš merať od tych 4,1v ,čo je ideal až do vtedy jak začne merak vrieskať a podla času maš cca+- odhad kapacity a celkovo podla času aj určiš presne ktory članok na tom ako je.
No aby som nezabudol,mame tu pri testoch staršich lioniek vec,ktora sa nikde neudava.Naformatuj teda nie uplne,len sprav niekolko cyklov aby sa baterka prebrala,stalo sa,že baterka stvrdne a stupne jej kapacita.
Inak ak maš vela člankov,tam ti je jedno aku kapacitu ma 1 članok z 200.Idealne a bez straty času ich pospajaj a potom zmeraj celkove sady a popridavaj tam de treba dajaky članok.Takto nemusiš potom ani použivať balancer,iba z času na čas prekontrolovať odchylku a zrovnať ich ručne.

[vla]

volente: taky jsem to chtěl měřit po jednom, ale jelikož sad mám více (zatím 4)a rád bych se dopracoval k nějakým 5-6 KW tak to dělám takto hromadně. Snad to v konečné fázi bude rychlejší. Zatím jsem zjistil, že měkčí sady ke konci rychle padají, takže se snažím je vybalancovat tak, minimální napětí všech současně bylo kolem tří voltů.

[volente]

to jonasPP
to právě bych neřekl že je jedno při 100p. Mám články které mají 1500mAh a taky články které mají stejnou metodou vybíjení 2100mAh. Jestli je trošku neroztřídím, tak můžu mít jeden pack 200Ah a druhý 150Ah, to samozřejmě v tom nejhorším případě. Ale pokud vezmu 50ks z jedné krabičky, 30ks z druhé a zbytek ze třetí,mám dobré vyhlídky na to že max rozdíl bude 5 - 10Ah, což se dá doladit velmi dobře. Skládal jsem packy z prizem a ty co jsem aspoň trošku roztřídil tak nepotřebují dokonce ani dorovnat dalšími články. Jednu baterii jsem dělal bez třídění a mám tam navěšených 5 článků navíc. Jsou to baterky o kapacitě kolem 50Ah. Vím že to zabere čas, ale myslím že se to vyplatí. Ostatně čas se dá opravdu zkrátit na hodinu s téměř stejnými výsledky.
Ovšem vše je věc názoru.

[solárník]

Pokud chcete třídit opravdu rychle, tak postačující metoda je připravit nějakou silnější zátěž, všechny články nabít, nechat pár hodin odležet, změřit jeho napětí a pak na přesných několik minut zatížit nabitý článek a změřit úbytek napětí oproti nezatíženému. Tím dostanete užitečnou informaci o přibližném vnitřním odporu článku, který je v naprosté většině případů přímo úměrný kapacitě článku, dokonce s ním lze odhalit i jiné vnitřní závady článku. Tedy místo dlouhého testování na vytřídění stačí krátký test.

[JonasPP]

No nazor ako nazor,Ja ak mam nabijať 200člankov jednotlivo,potom sa každemu venovať,tak tyžden nič ine nestvaram a to v mojom pripade nepripada ako možnosť.Ale u teba volente,ak maš furu času,tak nem problem,dokonca je to dobra vec.Inak tie tak extra rozdielne članky ktore maš budu istotne z ineho vrhu,teda ina kapacita uplne,nie opotrebenim.A čo som to vlastne chcel-aha,napriklad teraz idem skladať 5-8x pack do hromady okolo 800-1000 člankov z odpadu,nie už potriedenych kusov,tak každy treba preskušať,obzrieť poškodenie,zhodnotiť,podumať ako ich pospajať,lebo su ine kapacitou štitkovo,tvarom a ak budem ešte každy kapacitne testovať,tak mam mesiac-dva po robote čo na praci len tu kapacitu riešiť.Je to iba na moju elektrareň,nie pre dakoho ineho,tak tam stači až celok merať kapacitne.A vlastne to cele zavisi aj od toho k akym pomôckam sa človek dostane a kolko času vlastne ma,lebo Ja toho času bars ani nemam za posledny rok.A ešte drobnosť stale sa učim čo najlepšie to spraviť,tak možno časom to aj budem tak konštruovať ako to Ty navrhuješ,lebo je na tom aj kusok pravdy.Lebo pack,ktory bol môj prvy a skončil u Ota,tak ma ani nenapadlo prekontrolovať članky,či nemaju vadnu elektroniku,ale chvala bohu bolo to v poriadku,až pri druhom som sa poučil,tak hadam zlepšim svoje skusenosti.Ale fajn dotaz,len tak dalej.

[marko250]

1200 prisem,každou jsem skontroloval napěťově na konektoru a pokud tam bylo šly do výroby,pokud né tak jsem napichoval kontakty článku za elektronikou.Jestli tam bylo napětí přez 2.5V tak jsem jen aktivoval elektroniku přiložením 3.7V na tyto kontakty článku,v 99% elektronika otevřela cestu k článku a pak do výroby.Ty co byly na článku bez napětí jsem vyhodil,ty kterým se elektronika neotevřela a měly napětí jsem na elektronice přemostil a šly do výroby.Kapacitně řešit takové množství v několika druzích je pro mě časově a efektivně nepřijatelné.Díky systému šroubování balíčků pěti prisem na jednu sběrnici mám možnost následně vytvořenou baterku kapacitně upravovat právě přehazováním těch balíčků na sběrnici.Seskládání proběhlo dle různých druhů co nejvyrovnaněji do každého článku(15ks).Nerovnoměrná kapacita se projevila až teď při temných dnech,kdy jde napětí dlouhodobě níže při vybití baterky.Během posledních dvou měsíců se to projevilo tak,že nejsilnější článek měl 3,45V a nejslabší už jen 3V těsně po automatickém vypnutí FVE(měniče).Přeskládal jsem tedy balíčky z nejsilnějšího do nejslabšího (odhadem) dle typů jednotlivých prisem(4/4,2/4,4/4,7Ah) a jejich stavu (použité/nové skladovky).Trochu jsem to srovnal nabíječkou(před měsícem),když začlo zase svítit a rozdíl byl takřka smazán na všech 15ks.Zbytek nyní řeší BMS(pumpy od Mendy),včera jsem to měřil a rovnají se tisíciny v rozdílu dvou jednotek 3,701/3,703/3,702/3,706 ,včera chvilku svítilo a přiteklo 4,5kWh do prázdné baterky .Pokud se bude nějaký článek ještě rozjíždět,mám v něm jednu pozici volnou pro jeden balíček(20-25Ah) a mohu jej doložit.Zatím to po půl roce vypadá,že bude ale pokoj.

[JonasPP]

Marko Ja viem,že to maš premakane a presne tento spôsob prehadzovania baličkov a skrutkovacich spojov chcem poriešiť,len dajako už nemam vhodne članky na to.Vela toho mam načateho a nechcem to rozoberať,alebo bez kontaktov,popripade ledva som naškrabal 14 člankov z jedneho druhu,zopar mam aj menej,tak ich dajak doplnam z ineho druhu.Polovicu člankov budem musieť riešiť prepojom na priamo,lebo nemaju ani elektroniku.Ale však ponahadzujem foto jak sa k tomu prepracujem.
A tie pumpy chcem aj Ja,len ta cena ma odradza,lebo skoro za tolko mam axperta použiteho.

[marko250]

Pumpy jsem bral před 14 dny(8+8ks moduly) 266USD s free DHL poštou,žádné doplatky(26dolarů byla ochotna uvést na zásilku).Když se koukneš za kolik je přelévačka třeba tady, jsi úplně cenově jinde a zničit opravdu zatím nejde i po špatném zapojení,jak tady někteří již vyzkoušeli .Jasné 6800Kč není malá částka,ale k poměru ceně služby baterek mylím už docela OK na naše "PRŮMĚRNÉ" platy v SK a ČR.

[volente]

Nový kousek 25,9V, 30Ah.
Sestaveno s výběrem článků. 17p7s , v každém bloku ponechána jedna pozice na případné doplnění kapacity. To bude potřeba pouze u jednoho článku jak je vidět na fotografiích zde.
http://volente.rajce.idnes.cz/LiIon_30Ah/. První vybíjení proběhlo menším proudem kolem 5A, druhé jsem provedl odporovou spirálou 1,28 Ohmu. Počáteční proud byl 22A. Baterie i při tomto odběru pouze vlažná. V praxi počítám s proudem do 15A max. Myslím že práce s protříděním článků se vyplatí i když uznávám že je to zdlouhavé. Články jsem měl roztříděny do třech skupin, 1,6 - 1,8Ah, 1,8 - 1,95Ah a 1,95 - 2,1Ah.

[volente]

Po doplnění jednoho článku do nejslabšího bloku znovu zkouška. Počáteční napětí 28,62V, počáteční proud 18,78A, vybíjeno do poklesu nejslabšího článku na 3,0V. Konečné napětí 22,30V, proud 15,23A, kapacita 32Ah. Takže dalších 0,8kWh do systému

[JonasPP]

Volente,tebe ide karta.Si pašak.

[volente]

Tak jsem dnes zase nalouskal asi 160 článků z NTB baterek. Představuji vám svoji novou nabíječku na 44ks 18650ek. Zdroj poskytuje napětí 4,12V a proud 33A. Tak to bude aspoň trošku odsýpat.

[abrams]

Zdravím ,

super jen bych doporučil přívody k šínám připojit v protilehlých rozích proudové zatížení všech článků bude rovnoměrnější . Alijas ti u přívodů dostávají pěknej záhul .

Elektronům zdar

[ota]

Krása a to je, jak se zdá, jenom začátek

Pro nejlepší rozložení proudu bych tu baterii článků napájel uprostřed.

[volente]

Nezdálo se že by byl problém, samozřejmě můžu poměřit proud na prvním a posledním článku.
teď ješte vyřešit vybíjecí stolici aspoň na 20 článků a je to OK. Něco mě napadlo s Arduinem, tak snad to vyjde. Myslím ze by to orientačně kapacitu článku umělo změřit, tedy spíš spočítat.
kdyby měl někdo zájem o ty kontakty tak jsem je zakoupil zde za super cenu. http://www.tme.eu/cz/details/308f/bater ... zaky/comf/

[abrams]

Pro nejlepší rozložení proudu bych tu baterii článků napájel uprostřed.

Zdravím ,

to by bylo jen o trochu lepší než stávající napájení na jedné straně . De o to , aby elektron skrze sběrnici kterýkoli článek druhá sběrnice urazil stejnou vzdálenost .
Názorně : mínus přívod vlevo dole a plus přívod vpravo nahoře elektron č.1 putuje prvním článkem u mínusového přívodu - pak musí celou plusovou sběrnicí do plusového přívodu . Elektron č.2 putuje mínusovou sběrnicí k prostřednímu článku , kterým to fikne do plusové sběrnice . A elektron č.3 valí mínus sběrnicí až do posledního článku u plusového přívodu . Všichni veskutečnosti urazí téměř stejnou vzdálenost = nemůžou si cestu zkrátit a jelikož sou pěkně líní (rozhýbe je pohyb magnetického pole nebo dostanou-li přes dršku fotonem ) tak by se jich tou zkratkou tlačilo přespříliš .
V Ikei procházíte celou cestu , nebo využíváte zkratek ?

Elektronům zdar

[volente]

No zkusím poměřit ten proud, ale vzhledem k rychlosti elektronů a vzdálenosti 80cm moc nevěřím že to bude až takový rozdíl. Měření ukáže.
Nehledě na průřez uhelníku 45mm2.