Ceny LiFePo4 aku

[Mex]

Než dělat podobná šidítka to už je skoro lepší začít používat chlapské měniče, tedy měniče s HV baterkami, ne?
Každý takový vojehbák jako stabilizační DC-DC měnič jen dále zhorší už tak špatnou účinnost LV řešení.

[Valdano]

Domácí uživatele zatím stále ještě preferují spíš LV řešení.

[Mex]

Domácí uživatele stále ještě nepoužívají žádné NaIon baterky.

Odpověď na dodatečně napsanou otázku: prakticky jakýkoli.
Typický rozsah použitelného napětí bývá tak 200-800V.
Některé měniče začínají už níž, třeba na 100-120V, některé zase naopak nahoře jdou až na podobné napětí jako z panelů, tedy třeba 900-950V.

[Valdano]

Otázkou je, který HV kombi měnič včetně MPPT a BMS a za jakou cenu by pokryl rozsah od 2V do 4V na článek u doma poskládané HV sady ze sodíkových článků?

Existují i jednofázové HV měniče?

Jaké se používají HV BMS?

[Matess]

no to já vím přesně... ten co si chci koupit.
Jeho výhoda je v tom že lze provozovat bez komunikace což u HV není obvyklé.

https://eshop.100mega.cz/img.asp?attid=9805061

dokonce mi to schválil i čez... jinak lze jej provozovat i v ostrovu kdyby někdo chtěl, ale přifázovaný není bezpřetokový - potřeba legální připojení. Lze tam nastavit minimální odběr aby v těch 15ti minutových průměrech nedodával...

[Mex]

Ano, samozřejmě existují i 1f měniče s HV baterkami.
Populární jsou třeba Solaxy, ale i mnohé další.

Můj konkrétní 3f měnič SofarSolar HYD 20KTL-3PH (20kW měnič) umí baterky 180-800V.
Je to kombinace MPPT, měnič, nabíječ atd., prostě vše v jednom.

K poznámce o komunikaci: myslím, že většina HV měničů umí jet i bez komunikace. Aspoň všechny, které znám, to umí.
Otázkou je, jestli je to dobrý režim.

Podle mě je komunikace důležitý prvek jak funkčně, tak bezpečnostně. Takže myslím stojí zato ji použít, i kdyby měla být dělaná nějakým externím modulem (pokud by ji vlastní baterka neuměla nebo by neseděly komunikační protokoly).

[cipis]

A ta cena?

[Valdano]

Jen ten jednofázový HV měnič kombi včetně MPPT tj. z případné doma postavené DIY HV baterie dokáže nejen čerpat, ale dokáže ji i dobíjet a za jakou je takový HV kombi měnič cenu?

[Mex]

To vlákno se už stalo trochu nepřehledným, jak do něho různě připisujeme změny do už odeslaných postů.

K ceně: většinou jsou myslím HV řešení o něco levnější než stejné modely v LV provedení.
Je to vidět třeba na měničích firem, které dělají prakticky totožné modely v LV a HV provedení. Např. Deye, GoodWe.

[Valdano]

Řekněme DIY HV baterie pro rozsah v rozmezí cca 200V až 400V o kapacitě 10kWh s rezervou 20% navíc tj. 12kWh by při jmenovitém napětí 3V na článek znamenalo 100 sodíkových článků o kapacitě 40Ah.

[Matess]

na i4wifi ho nabízí pod 50k s DPH po přihlášení za 25kW variantu (což je docela solidní rozdíl, protože bez přihlášení je cena 80+ s DPH)

[unicast]

Jo, jo, do roka a do dne budou sodíkové baterie běžně k dispozici, pak bude většina místních diskutujících čekat 10let, až Victron rozšíří vstupní DC napětí, jestli vůbec, jinak využijí kapacitu sodíkových baterií tak ze 70%. 16ti článkový akupack má ještě cca 30% náboje pod 38V, kam si Victron (ani jiný LV střídač) nehrábne. Pokud by někdo chtěl udělat vícečlánkový pack, tak ten zase potřebuje více než povolených horních 66V. Tj. 200Ah je u LV střídačů prakticky použitelný jenom jako 140Ah. (rekapitulace pro ty, kterým toto uniká)

Jenže upravit konstrukci měniče tak, aby zvládal třeba rozsah 38 - 80 V, nebude pro žádného výrobce zase takový problém. Možná to trochu zvedne cenu, protože dole budeme pracovat při stejném výkonu se skoro dvojnásobným proudem, ale zas o tolik to nebude.

[Mex]

Řekněme DIY HV baterie pro rozsah v rozmezí cca 200V až 400V o kapacitě 10kWh s rezervou 20% navíc tj. 12kWh by při jmenovitém napětí 3V na článek znamenalo 100 sodíkových článků o kapacitě 40Ah.

Ano. To je jediná nevýhoda HV baterek, že to chce hodně článků a tedy vnitřní drátovačka je pracnější. A BMS případně o něco dražší.
Vše ostatní už je naopak spíš levnější a má to díky vyššímu napětí vyšší účinnost a menší nároky na kabeláž.
Takže se klidně dá provozovat například měnič v bytě a baterky někde venku, třeba 20 metrů daleko.

[unicast]

Při stejné kapacitě a stejných použitých článcích bude stejné i množství balančních vodičů, nezávisle na tom, jestli je to LV nebo HV baterie

[Matess]

výhody HV
cena za kW výkonu
efektivita
jednoduchost
nízké proudy do baterie - baterie může být dál od měniče

nevýhody HV
bezpečnost
baterie dražší na postavení do začátku.
vhodné uvažovat o rozpojování baterie

výhody LV
bezpečné napětí baterie
rozšířítelnost
snadno sehnatelné díly jako battery boxy a bms

nevýhody LV
velké proudy
drahé nad 12kW výkonu

vynechal jsem něco?

[Matess]

ještě co se týká toho 25kW deye a sodíkovek, vychází to takto...

pokud bych použil 24s aktivní balancery, tak počty možných článků pro plně využité balancery jsou 139 / 162 / 185

jelikož deye má 50A limit a baterka chodí od 1,5V do 3,95V, nese to nějaká úskalí...

162 článků při úplném vybití má limit na 12kW
162 článků při 90 % vybití má limit na 18kW
162 článků se zdá jako dobrá varianta – plně vytížených 7 balancerů… 18kW při 10 % SOC je v pohodě
185 článků při úplném vybití zvládá 14kW, ale nejde nabít do plna asi jen do 90 %
185 článků při 90 % vybití má limit na 20kW, ale nejde nabít do plna asi jen do 90 %
185 článků je maximalistická varianta, která naráží na max napětí střídače. Pokud se baterie bude nabíjet jen do 90 % (vhodné pro dlouhou životnost), bude to na 98 % max napětí střídače.

[Mex]

Při stejné kapacitě a stejných použitých článcích bude stejné i množství balančních vodičů, nezávisle na tom, jestli je to LV nebo HV baterie

Ano i ne.
U LV řešení asi spíš uživatel použije míň větších článků.
Ale i kdyby ne, tak může spojit víc menších článků paralelně a balancovat celou tuto paralelení sestavu.
Takže balančních vodičů bude třeba 16, kdežto u HV řešení jich bude třeba 80 (to je konkrétně můj případ).
I autaři to dělají tak, že spojí paralelně třeba 2 nebo i víc menších článků a zachází s tím jako s jedním o n-násobné kapacitě.

[Mex]

...
nevýhody HV
bezpečnost
...
výhody LV
bezpečné napětí baterie
...

Podle mě je tady logická chyba, že se ztotožňuje bezpečnost a bezpečné napětí.
Podle mě to vůbec není totéž.
Bezpečné napětí je fajn, že na to můžu sahat.
Ale znamená to velmi vysoké proudy. A vysoké proudy jsou citlivé na kvalitu vodičů a hlavně kvalitu propojů.

Takže mi může být fuk, že mám někde bezpečné nízké napětí, když mi barák vyhoří od rozžhaveného povoleného spoje.
Viz různá videa na trubce, kde zatěžovali čínské 12V a 24V baterky menším než jmenovitým proudem, a baterka shořela.

Pokud bych měl v zásuvkách místo 230V třeba 48V, a tedy každý spotřebič by pak bral ďábelské proudy, tak bych si určitě nemyslel, že je to bezpečnější.

[Matess]

Mex: máš pravdu... mělo tam být nebezpečné dotykové napětí.

Na Aliexpressu uvedené sodíkové články 230Ah obchodní značky SMALL DEN

jsem se radoval asi předčasně... stále jsou o 60% drazší než stejná kapacita lifepo4. Jelikož by tyto baterky měly být levnější doufám v cenovou paritu za rok...

[unicast]

U LV řešení asi spíš uživatel použije míň větších článků.
Ale i kdyby ne, tak může spojit víc menších článků paralelně a balancovat celou tuto paralelení sestavu.
Takže balančních vodičů bude třeba 16, kdežto u HV řešení jich bude třeba 80 (to je konkrétně můj případ).

Všichni jsme si tu asi vědomi toho, že nemá cenu kupovat menší články, než těch 315 Ah (reálně kolem 340 Ah) MB31 a jejich ekvivalenty, protože ta kapacita v nich vyjde dráž. Ale ani větší (ze stejného důvodu). Takže kdybych stavěl HV úložiště, tak je tam dám taky. Tady je nevýhoda spíš v tom, že to musíš postavit celé najednou a obtížně se tedy ta investice rozkládá na menší částky, kdežto já můžu mít 4 roky starý pack 2P16S 120 Ah, vedle něj rok starý pack 16S 280Ah (z předloňských článků) a vedle něj letošní 16S 315Ah (z loňských článků) a přidávat nebo ubírat po 16 článcích podle libosti.