Měření FV panelů

[Lui]

Teoreticky by se to odhadnout dalo, změřím mu Isc a Uoc (proud do zkratu a napětí na prázdno) přepočtu přes jednotlivé koeficienty Isc a Uoc a pak výsledek vynásobím a mám výkon [W].

Suhlasim tiez si myslim,ze ten prud sa nezmeni....

Mam panely ktore maju do zataze prud cca 8A ale napetie by malo byt cca 30V,ale je tam len 20V....
Takze prudovo sa zachova tak isto,ale kedze je napetie mensie,tak samozrejme aj vykon je mensi o tu cca 1/3...

Teda prud do skratu....a napetie naprazdno podla mna celkom presne ukaze vykon panelu....

[abrams]

Já si dovolim nesouhlasit s tvrzením, že zkratový proud nic neříká (samozřejmě za předpokladu, že je panel vpořádku a nic mu není). Potom se jeho zatěžovací charakteristika podobá ideálnímu zdroji napětí, a to až do určitého zatěžovacího proudu, který je lehce pod Ik, tedy zkratovým proudem (je to asi 0,9 - 0,95 Ik), z toho se podle mého dá poměrně dobře ten výkon odhadnout. Pokud má panel zkratový proud mnohem menší při plném a kolmém osvitu, než by měl být (nebo než je proud v bodě max. prac. výkonu udávaným výrobcem), je asi něco špatně ....toť muj názor

Nepřibližuje se panel spíše ideálnímu zdroji proudu? (mezi Imp až Isc) Měním napětí, proud zůstává relativně konstatní....

Teoreticky by se to odhadnout dalo, změřím mu Isc a Uoc (proud do zkratu a napětí na prázdno) přepočtu přes jednotlivé koeficienty Isc a Uoc a pak výsledek vynásobím a mám výkon [W].

Zdravím ,

jenže Isc Vám dá nejsilnější podsérie ikdyž ostatní jsou poškozené a Uoc je téměř vždy úměrné počtu článů .
Na tohle jsem přišel praxí , nejlepší měření se dá dělat v Sunsimulátorech , zkusím najít graf vadného panelu a dám
to sem .

Elektronům zdar

[abrams]

Zdravím ,

Takhle nějak by se měl projevovat zdravej panel ,

a takhle panel s vadným/i článkem v podsérii .

Oba panely jsou na tom odlišně ale Isc mají téměř shodný , dobrý = 4,926 A a vadný = 4,896 A .

Elektronům zdar

[jhladik]

Přesně tak, pěkná ukázka. Odhad výkonu z Isc a Uoc jde samozřejmě za předpokladu jen dobrého panelu....

[rob.brno]

Takže pokud máme teplotu okolí 30°C, teplotu panelu můžeme odhadnout na 1,5 x 30°C = 45°C. Výkon panelu při této teplotě oproti STC výkonu klesne o 20 x 0,43% = 8,6%.
Dále je nutno počítat z úbytkem napětí na kabelech k panelům.
Jinak při instalaci jsem udělal jednu věc a sice - natáhl jsem si tenký vodič od jednoho pólu panelů, paralelně se silovým až dolů k regulátoru. Mám tak možnost změřit skutečné napětí na panelech a také orientačně proud jako úbytek na silovém vodiči. Doporučuji

S jakým koeficientem(teplota panelu ku okolí) počítat při záporných teplotách?
Zkoušel jsem měřit, zkratový proud jednoho panelu při teplotách -3st, po pár minutách byl panel na dotyk celkem teplejší (řekl bych 10-15st) at už vlivem protékajícího proudu nebo ohřev slunkem.

Taky by mě zajímalo zda jsou parametry panelu udané výrobcem udány na výstupu panelu nebo až za cca 1m dlouhými kabely panelu. Nebo jinými slovy, zda musím při počítání komplet ztrát na vedení započítat i ztráty na kabelech panelu?

Zjistil jsem ze statistik Sollarisu zajímavé zjištění - vliv lokality na celkový roční zisk. Nejsevernější lokality mají oproti nejjižnějším cca o 20proc nižší roční zisk.
Ale jinak s těma statistikama na Sollarisu doporučuju opatrně, byl jsem upozorněn na navyšování panelů u jednotlivých instalací, ale beze změny udaného celkového výkonu.

S tím měřícím káblikem to není špatný nápad

[Pan Taum]

S jakým koeficientem(teplota panelu ku okolí) počítat při záporných teplotách?
Stejným jako při kladných, jen se napětí zvedá, je to uvedeno v datasheetu v položce "Temperature coefficient of the MPP power Pmpp
[% / °C]"

Taky by mě zajímalo zda jsou parametry panelu udané výrobcem udány na výstupu panelu nebo až za cca 1m dlouhými kabely panelu. Nebo jinými slovy, zda musím při počítání komplet ztrát na vedení započítat i ztráty na kabelech panelu?
Je to irelevantní, při délce 1m průřezu 4mm2 od každého pólu a proudu 8A z panelu 250W je úbytek na drátech jen 0,57W... tj. méně než výrobní tolerance panelů

[rob.brno]

S jakým koeficientem(teplota panelu ku okolí) počítat při záporných teplotách?
Stejným jako při kladných, jen se napětí zvedá, je to uvedeno v datasheetu v položce "Temperature coefficient of the MPP power Pmpp

"Takže pokud máme teplotu okolí 30°C, teplotu panelu můžeme odhadnout na 1,5 x 30°C = 45°C"
Jasné, ale mě šlo o pomůcku, kterou uváděl MAtěj - ten koeficient 1,5 v kladných hodnotách. V záporných by to byla blbost.

[unicast]

Nechtělo se mi zakládat další téma, Jirka Bekr objevil měřák panelů od Tooltopu, který vypadá přece jenom inteligentněji než to, co někdo z nás má a používá (tedy třeba Uni-T UT673PV), kreslí to grafy apod:

[unicast]

Takže jen krátce k tomu Tooltopu ET275. Hardware samotný je skvělý, ten "2000 V" multimetr mi ve skutečnosti ukazoval až do 3 kV a asi by ukazoval i vyšší napětí, ale nechtěl jsem ho dál takhle trápit; software by si zasloužil výrazně zlepšit a ten kabel s těmi svorkami je skutečně tragický.

Že si měření dokáže uložit, to je sice pravda, ale zobrazit detaily posledního měření po vypnutí a znovuzapnutí už bohužel neumí. Proti UT673PV to samozřejmě zlepšení je, ale nová verze firmware, která by se dokázala vrátit i k detailům těch předchozích měření, by byla více než žádoucí. Jo a taky samozřejmě pořešit ten kabel.

[Mex]

Kabel (jeho koncovku) pal ďas.
Ale že pro měření třeba zkratového proudu panelů osadili konektor Canon, tak to je podle mě fail jako mraky.
A to, že se tváří zvenku jako 4-drátový ale má vevnitř ty vstupy propojené, tak to je taky pěkná vydrbávka.

Ten Bekr si tam strčil vodiče o průřezu 1mm2, a docela dlouhé.
Zkratový proud slušného panelu je třeba nějakých 10-15A (konkrétně moje mají 14A).
Tak měření po takové tkaničce už měření pěkně ovlivní.

Mimochodem čím jsi prosím testoval to vysoké napětí?
Máš na to nějakou šikovnou čínskou krabičku nebo sis něco stavěl sám?
Díky.

[unicast]

Krabiček, co to umějí vyrobit napětí nad 2 kV, mám několik. Střídavinu bych vyráběl trafem z mikrovlnky. Pak můžu do 2.5 kV použít svůj měřák pro měření izolačních odporů a pak taky čínskou krabičku na testování mosfetů, velmi podobnou té, co je i v tom videu, ta se umí dostat i lehce nad 4 kV a pak přeskakuje jiskra i na půl centimetru a tu jsem taky pro to zkoušení použil:

(sorry, původní video bylo bídné. No, na tomhle mu to zase nejde nad 1.8 kV... má asi vadný kus. Video jsem vybral díky tomu multimetru značky Brymen na stole, to totiž není věc, kterou by si pořizoval někdo, kdo o elektrotechnice nic neví).

Bekr ovšem skončil někde na 2400 V s tím, že mu zareagoval varistor, mně ET275 ukazoval i malý kousek přes 3000 V.

Kabel si samozřejmě vyrobím vlastní čtyřdrátový s MC4 konektory. Pro proud dám 4 mm², pro napětí je to jedno. Jen si taky musím "očichat" a propískat ten konektor (souhlas, ideální není, ale vzhledem k tomu, že ten proud tam pouští v milisekundových pulzech, tak to asi zase tolik vadit nebude).

Dneska jsem na to zapojil dva CS7L-600MB-AG v sérii a ukazoval asi 1072 W, Umpp přibližně 63 V. Škoda, že má limit na 90 V, dvojnásobný by se mi líbil víc.