Optimálne kúrenie a TUV v starom kamennom dome

[cipis]

Však ta potřeba není, na střeše máš také nevzduchotěsné křidlice, a také to funguje. Vzduch jde cestou nejmenšího odporu.
Ten barák právě generuje vlhkosti dost, a co je hlavní, nedostane se do něj vlhkost z venku, protože odletí tím komínem pryč.

Tohle se řešilo už desítky let zpátky, co byla první vlna zalepování baráků, byť 5cm, polystyrenem. Začaly vznikat i odvětrávané fasády.
Ale není to nejlevnější a je to pracnější, tak se to dělá jen někde. Zalepit/zadusit polyšem/vatou a na to napleskat lepidlo s perlinkou udělá každý, za pár peněz. Šetří se i na té kamenné vatě, byť by měla být nad každým požárním otvorem (okna/dveře) a u bytovek alespoň pásek po patrech, všechno se to dá komplet z polystyrenu, ti lepší vezmou s grafitem.

[ChlapeczDediny]

Nemusí to být jen na svislých kovových lištách, může to být i na vodorovných a snad i na tvrdém dřevu. Mám možnost modřín nebo akát. A ty "cihly" se dají v pohodě vyrobit doma ve formách ve "volných chvílích" na baráku a hospodářství. Nemusí se to zateplit najednou a rychle, takže se to dá svépomocí kdykoliv na ucelený blok. Vibrační stůl je za pár kaček (homodomo) a elektriky pro něj i pro malou míchačku bude dost, stejně tak pro čerpadlo ze studny na mytí.

Na baráku už je 5 cm polyš, takže vata asi nepadá v úvahu. Možná přidat další polyš. Spíš asi ne, radši dát vatu na strop. Takže vlhkost z domu přes něj neprojde, ale jde o to, aby ani vlhkost z deště nešla do zdi. Teď prší až do výše 2 m od země, když je vítr jako vždy často.

BTW Když jsme barák na loni jaře koupili, vlhkost v domě cca 75%, zdi do půl metru od podlahy cca 2,7 až 3,5 %. Přes rok tam jel malý kompresorový odvlhčovač, v zimě se topí kamny, vlhkost cca 50% vzduch, zdi do 1,7%, ta nejhorší už opravena sanační omítkou, druhá bude za pár dní. Pravda, přibyly okapy a střecha je nová a těch zbylých 20 kousků Salix Viminalis, co jsou tam už deset let z naší první strany, dělá taky své.

[ChlapeczDediny]

Na tretiu vykurovaciu sezónu opäť meníme "dodávateľa" dreva. Prvá sezóna s pieckou išla na odpadové drevo, druhá v podstate komplet na kupované agátové štiepané drevo a na ďalšiu zimu po prvý raz doviezli drevo z urbára mojej polovičky.

Je toho 20 plnometrov v štvormetrových dĺžkach, pár kusov cez 35 cm priemer. K dispozícii je elektrická píla Hecht 2035, kupovaná pred rokmi narýchlo na porezanie zlomenej starej jablone. Motor 2 kW, lišta 35 cm. Napriek kuvičím hlasom to s ňou ide celkom dobre, keď je ostrá reťaz. V týchto horúčavách pílim asi hodinu ráno po nachovaní hydiny a poliatí zeleniny, a potom poldruha až dve hodiny večer pred zotmením. Hodinová spotreba je cca 1 kWh. Pauza na odhádzanie napílených kúskov poslúži na vychladnutie reťaze a lišty a kontrolu oleja.

Toto množstvo by malo vydržať bezpečne na dve zimy. Tento rok ešte pôjdem bez štiepačky, ale úspora voči kupovanému drevu ju zaplatí Minulú sezónu sme platili za plyn do kotla asi 180 eur, z toho 100 paušály, predminulú zimu spolu 300 €. Drevo za odvoz a ťažbu vyjde pri svojpomoci na polovicu kupovaného. Doma som, čas mám, ešte vládzem.

Máme k dispozícii pomocníkov, ale to si nechám na časy, kedy budem menej vládať. To už ale bude mať hotové dokumenty aj môj urbár a budem môcť robotníkov vyplácať hotovým drevom Táto dodávka sa "z rodinných dôvodov" bude opakovať každý párny rok, čo obom vyhovuje.

Je to super robiť s elektrickou pílou. Nepotrebujem s ňou hučať na celú ulicu, aby som mal pocit, aký som chlapák. Nesmrdí mi tu benzín s olejom, "nesmrdí" mi nutnosť za to platiť a absencia vibrácií je veľkým plusom. Takto si ja predstavujem efektívne využitie letných prebytkov našej FVE

[Franta2776]

Ty velký klady řezat 2kW elektrikou musí jít blbě.

[rva]

Štípačka je fajn věc. Já mám teda 3f, ale snad existují i 1f, které se dají snáze živit i z menší fotovoltaiky.

[Vin]

re-Franta .. mám el. Dolmar 1,7kW, lišta 40cm .. a je to pohoda. Vůči benzínové je nutné trošku dávat pozor na přívod EE, ale výkon rozhodně neschází. Vždy je to o tom jak to dotyčný umí a jak je ostrý řetěz. ps: loni jsem také řezal 20m3 - ale kladák, kmeny 8-10m a pr. až 70cm.

[Vin]

Štípačka je fajn věc. Já mám teda 3f, ale snad existují i 1f, které se dají snáze živit i z menší fotovoltaiky.

Původně jsem chtěl štípat jen ručně ... ale ozvalo se rameno ... Takže jsem koupil štípačku a sedím na špalku a štípám. I když i nějaký pohyb se špalky je ... štípám do 50cm průměr a do 53cm délky. Mám tuto: scheppach-hl-760-ls-horizontalni-stipac-7t-se-stojanem

[Atman]

Ten Scheppach mám, naprostá spokojnosť, minulý rok som na ňom štiepal 10m3 suchého agátu, to má na tri roky, to už ale bolo trápenie - nie preto že by nevládala ale ťahali sa neuveriteľne tvrdé vlákna, nechcelo sa to štiepať ale trhalo sa to.

[ChlapeczDediny]

Ty velký klady řezat 2kW elektrikou musí jít blbě.

Ano, to říkají všichni zkušení teoretici

[ChlapeczDediny]

Štípačka je fajn věc. Já mám teda 3f, ale snad existují i 1f, které se dají snáze živit i z menší fotovoltaiky.

Mám ve výhledu 10 tun tlaku vertikálně na 230V , protože DS 3x20 A plánuji zrušit.
A přidat dalších 2,5 kWp

[ChlapeczDediny]

Ten Scheppach mám, naprostá spokojnosť, minulý rok som na ňom štiepal 10m3 suchého agátu, to má na tri roky, to už ale bolo trápenie - nie preto že by nevládala ale ťahali sa neuveriteľne tvrdé vlákna, nechcelo sa to štiepať ale trhalo sa to.

Aký priemer to zvláda? V popise píšu do 25 cm.

[Atman]

Štiepem 33cm špalky a naštiepalo to všetko čo som vložil, najviac cca fí40cm x33cm, to už je problém tam aj položiť ako je ťažký, ale poriadny uzlový klát napriamo to zastaví, niekedy je treba hrubé nedávať hneď uprostred, ale postupne menší kus z boku a poriadne uzly treba prax, niekedy idú z druhého konca, niekedy presne cez, niektoré som odzdobával na x krát na tenké krivolaké klátiky. Agát som musel často podkladať ešte jedným polenom, aby pretlačilo klin až do konca klátu, lebo sa trhal a keď ostanú dve ťažké polovice spojené vláknom, je s potom tým nekonečná robota to oddeliť, tak je dobré mať klin nabrúsený doostra a ísť ním až za klát do pomocného, aby sa na 100% oddelil. Ale je to v pohode, oproti kálaniu. Mňa to doslova bavilo, aby som nerobil to isté, tak som napílíl za svetla z FVE (elektrickou pílou za 50€ z honbachu, čo má 10 rokov - skutočne stačí aj na suchý agát tvrdý ako želexo hocijaká 1800W píla, pokiaľ je dobre nabrúsená reťaz ) metrovice zo desať polien, potom som to z FVE naštiepal, potom odfúrikoval a uložil v drevárni. Produktivita tým pádom nižšia, robil som to tri dni po 5-6 hodín meditatívnym tempom - príjemná dôchodcovská činnosť bez zapotenia. Ja viem, dedinský borci spracujú za deň 20 kubíkov, ale ako píšem, ja skôr pohoda, klídek, tabáček. Keď si spomeniem ako som kedysi dvoma fiskars štiepacími klinmi štiepal metrovicu, panebože nikdy viac.

[leoshavla]

Jj, štípačka to je pomocník
Taky jsem si takovou menší udělal

[ChlapeczDediny]

Atman, tiež si to tak nejak predstavujem. Len voziť to musím od miesta pílenia a štiepania na miesto uloženia pred spotrebou asi 80 m. Našťastie Motúčkom , nabíjaným samozrejme z
Dnes je to piaty deň a z prvej kopy za bránou už ostalo len zopár menších kusov a jeden veľký dub, všetko na zemi. Tak ma čaká rôzne podkladanie. Samozrejme popri inej práci na gazdovstve či oddychu.

Švagor hovoril, že to budem tou elektrickou pílou píliť do Vianoc. Pomaly aby začal vyťahovať ozdoby zo skrine

[Vin]

Aký priemer to zvláda? V popise píšu do 25 cm.

Těch 25cm je skutečně v návodu .. ale je to myšleno bez té ochranné klece. Tu jsem ani nesložil .. tedy nepoužil. Píšu pr. 50cm/délka 50cm což je už velký kus který jsem na štípačku musel nakutálet pomoci metrové fošny. Samozřejmě - je vhodné štípat mokré dřevo, a ne 3 roky suché a sukovité.
ps: hrot-ostří je cca 10-12cm

[Dagus]

Ten Scheppach mám, naprostá spokojnosť, minulý rok som na ňom štiepal 10m3 suchého agátu, to má na tri roky, to už ale bolo trápenie - nie preto že by nevládala ale ťahali sa neuveriteľne tvrdé vlákna, nechcelo sa to štiepať ale trhalo sa to.

Aký priemer to zvláda? V popise píšu do 25 cm.

Mám ji taky, štípal jsem na tom i 1m průměr dub. Prostě jsem si uřízl koláč 25cm abych měl polena 25cm a dělal kolem dokola zuby a vysekával si polena. Udělal jsem takhle 8m3 dubu za víkend. Jen k tomu schepachu, chce to udělat úpravu s pružinou na tu páku, aby se nemusela furt tahat. je to nutná úprava, jinak se pracuje nahovno. Na tom videu vidíš i koláč cca 60cm jak tam dává. Jinak odber v pohodě mp2 5000VA to dá i v ostrovu hravě.

[ChlapeczDediny]

Šikovné, to si určité udělám. A ještě vymyslet "nandávací" mechanické nožní ovládání k tomu tlačítku u motoru a bude to dokonalé
Jak říká klasik, poistka je v hlavě

Líbí se mi ta 760 štípačka, je to horký kandidát na brzké opatření. Hromadí se nám špalky na dvoře

[ChlapeczDediny]

Pokračujem v debate o poliach a solárnych paneloch, v odbočke viewtopic.php?t=15660#p298561

stř zář 09, 2026 9:26 am

úte zář 08, 2026 10:54 pm
Na rovnakých plochách pestované jahody klasicky, teda motykovo a hadicovo a vedľa pod mulčom a bez jedinej kvapky vody. Aká je cena jahodového lekváru so započítaním elektriny? 1,3 € alebo 0,13 € za 380 gr pohárik. Viete, ktorý je drahší?

Je to jasne, ten drahsi je vypestovany u nas a ten lacnejsi je z Teska - dovezeny z Argentiny ...
Co som vyhral ?

Keďže si nám povedal viac, ako sme chceli počuť, vyhral si permakultúrny kurz Koľko jahôd sa urodí na jednom áre bežnej záhrady. Na záver kurzu sa môžeš rozhodnúť, koľko času, peňazí a elektriny máš k dispozícii a aký lekvár si chceš pripraviť pre seba a svoju rodinu

Poznámka: My takto pestujeme už jedenásty rok, bez sťahovania jahôd.

Poznámka2: Solárne panely máme niekoľko metrov od jahôd (mimo produkčnej poľnohospodárskej plochy), ale v severnom azimute, takže panely netienia ani slnku ani dažďu.

Citácia z "Kurzu":
Zhrnutie
Regeneratívny spôsob s mulčovaním vám ušetrí 154 hodín čistého času v priebehu troch rokov. Hoci kvôli absencii cukru a polievania vyrobíte menej pohárov, z hľadiska efektivity ľudskej práce je tento systém takmer dvakrát rýchlejší (12 minút na pohár oproti 21 minútam). Celé tri roky fungujete v pohodovom režime bez otročenia s motykou a krhlou.

Pripomínam, že sa bavíme o pestovaní jahôd na 1 áre pôdy. Konvenčné pestovanie, teda sadenice každé tri roky, potom iná plocha, hnojenie, zavlažovanie a máme úrodu cca 165 kg za rok. Jahody plné dusíka a viazanej vody, ktorú treba v lekvári odvariť. Náklady na 1 kg jahôd 0,73 €. Permakultúrne pestovanie so samodopĺňaním sadeníc stále na rovnakom mieste, žiadne zavlažovanie ani hnojenie, len dodpĺňanie sena alebo slamy ako mulču, ktorý súčasne bráni aj rastu burine. Vyprodukovaných cca 66 kg jahôd a náklady na 1 kilogram plodov sú 0,05 €.

V čom je ZÁSADNÝ rozdiel? Kým v prvom prípade poľnohospodár maximalizuje výnos/zisk na jeden ár, bez ohľadu na kvalitu a zdravotný stav pôdy a jej budúci vývoj, aj zdravie konzumentov jeho úrody, v druhom prípade sa maximalizuje výnos/zisk na jednu hodinu času. Pôda je vlastná, bude sa dediť, neplatí sa za ňu nájom (náklad) a netreba na nej zarábať, úplne stačí ušetriť za to, čo sa nemusí kúpiť v obchodných reťazcoch a v lekárni naproti pokladniam. A mať za rok asi 65 kg jahôd v podstate bez práce a z toho asi 35 kg lekváru (zvyšok sa zjedol ) predstavuje koľko ušetrených peňazí? Aj na to je odpoveď a súčasne aj na zloženie a kvalitu.

Doterajšie konvenčné poľnohospodárstvo viedlo k devastácii pôdy a tým aj "nutnosti" hnojiť umelými hnojivami. Teda v podstate soľami. Čím došlo k zabitiu pôdnej mikroflóry a fauny. Soli rozpúšťajú bunkové steny... Zo zeme sa tak stal v podstate držiak koreňov, výživu dodali traktory. Ale zabudlo sa na vodu Rezervy pôdy došli, výnosy klesajú, náklady stúpajú. A vraj Zem neuživí bez tohto všetkého toľko ľudí... Cena produkcie rastie, ľudia platia, lebo "sa to musí".

Celý problém spočíva v tom, že takmer každý chce zarábať a žiť na úkor iného. Aj poľnohospodár bude robiť jednu vec, ktorú chce predať všetkým, aby si za peniaze kúpil veci, ktoré robia iní. A všetci nadávajú na systém, vysoké náklady, nízke výkupné ceny. A obhajujú svoje miesto v systéme koliesok spoločnosti a požadujú ochranu, dotácie, clá na konkurenciu.

V 2014 v rámci vytvárania nepriateľa sa v jedných novinách smiali, že v Rusku si musia ľudia polovicu potravín produkovať sami. Petržalský panelákový aktivista zistí, aká je to výhoda, ak na chvíľu vypadne v obchode prúd... (vyjde 25. septembra 2026)

Keď všetci budú celý čas robiť čokoľvek za peniaze druhých a zvyšok času sa poflakovať a "zaslúžene" oddychovať, opäť za peniaze, tak všetci budú nespokojní a možno aj chorí. Pritom stačí trochu času venovať tomu, čo už máme, ak ste si pôdu, teda záhrady pri domoch po rodičoch a prarodičoch, nepredali alebo neprehajdákali za smiešne pôžičky z reklamy. Ale nie tak, ako to robili vaši prarodičia. Nedá mi nespomenúť susedu. Je staršia odo mňa, a rozhodla sa na ich vidieckej letnej chalupe pestovať zemiaky. A spomenula si, ako to pred päťdesiatimi rokmi robila jej starká. A robila to rovnako.

Používať staré postupy v súčasnosti je nekrológ za podmienkami, ktoré tu už nikdy nebudú. To nie je moja veta, ja som ju len použil. Všetci nadávajú na počasie, že neprší, že je sucho, že je teplo. Ale takmer nikto sa nespýta, čo treba robiť, aby nám toto nevadilo. Aj včera mi jeden známy tvrdil, že on už záhradu nerýľuje, len okopáva okolo paradajok. A pravidelne polieva. A sťažuje sa na neúrodu. Pritom urobil všetko tak, ako kedysi Hričovský a spol prednášali! Nuž, Einstein by sa so svojím výrokom o opakovaní z chuti zasmial.

Aj pri využívaní pôdy treba rozmýšľať. Lenže mnohí, vrátane vzdelaných ľudí, nerozmýšľajú, len opakujú. A "spätná väzba" je pre nich len odborný termín, ktorý do bežného života nepatrí.

A ako to súvisí s optimálnym kúrením v starom dome? Keď na roli nehrdlačíte, pretože používate mozog namiesto svalov, tak máte čas aj urobiť zo starého domu novší, potom zaplatíte vďaka svojmu času, aj tomu ušetrenému, za kúrenie len štvrtinu, než by platili ostatní. A za ušetrené peniaze si ešte viac zjednodušíte a zlacníte život. Pretože len keď máte čas, môžete premýšľať nad "vecami" a doštudovať si, na čo už prišli ostatní. Len ma občas prekvapí, že ľudia smelo pokrokoví v jednej oblasti dokážu byť takí zatvrdnutí v iných.

[Vertikal]

A je rychlejší sběr 2-3 týdny v sezóně obsypaných keřík, nebo menší plody 6 měsíců v roce ? Přijde mi, že na cenu 0,05€/kg se s cenou lidské práce nedá dnes dostat. Jen mzda 6€/h když nasbírám 15kg/h tak jsem na dalších 2,5€/kg a tak nějak tuším, že to bude spíše méně kilogramů za hodinu.

Mám jen krátkou zkušenost ze sběru jahod u zemědělce a byl velký rozdíl v rychlosti plnění bedýnek z vysbíraných záhonů a nebo kde ještě byly velké zralé plody.
Ty pěstované na slunci byly všechny chutné, přihnojené kapénkovou závlahou na podestýlce už přesně nevím z čeho, možná sláma, nebo nějaké hobliny.

[ChlapeczDediny]

Prosím kde si vzal informaci o 2-3 týdnech vs. 6 měsíců? K čemu to vztahuješ?

Prosím stejnou cenu práce připočti k obou dvoum způsobům pěstování. Ukážeš nám pak výsledek?

Souhlasím, máš jen krátkou zkušenost, a i to jen u zemědělce, který vydělával na vodě vázané dusíkem s příchutí jahod. Četl si ty odkazované texty nebo jen plácáš?