Aktivní BMS/"přelévací pumpy"

[PLC]

Také jsem v úvodu zvažoval variantu, kde byla hlavní deska pro připojení MASTER balancéru 5A a mohlo se do ní zapojit ještě další 3 kusy SLAVE modulů pro 5A každý s výsledným proudem max 20A. Deska měla být připojena nad klemou a na ní byl už jen 4 pinový konektor pro propojení s monitoringem, jeden 4-6mm2 kabel pro propojení s druhým póle a výstup pro propojení s koncovými póly banky ostatní propojení se dělo na desce. Později z toho, ale sešlo, protože se mi nezamlouvaly zástavbové rozměry bylo to celkově cca 6,5 cm vysoké nad baterii. A hlavně při použití na jiný typ článku byl problém s kompatibitou na mechanické rozměry pólů.

[marko250]

Jsi "šikulka" palec nahoru a pro uživatele s řídícíma modulama určitě použitelné zařízení.Ale trošku na to vrhnu stín z mého pohledu.Na přímé šroubování k pólům se vykašli,každý má jiné baterky a spíš by to tam zavazelo,nejlíp pověsit někde kolem a dodělat kabeláž s oky na propoje,ať se to nemusí strkat pod hlavní šrouby.Vymysli součástky co pojedou standartně 10A/článek na jednom PCB i za cenu zvětšení rozměrů,bez rozšiřování.A zbav to řízení z venčí a ovlivňování bižutérijí kolem baterek.Samozřejmě stlouct se zjednodušením i cenu,protože 3000Kčx16ks nedá nikdo

Inspirace už je na cestě hurvajs objednal jeden modul na rozpárání a stačilo by jen upravit výkonnost na dvojnásobek a budeme se mít všichni luxusně i s velkýma bankama a hlavně jednoduše.Každopádně ještě může vyjít najevo,že to pro nebezpečnost budem všichni co to koupili házet do koše .

[kodl69]

Tak to já jsem zase pro montáž přímo na aku, každej drát okolo se může zkratovat a vůbec...
Rozteč bych neřešil, stačí mít na desce třeba - pól a plus připojit kouskem tvrdýho drátu s očkem, viz: http://eskutr.cz/cs/bms-balancery/544-b ... atory.html
spíš by asi byl problém se šířkou, pokud by to na délku mělo vyjít na 60Ah, tak šířka je max. 60mm a šrouby 61mm od sebe.
Jenom zvědavost, ty trafa jsou tam dvě proč? je problém ze tří voltů vytvářet zrovna 60V? Je fakt, že ovládání balancerů bych třeba měl, třeba ze současných balancerů - na výstup z arduna zapojím nějakej i2c expander (třeba ten co je u displeje) a optočleny a je to. ( a ještě pár nocí než to naprogramuju).
Neuvažovals o tom, že by třeba šlo obšlahnout tu čínskou metodu, trafa cca 1:3 a všechny měniče synchronizovaný? (třeba i externě další sběrnicí)

[PLC]

Tak jak by to bylo realizovatelné je spousta variant.
musim si projít všechny datasheety od baterií, aby bylo jasne co a jak použít.
Jinak dvě trafa tam jsou proto, že jsou to dvě paralelní větve (2.5A každá). Jinak trafa to jsou 1:4 a trafa 1:3 jsou použitelná pro napětí banky do 35V max.
Tady by se musela asi použít jiná koncepce a možná by se vyplatilo to udělat na sběrnici a rovnou k ovládání balcování vyčítat napětí článku pak by se to propojovalo jen 4-mi vodiči -napájení a data a dva vodiče pro projení s krajními póly banky.

[hurvayz]

Čau. Je vidět, že to funguje: Dnes

Včera

Na obrázku měřím jen 8 článků ale mám měření ještě jedno pro komplet všech 14.Bohužel se odporoučelo podsvětlení displejů, fotka nebude
Jak psal Marko, první rovnání může trvat i tři dny.

[hurvayz]

Takže poslední foto:

Je vidět, že to funguje.Zdá se mi, že líp formují když přitéká za panýlků, než v noci. Jinak díky Marku za inspiraci a nakopnutí správným směrem. Zítra ho tam máš tak kuchej, přeji at se dílo daří a poslouží nám Všem na foru.

[marko250]

Něco z pitevního stolu. Kuchl jsem jednomodul a není to sranda,protože se šikmoočko opravdu snažil proti kopíringu bojovat řádnými materiály na zalití a to hned dva! Ani plastový obal nešel dobrovolně moc sundat,zato pak začlo peklo podepsané vlastní krví .Po hrubém odloupnutí výplňovky se bohužel vynořil ještě jeden plošňák ,kde je srdce pumpy a ten zalepili velmi pevným dvousložkovým lepidlem.Výplňovka celkem šla po kouscích odlamovat a byla spíše jako pěnový plast,ale ten ovládací plošňák je na tvrdo před letováním ponořen v pevném lepidle a až po vyschnutí přiletován k základní desce pumpy s trafem.Máte tušení čím by to šlo dolů?Podařilo se mě jen odloupnout z tranďáku vrchní plochu kde je označení a to opravdu příšerným způsobem.Kdo se ujme elektronického schématu a měření,případných modifikací na větší přelévací efekt???????

Pár foto:

[petrs]

Zkousel jste horky vzduch? Bezne epoxidy po nahrati zmeknou a daji se odlupovat.

[FRSO]

Zkousel jste horky vzduch? Bezne epoxidy po nahrati zmeknou a daji se odlupovat.

Zdravím, jj, nahřát v horkovzdušné troubě na cca 120-150C a mělo by to jít loupat po kouskách, taky pužíváme podobný plast a jde to kuchat, opravit a zase znovu zalít.

[pezizka]

Aceton je taky pěkný drsňák Eventuálně brzdovka, ale chce to mnoho dní a navíc snad Jo a ten rýpanec patrně šroubovákem co je vidět na fotce, aů

[PLC]

Dle mého názoru je pod tou zálivkou něco jako DC/DC zdroj a pwm generátor.
Toto usuzuji dle datasheetu, jinak by se těžko dal uřídit Gate toho MOSFETu, hlavně zavřít.
Trocha parametrů:
- TPD - 75W
- Rtha - 67/120°C/W

Z tohoto ať počítám jak počítám tak mi vcelku nevychází 3.6(V)*6(A)=21W -> tak bez chlazení nevím...

Jinak číňan asi vymetl nějaké skladové šuplíky, protože MOSFET na obrázku se již nedělá a ta na obrázku je jen 10 let stará, což samozřejmě nmá vliv na funkci živočicháře, ale nedá se nikde koupit.

Našel jsem sice skoro náhradu tohoto zázraku, každopádně bych nejdříve před totální poškozením vyobrazeného změřil, změřil jaký signál je na GATE a pak by se to dalo zesílit, jen ty trafa by se museli nechat udělat podstivě, ve vyšších frekvencích to musí být uděláno pořádně, aby člověk furt nehledal proč to nejde jak má.

Jinak co jsem si stačil hrát, tak jsem se dostal na s mým zapojením na průměrných 10A s pulzním odběrem proudu z článku 24A. Zatím jsem vycházel z ověření výsledků ze simulátoru v porovnání s realitou.

Jinak ohledně likvidace těchto tmelů, jsem často si vystačím s hrotovou pájkou na 350°C a krásně se tmel postupně rozpadá.

[kodl69]

Jak funguje to co je vevnitř se ví, jenom ne jak je to udělaný. Jestli správně počítám, tak trafo je 1:2, ale to asi není důležitý, hlavně musí mít všechny stejně. Spíš mě zajímá, jak mají udělanou synchronizaci - a asi si i sám odpovím: první co se připojí k baterce pak rozkmitá ty ostatní. Spíš mě překvapuje jenom jeden fet, čekal sem push-pull nebo tak něco.
Buzení se bude řídit signálem z trafa, ale chtělo by to ještě nejaký detaily.
to PLC:
Ten výkon se v tom neztratí, odejde vodiči A a B do dalšího balanceru, kde se zase baterku nabíjí. Kmitočet je mrzskej, prej je to slyšet...
Jakej je teda typ toho FETU? :já to zkouším najít a nějak tápu, nacházím jenom variace na irf630...

To Marko: není to moc vidět, ale jeden konec žlutýho drátu z trafa je přímo na B, druhej je kam? typoval jsem, že bude přímo na A... Červenej drát trafa je na + článku, druhej konec pravděpodobně na D fetu, S bude na -, možná přes nějakej pidiodpor, ale spíš ne. Pak už jenom odhalit trochu to buzení a je to. Hodnoty SMD kondenzátorů stejně nikdo nepřečte, ty se musí odpájet a změřit. Možná to bude ještě blbější než si dokážeme představit, ta malá cívečka naindukuje napětí pro G přímo na pracovní frekvenci a nějakej tranzistorek to jenom sepne...

[PLC]

Tak na IRF630... rovnou zapomeň otvrací napětí Vgs 4V pro 1A to lze použít pro olovo, ale ne pro Lithium. Když jsem to rychle zkoukl tak by se muselo použít něco z rodiny IRLR třeba IRL8711C... zde je Vgs cca 2.1V pro 1A a 2.6V pro 10A. Tepelná ztráta vzledem k výkonu je podobná jako originál NTD80N02. IRF630 je vysokonapěťový FET, který v této aplikaci fungovat nebude a pokud z něj dostaneš pár stovek mA tak ti to musí stačit.

Jinak když tak na to koukám a snažil jsem si přeložit rozsipaný čaj do CZ a následně AJ (což dává větší smysl), tak přemýšlím o tom jestli to nemůže fungovat i třeba obráceně. Pokud jsou tam trafa 1:2 a je to univerzální 1-N článků pak to nemůže odčerpávat napětí z více nabitého článku úměrně hodnotě napětí pro různé kombinace bateriové banky.
Pokud by to fungovalo reverzně, tak pak by záleželo vždy jen typu řídícího modulu balancéru a napětí generovaném na vstupu balančního modulu. Použitý FET má dvě funkce buď spíná v jednom směru a nebo se aktivuje bypass dioda v druhém směru s úbytkem cca 1V. Pokud bych započetl všechny tyto hodnoty a účinost, tak by to bylo logické, že to takto funguje. Vtakovémto případě pak stačí mít jeden aktivní regulační prvek v řídicím/vyhodnocovacím modulu pro nastavení správného napětí a frekvenci úměrné hodnotě nejnižšího článku, což zamezí odebírání napětí u článků s vyšším nabitím dokud méně nabitý se nedorovná a tak to posutpuje dále a dále doku se všechny nesrovnají na stejnou +/- 10mV úroveň. Tímto principem je to pomalé, protože neodebíráte energii z více nabitého čláku, ale z celé banky a předáváte ji do nejslabšího článku.

Pokud by někdo mohl změřit napětí a proudy vstup/výstup balančního modulu v akci pak by to bylo zřejmé - nejlépe osciloskopem.

Toto vše výše popsané je závislé na jedné důležité informaci, kterou jsem možná přehlédl:
Měří tento balanční systém hodnoty napětí na článcích separátně?

Jinak FET může plnit také fuknci ochrany proti přebití pomocí N-kanálu a zpětné dobíjení při podbití. Pokud by to fungovalo takto a nějaká baterie dojde k mezní hodnotě plného nabití, pak by se muselo napětí na paralelním propoji z řídícího modulu deaktivovat aby mohli vnitřní fety nechat průchod energie z článku ven.

Variant je zpousta a tak jak je to udělané tak mi to připadá spíše na využití dorovnáváni z hlavního modulu.
Ale třeba se pletu, nemám to na stole abych to mohl reálně změřit.

To Marko:
ty součástky optočlen, odpory a tranzistor si z toho už sundal a nebo tam bůbec nebyly?

[gupa]

Tak co? Půjde to udělat za přijatelný peníz i pro NiCd/0-4kAh, 0,9-1,85V ? Já těm vaši řečem o gatích nerozumím.

[PLC]

Tak co? Půjde to udělat za přijatelný peníz i pro NiCd/0-4kAh, 0,9-1,85V ? Já těm vaši řečem o gatích nerozumím.

Pokud by se to řešilo variantou dobíjení jednotlivých slabších článků, jak jsem psal v předchozím příspěvku, pak ano šlo by to a nezáleželo by na jmenovitém/pracovním napětí článků a dalo by se to použít od Ni-Cd až po Pb.
Princip by pak byl zpětnovazební "pumpa", která by dodávala do všech článků průměrnou hodnotu napětí na základě hodnoty měřené monitoringem. Pokud se nepřešvihne napětí nakrajních svorkách, tak v tom nevidím nic nereálného. Pokud by se to mělo ošetřit pak by se to možná dalo ošetři tím FETem a následně bych i asi už chápal jak to mají udělané.

[marko250]

To co je vyfoceno je realita a nic není odpojeno jen jsem složitě vydlubal ten řídící plošňák,který byl ohnut a přilepen k základnímu se vstupy a výstupy na článek(to celé zalito v jiné hmotě).Teplo z regulovatelné horkovzdušky,aceton,odstraňovač barev se minuly účinkem,šikmoočko ví co dělá.Tím pádem do toho mechanicky dlubat už nebudu a pošlu to nějakému "odporníkovi" na měření a vysvětlení co to vlastně dělá,souhlas?Kdo se toho tedy ujme a má vybavení a myslivnu ?Na malém plošňáku jsou dva tranďáky,cívečka a smd odpory + další tajemno pod hmotou.Červený je na B+,černý B-,fialový A,T5 cívka,zelený B,T6 cívka.Velká cívka má 3+3vývody.Plošňáky jsou oba dvouvrstvé.

[PLC]

No podívat se na to a změřit to mohu, jestli chceš pošli pm a já Ti pošlu adresu. Možná bych se mohl i spojit s místní veterinářem, aby to zrentgenoval a pak by se mohlo bádat dál.

[marko250]

OK domluveno,do zkoumání se pustí PLC,hoď mě adresu do PM.

[kodl69]

ne, je to jinak, je to čínskej patent, je na to tady někde odkaz - v postatě jde o to, že fety synchronně spínají na všech článcích do stejnejch traf, čímž vznikne střídavá "distribuční síť" o proměnným napětí. Potom to funguje tak, že proud se odebírá z článků o napětí vyšším a teče do článků s napětím nižším. Nic se něměří, nic se nedetekuje, prostě a sprostě. Občas je jednoduchá věc překvapivě funkční. Vnitřní odpory fetů, impedance traf a drátů omezí maximální proud a je to. Tady je neumělá malůvka která snad stačí pro objasnění principu. Já teda čekal dvoučinný zapojení, nebo push pull, ale hlavní je funkce

přečerpávací balancer.png (10.29 KiB) Zobrazeno 657 x

.
To PLC: Já tě prosil o typ toho fetu cos zjistil, to jako mělo znamenat, že to neumím najít...
To Marko: jaký jsou rozměry toho toroidu a barva jádra?

[marko250]

Už jsem to poslal,ale to trafo odhaduji na 25mm a jádro bílé.