Akumulačná nádrž - akú máte?

[PavelR]

Mýtus
Ad. krb v obýváku vs. kotel v kotelně: Já za hlavní kouzlo zplynováku v kotelně považuju to, že můžu topit dřevním odpadem ze zahrady, nebo stavebním odpadem (odřezky atd). Ke krbu je "potřeba" hezké rovnoměrně řezané a štípané čisté dřevo, které na rozdíl od předchozího materiálu není zrovna zadarmo a je s ním víc práce. Když už mám za topivo utrácet, koupím si raději koupím ty peletky do celosezonního zásobníku, tím se celé topení mění na "dohled" nad kotlem.

Tím nepopírám, že plápolající krb není hezký. Ale nechtěl bych to.

S timto souhlas. Zplynovak a co nejsussi palivo je idealni kombinace. Nemusi se resit dizajn paliva. Idealni je pokud je kde skladovat drevo, protoze stipane suche je nejdrazsi je samotezba.
Letos budu brat cca 10m akatu mokryho za 800/m ....

Pelety jsou jinak fajn. Me to vychazi cca na 50-60% plynu. S levnym drevem financni ucinnost kotelny zvysit.
Letos jsem konecne dokoncil pneumatickou dopravu pelet ze zasobniku do zasobniku kotle.... je to pekelnej stroj.

[Kostěj]

Mám Dražickou NADO750v3. Uvnitř jsou dva hadi (horní půlka, dolní půlka nádrže), jsou připojeny na 4 ploché kolektory (a lze ručně přepnout "natápím vršek" / "natápím celou"). Dole jímka na tři suché topnice (FVE 1.4/1.2kW+GreenBono - na MyPower již popsáno). Dohřev plynem. Na objednávku prý DZD umí vývody umístit dle přání (zjistil jsem pozdě). Měl jsem mít NADO1000, ale neprošla by dveřmi. Vám se vejde? Vytočíte se s ní a půjde postavit?

[mytus]

Mne sa akumulacna nadrz vojde do domu, cez dvere pravdepodobne nie, ale som pripraveny na to, ze raz (o 20 rokov) budem musiet pri vymene akumulacky vyburat priecku, na ktorej budu dvere do technickej miestnosti

[PavelR]

drazice 750l me prosla 80tkama dverma. Trosku jezek v kleci ale slo to.

U velkych aku postavit nadobu a kolem ni postavit dum?

[mytus]

Presne.
Nieco podobne ako komin

[PavelR]

komin jde stavet i potom ... komin se vcelku nespedituje

Pokud budes schopnej umistit aku doprostred domu mas po starostech s jeji izolaci...

[mytus]

Akumulacna nadrz bude takmer v strede domu - napriek tomu planujem jej izolaciu - 100mm hrubky, stylom urob si sam.

[brumlaj]

...........Pokud bych kupoval podruhé, zaměřil bych se na výměník pro TeV (dříve TUV ). Čím větší, tím lepší a nejlépe v celé výšce nádrže.

Známý má zmiňovaný deskový vně a nevidím na něm jedinou chybu. Výměník se nezanáší šutrem(topná voda max. 50st.C), neproreziví.... AN bez výměníku je výrazně levnější. AN 500l je málo, minimálně bych šel do 1000l a (násobně) více.
Bohužel asi není jak ji dostrkat dovnitř.

[honzasl]

brumlaj
Jak má ten deskový výměník zapojený? Mě na deskovém výměníku vadí, že je potřeba další čerpadlo a řízení k němu, výměník uvnitř s termo-3c ventilem je zcela pasivní řešení.

Akumulační nádrže se většinou vyrábějí s průměrem 79 cm (bez izolace), aby prošly dveřmi 80 cm. Dávat si do technické místnosti užší je tak jako tak nerozum. Výška nádrže se dá kompenzovat zapuštěním do podlahy (tak to mám já), ovšem potom se nelze spoléhat na samotíž mezi kotlem a aku.

Já bych ještě chtěl dodat: Plánovat do nového domu jako primární zdroj kotel (krb) na dřevo s ručním přikládáním považuju za nešťastné. Nový dnešní dům má mít takové zateplení, aby stačila elektrika a soláry (FVE, termo) na topení plus teplovzduch krbík jako záloha a náladovka. Jednoduchá regulace, nízká cena, bezproblémové řešení při výpadku EE.

[vlkazajac]

brumlaj

...... Plánovat do nového domu jako primární zdroj kotel (krb) na dřevo s ručním přikládáním považuju za nešťastné. Nový dnešní dům má mít takové zateplení, aby stačila elektrika a soláry (FVE, termo) na topení plus teplovzduch krbík jako záloha a náladovka. Jednoduchá regulace, nízká cena, bezproblémové řešení ........

S tým úplne súhlasím. Prezbrojil som na kondenzačný kotol, vyladil som perfektne reguláciu teploty a ročnú spotrebu mám rovných 2000 m3 plynu.
V obývačke mám teplovzdušnú kachľovú pec s výmenníkom v odťahu spalín s dvoma ohnišťami - jedno klasické a jedno s podkovou, napojenou na UK.
Suma sumárum, pec sa používa veľmi zriedka, skoro vôbec. Jedine kvôli pohode, sprievodný bordel v obývačke je platidlo za to.

[hurvayz]

Taky to tak vidim jako o řádek vyse.
Při topení briketami nebo nastipanym dřevem(má lenost) mě to vyjde financne stejně jako plyn.
Dnešní nové kotle jsou hodně úsporné.
O komfortu zmáčknutí tlačítka nebo rozdělavani kazdodeniho ohně skoda slov..
Potom ten prach je uplne všude, doplňuje pokřik me přítelkyně pri uklízení.
Mám i ve sklepe dvě 450 AN ktere natapim 33Kw vlozkou skoro den, pak sou do vecera na druhy den vybite.
Izolace 100mm a presto ve sklepe 21 stupňů.
.po pravde jsem od AN cekal trochu vic..

[gupa]

Gupa: poznámku o energetické nevhodnosti TUV a aku v jedné nádrži by chtělo podložit číslama. Kdyžtak letní ohřev sluncem(fv nebo termika) by měl toto tvrzení(možná pravdivé) zvrátit.

Ty čísla má každý výrobce ze zkušebny, jde o ztráty v kWh/den tedy jestli je solidní to zveřejní, jestli ne, nechce si zveřejněním kazit svůj kšeft. Asi ji v některých případech ani nedodá, protože když chce více vydělat, obchodní fintu " dokup si příslušenství jako izolace", která může být tak drahá jak samotný akumulátor, se nesdělí ihned.

Jestliže zapojím fotovoltaiku na vodní akumulátor, je evidentní, že počítám ze ztrátama přes stěnu nádoby a čím větší nádoba, tím větší povrch a tím větší ztráty.

Až se vyrovná chemickofyzikálně akumulátor vodní s chem. akumulátorem dnešních LiFePO, docílí se s vodou nižší ztrátovost dokonalejším, zřejmě přepážkovým systémem, finančně bude takový akumulátor dostupný a hlavně lehce rozšiřitelný, bude tak více energie ze slunce vložena do systému z kterého jen tak neunikne a využije se pro něco jiného než ztrátu přes stěnu, bude to systém komorový složený s několika desítek až stovek částí v jedno kuse zvané akumulátor, tak potom se může me bavit o energetické vhodnosti několika menších nádob v jednom celku.

[kybos]

brumlaj
Jak má ten deskový výměník zapojený? Mě na deskovém výměníku vadí, že je potřeba další čerpadlo a řízení k němu, výměník uvnitř s termo-3c ventilem je zcela pasivní řešení.

Já bych ještě chtěl dodat: Plánovat do nového domu jako primární zdroj kotel (krb) na dřevo s ručním přikládáním považuju za nešťastné. Nový dnešní dům má mít takové zateplení, aby stačila elektrika a soláry (FVE, termo) na topení plus teplovzduch krbík jako záloha a náladovka. Jednoduchá regulace, nízká cena, bezproblémové řešení při výpadku EE.

Já bych to povýšil ještě o jeden level výš:
1.) Deskový výměník se bez oběhového čerpadla na obou stranách obvykle neobejde. Oběhové čerpadlo na sekundáru takového výměníku totálně rozhodí stratifikaci v akumulační nádrži. Proto bych doporučil výměník v konfiguraci klasické trubkovnice s "U" trubkami na primáru (tam se obvykle bez oběhového čerpadla neobejdeme) a sekundární stranu nechat běžet bez čerpadla. Trubkovnice s velkým počtem paralelních "U" trubek má řádově menší hydraulický odpor než deskový výměník, u kterého se implicitně předpokládá turbulentní proudění kapaliny. Trubkovnici lze s výhodou umístit pod akumulační nádrž a sekundární okruh nechat pracovat samotížně. Takovou konfiguraci jsem zvolil pro svůj FT systém já. Na 30 m2 fototermiky mi pak stačí jediné oběhové čerpadlo na primární straně bez teplotní regulace o příkonu 5 až 10W napájené z malého FV panelu. Sekundár funguje samotížně a stratifikace běží výtečně bez promíchání vrstev. Výměník má v každém okamžiku k dispozici tu nejstudenější vodu v nádrži. Bez zbytečných ventilů a dalších udělátek.

2.) Plánovat do nového domu komín považuji za nešťastné. Pohled do plamenů může zajistit i krb na biolíh, který komín nepotřebuje (spaliny odtáhne rekuperační jednotka) a popílek neprodukuje. Cenu biolihu neřešte, jelikož se stejně zapálí jen několikrát do roka.

[mytus]

Ako vlastne funguje doskovy vymennik - resp. nikdy som ho este nevidel v akcii - kto mate skusenost, popiste mi, na co ho vyuzivate a ako ho mate zapojeny, dakujem

[kybos]

Jestliže zapojím fotovoltaiku na vodní akumulátor, je evidentní, že počítám ze ztrátama přes stěnu nádoby a čím větší nádoba, tím větší povrch a tím větší ztráty.

Až se vyrovná chemickofyzikálně akumulátor vodní s chem. akumulátorem dnešních LiFePO, docílí se s vodou nižší ztrátovost dokonalejším, zřejmě přepážkovým systémem, finančně bude takový akumulátor dostupný a hlavně lehce rozšiřitelný, bude tak více energie ze slunce vložena do systému z kterého jen tak neunikne a využije se pro něco jiného než ztrátu přes stěnu, bude to systém komorový složený s několika desítek až stovek částí v jedno kuse zvané akumulátor, tak potom se může me bavit o energetické vhodnosti několika menších nádob v jednom celku.

Relativně nejmenší ztráty přes stěnu má kulový akumulátor, jelikož má nejlepší poměr povrchu k objemu. Prakticky je tedy vhodné zvolit tvar, který se kouli co nejvíce blíží (štíhlé vysoké válce jsou nevhodné). Voda samotná použitá k akumulaci tepla má v praxi výrazně větší tepelný odpor oproti stěnám nádrže, které bývají většinou ocelové. Tepelný tok přes stěny nádrže a přes její vnitřní vybavení způsobuje narušení stratifikace, což je v tomto případě nežádoucí. Proto by mělo být cílem minimalizovat vnitřní výbavu nádrže (různé přepážky, výztuhy a potrubí) z tepelně vodivých materiálů a pro vnější obal zvolit materiál s minimální tepelnou vodivostí a dostatečnou tepelnou a mechanickou odolností (nerez, laminát...).

[mobilik]

A kolko litrovy bojler by ste mi odporucili, pre trojclennu rodinu, voda pouzita len ako TUV a bude ju ohrievat 10FVpanelov?
Ma zmysel velku nadrz, alebo nie? POdla mna asi staci 200l bojler, je moja uvaha spravna?

Dakujem za podnety.

[kybos]

Normativně se počítá 50l na osobu a den.
200l je na jeden až dva dny, dle nároků na spotřebu.
400l je na 2 až tři dny a tři kubíky na čtrnáct dní. U větších objemů už je to spíš otázka míry izolace a umístění nádrže.

[mobilik]

Jasne, ale teoreticky ta voda by nemala v noci ak vyhrejem bojler na maximum len tak vychladnut ak bude vo vnutry v technickej miestnosti. Ide mi oto aby som co najviac ohrieval z FV a DS len v pripade zalohy, aj to len na max. 40°C ak nebude svietit slnko.
Dakujem za poznatok.
Akurat premyslam ze ak ju vyhrejem na maximum musim mat este nejaky termo ventil na miesanie vody na teplotubktora nepali cloveka...

[vlkazajac]

Je dobré ohrievať z FV na čím vyššiu teplotu ( z hygienického hľadiska ) a hneď za bojlerom miešať na cca 40 stupňov kvôli stratám tepla v potrubí. 40 stupňov z točky je dosť, to už páli.
Dohrievať v prípade deficitu by to bolo dobré prietokovým ohrievačom tesne pred batériou a nie celý bojler z DS. Nikdy nevieme, kedy to riadne zasvieti.
Ak by bol k dispozícii NT, tak radšej dohrievať v bojleri na tých max 40 stupňov.

[kodl69]

Směšovací ventil u boileru - tak za tenhle krám jsem dal 1800Kč, zapojil, rok to fungovalo a pak na podzim začal týct jenom vlažná voda - vodní kámen zničil vaši pračku.... vyčistil jsem to, ale nemám náladu se v tom pořád vrtat, takže sem to zrušil a je klid. Pokud si spočítám úsporu díky nižší teplotě vody, která pak vychládne v potrubí, tak za 1800Kč mám půl roku veškerou teplou vodu v NT... Pokud by s elektrikou byly takový problémy na baráku jako s veškerou vodoinstalací, tak to by byl průser. Vodu řeším co chvilku - membrána v přetlakovým ventilu, kartuše v bateriích, ventily ve splachovačích, zatuhlý nebo netěsnící kohoutky u kde čeho... A to mám na vstupu vody do domu filtr, který co půl roku musím vyčistit. Z tohoto důvodu si nejsem jist jak dlouho může třeba vydržet výměník na TUV než zaroste vodním kamenem tak, že nebude nic vyměňovat, ani ním nic nebude protíkat...