Pravidla zapojení panelů

[camel1cz]

Prosím o radu, popř. nasměrování na studijní materiály.

Plánuju koupit něco kolem 1kWp v amorfních panelech a připojit je k jednomu regulátoru, co zvládá tabulkově 150V (eTracer).

Amorfy mají vysoké OC napětí a teď nevím, jestli je lepší zapojit všechny 86V panely paralelně nebo volit 59V panely a zapojit serioparalelně (2x polovina panelů paralelně a ty spojené do série).
Je v tom nějaký rozdíl? Je některé z těch zapojení lepší a proč?

Z poučeného laického hlediska bych uvažoval:
- ztráty ve vodičích (maximálizovat napětí a minimalizovat proud),
- držet se optimální účinnosti regulátoru.

Baterie předpokládám 12V max 24V (víc asi v LiFe nezaplatím). Našel jsem nějaké grafy účinnosti regulátoru a podle všeho účinnost klesá s rozdílem napětí panelů a baterií (celkem logické). Teda bych řekl, že je lepší koupit panely s co nejmenším OC napětím a zvolit paralelní zapojení všech panelů s nižším napětím.

Díky za rady!

[PavelR]

Ten pokles ucinnosti je dan velkymi proudy na vystupu reglu. Je pokud mas na vystupu reglu napr 100A na 12V a 100A na 24V tak prenasis dvojnasobny vykon s v podstate stejnymi ztratami na reglu.
Muj nazor ? co mozna nejvetsi napeti kdekoli. Pokud vstupni strana reglu ma spinat 20A a nebo 40A kde budou tranzistory mene hrat? Stejne tak usmernovace na vystupu.
Co treba nejakej midnite? http://www.altestore.com/store/Charge-C ... 79A/p8754/
200V verze a dva panely do serie? tedy nejakych 170V to by pri 1kwp bylo par amper a pohoda.

[camel1cz]

Ta ucinnost pri stejnem vstupnim napeti s proudem prave roste. Dival jsem se na morningstar i ten epsolar a ty krivky jsou obdobne (MS je porad kolem 2% vys, ale tvar je stejny).

Taky se klonim k malym proudum (uz kvuli ztratam ve spinacich prvcich i ve vedeni) ale charaktwristiky regulatoru se zda chteji spis napeti co nejbliz napeti vystupu a VELKE proudy.

Proto se ptam, jsem z toho jelenice :-O

[brumlaj]

polovinu diod usetris, pokud budes zapojovat dva panely v serii a tyto dvojice potom spojis paralelne.

[PavelR]

To je zvlastni. Trebas se nekdo prida do diskuze a vysvetli tento jev.Ale jak jsem se ted dival na ty grafy ucinnost je vzdycky o kapku lepsi na vyzsim napeti baterek. alespon u etracer.
I tak bych se do co nejvyzsich napeti. Tech par watu pri plnym osvitu te nevytrhne. Pripada me to takovy rozumensi.Kable jsou levnejsi lip se s tim dela ... Uz se nemuzu dockat prechodu na 48V a silnejsiho menice

[solárník]

Čím vyšší napětí panelů, tím menší ztráty v kabelech.
Čím vyšší napětí panelů, tím víc to hasiči nechtějí hasit. Nad 60V se na hašení obvykle radši vykašlou a stříkaj všude možně, jen ne na střechu.
Panely v sérii jsou extra háklivé na stíny, takže pozor na sloupy, stromy a ostatní stínové škodiče.
Efektivita regulátoru bývá tím vyšší, čím víc se napětí panelů blíží napětí baterie.

[camel1cz]

polovinu diod usetris, pokud budes zapojovat dva panely v serii a tyto dvojice potom spojis paralelne.

A ty diody jsou tam na co? Ten proud ma snahu lezt kam nema?

Diody jsou nejake specialni?

[brumlaj]

kazdy panel ma uveden max. proud, ktery jim muze prochazet. A paralelne spojene panely scitaji svuj proud. Pokud se s nejakym panelem neco stane (nizsi napeti nez ostatni), muze jim tect proud ostatnich paralelne spojenych panelu.

[mypower.cz]

Čím vyšší napětí panelů, tím víc to hasiči nechtějí hasit. Nad 60V se na hašení obvykle radši vykašlou a stříkaj všude možně, jen ne na střechu.

OT: A v kterem rodinnem dome s ostrovni (nikoliv ongrid) FVE k tomu doslo? To pak asi prestat platit dane ne? V noci a pri zatazenem pocasi a s panely v plamenech, ktere jsou zastineny kourem taky nehasi jo ? Rad bych zjistil jestli to neni nejaka dost hloupa ticha posta kolujici mezi lidmi (mam obavu ze ano) a hasic, ctouci toto forum (skutecny hasic co byl v akci, ne nejaky rozumbrada chodici na hasicska cviceni a obecni souteze kdo driv smontuje hadici) si rika vy blbci .. my dobre vime jak hasit ty vase panylky .. hasili jsme horsi veci.. treba vybusne, toxicke, coz je nebezpecnejsi kdyz o tom nevime, nez kdyz vime ze v panelech je jeste chvili elektrika nez vam je totalne zasereme vhodnyma sr*ckama. Take by me zajimalo zdali takhleti sami hasici nehasi UPSky, tedy skoro v kazdem baraku. Ty dodavaji proud stejne jako ty panely i po vypnuti hlavniho jistice (zejmena po vypnuti hl. jistice), a navic AC a navic 230V. Neni hasic jako hasic. Jeden rekne to, druhy neco jineho.. Slysel jsem na vlastni usi.

jinak diskuze k tematu pozaru FVE je tu: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=211

[camel1cz]

Koho vytaháme za ten OT za uši?

Jinak abych to shrnul do něčeho jako návodu a modelového výpočtu pro můj záměr:

K návrhu je třeba znát parametry panelů, následně regulátoru i baterií. Je to iterativní proces.
Pro jednoduchost je dobré zapojovat stejné panely. Lze kombinovat i různé, ale je to "vyšší dívčí".

Napětí z panelového pole by mělo být dostatečně vysoké, aby netekly zbytečně velké proudy (musí pak být příliš tlusté vodiče), ale zase ne příliš vzdálené od výstupního napětí regulátoru (napětí bateriového pole).

V mém případě tedy chci cca. 1kWp z matějových panelů to znamená 20 panelů (1100Wp), které zapojím všechny paralelně (OC napětí 86V, v max teda 67V/17A).

Průřez vodičů jsem vypočetl pro délce 10m na 6mm2 (ztráta 1,4%, bude asi lepší, délku snad zkrátím).

Napětí baterií co nejvíc přiblížím těm 67V, při mé kapacitě se asi nedostanu výš jak na 24V.

Regulátor eTracer zvládá 150V na vstupu, tak to je OK - pojede z 67V na 24V a můžu očekávat účinnost (dle grafu z návodu, str. 47) někde kolem 96% (pro > 400W z panelů - ono při 400W asi panely nebudou mít 67V, ale přiblížení to je).

Do série s každým panelem zapojím nějakou nízkoztrátovou diodu zvládající příslušný proud (shottky), abych zajistil, že v případě částečného zastínění nebo poruchy panelu se nebude proud cpát do toho vadného/zastíněného kusu a tak mi bude snižovat výkon.

Je to takhle nějak OK?

[solárník]

Diody se zapojují paralelně s panelem, nebo jeho částmi, do série na ní bude stálý úbytek nepětí, který bude snižovat výkon panelu.
Naprostá většina panelů už zabudované diody má v přípojovacím boxu osazeny z výroby. Pokud budeš dávat všechny panely paralelně, už bych další diody neosazoval. Jediné, nad čím je možno přemýšlet, je proudové dimenzování diod. Ale ve tvém případě to zvládnou ty originální.

[camel1cz]

Diky za info, ale ty diody nechapu - zavrena dioda paralelne k panelu prece nic neudela?
Panel si predstavuju jako zdroj DC elektriny a kdyz na nej pripojim diodu do zkratu, jsem vul s kdyz ji dam opacne, tak nebude nic delat, ne? Nebo se pouziva rizeny pruraz na nejake napeti? Je to divne.

Do serie bych ji chapal. Zajisti odpojeni nevyrabejiciho panelu
Ten ubytek by tam opravdu byl, to mate pravdu, ale dalo by se s tim zit - nebude to u dobre diody moc.

Kde prosim delam chybu? Diky za vysvetleni!

[JJ_SZJVSCH]

Diky za info, ale ty diody nechapu - zavrena dioda paralelne k panelu prece nic neudela?

Dioda je zapojená paralelně PROTI - aby nezkratovala panel. Pokud panel zakryješ tak vlastně vypneš panel a ta dioda panel přemostí - čímž můžou ostatní panely v sérii fungovat.

[brumlaj]

antiparalelni diody jsou soucasti panelu a slouzi v pripade serioveho razeni clanku, to jsem ale nemel na mysli. V pripade paralelniho spojeni ale je dobre zjistit maximalni proud panelem a pokud soucet Imax ostatnich stringu prevysuje tuto hodnotu (obvykle 3 a vice stringu paralelne), je nutno chranit jednotlive paralelni vetve bud pojistkou, nebo diodou v serii s kazdym stringem.

[camel1cz]

Ano, antipatalelni diodu chapu - pro seriove razeni je jeji ucinek jasny.
Chapu i diodu v serii pro zajisteni, aby se proud z jineho paralelniho stringu neuzaviral pres dalsi string, ale jen a pouze pres regulator.
Take uz vim, ze obe diody byvaji soucasti panelu - bude to ve specs.

Nepobral jsem toto:

Diody se zapojují paralelně s panelem, nebo jeho částmi, do série na ní bude stálý úbytek nepětí, který bude snižovat výkon panelu.

Jako by to rikalo, ze dioda v serii je fuj.
Ale mozna rikame to same a jen si nerozumime.

Pri razeni 20x panel paralelne mi proste unika vyznam antiparalelnich diod a naopak seriove diody mi prijdou dulezite.

[brumlaj]

na diode v serii je ubytek napeti vynasobime-li to protekajicim proudem, mame celkem slusne ztraty na diode. Proto fuj, ale pojistka na tom neni o moc lepe nehlede k tomu, ze za ni musis lezt na strechu.

[solárník]

Na 30A stringu je na klasické diodě ztráta 30-45W. To už je slušné topení a bez chladiče to dioda nevydrží ani náhodou.

Dají se použít Schottky s cca třetinovou až poloviční ztrátou, ale tam se musí dát pozor na max závěrné napětí, které musí být minimálně rovno Uoc panelu, při sériovém řazení panelů ještě víc. Jen málokteré Schottky mají závěrné napětí vyšší než 60V a pokud ano, tak mají už forward úbytek tak velký, že je srovnatelný s diodou klasickou. Takže tím si moc nepomůžeme.

Takže ano, pokud je to možné, je lepší se diodám v sérii vyhnout.

[camel1cz]

Chápeme se... takže sériové diody nebrat a rezignovat na případné ztráty při zastínění/poruše panelu?
Nebo už vybírat panely s osazenými sériovými diodami (a teda se ztrátami započítanými do nominálního výkonu)?

[solárník]

Panely mívají zabudované pouze paralelní diody. Dnes už to mají snad všechny. Vnitřně je panel rozdělen většinou na tři nebo čtyři části v sérii a paralelně je ke každé části zapojena překlenovací dioda. Když se tedy ta část panelu zastíní, dioda ji překlene, napětí panelu se sníží, ale stále proud protéká (stěrače stírají...atd). Tohle ale funguje dobře jen při čistě sériovém zapojení panelů, nebo pokud jsou při sériovoparalelním zapojení stejné panely v sériových větvích stejně zastiňovány. Při čistě paralelním zapojení je zastíněný panel většinou v podstatě odstaven a výroby se prostě neúčastní.

[bert]

Na 30A stringu je na klasické diodě ztráta 30-45W. To už je slušné topení a bez chladiče to dioda nevydrží ani náhodou...

String (sériovo zapojený rad panelov) nikdy nedá 30A, ale len toľko, čo dá jednotlivý panel. Čiže nejakých 8A ( + - autobus) v skrate. Takto sa už strata "zmenší" na menej ako tretinu.
Ja mám na každom stringu Shotku a samozrejme pred ňou aj poistku. Straty (menej ako percento) považujem za zanedbatelné, lebo sú najväčšie pri maximálnom výkone, keď je veľa prebytkov a minimálne pri zimnej prevádzke.
Diódy sú na Al chladiči, ktorý je zároveň zbernicou. Prebytočné teplo z chladiča odvádzam ventilátorom.
Prajem všetkým veľa slnka.